Obrázek v plné velikosti je možno stáhnout kliknutím na zobrazený náhled.
1024x575x16M (106 kB)
Přelet mezi planetami
Celou cestu se o rover Curiosity, uzavřený mezi dvěma kuželovitými polovinami
aerodynamického krytu, resp. tepelného štítu, staral přeletový stupeň, který
je zachycen na kresbě jako nízká šedá válcová konstrukce v zadní (levé) části.
Na přeletovém stupni byly umístěny mj. i raketové korekční motorky s vlastní
zásobou paliva, hvězdná čidla a solární články vyrábějící elektrickou energii.
Credit: NASA/JPL-Caltech
1280x720x16M (105 kB)
Curiosity na padáku
Několik minut před dosednutím zachytila rover klesající na padáku kamera
z družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Dráha MRO byla dlouho
předtím upravena tak, aby byla v okamžiku vstupu Curiosity na správném
místě oběžné dráhy.
Credit: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona
1024x575x16M (193 kB)
Nebeský jeřáb v akci
Na závěr etapy EDL [=Entry, Descent and Landing] se rover snášel k povrchu
Marsu zavěšen na lanech pod přistávacím stupněm. Tato inovativní metoda
obdržela označení sky crane (nebeský jeřáb). Časem se stejné jméno vžilo
i pro vlastní technické vybavení, tzn. přistávací stupeň vybavený raketovými
motory s podvěšeným nákladem. V případě mise MSL měl nebeský jeřáb
premiéru.
Credit: NASA/JPL-Caltech
946x710x256 (92 kB)
Mars poznamenaný částmi MSL
Na snímku pořízeném 24 hodin po přistání Curiosity na Marsu družicí
Mars Reconnaissance Orbiter je znázorněna poloha všech tří hlavních dílů
MSL, které skončily na povrchu. První částí, která dopadla, byl tepelný štít
(Heat shield), poté dokončil sestup padák (Parachute) s horní polovinou
aerodynamického obalu (Back shell). Nejdéle klesal rover zavěšený na lanech
pod motorovou jednotkou (Sky crane). Po oddělení roveru pokračovala motorová
jednotka v letu a dopadla ve vzdálenosti, v níž nemohla ohrožovat
laboratoř MSL Curiosity. Ve všech čtyřech místech jsou na terénu patrné tmavší
skvrny, což je zvířený materiál, kdy se tmavší hmota dostala až na povrch.
Curiosity se nachází asi 1500 m od štítu, 615 m od padáku se zadním
krytem a přibližně 650 m od skvrny reprezentující zbytky přistávacího stupně.
Posledními částmi, které zasáhly povrch Marsu, byla pětice balastních wolframových
závaží o hmotnosti 25 kg, která vytvořila ve vzdálenosti asi 12 km
od Curiosity řádku malých impaktních kráterů v délce asi 1 km. Také
tyto stopy byly později nalezeny na záběrech z oběžné dráhy.
Credit: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona
1024x665x256 (77 kB)
Stopa po nebeském jeřábu
Detail družicového snímku se stopou, který zanechala motorová jednotka po
dopadu na povrchu Marsu. Obrázek pořídila kamera HiRISE na sondě Mars
Reconnaissance Orbiter. Po nárazu byl vrchní materiál odvržen a na denní
světlo se dostala tmavší hmota. Zřetelné paprsky jsou stopy tohoto spodního
materiálu, který se rovněž částečně rozmetal po okolí.