Projekt SAGE byl vybrán do finální trojice kandidátů na realizaci v programu New Frontiers v prosinci 2009. Pokud dojde k jeho realizaci, měla by sonda vzlétnout do roku 2018 a prohloubit znalosti o atmosféře a povrchu Venuše.

Podle rozhodnutí NASA byla dne 2009-12-30 přidělena University of Colorado (CU) v Boulderu částka 3.3 mil. USD na vypracování koncepční studie přistávacího aparátu SAGE, který by měl prozkoumat povrch, klima a atmosféru na Venuši. Z těchto poznatků by se dal predikovat další vývoj planety a s určitou mírou pravděpodobnosti odhadnout i osud další terestrických planet, především Země.

Mezi terestrické planety se dnes již nepočítají jen Merkur, Venuše, Země a Mars, ale i některá tělesa nedávno objevená u cizích hvězd. Zatímco Venuše a Země byly v době svého vzniku prakticky dvojčata, další vývoj z nich vytvořil solární variantu románových postav Dr. Jekylla a pana Hydea. Podmínky na Venuši jsou naprostým opakem příjemné Země. Extrémní teploty a tlaky v atmosféře a její složení činí z Venuše místo těžko představitelné pro lidskou kolonizaci.

Funkcí PI [=Principal Investigator] projektu SAGE [=Surface and Atmosphere Geochemical Explorer] tedy jakéhosi manažera a vedoucího vědeckého pracovníka, byl jmenován Larry Esposito, profesor oddělení astrofyzikálních a planetárních věd z CU. Na realizaci projektu je NASA ochotna uvolnit 650 mil. USD a podmínkou je, že bude připraven ke vzletu do konce roku 2018.

Nejdůležitější komponentou mise SAGE je přistávací modul. Měl by dosednout na úbočí aktivního vulkánu Mielikki Mons, jehož základna má v průměru asi 320 km a vystupuje do výšky přibližně 1500 m. Ihned po dosednutí jeho nástroje proniknou do hloubky kolem 10 cm, zeminu ozáří dvojice laserů a vakuová trubice vysílající silné pulsy neutronů. Odražené paprsky budou zachyceny a dešifrovány jako údaje o složení horniny a její textuře.

Konstrukce aparátu musí odolávat drsným podmínkám ne Venuši alespoň tři hodiny. Ďábelské prostředí na planetě je dáno tlakem stokrát vyšším než na povrchu Země a teplotou téměř 500°C. Atmosféra je směsí jedovatých plynů s hlavní složkou oxidu uhličitého a je vylepšena deštěm kyselin. Studium podmínek na Venuši se stává nyní aktuálnějším především z pohledu možného globálního oteplování hrozícího Zemi.

Přístroje uvažované pro SAGE zahrnují průletovou kameru, zařízení na měření tlaku, teploty, dynamiky a rychlosti větru, které by se uplatnily ve fázi sestupu. Pro studium hornin na povrchu je určen laditelný laserový spektrometr, který dokáže měřit zastoupení stabilních izotopů, a neutrální hmotový spektrometr, který bude analyzovat plyny. Přistávací modul dále ponese sestupovou kameru, mikroskop, gama-spektrometr a třetí spektrometr určený k analýzám povrchových a podpovrchových materiálů.

Chystaná mise k Venuši bude vycházet z nejnovějších poznatků, které o planetě získala především evropská sonda Venus Express. Esposito se tohoto projektu zúčastnil jako jeden z vědeckých pracovníků. Venus Express objevil na Venuši několik vulkánů s pravděpodobnými nedávnými výlevy lávy. Tyto nejčerstvější údaje a rovněž data ze všech předchozích sond k Venuši budou rozhodující pro konečný výběr místa přistání.

University of Colorado, Boulder je stanovena hlavním vědeckým garantem mise, bude archivovat data a odpovídá za výuku a kontakty s veřejností. Vedení projektu by převzala NASA-JPL, Pasadena. sondu by vyrobil Lockheed Martin, Denver. Dalšími participanty projektu by byly střediska NASA Ames Research Center, Moffet Field, Goddard Space Flight Center, Greenbelt a NASA Langley Research Center, Hampton. Pro dodávku robotické ruky, která by dokázala vniknout do půdy Venuše, se počítá s Kanadskou vesmírnou agenturou CSA.