Venus Express - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 1 - Příprava ke startu a průběh letu 2005

Práce na sondě se rozběhly v listopadu 2002 paralelně se závěrečnou fází přípravy startu stanice Mars Express. Důležité rozhodnutí o výběru raketového nosiče nebylo tehdy učiněno.

2003-01-28 podepsala oficiálně EADS Astrium kontrakt s ESA na návrh a konstrukci sondy v hodnotě 82.4 mil. €.

Dva týdny po startu sondy Mars Express byla 2003-06-17 u příležitost konání aerosalónu v Le Bourget v Paříži podepsána smlouva mezi ESA a organizací Starsem nabízející nosnou raketu, ve které bylo dohodnuto použití kombinace rakety Sojuz s urychlovacím stupněm Fregat pro start sondy Venus Express v listopadu 2005. ESA odkládala rozhodnutí o nosném prostředku právě až na dobu po úspěšném startu stanice k Marsu, což měla být svým způsobem generální zkouška pro budoucí planetární mise.

V létě 2004 probíhaly zkoušky v dílnách Alenia (Torino). Většina ze systémů zásobování elektřinou, rádiová aparatura, řízení polohy a funkce palubního zpracování dat byly již namontovány a odzkoušeny. Dodávka užitečného zatížení se očekávala v období červenec-srpen. Poté měla být kompletní sonda podrobena zkouškám nejprve za laboratorních podmínek, pak v simulovaném kosmickém prostředí.

Dne 2005-07-01 skončila ve středisku ESTEC [=European Space Research and Technology Centre] v Noordwijku (Nizozemsko) schůzka komise, která prověřovala připravenost k letu (Flight Acceptance Review Board). Sonda prošla úspěšně zkouškami funkčnosti systémů a odolnosti vůči kosmickému prostředí a prokázala, že celý komplet přístrojů pracuje v souladu navzájem a se systémy sondy. Během systémových zkoušek se simulovaly vědecké operace, které by se měly provádět na oběžné dráze kolem Venuše.

V prvním srpnovém víkendu 2005 byla vyzkoušená sonda naložena na letišti v Toulouse do letadla Antonov An-124 a převezena na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu k posledním předstartovním přípravám. Start byl plánován na 2005-10-26 pomocí nosné rakety Sojuz doplněn o urychlovací stupeň Fregat.

Kolem 2005-08-15 se uskutečnila zkouška těsnosti palivového systému, po které bylo konstatováno, že je možno naplnit zásobníky 570 kg paliva. K tomu mělo ale dojít až těsně před startem. Test proběhl v režii týmu výrobce systému CPS [=Combined Propulsion System] z britské divize firmy ASTRIUM.

2005-08-30 byly zahájeny zkoušky ze série SVT-2 [=System Verification Test 2]. Jako první se uskutečnil test startovací sekvence a převzetí řízení letu střediskem ESOC. SVT-2 probíhá tím způsobem, že řídící středisko VMOC [=Venus Mission Operation Centre] v Darmstadtu (Německo) vysílá povely na sondu nacházející se na Bajkonuru a simuluje operace, které se budou eventuelně vykonávat v kosmu. Zkoušky SVT-2 byly naplánovány v trvání necelého jednoho týdne. Zakončeny byly 2005-09-02 ověřením hlavních funkcí elektrického systému. Sonda byla poté umístěna do adaptéru, v němž se zkoušelo finální optické zaměření. Byla zahájena instalace solárních panelů.

Začátkem září oznámil Dimitrij Titov, zástupce Ruska na projektu, při příležitosti mezinárodní konference o planetárních vědách v Cambridgi (GB), že se přípravy sondy Venus Express na kazašském kosmodromu Bajkonur blíží do finiše. Rovněž nosná raketa byla v těchto dnech dokončena a probíhají na ní poslední zkoušky.

V polovině září byly namontovány sluneční baterie a rozběhly se jejich prověrky. Každé křídlo si vyžádalo dva dny montážních prací. První panel obdržela sonda 2005-09-13 a druhý o dva dny později 2005-09-15.

Měsíc před plánovaným startem se sonda nacházela v laboratořích na kosmodromu a technici finišovali v přípravách na dlouhou cestu. Práce se již dostaly do fáze, ve které se ověřovaly poslední předstartovní sekvence a mj. se jich účastnil i kompletní tým, který bude přítomen při startu v podzemním bunkru vzdáleném asi 150 m od rampy.

Dne 2005-10-12 byla sestava kosmické sondy Venus Express a adaptéru určeného k napojení na nosný prostředek umístěna na urychlovací stupeň Fregat.
Činnost byla klasifikována jako nebezpečná, protože v době montáže už byl Venus Express i stupeň Fregat naplněny 570 kg, resp. 5000 kg vysoce hořlavého a jedovatého paliva. Sestavení provedly společně týmy z průmyslového konsorcia, které postavilo sondu a firmy NPO-Lavočkin, výrobce stupně Fregat.

2005-10-13 byla sonda poprvé po instalaci na urychlovací stupeň Fregat elektricky zapojena. Tomuto okamžiku předcházelo propojení konektorů, přes něž byla sonda napájena v době, kdy ještě stála na zemi, se stupněm Fregat. Jediné elektrické spojení s kosmickou stanicí bylo teď výhradně přes konektor na urychlovacím stupni.
Po zapojení elektrického proudu proběhly zkoušky, které měly prověřit kvalitu všech spojů počínaje pozemním podpůrným zařízení EGSE [=Eletrical Ground Support Equipment], přes Fregat a adaptér na nosné raketě až k vlastnímu kosmickému plavidlu. Po skončení testů byla sonda opět vypnuta. K dalšímu zapojení mělo dojít až v noci před přepravou na startovní rampu, když nabíjely letové akumulátory.
Poslední činnost rušného dne se týkala propojení pyrotechnických vedení mezi adaptérem nosné rakety a urychlovacím stupněm. V tomto místě dojde po skončení práce nosné rakety Sojuz k oddělení stupně Fregat, když se za pomoci pyrotechniky přetnou spojovací šrouby.

2005-10-14 byly odjištěny pyrotechnické prostředky na sondě. Jednalo se o zařízení, která v rámci aktivace sondy po oddělení od nosného prostředku otevřou palivová potrubí, odstartují rozklápění slunečních panelů a vyklopení stožáru s magnetometrem.

2005-10-17 byl na sestavu sondy Venus Express a urychlovacího stupně Fregat instalován aerodynamický kryt. Prvním krokem operace bylo otočení sestavy z vertikální do horizontální polohy. Jelikož již byly nádrže sondy i stupně Fregat naplněny pohonnými látkami, byla manipulace s nimi označena za rizikovou a prováděla se s nejvyšší opatrností a za přítomnosti minimálního počtu lidí v čisté montážní hale.
Po otočení bloku do vodorovné polohy následovala řada kontrol. Ty měly mj. za účel prověřit, zda jsou všechny pomocné a manipulační úchyty odstraněny, zda byly sejmuty ochranné kryty na užitečném zatížení, hvězdných čidlech a slunečních bateriích atp. Po finální vizuální obhlídce bylo teprve vydáno povolení na instalaci aerodynamického krytu.
Po skončení kontrol přišli ke slovu opět ruští specialisté, kteří pokračovali s montáží aerodynamického krytu. Během této operace zůstal blok sondy zafixovaný v horizontální poloze. Kryt se přisunul na pohyblivém vozíku MGSE [=Mechanical Ground Support Equipment] a pomalým pohybem se nasunul na sestavu sondy a stupně Fregat. Nakonec dosedl na přírubu, který představuje místo spoje mezi nosnou raketou Sojuz a urychlovacím stupněm.
Aerodynamický kryt bylo nato potřeba opatřit různými závěsy a pružinami, pomocí nichž se uskuteční oddělení krytu několik minut po startu rakety. Všechny plánované operace byly úspěšně zakončeny a sestava skládající se nyní ze stupně Fregat, sondy, krytu, mezistupňové konstrukce a adaptéru na nosnou raketu čekala na přesun z haly MIK-112 do haly MIK-40, kde se sestavují nosné rakety.

2005-10-18 v 17:30 místního času (11:30 UT) byla sestava sondy Venus Express s urychlovacím stupněm Fregat, ukrytá pod aerodynamickým krytem naložena na železniční vagón. K nákladu byla připojena vzduchová potrubí, pomocí nichž se uvnitř krytu během převozu udržovala správná čistota a teplota prostředí.
Vzdálenost mezi oběma budovami činí asi 40 km a cesta trvala pět a půl hodiny, protože rychlost jízdy se udržovala kvůli cennému nákladu velice nízká. Na cestu vlak vyrazil kolem 21:15 a na místě se objevil následujícího dne po půlnoci v 02:45 místního času (20:45 UT, 2005-10-18).
V průběhu dalšího dne byla sestava mechanicky spojena se třetím stupněm (Blok I) nosné rakety Sojuz. Činnost týmu starajícího se o sondu se omezovala jen na kontrolu tlaku paliva a okysličovadla v nádržích a monitorování teploty vzduchu pod aerodynamickým krytem.
První a druhý stupeň rakety (centrální stupeň a čtyři boční motorové jednotky) už byly sestaveny dříve a čekaly na konečnou montáž kompletního nosiče.
Mezitím pokračovaly veškeré přípravné práce na startovní rampě. V bunkru bylo instalováno pozemní podpůrné elektrické zařízení EGSE [=Electrical Ground Support Equipment], kterým se sleduje stav sondy až do okamžiku startu, a bylo zkontrolováno elektrické spojení mezi bunkrem a startovní věží. Prověřeny byly komunikační trasy mezi řídícím bunkrem na Bajkonuru a řídícím střediskem ESOC [=European Space Operations Centre], hlasové okruhy přes spojové družice a telefonní linky.

Po prozatímním hladkém průběhu však týmy připravující start čekalo nepříjemné překvapení. Uvnitř aerodynamického krytu užitečného zatížení bylo nečekaně detekováno zprvu blíže nespecifikované znečištění (kontaminace). Informace se objevila na internetových stránkách ESA dne 2005-10-21.
Znamenalo to, že sonda musela být demontována z urychlovacího stupně Fregat, opětovně vyčištěna a znovu instalována. Znečištění se do prostoru, podle prvotních úvah, dostalo buď ze stupně Fregat nebo přímo z aerodynamického krytu. Důsledkem zjištěné kontaminace bylo odložení startu, původně plánovaného na 2005-10-26 o několik dní. Shodly se na tom organizace jak provozovatel sondy ESA, tak i Starsem, která zajišťovala start.

Sestava sondy, urychlovacího stupně Fregat a aerodynamického krytu byla sejmuta z nosné rakety Sojuz a odtransportována zpět do montážní haly ráno v neděli 2005-10-23. Následujícího dne byl kryt odstraněn a technici zahájili inspekci kosmického aparátu. Na těle sondy byly objeveny jen poměrně velké cizí kousky pocházející z izolace kryjící stupeň Fregat. Takovéto znečištění se dá snadno odhalit prostým okem nebo pomocí ultrafialových lamp a poté odstranit. Technici si při tom pomáhali podle velikosti cizorodé částečky pinzetami, vysavači nebo dusíkovými pistolemi. Zvláštní pozornost se musela věnovat optickým přístrojům. Potom se musel Venus Express podrobit opakovaným rutinním zkouškám. Teprve pak mohl být připojen na Fregat a nakonec opět na nosnou raketu.

Dne 2005-10-31 bylo oficiálně oznámeno nové datum startu. Nosná raketa Sojuz/Fregat by měla vzlétnout ve středu 2005-11-09 v 03:33 UT. Datum bylo stanoveno po společných konzultacích mezi ESA (provozovatel sondy) a Starsem (organizace zajišťující start).

V pátek 2005-11-04 byly dokončeny montážní práce v budově MIK-40. Sonda Venus Express s urychlovacím stupněm Fregat, nacházející se pod aerodynamickým krytem byla upevněna na nosnou raketu Sojuz. Rozběhly se přípravné operace před vyvezením sestavy na startovní rampu.
V odpoledních hodinách došlo k závěrečnému zapojení palubních baterií (tzn. propojení se systémy sondy). Kosmická sonda včetně pyrotechnických zařízení a pohonného systému byla nyní zcela připravena k letu. Ruská státní komise se sešla v 19:30 místního času (13:30 UT). Všechny prvky startovního komplexu a podmínky na kosmodromu byly shledány vyhovujícími a bylo rozhodnuto dopravit raketu do startovního postavení následujícího dne.
V sobotu 2005-11-05 v 07:30 místního času (01:30 UT), půl hodiny před východem slunce, vyrazila nosná raketa na cestu k rampě. Přípravy na převoz započaly velice brzy ráno. Kolem 06:00 místního času byla sonda odpojena od kabelů, pomocí nichž se monitoroval stav baterií během včerejšího připojování na okruhy sondy. Raketa Sojuz umístěná v horizontální poloze na železničním vagónu a s připojeným klimatizačním zařízením na aerodynamický kryt se pomalu posunovala tažená dieselovou lokomotivou na nedaleké stanoviště. Vzdálenost montážní haly od rampy činí několik stovek metrů. Na místo dorazil konvoj v 08:15 místního času (02:15 UT). Doprovázen byl, jak to na kazašském kosmodromu bývá zvykem, celým týmem, který pěšky sledoval cenný náklad až na hranici bezpečnostního pásma u rampy.
Po odpojení klimatizačního zařízení od krytu sondy zvedla hydraulika nosnou raketu do vertikální polohy a ruský tým ji zajistil pomocí čtyř podpůrných ramen, které převzaly celou váhu zatím nenaplněné rakety. Následovala instalace přístupových plošin a výtahu a kryt sondy byl opět připojen na klimatizační zařízení. V 15:30 (09:30 UT) bylo obnoveno elektrické propojení sondy s monitorovacím zařízením mimo rampu a tím byla hrubá instalace nosné rakety ukončena.
V 16:30 (10:30 UT) byl připojen pozemní monitorovací systém sondy, nacházející se v bunkru u rampy a startovní tým zahájil poslední prověrky systémů. Jejich účelem bylo potvrdit, že sonda přečkala transport bez problémů. Zkoušky měly být ukončeny 2005-11-06 v 04:00 místního času (tj. 2005-11-05, 22:00 UT).

Následujícího dne zahájil přípravný tým evropských specialistů práci na rampě v 10:00 místního času (04:00 UT). V první řadě byl zkontrolován stav sondy připojené na pozemní monitorovací systém EGSE. Po dvou hodinách (06:00 UT) byla sonda definitivně zapojena a v "bdělém" stavu už měla zůstat až do startu. Zkoušky nicméně pokračovaly i v dalších hodinách.
Paralelně s prací na kosmodromu byla ověřována schopnost řídícího střediska ESOC v Darmstadtu přijímat telemetrii ze sondy. Signály byly vedeny ze zařízení nacházejícího se v bunkru u rampy zvlášť vybudovanou linkou do operačního střediska MOC [=Mission Operations Centre] v ESOC [=European Space Operations Centre]. Tímto kanálem bylo možno v MOC sledovat závěrečné operace jak během zkušebního odpočítávání před startem, tak v průběhu skutečného vzletu.

2005-11-07 v 09:00 (03:00 UT) byla sonda předána do rukou týmu techniků, který si simulovaně odzkoušel start nosné rakety. Virtuální doba startu byla určena na 18:34 (12:34 UT). Z programu bylo záměrně vyřazeno skutečné plnění rakety pohonnými látkami. Souběžně se v reálném čase ověřovaly i funkce dalších prvků startovního komplexu na kosmodromu i v řídícím středisku ESOC. Okamžik simulovaného startu byl dosažen bez jakýchkoliv těžkostí, čímž byla již po několikáté potvrzena schopnost letu rakety i sondy k Venuši.

Zkoušky kosmické sondy na rampě byly zakončeny 2005-11-08 v 19:05 UT. To už se okamžik startu přiblížil na necelých osm a půl hodiny. Dne 2005-11-08 ve 23:44 UT (T-03:49:00) bylo zahájeno plnění nosné rakety pohonnými látkami. Trvalo 2 h 20 min a skončilo 2005-11-09 v 02:03 UT. Do startu zbývala jedna a půl hodiny. Přibližně tři čtvrtě hodiny před plánovaným startem v 02:49 UT se od stojící rakety odklopily konstrukce nesoucí servisní plošiny.
V 03:30:59 UT (T-00:02:35) byly natlakovány nádrže s palivem. V 03:32:49 UT (T-00:00:45) přešlo elektrické napájení na vlastní zdroje. V čase T-00:00:20 (03:33:14 UT) se zažehly motory středního i bočních stupňů a rozběhly se na střední úroveň tahu.
Dne 2005-11-09 v 03:33:34.454 UT se nosná raketa Sojuz odlepila od rampy číslo 6 na kosmodromu Bajkonur a zamířila vzhůru do ranní oblohy. Evropská kosmická agentura začala odpočítávat svoje první metry na dlouhé pouti k Venuši.
V čase T+00:00:08 minula raketa konstrukci rampy, ukončila čistě vertikální vzestup a začala se sklánět východním směrem. Hodiny ukazovaly T+00:01:58, když se od rakety oddělily již nepotřebné raketové motory prvního stupně. V T+00:04:14 bylo potvrzeno odhození aerodynamického krytu užitečného zatížení a krátce nato v T+00:05:18 se oddělil druhý stupeň rakety. V T+00:08:48 došlo k oddělení třetího stupně nosné rakety. Po krátké době práce urychlovacího stupně Fregat byla sestava v 03:43 UT (T+00:09:49) úspěšně uvedena na parkovací dráhu kolem Země.
Na geocentrické oběžné dráze setrvala sonda připojená stále na stupeň Fregat skoro celý jeden oběh. V T+01:22:00 po startu byl Fregat opětovně spuštěn a po necelých 14 min práce v T+01:36:30 tentokrát definitivně vyvedl Venus Express na únikovou dráhu, ven ze sféry zemské přitažlivosti. Poté se již jako nepotřebný oddělil. Tím skončil ruský podíl na misi a další osud sondy již závisel výhradně na technickém provedení všech systémů meziplanetární stanice a schopnostech řídícího týmu ESOC.

V 05:30:42 UT (T+01:57:08) zachytila sledovací stanice New Norcia v Austrálii telemetrické signály ze sondy. Stav systémů odpovídal předpokladům. Probíhala sekvence separace sondy od nosného prostředku. Bylo dokončeno tlakování pohonného systému a konfigurace tepelné regulace.
Dalšími operacemi bylo zorientování sondy na Slunce a rozložení panelů solárních článků, což se podařilo zvládnout do 05:49 UT. Opětovným zaměřením na Slunce byl separační manévr v 06:11 UT ukončen. Mezitím dorazily na sondu v 06:09:29 UT první povely ze stanice New Norcia.
Další události prvního dne letu už měly klidnější průběh. V 07:45 UT byl zapojen první sledoval hvězd (star tracker). V 08:44 UT bylo podle očekávání dosaženo počáteční konfigurace kosmické sondy a ta přešla do módu SHM [=Safe Hold Mode]. V 08:57 UT byly zapojeny silové setrvačníky. V 10:00 UT bylo konstatováno, že se sonda nachází v normálním módu se stabilizací ve všech třech osách a je plně pod kontrolou pozemního střediska. Krátce nato v 10:07 UT byl zapojen druhý sledovač hvězd. V 11:15 UT byly zaktualizovány resp. odstraněny nepotřebné počítačové soubory fáze LEOP [=Launch and Early Operations Phase] a Venus Express byl zcela konfigurován pro let v normálním módu.

Sonda se vzdalovala od Země, která, jak se otáčela, umožňovala navázat spojení i dalším sledovacím stanicím. Na základě poznatků z druhého telekomunikačního okna byla mj. zrušena uvažovaná desaturace silových setrvačníků.
Třetí rádiová seance byla ve znamení prvního motorického manévru, který byl označen TCM-0 [=Trajectory Correction Maneuvre]. Mimořádnou korekci dráhy bylo nutno uskutečnit proto, že nosič Sojuz/Fregat udělil sondě poněkud větší rychlost, než byla požadována. Aby se minimalizovala spotřeba pohonných látek, proběhl impuls proti směru letu, neboli směrem k Zemi.
Dne 2005-11-10 v 05:20 UT bylo vydáno povolení ke změně orientace sondy, která se v 05:43 UT začala pomalu natáčet. Správná orientace před aktivací pohonného subsystému byla dosažena v 06:13 UT. Následně v 06:35:52 UT se rozběhl vlastní motorický manévr TCM-0. Po době 48 s a dosažené změně rychlosti Δv=0.5 m/s přestal motor pracovat. Rozbor dat po manévru ukázal, že tah trval asi o 1 s kratší dobu, než bylo potřeba, čímž vznikla jistá odchylka od ideálních parametrů, ovšem o zanedbatelné velikosti. Kolem 07:33 UT se sonda opět reorientovala do letové polohy a tím prakticky skončily veškeré aktivity plánované pro třetí rádiovou seanci.

Čtvrtá rádiová seance 2005-11-10 byla premiérou nové sledovací stanice Cebreros (Avila, Španělsko), vybavené parabolickou anténou o průměru 35 m. Na sondě nadále pokračovaly činnosti fáze LEOP [=Launch and Early Orbit Phase]. V jejím rámci se mj. provedlo přepnutí komunikace z nízkoziskové antény LGA [=Low Gain Antenna] na vysokoziskovou HGA2 [=High Gain Antenna] a vyzkoušení druhého transpondéru v pásmu S (S-Tx2). Frekvence byla převedena z pásma S do pásma X a zvýšila se rychlost přenosu telemetrie na 91.4 kb/s.
První spojení ve směru na sondu (uplink) bylo navázáno v Cebreros v 17:10 UT a první povel odešel v pásmu X v 17:21 UT. Stanice Cebreros tím uzavřela zkušební fázi a zahájila operační provoz. V 19:17 UT byla poprvé uvolňována palubní paměť SSM [=Solid State Memory], v 19:52 UT proběhla první procedura OBCP [=On-Board Control Procedure] a mezi 18:25 až 00:19 UT následujícího dne probíhala desaturace silových setrvačníků. Jako bonus relace číslo 4 proběhlo zapojení topných článků systému termoregulace TCS [=Thermal Control System] a odzkoušení systému správy dat DMS [=Data Management System]. Je nutno zdůraznit, že se sonda chovala zcela podle očekávání jak z hlediska elektrického systému, tak z pohledu termoregulace.

Rádiové spojení číslo 5 dne 2005-11-11 bylo ve znamení další dráhové korekce TCM-1 [=Trajectory Correction Manoeuvre]. Jako minulého dne, i tato dráhová oprava byla prováděna ve směru Země, aby se minimalizovala spotřeba pohonných látek. Změna orientace před manévrem byla zahájena v 05:39 UT a dokončena v 06:09 UT. Následně v 06:14:33 UT se rozběhl vlastní motorický manévr, který trval 209 s a způsobil změnu rychlosti Δv=3.43 m/s. Dopplerovské měření potvrdilo, že přesnost operace byla lepší než 0.034%. V 07:29 UT se sonda vrátila k původní letové orientaci.
Dalšími činnostmi byl úklid v paměti SSM, zapojení ultrastabilního oscilátoru USO [=Ultra Stable Oscillator] a změna módu telemetrie. Nad plán bylo při tomto rádiovém spojení odzkoušeno hvězdné čidlo.
Aktivity LEOP byly uzavřeny 2005-11-05 v 08:48 UT, 53:15 h po startu a ve vzdálenosti 634 tis. km od Země. Následně byla zahájena fáze zkoušek v blízkosti Země NECP [=Near Earth Commissioning Phase], která má trvat až do 2005-12-14.

Dne 2005-11-18 došlo na vyklopení tyče s magnetometrem, u něhož se vzápětí rozběhly první testy. První výsledky potvrdily, že rozložení proběhlo bez závad. Po úvodních dvou dnech ověřovacích měření byl přístroj ponechán v provozu a pokračoval ve sběru vědeckých dat. Vypojen má být na závěr fáze NECP [=Near Earth Commissioning Phase] v polovině prosince. Zkoušky probíhaly ostatně i u dalších jednotlivých přístrojů. V noci z 2005-11-22 na 2005-11-23 sonda změnila orientaci a ze vzdálenosti 3.5 mil. km uskutečnila pozorování systému Země-Měsíc přístroji VIRTIS a VMC. Spektrometr VIRTIS [=Visible and Infrared Thermal Imaging Spektrometr] měřil vyzařování v kanálech M a H a kamera VMC [=Venus Monitoring Camera] použila pro snímkování 4 kanály.
V závěru rádiového spojení se stanicí Cebreros dne 2005-11-24 se Venus Express nacházel ve vzdálenosti 4 mil. km od Země, 146 mil. km od Slunce a 72.5 mil. km od Venuše. Signál putoval v jednom směru 13 s. Kosmická sonda i pozemní segment pracovaly podle předpokladů

Další týden letu byl věnován především zkouškám přístroje SPICAV. Oživením přístroje byl splněn další úkol fáze NECP. Přístroj SPICAV [=Spectroscopy for Investigation of Charakteristics of the Atmosphere of Venus] byl poprvé zapojen 2005-11-25. Podstatou zkoušek bylo ověřit nasměrování objektivu do různých směrů při různé orientaci sondy. Jako zkušební cíl byly použity Slunce a hvězda Sirius. Sekvence zaměřování proběhla zcela autonomně bez zásahů z řídícího střediska. Prozatímní výsledky jsou velmi příznivé, další doplňující zkoušky se chystají na leden příštího roku.
Z dalších přístrojů pracují prozatím magnetometr MAG, rádiový experiment VeRA a kamera VMC. Aktivace ostatních zařízení se chystá na nejbližší dny.
Spojení se Zemí sloužilo k rutinním kontrolám stavu systémů a k příjmu naměřených vědeckých dat. Na konci poslední rádiové relace se stanicí Cebreros dne 2005-12-01 ve 20:00 UT se Venus Express nacházel 5.6 mil. km od Země, 144.4 mil. km od Slunce a 63.2 mil. km od Venuše. Cesta signálu v jednom směru trvala 18.5 s.

Přístroj PFS byl poprvé zkušebně zapojen 2005-12-04. 2005-12-09 došlo i na ověření funkce experimentu ASPERA. Tím byly prakticky dokončeny zkoušky jednotlivých vědeckých přístrojů a subsystémů naplánovaných pro fázi NECP [=Near Earth Commissioning Phase]. Jako poslední úkon bylo nutno provést ověření činnosti přístrojů zapojených současně, zda se nevyskytují nežádoucí interference. K tomuto testu došlo 2005-12-14, měření prováděla simultánně všechna zařízení s výjimkou PFS. Dvě rádiové relace přes sledovací stanici New Norcia byly věnovány ověření výkonu rádiového systému a chodu ultrastabilního oscilátoru USO [=Ultra Stable Oscilator], který má být využíván při rádiových experimentech VeRA. Obě zkoušky byly bohužel narušeny problémy na pozemním zařízení.
Jak tedy vypadal v polovině prosince 2005 stav vědeckých přístrojů na palubě? ASPERA byla poprvé zapojena 2005-12-09 a všechny testy včetně vysokonapěťové části dopadly uspokojivě. Experiment bude ještě několikrát v přeletové fázi aktivován kvůli kalibraci.
Magnetometr MAG byl v činnosti až do konce zkoušky interference, pak byl odpojen a až do příletu k Venuši zůstane mimo provoz. PFS je v současné době vypojen. SPICAV byl po zkouškách odstaven, zapojen bude v druhé sérii testů v lednu 2006. VeRA, jak bylo uvedeno výše, absolvovala zkoušky, jejichž průběh byl ovlivněn špatnou funkcí pozemního segmentu.
VIRTIS a VMC se zúčastnily s ostatními experimenty společného testu na odhalení případných interferencí. Další zkoušky se plánují na leden 2006.
K 2005-12-15 je ukončena fáze NECP. V plánu je nyní částečné vybití palubních akumulátorů na 50%. K opětovnému dobití dojde v lednu příštího roku v souvislosti se zahájením dalších zkoušek. Do té doby (čili asi tři týdny) má probíhat pouze rutinní sledování letu. V období 2006-01-05 až 2006-01-13 nebude k dispozici sledovací stanice Cebreros, proto se bude spojení udržovat pouze přes australskou stanici New Norcia.
Dne 2005-12-15 se Venus Expess nacházel 8.9 mil. km od Země, 140.2 mil. km od Slunce a 45.9 mil. km od Venuše. Cesta rádiového signálu jedním směrem trvala 29.7 s.

2005-12-16 až 2006-01-05
Venus Express pokračoval v letu v pasivní přeletové konfiguraci. Stav systémů byl rutinně monitorován sledovacími stanicemi ESA (New Norcia) a NASA (Canberra).

Následující průběh letu

Fotogalerie

Fotogalerie obsahuje celkem 16 obrázků, nejnovější byl přidán 2006-04-25.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk