Rosetta - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 1 - Příprava ke startu a průběh letu 2004

První pokus o vynesení sondy ke 46P/Wirtanen proběhl začátkem roku 2003. Bohužel těsně před plánovaným vzletem havarovala nosná raketa Ariane. Protože kometární stanici měl vynést její další exemplář, byl start pozdržen do vyšetření příčin havárie. Vyšetřování se ale protáhlo, až uplynuly všechny možné termíny startu. Rosetta byla zakonzervována a v následujících měsících se hledal náhradní cíl, eventuálně se zvažovala možnost počkat se startem, až se opět Země a kometa 46P/Wirtanen dostanou do vhodné vzájemné polohy. Nakonec bylo v květnu 2003 zvoleno náhradní řešení s tím, že sonda zamíří ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Tato varianta má ovšem svoje úskalí. Nový cíl je mnohem větší (průměr 4x větší, přitažlivost 30x větší) než původní a tudíž přistání na kometě bude náročnější.

2003-10-24 formálně začala závěrečná fáze přípravy startu sondy. Na těleso sondy byla připojena vysokozisková anténa HGA [=High Gain Antenna] a chystaly se zkoušky procedury jejího rozkládání. Paralelně probíhaly testy samostatných fotovoltaických baterií.

2003-11-07 úspěšně proběhly po mechanickém a elektrickém připojení zkoušky vyklápění panelu -Y fotovoltaických baterií. Po provedení šesti po sobě následujících řezů nožů se uvolněné křídlo podepřené v přípravku majestátně rozvinulo. Zkouška potvrdila, že panel je připraven na cestu ke kometě.

2003-11-21 byly zkoušky rozevírání obou panelů fotovoltaických článků úspěšně dokončeny a tým techniků z firmy Alenia začal rozmontovávat podpůrnou konstrukci, kterou byl v době zkoušek simulován beztížný stav. Po vzletu sondy v únoru příštího roku bude přípravek ve složeném stavu dopraven zpět do Evropy.

2003-11-26 byly do konstrukce sondy úspěšně zabudovány dvě kazety PROM. Po instalaci kazet byla ověřena jejich funkce včetně dálkové kontroly provedené řídícím střediskem letu ESOC. Další práce pokračovaly podle plánu. V uplynulém období se mj. dokončoval přístroj GIADA, který je určen k registraci a vyhodnocení vlastností prachových i větších pevných částic odpoutávajících se od jádra komety. Byly vyčištěny vnitřní optické plochy a zkontrolován stav laserového systému. Paralelně probíhala příprava testu "suchého" startovního countdownu.

2003-11-28 se uskutečnila zkouška rozkládání vysokoziskové antény a po úspěšném testu byla anténa znovu složena do startovní konfigurace.

2003-12-01 tým rakouských specialistů balil sondu do vícevrstvé izolační hmoty MLI [=Multi Layer Insulation] a paralelně proběhl zkrácený funkční test.

Práce na přípravě sondy byly pro rok 2003 ukončeny dne 2003-12-03, Rosetta byla zakonzervována a týmy specialistů v Kourou byly zredukovány na minimum. Další aktivity v kosmickém středisku mají být obnoveny v polovině ledna 2004, kdy se má zahájit plnění nádrží sondy pracovními médii.

2004-01-27 bylo zahájeno plnění sondy kapalnými pohonnými látkami. Tankování uskutečnil tým techniků společnosti Astrium, který práci dokončil o den později natlakováním nádrží.

2004-02-10 byla nosná raketa Ariane 5 převezena z montážní haly BIL [=Batiment d'Integration des Launcers] do budovy BAF [=Batiment d'Assemblage Finale], ve které bude provedena montáž kosmické sondy na vrcholek nosiče a připojení aerodynamického krytu. Přesun byl zahájen v 10:15 místního času za ideálního počasí a trval 30 min.
Téhož dne se sonda přemístila z haly, ve kterém probíhalo plnění pohonných hmot, do dalšího prostoru, kde byla upevněna na adaptér ACU [=Adapteur de Charge Utile], což je interface nosné rakety mající za úkol mechanické a elektrické propojení konstrukce nosiče a užitečného zatížení. Následovat má uložení do přepravního kontejneru a převoz do budovy BAF.

K připojení sondy na nosnou raketu došlo 2004-02-16. Rosetta ve startovní konfiguraci byla jeřábem vyzvednuta do výšky 40 m, posunuta do strany a spuštěna na vrcholek rakety Ariane 5. Zde byl adaptér ACU spojen s nosičem téměř 200 šrouby.

Ráno 2004-02-23 se uskutečnila poslední delikátní operace na sondě. Byla odjištěna harpuna přistávacího aparátu a bylo z ní sejmuto ochranné pouzdro. Kvůli bezpečnosti musel být jeden člen týmu v bezprostřední blízkosti chráněn speciálním krytem.

2004-02-24 v 15:30 místního času byla kompletně připravená nosná raketa Ariane 5 vyvezena po 2.8 km dlouhé kolejové dráze z montážní budovy BAF na místo startu. Vzlet byl stanoven na 2004-02-26 v 07:36:49 UT.

První den startovního okna 2004-02-26 byl zahájen těsně po půlnoci světového času (odpoledne místního času) opětovnými testy sestavy sondy a nosné rakety. Byla objevena malá, blíže nespecifikovaná závada, kterou společně vyřešily týmy na kosmodromu a ve středisku ESOC. V 07:00 UT bylo potvrzeno, že Ariane i Rosetta jsou připraveny ke startu a závěrečné operace dostaly zelenou. Proti lidskému úsilí se ale postavilo počasí. Na kosmodromu, kde se shromáždily během několika minulých dní spousty diváků, hustě pršelo. V 07:18 UT byl start pouhých 20 minut před zážehem motorů pro dnešní den zrušen a odložen o 24 hodin. Kromě deště byla nevyhovující i rychlost větru ve velkých výškách. Startovní okno ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko se otevírá ještě další tři týdny.

Start následujícího dne byl stanoven na 07:36:50 UT. Po nezdařeném pokusu o vzlet předchozího dne byly podchlazené pohonné látky odčerpány a první stupeň byl naplněn "čerstvým" kapalným kyslíkem a vodíkem. Povětrnostní podmínky byly příznivější než minule. Kolem 06:00 UT byl však start opět zrušen. Tentokrát byla příčinou poškozená izolační pěna na nádržích prvního stupně rakety. Na nádrži chyběl kus izolace o rozměru 10x15 cm. Objevená závada byla však takového charakteru, že bylo nutno převézt nosič zpět do montážní haly a provést důkladnou kontrolu a opravu. Po přilepení nového kusu izolace je zapotřebí přibližně 36 hodin než se hmota vytvrdí. Práce tedy nebudou hotovy dřív než za několik dní. Tehdy také může být stanoveno nové datum startu.

2004-03-01 padlo rozhodnutí, že další pokus o start bude proveden následujícího dne ráno. Ve večerních hodinách v 19:47 UT, tj. 11.5 hodiny před plánovaným vzletem bylo zahájeno odpočítávání. Ve 23:47 UT proběhly zkoušky elektrických systémů.

Countdown plynule pokračoval i po půlnoci světového času 2004-03-02. Od 02:27 UT bylo zahájeno plnění prvního stupně rakety kapalným kyslíkem a vodíkem. Hodinu a půl poté, ve 03:57 UT, začalo podchlazování motorů Vulcain prvního stupně. V 06:07 UT bylo přezkoušeno spojení mezi nosnou raketou a telemetrickým, sledovacím a povelovým systémem. Vše probíhalo naprosto hladce, a proto v 07:10 UT byla oznámena připravenost ke startu ("All systems go") a spustila se synchronizační sekvence. Start řídily dva počítače; jeden na Ariane a záložní na rampě ELA-3. Šest minut před plánovaným zážehem v 07:12 bylo potvrzeno, že palivo a okysličovadlo v prvním stupni je na plánované letové úrovni. Bylo zahájeno odjišťování pyrotechniky. Pohonné látky byly udržovány pod tlakem. Tři minuty před startem byl do palubního počítače nahrán přesný čas startu. Tlak v nádržích byl na maximální hodnotě. Za další minutu se otevřely hlavní ventily na přívodu paliva do motorů Vulcain a uzavřely se armatury v okruhu chlazení. Předstartovní aktivity spěly ke konci. 37 s před zážehem se spustila zážehová sekvence. V T-30 s začal pracovat skrápěcí systém na rampě. V T-22 s přešlo řízení zcela na palubní počítač rakety. 18 s před zážehem začal proudit chladící kapalný vodík kolem trysky motoru. Zbytkový unikající vodík z prostoru za motorem byl zlikvidován spálením v čase T-6 s. Když zbývaly do zážehu pouhé 3 s palubní systém převedl dva inerciální řídící systémy do letového režimu. Následující vzlet nosné rakety Ariane 5G+ (let číslo V 158) probíhal podle připraveného scénáře:

• T+00:00 min (07:17:44 UT) - zážeh motorů Vulcain 1 prvního stupně a kontrola jejich chodu
• T+00:07 min - zážeh pomocných motorů na tuhé pohonné látky
• T+00:07.3 min (07:17:51 UT) - raketa se odpoutává od startovního stolu
• T+00:35 min - nosič vykonal rotační manévr a sklání se do směru východně od pobřeží Jižní Ameriky
• T+02:30 min - pomocné rakety na TPL dohořely a jsou odhozeny
• T+03:15 min - ve výšce 108 km a při rychlosti 2.3 km/s se odděluje aerodynamický kryt
• T+04:00 min - výška 131 km, rychlost 2.6 km
• T+06:15 min - raketa přestala nabírat výšku a pokračuje rovnoběžně s horizontem, výška 158 km, rychlost 3.4 km/s a vzrůstá
• T+08:15 min - výška 150 km, rychlost 5.9 km/s
• T+09:00 min (kolem 07:25 UT) - s raketou navazuje spojení stanice Natal (Brazílie)
• T+09:30 min - raketa opět začíná nabírat výšku, rychlost dosáhla 7.5 km/s
• T+10:30 min - první stupeň ukončil činnost a oddělil se, předpokládaný zánik stupně je ve výšce 60 až 80 km nad Pacifikem
• T+12:00 min - druhý stupeň rakety se sondou pokračuje po balistické trajektorii s apogeem asi 3800 km, motory zatím nepracují, takovým způsobem se má pohybovat více než 90 min
• T+01:46 h (kolem 09:04 UT) - s raketou navazuje spojení stanice South Point Tracking Station (Havajské ostrovy)
• T+01:56:45 h (09:16 UT) - zážeh druhého stupně SPS [=Storable Propelant Stage] rakety ve výšce asi 550 km a rychlosti 7.5 km/s
• T+02:12 h - raketa se vzdaluje od Země, výška 773 km, rychlost 10.2 km/s
• T+02:13:42 h - motor Aestus druhého stupně dohořel, sestava je na únikové dráze od Země a pohybuje se rychlostí 10.25 km/s
• T+02:15 min (09:33 UT) - sonda Rosetta se odděluje od nosné rakety a nastupuje samostatnou cestu ke kometě

V 09:34 UT opět navázala se sondou spojení sledovací stanice v Kourou. Stav sondy se nelišil od očekávání a právě pokračovala automatická oddělovací sekvence. V 09:37 UT převzalo středisko ESOC řízení sondy a zahájilo komunikaci. Odvzdušnění a následné kroky přípravy pohonného systému byly dokončeny v 09:44 UT. Byla snížena rychlost rotace Rosetty a čidla sondy bez problémů zachytila Slunce. Následovalo rozložení křídel panelů slunečních baterií v 10:11 a jejich připojení do elektrického systému. V 10:34 stanice v Kourou vyslala na sondu první dálkové povely. V 11:25 byly zapojeny oba sledovače hvězd a byla provedena jejich kontrola. Zkouška proběhla úspěšně a v 13:25 UT byly sledovače zapojeny do okruhů řízení polohy. V 13:51 UT přešla sonda do bezpečnostního módu a následně byly v 14:23 UT zapojeny gyroskopy. Krátce poté v 14:47 UT byla sonda opět uvedena do normálního módu. Na landeru Philae byly uvolněny zámky zabezpečující modul během startu. Philae ale stále zůstává pevně připoutána k boku orbitálního modulu.

Oživování systémů sondy pokračovalo i 2004-03-03. V 00:34 UT byla rozložena vysokozisková anténa HGA [=High Gain Antenna]. Operace začala odpálením pyrotechniky startovních zámků. Pak sonda vykonala tři natočení, na jejichž konci mířila parabola antény o průměru 2.2 m směrem k Zemi. V 09:34 UT se zkušebně provedla korekce dráhy. V tuto chvíli obdržela Rosetta povel ke změně polohy. V 11:49 UT se na 7 minut zažehl motor, který změnil rychlost o 1 m/s. V 14:09 UT byla celá operace zakončena opětovným zaujetím letové polohy a přechodem do normálního módu.
Prozatímní mise sondy Rosetta pokračuje bez nejmenších závad. Spojení stále udržuje stanice DIANE, která se nachází několik kilometrů od kosmodromu Kourou, později převezme sledování stanice ESA New Norcia v Austrálii. Sonda se vzdaluje od Země rychlostí 15000 km/h a 2004-03-04 tj. 60 hodin po startu se nacházela ve vzdálenosti 810000 km.

2004-03-08 vydala ESA první Status Report shrnující dosavadní průběh letu. Nejdůležitější je oznámení, že kosmický aparát i pozemní segment pracují velmi dobře. Dne 2004-03-05 se po ukončení uvodní kritické postartovní fáze přesunul řídící tým z hlavního řídícího sálu ESOC do místnosti vyhrazené misi Rosetta a zde pokračuje další oživování systémů sondy. Sledování již zcela převzala stanice New Norcia v Austrálii. Antény v Kourou, Madridu a Goldstone jsou v záloze pro kritické operace.
V období od 2004-03-03 do 2004-03-07 byla kompletně zprovozněna komunikace ve frekvenčních pásmech X a S, jak přes vysokoziskovou HGA, tak i přes nízkoziskovou anténu LGA. Vzhledem k vzrůstající vzdálenosti sondy od Země se ale použitelná přenosová rychlost přes LGA [=Low Gain Antenna] postupně snížila na 7.8 bit/s a LGA zůstává už jenom v záloze. Naproti tomu anténa HGA [=High Gain Antenna] umožňuje stabilně dosahovat přenosové rychlosti 22 kbit/s.
V rámci zprovozňování systému řízení polohy byly roztočeny všechny čtyři gyroskopy, přičemž se zjišťovalo tření v ložiskách. Během několika prvních dní letu se objevily různé síly, snažící se natočit sondu ze žádané polohy. Byly způsobeny reakčními účinky unikajících plynů, které zůstaly uzavřeny v konstrukci během montáže a nyní si ve vakuu hledají cestu ven. Tyto rušivé momenty však postupně, jak se plyny ztrácejí, slábnou.
2004-03-04 byla plně konfigurována 25 Gbit paměť SSMM [=Solid-state Mass Memory] a tím byla ukončena aktivace všech paměťových modulů. Téhož dne proběhla ověřovací zkouška energetického subsystému. Mechanické funkce natáčení solárních panelů a vysokoziskové antény byly zkoušeny hned v počátečních fázích letu.
Dne 2004-03-08 ve 12:00 UT se sonda nacházela na heliocentrické dráze ve vzdálenosti 1.988 mil. km od Země. Doba letu signálu na sondu a zpět obnášela 13.26 s.

Testy ověřující správnou funkci přístrojů a systémů sondy úspěšně pokračovaly i v dalším období. Začaly pracovat první tři vědecké aparatury. 2004-03-08 byl odzkoušen hmotnostní analyzátor iontů COSIMA [=Cometary Secondary Ion Mass Analyzer], 2004-03-11 byla vyklopena anténa a zprovozněn rádiový experiment CONSERT [=Comet Nucleus Sounding Experiment by Radio Wave Transmission] a konečně 2004-03-12 došlo na televizní systém OSIRIS [=Optical, Spectroscopic and Infrared Remote Imaging System]. Mezitím byla ověřena funkčnost sledovače hvězd a slunečního čidla (2004-03-09) zaměřením osy +X ke Slunci. (2004-03-10) proběhla kalibrace pružných módů práce slunečních článků.
Byla zaznamenána vyšší teplota závěsu vysokoziskové antény, než se očekávala. Tato závada se však "opraví" sama jakmile se Rosetta dostane do větších vzdáleností od Slunce. Prozatím je udržována orientace sondy s osou +X mířící pod určitým úhlem ke Slunci. Správná poloha je zaujímána jenom v okamžicích, kdy je to nezbytně nutné. Tato modifikace orientace nemá žádný bezprostřední dopad na misi s výjimkou toho, že je potřeba provádět více úprav polohy a zvyšuje se počet cyklů, kdy je potřeba "vybíjet" setrvačníky.
2004-03-11 oznámila ESA, že vybrala dva asteroidy, které navštíví Rosetta během letu k hlavnímu cíli. Jsou to planetka (21) Lutetia a (2867) Steins.
Dne 2004-03-12 v 09:30 UT se nacházela Rosetta ve vzdálenosti 3.2 mil. km od Země a rádiový signál potřeboval na překonání vzdálenosti v obou směrech 21.6 s.

Mezi 2004-03-12 a 2004-03-17 proběhlo celkem pět sérií testů přistávacího aparátu Philae. Všechny prověrky byly úspěšné a uskutečnily se ve stanoveném čase. To umožnilo provést ještě celou řadu dalších činností původně plánovaných na pozdější dobu.
Další dva dny proběhly první zkoušky souboru přístrojů analyzujících plazmu RPC [=Rosetta Plasma Consortium]. První den, kdy se ověřovala funkčnost aparatury připojené na hlavní napájecí okruh a jednotku zpracování dat, dopadly testy všech přístrojů podle očekávání. Druhého dne měly následovat prověrky se záložním zdrojem energie. Neočekávaně se ale při nich objevil pokles v odběru proudu a vypadla telemetrie. Příčinou je údajně závada v záložním elektrickém okruhu. Téhož dne se pak uskutečnilo vyklopení tyče nesoucí dva přístroje RPC. Sondy MIP [=Mutual Impedance Probe] a LAP [=Langmuir Probe] na rozklápěcím rameni byly během operace v činnosti a na základě změny naměřených údajů bylo potvrzeno, že se tyč vyklopila úspěšně. Další zkoušky souboru přístrojů RPC byly zatím odloženy na dobu, až se dokončí podrobná anylýza závady v elektrickém okruhu.
Dne 2003-04-19 v 09:00 UT, kdy končilo spojení se sledovací stanicí New Norcia, se Rosetta nacházela 5.5 mil. km od Země a signál v obou směrech putoval 36.8 s.

V období od 2004-03-19 až 2004-03-26 prošly úvodními testy vědecké přístroje ROSINA [=Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis], ultrafialový spektrometr ALICE a VIRTIS [=Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer]. Každý ze spektrometrů absolvoval dvě série testů, které dopadly ke všeobecné spokojenosti. Mezi 2004-03-21 a 2004-03-22 se uskutečnila kalibrace zaměření vysokoziskové antény. Anténa byla zaměřována do různých směrů a při otáčení celé sondy se měřila síla signálu přijímaného na stanici New Norcia v Austrálii. Spojení se sondou udržuje primárně právě tato pozemní stanice. Během seance 2004-03-26 v 08:17 UT se nacházela Rosetta ve vzdálenosti 7.9 mil. km a signál potřeboval k překonání cesty v obou směrech 53 s.

Od 2004-03-26 do 2004-03-30 proběhly čtyři sekvence testů rádiových experimentů RSI. Následně byl 2004-03-31 až 2004-04-03 aktivován a absolvoval první tři zkoušky přístroj MIRO [=Microwave Instrument for the Rosetta Orbiter]. Během nich přístroj vyhledával Venuši, zatímco sonda opisovala trojnásobnou spirálu kolem osy +Z, ve které je přístroj umístěn.
Na palubu sondy byl odvysílán nový software ovládání a nahřívání vysokoziskové antény a software sledovače hvězd.
Během spojení se stanicí New Norcia 2004-04-02 v 08:00 UT se sonda nacházela ve vzdálenosti 10.6 mil. km od Země a cesta rádiového signálu jedním směrem trvala 35.3 s.

Dne 2004-04-04 byl aktivován přístroj GIADA [=Grain Impact Analyser and Dust Accumulator] a během pěti cyklů byl mezi 2004-04-05 až 2004-04-09 otestován lapač a zobrazovač prachových částic MIDAS [=Micro-Imaging Dust Analysis System]. Touto prověrkou bylo dosaženo významného cíle - každý z vědeckých přístrojů byl od začátku letu nejméně jednou uveden do provozu.
2004-04-04 se přešlo na nový způsob orientace sondy, tzv. GSEP Earth pointing. V této poloze bude stanice udržována více než jeden rok, přičemž asi jednou za měsíc bude orientace upravována. Účelem je, aby v tomto období, kdy se sonda dostává blízko ke Slunci, byla osa +X v bezpečné vzdálenosti od Slunce. Nyní se Rosetta nachází ve vzdálenosti 138.4 mil. km (0.922 AU) od Slunce a do perihelu se dostane 2004-05-25. Tehdy bude od Slunce pouhých 132.6 mil. km (0.866 AU).
Po ukončení základních zkoušek na Rosettě byla hlavní pozornost sledovací stanice New Norcia (Austrálie) převedena na družici Marsu Mars Express. Doba věnovaná sledování Rosetty se snížila z 11 hod denně na asi 7 hod. Pokud ale není pozemní stanice plně vytížena sledování událostí u Marsu, vrací se opět k udržování kontaktu s Rosettou.
Dne 2004-04-09 v 02:50 UT se nacházela sonda ve vzdálenosti 13.4 mil. km od Země a doba letu rádiového signálu jedním směrem trvala 44.8 s.

Období mezi 2004-04-09 až 2004-04-15 bylo věnováno především druhé sérii komplexních prověrek přistávacího aparátu Philae. 2004-04-15 začala druhá série testů přístroje ALICE, která pokračovala až do 2004-04-24. Jako podpora zkoušek bylo aktivováno čidlo tlaku ROSINA COPS. Všechny činnosti skončily s uspokojivým výsledkem, ale přesto nejsou technici zcela spokojeni, protože došlo ke zpoždění, kvůli tomu, že se nepodařilo otevřít kryt detektoru ALICE pomocí primárního pyrotechnického systému. Analýza problému zabrala určitý čas, nakonec se vše podařilo zásluhou záložní pyrotechniky. K tomu došlo až 2004-04-20. Zpoždění ale nemá vliv na plán dalších prověrek. Na straně subsystémů sondy se ve sledovaném období nekonaly žádné významné operace. Proveden byl malý zásah do termoregulace, vzhledem k tomu, že se Rosetta stále přibližuje ke Slunci.
2004-04-23 ve 02:40 UT byla sonda vzdálena 20 mil. km od Země, což představuje 66 s pro rádiový signál putující v jednom směru.

Ve dnech 2004-04-23 až 2004-04-25 byla poprvé sonda zamířena přístroji k Zemi. To umožnilo zkalibrovat spektrometry MIRO a VIRTIS, pro které posloužila Země jako cílový objekt. Na konci této periody musela být sonda reorientována osou +Z ke Slunci, protože teplota motorků v ose -Z dosáhla horní povolené hranice. Znamenalo to zrušení jednoho z testů přístroje ALICE. V následujících dnech až do 2004-04-30 se intenzivně testovaly kamery OSIRIS. Všechny zkoušky dopadly uspokojivě. Nepodařilo se ale pořídit plánované snímky Země, protože se kvůli výše uvedenému přehřátí motorků upustilo od orientačních manévrů. Pozorování tepelných podmínek během změn orientace mělo za následek stanovení nových limitních hodnot sklonu osy +X ke Slunci. Tato omezení mají trvat nejméně do doby průletu perihelem, k němuž dojde 2004-05-25.
Rosetta se stále vzdaluje od Země. Dne 2004-04-30 ve 02:30 UT se nacházela ve vzdálenosti 23.5 mil. km a rádiový signál k ní putoval 78 s.

Zkoušky kamerového systému měly být dokončeny 2004-05-01. Většina úkolů byla splněna, nicméně část dat ze závěru testů se pravděpodobně kvůli softwarové chybě ztratila. V nejbližší době bude tedy nutno provést ještě dodatečné prověrky, které potrvají dva dny.
2004-05-01 se ukutečnilo první vědecké pozorování přístroji Rosetty. Aparatury MIRO, ALICE, VIRTIS a OSIRIS pozorovaly kometu LINEAR. Pro tyto účely musela být sonda speciálně orientována v prostoru.
Následujícího dne byl pyrotechnicky otevřen kryt spektrometru iontů a neutrálních částic ROSINA a sice čidla DFMS. O tři dny později bylo podobným způsobem aktivováno čidlo RTOF. Zkoušky kompletního přístroje jsou plánovány na polovinu května. Mezitím byla pro soubor přístrojů ROSINA odeslána a ověřena nová verze palubního softwaru. Mezi 2004-05-02 a 2004-05-06 se úspěšně uskutečnilo další kolo zkoušek přístrojů RSI.
66. den letu 2004-05-06 byly zahájeny přípravy na plánovanou korekci dráhy letu. Započalo tlakování subsystému korekčních motorů. Odpálením 12 pyrotechnicky ovládaných ventilů byla propojena nádrž se stlačeným héliem se zásobníky pohonných látek. V propojení se nachází tlakový regulátor, který bezprostředně poté nastavil potřebný tlak v nádržích na hodnotu 1.7 MPa. Tento tlak bude nějakou dobu sledován.
Pokračuje monitorování tepelných poměrů systémů sondy, pozvolna se blížící ke Slunci. Nejvyšší teplota motorků na přivrácené straně byla naměřena na modulu číslo 7, kde dosáhla 65°C. Sonda obdržela nové příkazy, mající za úkol udržení teploty v požadovaných mezích. 2004-05-06 v 02:26 UT byla sonda vzdálena 27.5 mil. km od Země a rádiový signál k ní putoval 1 min 31 s.

Ve dnech 2004-05-07 až 2004-05-09 byl již podruhé testován soubor přístrojů RPC. Dne 2004-05-10 nastal první kritický manévr na cestě vesmírem. Tohoto dne byla provedena korekce dráhy DSM-1 [=Deep Space Maneuvre]. Čtyři manévrovací monorky byly spuštěny na dobu asi 3.5 hodiny a změnily rychlost stanice o 152.8 m/s. Manévr proběhl úspěšně a odhadnutá odchylka od plánovaných hodnot činila pouze 0.05%.
Rutinní testy orbitální sekce pokračovaly i následující dva dny. Mimo jiné se opakovaně prověřoval přístroj MIDAS, který měl problémy při zkouškách v dubnu. Ani opakování testů však nepřineslo uspokojivý výsledek. Od 2004-05-13 přišly na řadu zkoušky přistávacího aparátu Philae. Tyto prověrky byly přerušeny na krátkou dobu 2004-05-16, kdy byl dokončen manévr DSM-1 krátkým popostrčením sondy korekčními motorky. Tentokrát hoření trvalo pouhých 17 min. a rychlost se změnila o 4.989 m/s. Operace byla opět velice přesná. Konečná chyba je menší než 0.005 m/s.
2004-05-17 byla sonda na několik hodin orientována osou +Z směrem ke kometě Linear tak, aby mohla být provedena pozorování přístroji ALICE a MIRO.
Subsystémy Rosetty pracují stále uspokojivě. Přetrvává zvýšená teplota motorku v modulu 7. Problém by se měl začít samovolně odstraňovat od 2004-05-24, kdy se sonda opět začne postupně vzdalovat od Slunce. Ve sledovaném období se vyskytly rovněž dvě drobné závady v řídícím systému mise (Mission Control System), které ale, podle vyjádření řídícího střediska, nemají vliv na zdárné pokračování letu.
Dne 2004-05-21 v 02:00 UT se sonda nacházela ve vzdálenosti 35.9 mil. km od Země a rádiový signál k ní letěl přesně 2 minuty.

O činnostech prováděných na palubě sondy v období 2004-05-22 až 2004-05-28 nevydala ESA poprvé od startu pravidelný týdenní report.

Týden na přelomu května a června 2004 byl věnován závěrečným zkouškám systémů a vědeckých přístrojů. Konečně se podařilo úspěšně uzavřít testy přístroje ALICE a zopakovaly se některé dílčí přejímky kamer OSIRIS. Z technických experimentů patřila hlavní pozornost ověřování rádiového spojení. Časový průběh těchto zkoušek byl bohužel narušen poruchou na pozemní stanici New Norcia. Poprvé bylo ověřeno chování sondy bez pozemního kontaktu po dobu delší než jeden den. 2004-05-30 byla vynechána jedna denní relace a sonda musela zvládnout samostatný let v trvání 42 hodin. Rosetta toto období zvládla bez problémů a následujícího dne se opět podle plánu ohlásila. Tato zkouška je předzvěstí nadcházející tzv. Přeletové fáze 1 (Cruise 1 Phase), kdy se na dlouhou dobu omezí pozemní aktivity. Později se počítá dokonce s dlouhými úseky letu v hibernovaném stavu, kdy se na minimum utlumí i operace na palubě sondy. Do Přeletové fáze 1 by měla sonda vstoupit po ukončení postartovních zkoušek a kalibrací již příští týden.
Dne 2004-06-04 ve 02:00 UT se sonda nacházela ve vzdálenosti 44.7 mil. km od Země, což představuje dobu letu rádiového signálu v jednom směru 2 min 29 s.

První část oživování systémů a zkoušek přístrojů byla úspěšně zakončena a 2004-06-07 sonda formálně zahájila tzv. přeletovou fázi č.1 (Cruise 1 Phase). Tato etapa bude trvat až do období na přelomu září a října, kdy se začne druhá a poslední série oživování. Posledním přístrojem, který byl podroben testu, byl kamerový systém OSIRIS.
V souvislosti se zahájením přeletové fáze byly postupně od 2004-06-05 vybity dvě palubní baterie na nejnižší úroveň. Na kosmické plavidlo byl nahrán upravený software týkající se palubních řídících procedur, který byl vyvinut až po startu.
2004-06-09 a 2004-06-10 byla sonda natočena tak, aby osa +X svírala se směrem na Slunce úhel 50° (resp. 70°). Má se tím zjistit vliv teplotního zatížení při různé orientaci stanice, která se nyní pohybuje ve vzdálenosti menší než 0.9 AU od Slunce. Změna orientace si vyžádala zásah do rádiového systému.
Podruhé byla záměrně vynechána jedna rádiová relace s pozemním střediskem dne 2004-06-07.
2004-06-11 v 01:40 UT se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 49 mil. km od Země a rádiový signál putoval v jednom směru 2 min 44 s.

Týden mezi 2004-06-11 až 2004-06-18 byl již druhým týdnem v přeletové fázi číslo jedna. První dva dny jmenovaného období se sonda pohybovala naprosto bez kontaktu se Zemí, zbytek týdne byl věnován některým činnostem souvisejícím především s údržbou systému řízení orientace. Mj. byl instalován nový software navigačních kamer, zapojeno udržování orientace pomocí tří setrvačníků a byly nově nastaveny parametry sledovače hvězd. Posledně jmenovaný zásah nepřinesl očekávaný výsledek, a proto se technici rozhodli obnovit původní stav a provést dodatečné pozemní testy. Na úroveň minimálního nabití byly uvedeny druhá a třetí baterie.
Spojení se stanicí New Norcia v Austrálii dne 2004-06-18 v 01:30 UT ukázalo, že Rosetta se nachází ve vzdálenosti 53.2 mil. km od Země a rádiový signál potřebuje k překonání cesty v jednom směru 2 min a 57 s.

V týdnu od 2004-06-18 až 2004-06-25 bylo rádiové spojení se Zemí vynecháno dokonce třikrát a jednou se omezilo pouze na krátkou informativní relaci. Dále proběhla 2004-06-20 zkouška spojení přes anténu MGA-S stanice DSN, aby se ověřily možnosti navázat spojení při havarijních situacích. Zkouška dopadla dobře a MGA-S byla softwarově předvolena jako nástroj spojení při přechodu sondy do bezpečnostního módu. Po potížích s novým nastavením sledovače hvězd, byl problémový software aktivován na záložním čidle a na 2004-07-03 se chystá srovnávací měření.
Stanice New Norcia zachytila sondu 2004-06-25 ve vzdálenosti 57.1 mil. km, přičemž rádiový signál putoval v jednom směru 3 min 10 s.

Koncem července byla postupně na palubu sondy odvysílána nová verze softwaru odpovědného za zpracování dat a řízení orientace. Jeho aktivace se neobešla bez restartování procesoru. K této kritické operaci došlo 2004-07-22. Podle předpokladů uvedl počítač systémy sondy do bezpečnostního módu. Stalo se tak vůbec poprvé od zahájení mise. Upgrade, který byl zakončen šestihodinovým oživováním pod dohledem ze Země, proběhl bez problémů.

Závěrečné kontroly nové verze programu řízení avioniky proběhly 2004-08-02 a od tohoto okamžiku byl let sondy řízen již vylepšeným softwarem.

Dne 2004-08-20 se sonda pohybovala ve vzdálenosti 75.6 mil. km od Země a rádiový signál putoval jedním směrem 4 min 12 s. 2004-08-28 dosáhla Rosetta pro tento rok maximální vzdálenosti od Země, která činila 76 mil. km a znovu se začala přibližovat.

Dne 2004-09-06 byla zahájena druhá a poslední fáze oživování systémů. Současně byly v činnosti přístroje COSIMA a RPC, kterých bylo využito k vědeckému pozorování komety 21P/Giacobini-Zinner, k jejímuž ohonu se sonda přiblížila na méně než 0.0036 AU, tj. asi 540000 km. Současně s těmito přístroji byl 2004-09-08 a 2004-09-09 aktivován experiment ROMAP, který se nachází na přistávacím aparátu Philae.

Ve dnech 2004-09-20 a 2004-09-21 probíhala první zkouška společné dlouhodobé funkce všech přístrojů s výjimkou na poslední chvíli vyřazeného přístroje ROSINA. Smyslem bylo odhalit případné nepříznivé interference mezi elektrickými obvody. Během spojení se Zemí dne 2004-09-20 došlo na pozemní stanici New Norcia k problémům v konfiguraci, v důsledku čehož došlo ke ztrátě asi 30 min vědeckých dat ze sondy. Data z přístroje CONSERT byla ztracena dokonce v délce 2 h.
2004-09-23 proběhl experiment se zaměřením sondy. Během něho se sonda orientovala do různých směrů vzhledem ke Slunci a celá řada palubních přístrojů (OSIRIS, VIRTIS, ALICE, GIADA, MIDAS, MIRO a RPC) monitorovala sluneční záření.

Dne 2004-10-09 byly pro tentokrát dokončeny ověřovací zkoušky přistávacího aparátu Philae. 2004-10-12 až 2004-10-14 proběhla druhá etapa sledování interferencí při současném zapojení téměř všech přístrojů na palubě. Do palubního počítače byl nahrán vylepšený software od firmy ASTRIUM, který by měl odstranit některé chyby, které se objevily při pozemních simulacích. Orientace sondy byla změněna tak, že osa +X nyní mířila k Zemi. V této poloze měla sonda zůstat až do opětovného přiblížení k Zemi v březnu 2005.

Koncem října byla ukončena fáze oživování systémů a užitečného zatížení sondy. Poslední operací byla 2004-10-17 kalibrace spojení v pásmu S přes nízko- a vysokoziskovou anténu. Tentýž den byla Rosetta převedena do přeletové konfigurace, což znamená, že v následujícím delším období se bude pohybovat bez větších zásahů z pozemního řídícího střediska s potlačenými veškerými aktivitami. Spojení se Zemí bude zredukováno a nebude navazováno pravidelně každý den. Součástí převodu do přeletové konfigurace bylo i vypojení jednoho ze čtyř silových setrvačníků.

Dne 2004-11-19 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 49.8 mil. km od Země a rádiový signál putoval jedním směrem 2 min 46 s.

Drobný korekční manévr TCM-4 [=Trajectory Correction Maneuver] byl v plánu 2004-11-25 a rychlost se při něm měla změnit o Δv=0.09 m/s. Kvůli problému s palubním softwarem pracoval motor déle a manévr byl ukončen po překročení časového limitu. Závada byla identifikována a chyba byla eliminována další korekcí dne 2004-12-09. Tentokrát bylo potřeba změnit rychlost o 0.11 m/s. Oprava proběhla bez potíží.

Následující průběh letu