Místa přistání misí Mars 2003

K Marsu byly začátkem léta 2003 vypuštěny tři sondy nesoucí přistávací aparáty. Jedna stanice byla vyslána organizací ESA pod názvem Mars Express a má za cíl kromě hlavní části, která má skončit na oběžné dráze kolem Rudé planety, dopravit na povrch miniaturní přistávací modul Beagle 2 postavený ve Velké Británii. Další dvě stanice vypustily Spojené státy v projektu MER pod názvem Spirit alias MER-A a Opportunity alias MER-B. V tomto případě jde o identické mobilní geologické laboratoře. Všechny stanice určené k přistání na Marsu mají jako hlavní úkol pátrání po vodě, ať už současné nebo vyskytující se v dávné minulosti, a života, který je na toto vodní prostředí vázán.

Na přiložené mapce jsou vyznačena přistávací místa všech tří sond. NASA vybírala mezi čtyřmi oblastmi. Kromě zvolených dvou, popsaných dále, se uvažovalo ještě o Isidis Planitia a regionu Elysium. Isidis se snad přece jen dočká návštěvy modulu Beagle 2, Elysium snad někdy příště... Mimo tyto aktuální plochy jsou vyznačena ještě místa přistání dřívějších úspěšných amerických sond Viking 1, Viking 2 a Mars Pathfinder.

Přistávací plocha pro Beagle 2 - Isidis Planitia

Isidis Planitia je rozlehlá plochá pánev o průměru asi 1600 km rozprostírající se mezi relativně mladými severními pláněmi a starobylou jižní vrchovinou. Jedná se pravděpodobně o starý kráter vyplněný nejprve vytékající lávou a posléze překrytý sedimenty, snad i nánosy bahna. Malé pahorky pozorované na snímcích jsou pravděpodobně vulkanického původu, což může indikovat oblasti se zvýšenou místní teplotou (hot spots). Má se za to, že v této oblasti mohly být zachovány stopy fosilního života. Rozprostírá se přibližně 3200 m pod referenční nulovou hladinou, tedy s relativně hustou atmosférou, což umožňuje účinné brždění v době sestupu na padáku a vykazuje jenom mírné výškové rozdíly do 250 m se sklony do 1°.

Elipsa předpokládaného místa dopadu má rozměr asi 320 až 500 km na délku a 100 km na šířku. Místo přistání (10.6° s.š., 90° v.d.) bylo zvoleno poblíž rovníku, aby se zmenšilo potřebné množství izolace (a tím i hmotnost), která je potřebná na ochranu přistávacího modulu proti studené noci na Marsu. Předpokládaná aktivita modulu na povrchu Marsu spadá do místního jara až léta, což má rovněž dopad na náročnost tepelné izolace. Povrch je pokryt asi z 5 až 15% skalnatými fragmenty, což není mnoho kvůli riziku poškození při přistávání, ale zároveň je zde jisté množství kamenů vhodných ke geologickým výzkumům. Nachází se zde jen slabá vrstva prachu a málo písečných přesypů.

Vedoucí týmu, který vedl studie přistávacích míst, John Bridges z Natural History Museum v Londýně prohlásil, že "se jedná o nejlepší kompromis mezi požadavky na přistání a vědeckým určením modulu Beagle 2."

Přistávací plocha pro Spirit - kráter Gusev

Podobně jako u modulu Beagle 2 byla pro přistání amerických roverů MER brána do úvahy stejná kritéria týkající se bezpečnosti přistání a vědecké výhodnosti a zvolené cílové plochy jsou kompromisem mezi těmito částečně protichůdnými požadavky.

Kráter Gusev je pojmenován po ruském astronomovi 19. století Matveji Gusevovi. Jedná se o impaktní kráter (vzniklý dopadem meteoritu) o průměru 150 km nacházející se asi 15° na jih od rovníku. Leží na přechodu mezi jižní starou vysočinou a severními vyhlazenými nížinami.

Kráter je zajímavý sousedícím 900 km dlouhým meandrovitým údolím, které do něho ústí ze severovýchodu. Údolí se nazývá Ma'adim Vallis (z hebrejského jména Marsu) a má se za to, že bylo vyhloubeno v dávné minulosti proudící vodou. Voda tekoucí údolím prořezala stěnu kráteru a vyplnila ho jezerem podobným některým pozemským vodním plochám jako je např. Lake Bosumtwi v Ghaně. Voda z kráteru Gusev již dávno zmizela, nicméně se předpokládá, že na dně se najdou vrstvy usazenin, které budou obsahovat náznaky toho, jaké podmínky zde panovaly v době sedimentace. Zásadní otázkou ale zůstává, zda budou sedimenty dostupné laboratoři MER, nebo jestli jsou překryty mladšími geologickými vrstvami.

Přistávací plocha pro Opportunity - Meridiani Planum

Meridiani Planum se nachází také v rovníkové oblasti ale na opačné polokouli než kráter Gusev. Oblast Meridiani je známa již z prvotních teleskopických pozorování ze Země a název byl zvolen podle nultého poledníku (tj. meridiánu), který tudy prochází. Planum znamená plošina a i když jména přidělená v průkopnických astronomických dobách a zachycená na tehdejších albedových (odlišujících světlé a tmavé oblasti) mapách nekorespondují většinou z významnými povrchovými útvary zjištěnými kosmickou technikou, tentokrát se skutečně jedná o jeden z nejplošších a nejhladších regionů na Marsu.

Vědecký význam Meridiani Planum ale je především dán jeho zvláštním mineralogickým složením. Podle údajů získaných z infračerveného spektrometru na palubě obíhající stanice Mars Global Surveyor se na Meridiani Planum vyskytuje kysličník železa zvaný šedý hematit. Na Zemi tento minerál obvykle vznikal (i když ne vždy) ve spojení s vodou v tekutém skupenství.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk