SMART-1 - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 1 - Rok 2003

2003-07-08 byly ukončeny mechanické a elektrické zkoušky a sonda byla označena za letuschopnou.

2003-07-14 byl letový exemplář sondy přepraven ze střediska ESTEC na letiště Schiphol odkud byl dopraven na kosmodrom Kourou ve Francouzské Guayaně. V polovině července dorazily do Jižní Ameriky i díly nosné raketa Ariane 5. Její montáž byla zahájena 2003-07-17 vztyčením prvního stupně. Následně byly přivezeny dva boční raketové stupně na TPL a připojeny 2003-07-21 a 2003-07-23. Dalšího dne se na špici soustavy připojil poslední urychlovací stupeň.

2003-07-28 začalo plnění sondy pohonnými látkami a dále byly naplněny i spolucestující telekomunikační družice Insat 3E (2003-08-07) a e-Bird (2003-08-12). Raketa byla 2003-08-12 převezena do haly pro konečnou montáž BAF, ale přípravy ke startu byly vzápětí přerušeny na žádost indického zákazníka, který potřeboval více času na odstranění potíží se svou družicí Insat 3E.

Hlavní přípravné operace byly opět zahájeny až 2003-09-17. Tohoto dne byla na vrcholek nosné rakety instalována sonda SMART-1. Během následujících dvou dnů se k sestavě postupně připojily kryt sondy, družice e-Bird, adaptér Sylda a indická družice Inasat 3E. 2003-09-24 bylo zahájeno plnění horního stupně nosné rakety skladovatelnými pohonnými látkami. Tím se naostro rozběhly operace předcházející start Ariane 5G k letu označeném jako V 162. Startovní okno bylo stanoveno na 2003-09-27 v době od 23:02 do 23:21 UT.

Závěrečný countdown byl zahájen 2003-09-27 v 11:32 UT. Od 15:32 UT probíhaly zkoušky elektrických systémů a od 18:12 UT se začalo s plněním prvního stupně rakety kryogenními pohonnými látkami (kapalný kyslík a vodík). Podchlazování motoru Vulcain prvního stupně začalo v 19:42 UT. O hodinu později od 21:52 UT probíhaly zkoušky spojení rakety s telemetrickou, sledovací a povelovou soustavou.

Odpočítávání probíhalo nepřetržitě až do okamžiku T-7 min (22:55 UT), kdy se plánovaně přerušilo kvůli doladění závěrečných startovacích sekvencí motoru Vulcain. Ve 22:58 UT bylo oznámeno, že přerušení bude trvat asi 13 min, takže start proběhne pravděpodobně ve 23:15 UT.

Countdown se opět rozběhl ve 23:07 UT v čase T-7 min. Start byl stanoven na 23:14:39 UT. Následující události už měly rychlý spád.

• T-06:30 min - zahájena synchronizační sekvence pozemního počítače a počítače rakety
• T-06:00 min - kapalný kyslík a vodík jsou doplněny na nominální hladinu, odjištěny pyrotechnické okruhy
• T-04:00 min - probíhá tlakování nádrží s kryogenními látkami, odjišťování pyrotechniky pokračuje
• T-03:00 min - do počítače rakety je nahrán čas startu, tlak v nádržích je na nominální výši
• T-02:00 min - otevírají se hlavní palivové ventily motoru Vulcain 1, končí podchlazování motoru
• T-00:40 min - nosná raketa přechází na vlastní elektrické napájení
• T-00:37 min - zahajuje se automatická zážehová sekvence
• T-00:30 min - nabíhá systém tlakové vody na startovním stole
• T-00:22 min - řízení přebírá počítač nosné rakety
• T-00:06 min - pod motorem vyskakují plameny, které znamenají, že proběhlo spálení zbytkového uvolněného vodíku
• T-00:03 min - palubní systém přebírá kontrolu nad dvěma inerciálními naváděcími soustavami
• T+00:00 až 00:04 min (23:14:39 UT) - rozbíhá se zážeh motoru Vulcain 1
• T+00:07 min - zážeh bočních motorů na TPL
• T+00:07.3 min - start
• T+00:30 min - raketa dokončila rotační a naklápěcí manévr a míří vzhůru podél pobřeží Jižní Ameriky
• T+02:00 min - výška 48 km, rychlost 1.9 km/s
• T+02:30 min - oddělení bočních startovacích motorů na TPL
• T+03:00 min - výška 99.8 km, rychlost 2.2 km/s
• T+03:12 min - oddělení aerodynamického krytu
• T+05:00 min - výška 149 km, rychlost 3.02 km/s
• T+06:30 min - raketa leti rovnoběžně s obzorem, nezískává výšku, pouze zvyšuje horizontální rychlost - výška 151.8 km, rychlost 3.9 km/s
• T+08:35 min - sledovací stanice Natal (Brazílie) zachytila letící raketu
• T+09:00 min - výška 132.8 km, rychlost 6.3 km/s
• T+09:20 min - raketa znovu zvyšuje dráhu - výška 134 km, rychlost 6.8 km/s
• T+10:03 min - odpojení motoru Vulcain 1 a oddělení prvního stupně rakety
• T+10:12 min - zážeh motoru druhého stupně
• T+12:00 min - výška 202 km, rychlost 7.81 km/s
• T+12:40 min - raketa se dostala do dosahu stanice na ostrově Ascension -výška 225 km, rychlost 7.85 km/s
• T+15:00 min - výška 328 km, rychlost 8.00 km/s
• T+20:30 min - výška 743 km, rychlost 8.28 km/s
• T+22:05 min - sledování rakety přebírá stanice Malindi (Keňa) - výška 914 km, rychlost 8.36 km/s
• T+26:00 min - druhý stupeň dohořívá - výška 1463 km, rychlost 8.58 km/s
• T+27:00 min - motor druhého stupně je odpojen
• T+28:00 min - výška 1812 km, rychlost 8.45 km/s
• T+28:51 min (23:44 UT) - oddělení družice Insat 3E
• T+32:40 min - oddělení adaptéru Sylda 5, který kryl druhou spojovou družici, separační manévr druhého stupně
• T+34:10 min (23:48 UT) - oddělení družice e-Bird
• T+39:55 min - oddělení adaptéru, na kterém byla upevněna družice e-Bird
• T+41:30 min (23:56 UT) - oddělení sondy SMART-1, ukončení perfektního letu rakety Ariane 5

2003-09-28 v 01:00 UT oznámila ESA, že sonda vyklopila panely fotovoltaických článků, orientovala je na Slunce a zahájila testy palubních systémů, které mají trvat přibližně týden.

2003-09-29 pokračovaly úspěšně zkoušky systémů sondy. Mj. se uskutečnil přenos telemetrických dat vysokou rychlostí, které se budou postupně na Zemi analyzovat. Byla zahájena aktivace subsystémů, během níž se naladí veškeré parametry na skutečné kosmické podmínky. Bylo nutno provést malou opravu v softwaru, která má za účel minimalizovat chyby, ke kterým dochází v RAM palubního počítače vlivem kosmické radiace. V 15:30 UT byla ukončena předběžná přejímka rentgenového spektrometru D-CIXS. Analýza dat potvrzuje, že přístroj pracuje podle předpokladů.

2003-09-30 došlo na čtvrtém oběhu kolem Země k prvnímu zážehu iontového motoru. Startu předcházelo odvzdušnění xenonového subsystému, které mělo za cíl eliminovat zbytky vodních par a kyslíku. Následoval zážeh s nominálním napětím na primární katodě. Za těchto podmínek pracoval motor úspěšně po dobu 50 minut. Dále se pokračovalo zvýšením napětí na záložní katodě na maximum. Proces byl po 6 minutách přerušen kvůli vysokým oscilacím. Po kompletní elektrické kontrole systému byl pohon provozován další 2.5 hodiny s napětím na primární katodě.

2003-10-06 bylo zveřejněno, že startovací sekvence PPS-1350-G byla na zásah pozemního střediska optimalizována, aby se eliminovaly rušivé jevy zjištěné při první zkoušce. Tento zásah bylo možno provést, neboť jisté charakteristiky iontového motoru, jako např. elektrické napájení nebo průtok xenonu, lze jednoduchým způsobem dálkově upravovat. Od té doby motor pracoval téměř nepřetržitě 29 hodin, přičemž se velká poloosa oběžné dráhy zvětšila o 300 km a bylo spotřebováno 300 g xenonu. Pomocí přístrojů EPDP a SPEDE bylo získáno množství dat pro pozdější analýzu možného vlivu práce iontového motoru na okolí sondy. K dnešnímu dni má tedy hlavní pohon za sebou celkem více než 32 hodin práce.

Po naladění umožnil iontový motor plynulým urychlováním zvětšit velkou osu dráhy (vzdálenost mezi nejnižším a nejvyšším bodem dráhy) k 2003-10-14 v průběhu 12 dní o přibližně 3000 km. Motor pracuje asi na 90% oběžné doby. Ve zbývajícím čase se pohybuje v zemském stínu a sluneční články nemohou generovat dostatek elektrické energie.

Ve zprávě o průběhu letu z 2003-10-21 bylo konstatováno, že iontový pohon již absolvoval celkem asi 240 hodin přerušovaného chodu. V současné době ukončila sonda již 50 oběhů kolem Země, přičemž 15 hodin denně letí se spuštěným motorem. Výkon motoru se postupně zlepšuje. Úvodní fáze činnosti se vyznačovala zmenšeným výkonem asi o 3% oproti předpokladům, časem se výkon pomalu zvyšoval až na současných 0.5% nad očekávání. Energetický, telekomunikační a termoregulační systém pracuje normálně. Orientace je vlivem stabilní činnosti elektrického pohonu velice přesná a je zcela zabezpečena činností setrvačníků. Hydrazinové motorky zatím nebylo nutno použít. Hlavním problémem je v těchto dnech závada na hvězdném čidle, které selhalo a nedává spolehlivé informace poblíž perigea a v zemském stínu. Řídící středisko ESOC připravuje programové zásahy, které by měly eliminovat tyto odchylky od správné funkce.

2003-10-26 v 19:23 UT došlo k samovolnému vypojení motoru několik hodin před plánovaným vypnutím. Při dalším plánovaném startu však bez problémů znovu naskočil. Po podrobném časovém rozboru nečekané události bylo zjištěno, že nastala přesně ve stejném okamžiku, kdy okolí Země zasáhla radiace ze silné sluneční erupce. Toto radiační zatížení trvalo dlouhou dobu a bylo tak vysoké, že mohlo způsobit nepřípustnou odchylku v činnosti iontového motoru, který následně přerušil práci.

2003-10-29 vydala ESA zprávu hodnotící první měsíc letu. Sonda se právě nachází na 64. oběhu kolem Země a tahem hlavního elektrického motoru se postupně vzdaluje od Země. Velká poloosa dráhy se zvýšila již o 1804 km a původní oběžná doba, která činila 10 h 41 min se prodloužila o více než 70 min na 11 h 53 min. Kumulovaná doba funkce pohonu dosáhla přibližně 300 h. Operace sondy jsou v současné době nepříznivě ovlivňovány mimořádně vysokou sluneční aktivitou.
Práce motoru je periodicky telemetricky monitorovaná standardními palubními prostředky. Výkon se nadále zvyšuje a podle posledního měření je již o 1% vyšší než se očekávalo. To vše nasvědčuje tomu, že se pohonná jednotka nachází ve vynikajícím stavu.
Činnost slunečních baterií odpovídá předpokladům, jejich výkon nyní činí asi 1850 W a vlivem degradace se snižuje každý den o 1 až 1.5 W. Bohužel zvýšené množství dopadajících slunečních částic způsobuje i poněkud rychlejší snižování výkonu solárních baterií. Nabité protony a ionty bombardující SMART rovněž mají nepříznivý vliv na množství poruch v paměti palubního počítače (Single Events Upset). Termoregulační systém pracuje bez problémů. V minulém období prošla sonda zatměním, při kterém po dobu 80 minut Měsíc zakrýval asi 70% disku Slunce. I když průměrná teplota na palubě sondy se příliš nezměnila, některá zařízení zaznamenala teplotní fluktuace. Vývoj dráhy způsobil také, že objektiv hvězdného čidla byl po určitou dobu více zahříván slunečním zářením.
Funkce hvězdného čidla byla zároveň hlavním problémem, který bylo nutno zatím řešit. Čidlo během posledních dvou týdnů několikrát selhalo na různých úsecích dráhy. Vysvětlení tohoto jevu bylo posléze nalezeno. Způsobovala ho kombinace několika efektů. Hlavní příčinou poruch bylo opět silně zvýšené radiační pozadí, především nárůst protonů, na které je citlivá CCD část čidla. Tento vliv v kombinaci se zvýšenou teplotou objektivu čidla na některých úsecích dráhy vytvářel "horké body - hot spots" na CCD, které byly mylně interpretovány jako obrazy hvězd. Tento problém byl vyřešen úpravou vyhodnocovacího počítačového programu. Další problém nastával, pokud bylo čidlo zaměřeno na pole oblohy s vysokou hustotou hvězd. V těchto okamžicích nestačil počítač vyhodnotit množství dat a vyskytovaly se výpadky v určení polohy sondy. Rovněž tento problém se podařilo odstranit softwarovou úpravou. Od doby, kdy hvězdné čidlo používá nový vyhodnocovací program, nebyly zaznamenány žádné další funkční anomálie.

2003-11-04 se sonda nacházela na svém 78. oběhu kolem Země a pohybovala se posledních deset dnů v prostředí intenzívní radiace způsobené výjimečnou sluneční a geomagnetickou aktivitou. Řada erupcí především vznikajících v aktivních oblastech slunečních skvrn číslo 488 a 486 a s tím spojené výrony hmoty vyvolaly extrémní geomagnetické bouře. Tyto podmínky by se ale měly brzy změnit, protože zmíněné skvrny se vlivem rotace Slunce přesunou mimo viditelný disk Slunce.
Funkce sondy SMART-1 je značně nepříznivě ovlivňována drsnými radiačními podmínkami. Na hvězdném čidlu, palubním počítači a samotném elektrickém pohonu došlo k řadě poruch ve srovnání s normálním provozem. I přesto pokračuje iontový motor ve zvyšování oběžné dráhy. Doposud byl v činnosti 380 h a spotřeboval pouze 6 kg xenonu. Jeho výkon se ustálil na úrovni asi 1 až 1.5% nad předpokládanou hodnotou. Nicméně od startu už celkem osmkrát došlo k výpadku motoru, a to především v období, kdy byla sonda bombardována nabitými kosmickými částicemi, hlavně v perigeu dráhy. Názor, že tyto poruchy jsou způsobeny zvýšenou sluneční aktivitou, je i nadále velmi pravděpodobný. Pracuje se na dalších úpravách softwaru, které by měly za úkol autonomně znovu nastartovat motor, který přestal pracovat.
Degradace slunečních článků po úvodním prudkém zhoršení začátkem kosmické bouře 2003-10-20 se mírně upravila a činí nyní méně než 2 W za den. Pokud by opotřebení pokračovalo tímto tempem, je stále zajištěn dostatek elektrické energie na celou misi. Radiace má na svědomí již i několik teplých restartů palubního počítače a přepínání na záložní jednotku. Systémy sondy, i přes uvedené obtíže reagují správně na vznikající situace a během následujícího spojení s pozemním střediskem se daří obnovovat jejich nominální funkci.
Tepelná regulace funguje dobře s výjimkou chlazení hvězdného čidla, u kterého se při současné orientaci sondy v prostoru nadměrně zahřívá objektiv senzoru. Problémem u CCD části senzoru je rovněž to, že již nyní obdržela dávku radiace (na kterou je citlivá), která se očekávala až v závěru mise. Za těchto podmínek je hvězdné čidlo schopno poskytovat kvalitní data pouze pokud bude jeho teplota udržována pod 10°C.

2003-11-11 pokračovala sonda již v 90. oběhu kolem Země a situace se v posledních pěti dnech podstatně zlepšila. K poslední zaznamenané anomálii došlo 2003-11-05, kdy se zatím naposledy samovolně odpojil iontový motor. V tomtéž období výrazně poklesla sluneční aktivita, což způsobila vlastní rotace Slunce, která odsunula obří skvrny z polohy, ze které vysílaly proudy mohutných nabitých částic k Zemi. Tak se nepřímo potvrdilo, že minulé potíže sondy byly způsobeny sluneční činností.
Od posledního výpadku pokračuje motor v bezchybné funkci. Celková doba činnosti již dosáhla 520 hodin a spotřebováno bylo 8.2 kg xenonu. Opět se mírně zvýšil tah na 1.5 až 1.8% nad projektovanou hodnotu. Je naděje, že se podaří dohnat zpoždění, které bylo způsobeno předchozími poruchami.
Degradace slunečních baterií je menší než 2 W/den a bude pokračovat, dokud se plavidlo nedostane mimo oblast radiačních pásů. Tehdy by měly mít články výkon ještě nejméně 130 W. Ostatní systémy sondy pokračují v bezchybné funkci s výjimkou hvězdného čidla, u kterého se nedaří udržovat teplotu objektivu na jistých úsecích dráhy pod 10°C. Tato závada ale zatím nemá vliv na průběh letu, protože SMART-1 disponuje ještě záložním hvězdným senzorem a ani krátkodobý výpadek orientace let neohrožuje.
V současnosti jsou zapojeny jenom dva diagnostické přístroje (EPDP a SPEDE). Pro kameru AMIE se hledá vhodný objekt ke snímkování, aniž by se musela měnit orientace sondy. Další přístroje budou zapojeny až v prosinci, kdy sonda zvýší dráhu nad radiační pásy.

2003-11-19 dokončil SMART-1 již 102. oběh kolem Země a pokračoval ve zvyšování dráhy bezchybnou prací hlavního elektrického motoru. Ten zatím absolvoval celkem 663 hodin činnosti a spotřeboval 10.5 kg xenonu. Výkon se ustálil na hodnotě asi 1.5% nad projektovanou hodnotou. V současné době je schopen každý den zvětšit velkou osu dráhy o přibližně 150 km. Prozatím je v oblasti perigea vypínán. Od posledního výpadku 2003-11-05 se další poruchy nevyskytly a uvažuje se o tom, že by byl ponechán v činnosti i v malých výškách. Vypínal by se tedy jenom během letu v zemském stínu.
Na potíže s hvězdným čidlem se ještě nepodařilo nalézt protiopatření, nicméně let není zatím ohrožen. V minulých dnech se na sledovači hvězd objevila další závada, když na krátkou dobu vypadla synchronizace.
Ostatní systémy a přístroje zůstavají v dobrém stavu a pracují podle předpokladů.
V dalším období je záměr přepojit funkci motoru na záložní katodu B, která doposud neprošla zkouškami. Rovněž mají být postupně zapojovány i ostatní záložní systémy.

2003-11-28 se pohyboval SMART-1 na 120. oběhu kolem Země a fungoval spolehlivě. Iontový motor pracuje téměř bez přerušení s výjimkou krátkého úseku dráhy, kdy jsou jeho sluneční články zastíněny Zemí. Dráha se nicméně vyvíjí tak, že od začátku tohoto týdne již k zatměním docházet nebude. Bylo ale rozhodnuto i nadále vypínat pohon pod výškou 10000 km, tzn. jestliže sonda prolétá radiačními pásy. Sluneční aktivita, která dosahovala maxima koncem října, se částečně, i když ne v takové intenzitě, obnovila. Oblak nabitých částic, původem ze dvou erupcí 2003-11-18, dosáhl 2003-11-20 oblasti Země a způsobil silné geomagnetické poruchy. Sonda naštěstí tuto událost přestála bez následků. Kumulovaná doba funkce motoru dosáhla již 760 h a bylo spotřebováno 12.5 kg xenonu. 60 h již pracoval pohon se záložní katodou B. Na katodě A nebylo po 700 h práce zjištěno žádné poškození. Výkon motoru je přibližně o 1.3% vyšší, než bylo projektováno.
Ve funkci ostatních systémů sondy nedošlo oproti předchozím zprávám k zásadním změnám, tzn. že pracují podle předpokladů. Výjimkou je hvězdné čidlo, u kterého se nedaří udržovat nízkou teplotu objektivu. Čidlo vypadává přibližně 300x denně na dobu asi 1 s. Tyto výpadky ale nemají zásadní vliv na průběh letu. Specialisté na termoregulaci oznámili, že pravděpodobně zjistili, jak situaci zlepšit.
Perfektní práce iontového motoru již dokázala od uvedení na dráhu zvětšit délku hlavní osy o 5115 km a oběžnou dobu o 3.5 h.

Svůj 130. oběh kolem Země absolvoval SMART-1 2003-12-04. Bohužel došlo v uplynulých dnech k dalším třem neočekávaným výpadkům motoru. Tento týden má být na palubu nahrána nová procedura, která dokáže tuto závadu vyhodnotit a automaticky znovu nastartuje iontový pohon. I když je sluneční aktivita podstatně nižší než v kritickém období na přelomu října a listopadu, v radiačních pásech se stále ještě nachází množství nabitých částic a jejich působení jsou připisovány zmiňované poruchy v činnosti motoru. Bylo proto rozhodnuto, že motor nebude zapínán ve výškách pod 10000 km a bude pracovat jen nad úrovní radiačních pásů.
Kumulovaná doba činnosti elektrického pohonu dosáhla 810 h a spotřebovalo se téměř 13 kg pracovní látky. Za celou dobu činnosti byla sonda urychlena o 567 m/s (více než 2000 km/h). Výkon motoru mírně kolísá mezi 101.3 a 101.8%.
Od 2003-11-28 byla změněna strategie urychlování. Eliptická dráha sondy je doposud taková, že protíná radiační pásy a perigeum leží pod nimi a apogeum vysoko nad nimi. Zatímco doposud mířila osa tahu ve směru vektoru rychlosti, nyní bude kolmá k průvodiči dráhy. Předchozí způsob způsoboval maximální přírůstek velikosti velké osy dráhy, vzdálenost v perigeu a apogeu pravidelně narůstala a tvar elipsy dráhy zůstával víceméně zachován. To by ve svém důsledku způsobilo, že vzdálenost v apogeu by byla v okamžiku překonání radiačních pásů poměrně vysoká. Na jednu stranu je to dobré, protože by se sonda nacházela blíže k Měsíci, ale zároveň podle zákonů nebeské mechaniky by v oblasti apogea zůstávala dlouhou dobu a perigeum prolétala velkou rychlostí. V březnu 2004 bude vzájemná poloha dráhy sondy, Země a Slunce taková, že sonda bude v oblasti apogea procházet zemským stínem. V takových okamžicích nevyrábějí sluneční baterie elektrický proud a motor nemůže pracovat. Je proto žádoucí, aby sonda zůstávala v apogeu co nejkratší dobu. To lze splnit, pokud se tvar dráhy přiblíží více kružnici. A právě k tomu má vést nová urychlovací strategie, která bude výšku perigea zvedat výrazněji než apogeum. Jakmile však bude SMART-1 bezpečně nad radiačními pásy, předpokládá se, že motor bude zapínán pouze poblíž perigea a apogeum bude opět rychleji narůstat. Doba, po kterou nepoběží motor, bude využita na zkoušky přístrojů a úvodní vědecká pozorování.
Proud produkovaný fotovoltaickými články byl posledních 9 dní stabilní. Sice stále dochází k degradaci článků, úbytek výkonu je však prakticky eliminován vyšší účinností, vzhledem k tomu, že se kromě normálního slunečního záření podílejí na výrobě elektřiny i zachycené energetické částice radiačních pásů.

2003-12-09 dokončoval SMART-1 již 139. oběh kolem Země a jeho systémy pracovaly normálně. Iontový pohon je nyní pravidelně vypínán ve výškách pod 10000 km. V uplynulých dnech se nevyskytlo žádné neočekávané přerušení činnosti motoru. Celková doba práce dosáhla již 946 hodin a bylo při ní spotřebováno skoro 15 kg xenonu. Proti výchozí situaci dokázal motor udělit sondě celkový přírůstek rychlosti 665 m/s (asi 2400 km/h) a jeho výkon kolísá mezi 101.1% a 101.5%. Nově směrovaný vektor tahu hlavního pohonu způsobuje, že se razantně zvyšuje perigeum - v uplynulém týdnu se zvedlo o 1200 km.
Výkon slunečních baterií se ustálil na hodnotě asi 1720 W. Vzhledem k tomu, že je sonda nyní jinak orientována v prostoru, je teplota slunečního čidla, které se dosud přehřívalo, nižší. Ostatní palubní systémy pracují podle předpokladů.

2003-12-11 ve 20:00 UT překonal iontový motor hranici 1000 hodin celkové činnosti.

2003-12-16 dokončovala sonda již 150. oběh kolem Země a nacházela se ve výborném stavu. V minulém týdnu byla na palubu nahrána procedura, která má automaticky obnovit činnost motoru po neplánovaném přerušení činnosti. Od této chvíle se přistoupilo opět ke kontinuální práci motoru i pod hranicí 10000 km. Podle zákona schválnosti ale k žádnému dalšímu výpadku motoru zatím nedošlo a nebylo tedy možno ověřit funkčnost nového softwaru.
Celková doba činnosti motoru dosáhla 1050 hodin a bylo spotřebováno 16.7 kg xenonu. Přírůstek rychlosti od začátku urychlování dosáhl 740 m/s (tj. asi 2660 km/h). Výkon motoru zůstává na úrovni asi 101.0 až 101.2% nominální hodnoty.
Výkon slunečních baterií je již 22 dní prakticky konstantní, v posledním týdnu dokonce vzrostl o 3 W. Komunikace a zpracování dat na palubě probíhá bez závad s výjimkou občasného výpadku synchronizace mezi palubním počítačem a hvězdným senzorem. Příčina se zkoumá.
V rámci zjišťování příčiny přehřívání sledovače hvězd byla sonda otočena kolem osy Z (osa ve které leží vektor tahu motoru) o 180°. Po manévru se začalo nahřívat opačně orientované čidlo stejným způsobem, jako původní. Je to jasný důkaz, že příčina ohřívání čidla spočívá v přílišné absorbci slunečního záření konstrukcí čidel.

2003-12-23 byl vydán další Status Report, ve kterém se uvádí, že sonda pokračuje ve vynikající práci již na 158. oběhu kolem Země. Hlavní elektrický motor již není záměrně vypínán v malých výškách pod 10000 km. Zásluhou toho byl ustaven nový rekord v délce trvání nepřerušovaného chodu motoru - v uplynulém týdnu pracoval nepřetržitě 68 hodin, tj. čtyři oběhy. K přerušení došlo až 2003-12-19. Bylo to prvé neplánované zhasnutí motoru od doby, kdy byl na palubu nahrán upravený software. K výpadku došlo mimo dosah sledovacích stanic. Operace automatického opětovného nastartování motoru neproběhla podle plánu. Paměť palubního počítače byla přetížena a nakonec došlo k teplému restartu. Dále již sonda reagovala správně - přešla do bezpečnostního módu a orientovala se automaticky na Slunce. Nový program automatického spouštění motoru byl prozatím vyřazen.
Celková doba činnosti motoru dosáhla 1173 hodin a spotřebovalo se přitom 18.7 kg xenonu. Byl dosažen přírůstek rychlosti 830 m/s (asi 3000 km/h). Výkon motoru kolísá mezi 100.8 a 101% nominální hodnoty. Výkon slunečních baterií se pohybuje kolem 1720 W. Stále probíhá šetření závady v synchronizaci počítače a hvězdného senzoru, zmíněné před týdnem. Po potvrzení, že příčinou nadměrného zahřívání sledovače hvězd je sluneční záření, byla sonda otočena zpět do původní polohy.

2003-12-30 se nacházela sonda na 169. oběhu a od výpadku, který nastal před týdnem pokračovala v nepřerušovaném zvyšování výšky letu pomocí iontového motoru. Výsledkem bylo zatím rekordní zvětšení velké poloosy dráhy o 2000 km za jediný týden. Pohon byl v činnosti od startu celkem 1313 h a spotřebovalo se 20.8 kg xenonu. Výkon se pohybuje mezi 100.9 a 101.2% nominální hodnoty. Motor již dokázal udělit sondě přírůstek rychlosti o velikosti 930 m/s (tj. asi 3350 km/h). Degradace slunečních článků se neprojevuje a jejich výkon se ustálil na hodnotě kolem 1720 W. Ostatní systémy fungují podle předpokladů s výjimkou již dříve zmíněného sledovače hvězd.

Následující průběh letu