MIP

První indická kosmická sonda - Chandrayaan 1 k Měsíci - byla dovybavena malou autonomní částí MIP, jejímž úkolem je zasáhnout lunární povrch v předem zvolené oblasti. Do vesmíru se mateřská družice s impaktorem vydala 2008-10-22.

Objekt je přívažkem lunární družice Chyndrayaan 1. Těleso sondy má tvar kvádru o rozměrech 375 x 375 x 470 mm a hmotnost 29 kg. Po většinu letu je sonda upevněna na horní stěně hlavní družice. Po zaujetí definitivní oběžné selenocentrické dráhy ve výšce 100 km je uvolněna a dopadne v předem stanoveném prostoru. Celkové trvání samostatného letu od oddělení po dopad na lunární povrch obnáší přibližně 12 min.

Hlavními úkoly sondy jsou:

• návrh, vývoj a vyzkoušení technologií potřebných pro dopadové sondy (impaktory) do předem stanovené oblasti na Měsíci;
• ověření technologií pro budoucí aparáty měkkého přistání;
• zkoumání Měsíce z bezprostřední blízkosti.

Na palubě sondy jsou umístěny tři hlavní vědecké přístroje:

• Radarový výškoměr (Radar Altimeter), který měří výšku MIP nad povrchem a ověřuje technologie pro budoucí mise zahrnujíc měkké přistání. Radar pracuje na frekvenci 4.3 GHz±100 MHz;
• Kamerový systém (Video Imaging System) pořizuje snímky přibližujícího se měsíčního povrchu. Sestává z analogové CCD kamery a videodekodéru;
• Hmotový spektrometr (Mass Spectrometer) - kvadrupólový hmotový spektrometr s hmotovým rozlišením 0.5 amu a citlivý na parciální tlak 10^-15 torr (133x10^-15 Pa). Analyzuje stopy lunární atmosféry během sestupu sondy.