Novinky - únor 2004

2004-02-27 - Cassini

Úchvatné snímky Saturnu

Čtyři měsíce před příletem k Saturnu začíná Cassini posílat k Zemi týdenní pohlednice zachycující cíl letu. Snímky jsou dosažitelné na adresách
http://jpl.convio.net/site/R?i=M3X82XCNsE9O-3BCLCXxIg
http://jpl.convio.net/site/R?i=mFGdhOMjJ0tO-3BCLCXxIg
http://jpl.convio.net/site/R?i=8rxXYrpr9GFO-3BCLCXxIg
První snímek pochází z 2004-02-09, kdy byla sonda vzdálena 69.4 mil. km od "Pána prstenů". Pořídila jej úzkoúhlá kamera přes sadu filtrů. Nejmenší podrobnost má příčný rozměr 540 km. Zájemci se také mohou těšit na animovaný film, který má vzniknout složením snímků pořizovaných v pravidelných intervalech. Zvláště zajímavé to začne být koncem května, kdy detaily na obrázcích budou podrobnější než na snímcích, které je možno získat od Země. Další "bomba" by měl být průlet kolem měsíce Phoebe v červnu. Ke vzdálenému měsíčku se Casiini přiblíží na vzdálenost 2000 km.

2004-02-24 - Mars

Nová ruská kosmická loď k Marsu?

V posledních dnech se často hovořilo o plánu RKK Energija na postavení nové kosmické lodi pro lety s lidskou posádkou, která by měla nahradit stávající Sojuzy. Na webu se na adrese
http://www.1tv.ru/owa/win/ort6_main.main?p_news_title_id=64387&p_news_razdel_id=4
objevil článek a obrázek, jak by tato loď mohla vypadat. Kosmický koráb má být použitelný pro nejrůznější kosmické programy: od obsluhy mezinárodní kosmické stanice ISS až pro let k Marsu. Ve srovnání se současným Sojuzem má být pohodlnější a rozměrnější. Údajně v sobě integruje vše nejlepší, čeho Rusko v kosmické technice dosáhlo. Samozřejmě základní vlastnosti odvozuje od vyzkoušeného Sojuzu. Z raketoplánu Buran si odnesl unikátní navigační systém a zkušenosti s vícenásobně použitelnou tepelnou ochrannou. Projekt je prozatím pojmenován Kliper.
Celková délka lodi je více než 10 m a může na oběžnou dráhu dopravit šest členů posádky a 700 kg nákladu. Váha aparátu je odhadována na 14500 kg. Do kosmu má Kliper vynášet nová raketa Onega, která rovněž vychází ze spolehlivého Sojuzu. Na projektu se v RKK pracuje již od roku 2000 a pokud bude podpořen z federálních zdrojů, mohou být prý loď i raketa připraveny ke startu do pěti let.

2004-02-23 - MESSENGER

Končí montáž sondy

Montáž družice Merkuru byla zahájena začátkem roku 2003. Tehdy byla do John Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHU-APL) dopravena integrovaná konstrukce s pohonným systémem od firmy Aerojet. Hlavní událostí v létě byla instalace rámu ochranné sluneční clony a palubního počítače. Mimo to pokračovaly zkoušky pohonu. Koncem léta byla namontována většina vědeckých přístrojů. Podzim byl věnován testům sondy a instalovaných komponent. Koncem října byl namontován modul elektroniky a tím byl MESSENGER prakticky oživen. Jako poslední velký díl byly připojeny panely slunečních baterií.
Tento týden mají být ukončeny zkoušky ve vakuové komoře, kde se ověřovala odolnost sondy a především baterií vůči účinkům kosmického prostředí. Testy v JHU-APL skončí během 14 dní a MESSENGER bude převezen na kosmodrom Kennedy Space Center/Cape Canaveral.

2004-02-20 - Ulysses

Detekován prach pocházející z Jupitera

Podobně jako při prvním průletu kolem obra Sluneční soustavy v roce 1992, zaznamenala sonda Ulysses i letos při svém druhém setkání proudy prachových částic vzdalujících se od Jupitera. Prachové proudy tvořené zrníčky ne většími než částečky cigaretového kouře mají svůj původ ve výtryscích sopek na měsíci Io. Prach je elektricky nabitý a je silně ovlivňován magnetickým polem Jupitera. Elektromagnetické síly ho urychlují ven ze systému do meziplanetárního prostoru.
Současná pozorování zaznamenala prach už v obrovské vzdálenosti od planety. Jak sdělil Dr. Harald Kruger z Institutu Maxe Plancka v Heidelbergu (Německo) byl detekován ve vzdálenosti 3.3 AU, tj. asi 500 mil. km. Přístroje na sondě zaznamenávají prach periodicky každých 28 dní. Vědci se domnívají, že tento interval souvisí s rotací Slunce a s tím spojené periodicitě proudění slunečního větru. Oproti měření z roku 1992 byla u proudů prachových částic objevena kromě hlavních špiček i jemnější struktura kolísání intenzity.

2004-02-20 - Cassini

Status Report

Kosmická sonda Cassini je ve vynikajícím stavu a systémy pracují normálně. Zatím poslední spojení navázala stanice v Goldstone 2004-02-17.
Sonda pokračuje ve snímání Saturnu a prstenců pro připravovaný film zachycující fázi přibližování. Je pořizována ultrafialová mozaika magnetosféry planety. Pokračuje pátrání po dosud neznámých satelitech a dlouhodobý výzkum složení prstenců pomocí pozorování v infračerveném vlnovém oboru.

2004-02-20 - Stardust

Let pokračuje

V uplynulém týdnu bylo se sondou navázáno dvakrát spojení. Z telemetrie vyplývá, že kosmický aparát zůstává v dobrém stavu. Byl uveřejněn výtah z vědeckých výsledků získaných během průletu kolem komety v lednu 2004. Je přístupný na webovské adrese
ftp://www.lpi.usra.edu/pub/outgoing/lpsc2004/full07.pdf (požaduje Adobe Acrobat Reader).

2004-02-13 - Cassini

Status Report

Zatím poslední spojení se sondou, která se nachází v dobrém stavu, navázala stanice DSN v Goldstone 2004-02-09. Pokračovala vědecká měření vlastností slunečního větru přístroji RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] a CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Cassini začala pořizovat první barevné snímky, které mají být nakonec sestaveny do filmu zachycujícího přibližování k Saturnu a jeho prstencům.

2004-02-13 - Stardust

Připravuje se prezentace výsledků výzkumu komety Wild-2

Vědecký tým mise Stardust pořádal dvoudenní zasedání, které mělo za cíl připravit zveřejnění vědeckých měření prováděných během průletu kolem komety 81P/Wild-2 v odborných publikacích.
Sonda pokračuje v letu v dobrém stavu a v uplynulém týdnu s ní bylo udržováno denní rádiové spojení.

2004-02-12 - Ulysses

Mise prodloužena

Na schůzi Výboru pro vědecké programy ESA 2004-02-11 a 2004-02-12 bylo jednomyslně rozhodnuto prodloužit misi úspěšné sondy Ulysses až do března 2008. Toto prodloužení, už celkově třetí, umožní měření během průletu nad slunečními póly v roce 2007 a 2008.
Na rozdíl od předchozích průletů v letech 2000 a 2001, které se odehrály v období poblíž maxima cyklu sluneční aktivity, plánované měření bude v klidnějším období. Co se týká sluneční činnosti, bude se průlet podobat situaci v roce 1994 a 1995, když Ulysses míjel polární oblasti Slunce poprvé. Nebude však úplně stejná. Zatímco sluneční aktivita se mění ve známých jedenáctiletých cyklech, podmínky v heliosféře jsou řízeny 22letým slunečním magnetickým cyklem. Magnetické pole Slunce se přepólovává pravidelně vždy v období slunečního maxima. A právě v tom bude spočívat hlavní rozdíl roků 2007/2008 a roků 1994/1995.
Dalším významným rozdílem bude změněná situace v pokrytí měření Slunce kosmickými aparáty. Zatímco při prvním průletu sledoval Slunce Ulysses prakticky sám, dnes jsou k dispozici měření z různých oblastí Sluneční soustavy - mj. především současné sondy a družice SOHO, Cluster, ACE a Cassini. Do roku 2007 mají být uskutečněny ještě mise STEREO a Dynamics Solar Observatory.
Protože mise Ulysses je společným projektem ESA a NASA, musí být prodloužení schváleno oběma agenturami. NASA již naznačila, že k němu dá souhlas.

2004-02-10 - Cassini/Huygens

Status Report

Modul Huygens připravený Evropskou kosmickou agenturou (ESA) pro misi Cassini je půl roku před příletem do Saturnova systému v dobrém stavu. 2003-12-07 byla na palubu nahrána sekvence povelů upravujících proceduru nahřívání systémů a přístrojů, která byla následně ověřena dvěma zkouškami. Proběhla rovněž revize připravenosti sondy k letu, tzv. Delta FAR [=Flight Acceptance Review] s přihlédnutím ke změnám, které byly učiněny od prvního FAR půl roku před startem v roce 1997. Hlavními body bylo:

• ověření nového scénáře mise, který si vyžádala zjištěná chyba v rádiovém spojení;
• opětné ověření a potvrzení činností při vstupu a během sestupu v atmosféře Titanu;
• potvrzení připravenosti řízení letových operací revidovaného scénáře mise;

K těmto otázkám byly zřízeny tři hlavní skupiny, jejichž zprávy měly být prezentovány na zasedání 2004-02-13.

2004-02-09 - Ulysses

Jak se chytá kometa za ohon

O sondě Ulysses se nikdy nepředpokládalo, že by měla zkoumat komety. Přesto ale k tomu došlo. V roce 1996 prolétala ohonem komety Hyakutake (C/1996 B2) a jisté přístroje mohly registrovat změny v kosmickém prostředí. Tým řídící let sondy objevil další (a možná dvě) možnosti kontaktu s kometárním ohonem. Tentokrát se ale nejedná o stejně jednoznačný průlet. Aby se sonda dostala do kontaktu s částicemi kometární atmosféry potřebuje sluneční asistenci. Ohony komet McNaught-Hartley (C/1991 T1) a SOHO (C/2000 S5) se nacházejí v takové pozici, že jedině výtrysk koronální hmoty ze Slunce je může odfouknout až na dosah kosmické stanice. Efekty interakce kometární hmoty a částic slunečního větru může pak registrovat přístroj SWICS [=Solar Wind Ion Composition Spectrometer].

2004-02-09 - Mars

Evropa zahájila studijní fázi nových robotů pro Mars

I když se Evropská kosmická agentura může pochlubit zatím pouze jedním úspěchem ve výzkumu Marsu, družicí Mars Express, a jedním neúspěšným pokusem o přistání modulu Beagle 2, neskrývá ambice zásadním způsobem promluvit do soutěže o dobytí rudé planety. O budoucích snahách se hovoří v plánech pracovní skupiny Aurora (viz Horké novinky 2003-12-23). Že se nemusí jednat jenom o fantastické plány, dokázala ESA v těchto dnech, když zadala společnosti EADS Space kontrakt ve výši 900000 € na vypracování první definice marsovského roveru a druhý v hodnotě 600000 € na definiční fázi mise určené k automatickému návratu vzorků marsovských hornin na Zemi. Důvěru si EADS Space získala zásluhou předchozích zkušeností s vývojem sond Mars Express a Rosetta. Společnost měla roční obrat 2.2 miliard € a zaměstnává 12300 pracovníků ve Francii, Německu, Velké Británii a Španělsku.
Základní úkoly a technické podmínky roveru, nazývaného prozatím ExoMars, bude zpracovávat divize EADS Astrium. Raketa nesoucí ExoMars by mohla odstartovat v roce 2009. Na realizaci se pravděpodobně budou podílet osvědčené firmy Galileo Avionica (Itálie), Von Hoerner and Sulger (Německo), Science Systems (Velká Británie) a DLR (Německo). Rover by měl být schopen operovat i několik kilometrů od místa přistání.
Druhá expedice Mars Sample Return (MSR) bude pravděpodobně rozdělena do dvou samostatných kosmických aparátů. Rovněž studii zpracovávají dvě samostatné divize - EADS Astrium zpracovává celkovou koncepci mise a kosmického plavidla, zatímco EADS Space Transportation má navrhnout malý raketový nosič (Mars Ascent Vehicle), který dokáže cenné vzorky z Marsu přemístit z povrchu planety do kosmu. Tým zpracovávající studii zahrnuje specialisty z Galileo Avionica (Itálie), Sener (Španělsko) a Utopia Consultancies (Německo). Při této misi, k jejíž realizaci by mělo dojít v roce 2011, se v automatickém režimu vyzkoušejí všechny klíčové fáze budoucí pilotované výpravy. Kosmická sonda bude muset překonat vzdálenost mezi planetami, bezpečně přistát a po jisté době opět odstartovat z Marsu a konečně se znovu vrátit na Zemi. Problémem bude jistě bezpečná doprava vzorků do pozemních výzkumných středisek, protože v půdě Marsu není vyloučena přítomnost mikroorganismů, které mohou představovat potenciální nebezpečí pro pozemský život. Naopak není problém výběru místa přistání z geologického hlediska. Stálé větry dokázaly za milióny let rozfoukat prachová zrníčka po celém povrchu Marsu a dá se očekávat, že písek odebraný v jednom místě bude obsahovat reprezentativní vzorek z mnoha zdrojů.

2004-02-07 - Cassini

Status Report

Se sondou, která se nachází v dobrém stavu a jejíž systémy pracují normálně, bylo zatím poslední spojení navázáno 2004-02-02 pomocí sledovací stanice Goldstone. V minulém týdnu pokračovala vědecká měření slunečního větru přístroji RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] a CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Na půdě Kalifornského technologického institutu (Caltech) a JPL proběhlo setkání vědeckého týmu projektu. Jednání se zaměřilo na problematiku průletu kolem měsíce Phoebe, ke kterému dojde 2004-06-11, a navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu 2004-07-01.

2004-02-06 - Stardust

Korekce dráhy

Minulý týden provedla sonda úspěšný korekční dráhový manévr Deep Space Maneuver #4. Při něm byla použita stejná procedura, která bude potřebná při návratu na Zemi v lednu 2006. Zároveň bylo ověřeno, že sluneční baterie neutrpěly žádná poškození při průletu kolem komety. Pozemní středisko udržovalo každodenní rádiové spojení.

2004-02-05 - Mars

Kanada má zájem o vlastní misi k Marsu

Kanada by se brzy mohla stát další zemí, která bude připravovat vlastní expedici k Marsu. Ve velmi krátké době se očekává, že prezident Kanadské vesmírné agentury CSA, Dr. Marc Garneau zadá vypracování studie uskutečnitelnosti (feasibility study). Dr. Garneu, který je ve funkci už dva a půl roku, neustále usiluje o zvýšení rozpočtu organizace. Ale i když CSA neobdrží žádné prostředky navíc, je možné vyslat automatickou sondu k rudé planetě v roce 2011.
Studie má posoudit různé koncepty jako např. družici, přistávací aparát, síť malých povrchových aparátů, případně pohyblivého robota. Po úvodní fázi se z těchto (případně jiných) koncepcí vybere projekt, který se dále může rozvinout v tzv. fázi A. CSA má zatím povolení vypracovat fesibility study, k pokračování by se opět musela vyjádřit vláda. Současný časový harmonogram tedy vypadá takto:

• zahájení studie - jaro 2004
• výběr koncepce - podzim 2004
• dokončení studie - jaro 2005
• zahájení fáze A - léto 2005
• start sondy - 2011

Start až v další dekádě umožní CSA rozložit prostředky na delší dobu a omezit požadavky na příspěvek ze státního rozpočtu. Celkové náklady na misi nemají přesáhnout 150 mil. USD, přičemž 75 mil. USD má být vyčleněno na vývoj vědeckého vybavení.
Kanada nedisponuje vlastním raketovým nosičem a je proto jasné, že bude muset minimálně startovní operace nakoupit jinde. Hovoří se zde o ruské účasti. Ruská strana by mohla být nejenom dodavatelem nosiče, ale mohla by participovat i na dalších systémech, jako například přeletový modul, zajištění sestupu a přistání atp. Účast dalších států a organizací není vyloučena a podle vyjádření CSA bude vítána.
Podle posledních náznaků, kanadský pokus o Mars bude svou komplikovaností něco mezi evropským modulem Beagle 2 a americkými sondami třídy Scout (např. sonda Phoenix). Prozatím se uvažuje s pracovním názvem "Canadian MicroScout mission".
Kanada má s planetárním výzkumem již jisté zkušenosti. Účastnila se několika přístroji na cizích sondách, např. na japonské Nozomi. Radar LIDAR chystá pro sondu Phoenix a hodlala se zúčastnit i na americké laboratoři Mars Science Laboratory, bohužel kvůli nedostatku financí ze spolupráce sešlo.

2004-02-02 - Extrasolární planety

Kyslík a uhlík objeven v atmosféře vzdálené planety

V řadách astronomů dobře známá extrasolární planeta HD 209458b, přezdívaná Osiris, opět překvapila vědeckou obec. V její atmosféře byl objeven kyslík a uhlík unikající takovou intenzitou, že se zdá, že byl objeven zástupce nové skupiny planet. Zatím se o nich poeticky hovoří jako o "záhrobních nebo podsvětních planetách" (chtonian planets) nebo také jako o "mrtvém jádru" zcela vypařených plynových obrů. Kyslík a uhlík byly v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu detekovány vůbec poprvé. K objevu došlo pomocí družicového teleskopu Hubble, který pozoroval planetu během průchodu před diskem mateřské hvězdy. Zmíněné plyny obklopují planetu v oblaku tvaru ragbyového míče a jsou vymetány ze spodních vrstev tlakem unikajícího atomárního vodíku. Objev zveřejnil v Astrophysical Journal Letters tým vedený Alfredem Vidal-Madjar z francouzského ústavu Institut d'Astrophysique de Paris, CNRS.
Planeta HD 209458b se může pochlubit celou řadou prvenství. Byl u ní poprvé pozorován průchod před místním Sluncem, zjištěna atmosféra, objeven unikající vodík a nynější přítomnost kyslíku a uhlíku. Neoficiální pojmenování Osiris připomíná staroegyptského boha, který přišel o část svého těla (podobně jako planeta), když ho jeho bratr zabil a rozčtvrtil, aby zabránil jeho zmrtvýchvstání.
Ačkoliv jsou kyslík a vodík nutnými podmínkami vzniku života, šance na jeho objev u planety Osiris je nulová. Planeta krouží kolem svého Slunce ve vzdálenosti pouhých 7 mil. km a její povrch se ohřívá až na 1000°.

2004-02-01 - Ulysses

Začíná průzkum Jupitera

Během několika dalších týdnů vědecký tým sledující sondu společného projektu ESA a NASA zaměří pozornost od primárního výzkumu Slunce k Jupiteru. Začátkem února proletí Ulysses již podruhé kolem obří planety. Při prvním průletu v roce 1992 se sonda přiblížila velice těsně k planetě a využila její gravitace k opuštění roviny ekliptiky. V dalších letech pak proto měla několikrát možnost zkoumat polární oblasti Slunce. Podle vyjádření vědců to umožnilo získat mnohé zásadní poznatky o okolí Slunce, o heliosféře, v místech, která jsou ze Země nedosažitelná.
V letošním roce mine Ulysses Jupiter v podstatně větší vzdálenosti (280x větší než v roce 1992), takže se mohutné přitažlivé síly planety neprojeví na dráze sondy. Nicméně dráha je taková, že umožňuje provádět měření ze směrů, které prozatím žádná sonda nepokryla. Ulysses se přiblíží k Jupiteru nad severním pólem. Očekává se měření přirozených rádiových emisí, které mají původ právě ve vysokých zeměpisných šířkách.
V roce 1992 minul Ulysses Jupiter z jižní strany a zachytil signály, které měly víceméně periodický charakter. Jako jakýsi maják vysílal Jupiter rádiový signál každých 40 minut. Tyto záblesky byly označeny QP-40 [=Quasi-periodic] a trvaly několik hodin, pak na nějakou dobu utichly a pak se opět obnovily se stejnou frekvencí. Později zachytila družicová observatoř Chandra v rentgenové oblasti podobné signály vycházející z tzv. horkých skvrn na severní polokouli. Jejich původ není zcela objasněn, má se za to, že signály jsou spouštěny, narazí-li sluneční vítr o vysoké rychlosti na Jupiterovu magnetosféru.
Dalším úkolem sondy bude detekce proudů prachových částic proudících ve směru od planety. Také tyto proudy byly objeveny při prvním průletu v roce 1992, později byly potvrzeny sondami Galileo a Cassini. Zrnka prachu nejsou větší než částečky cigaretového kouře a pravděpodobně vznikají na měsíci Io, proslaveném vulkanickou aktivitou. Elektromagnetické síly v magnetosféře Jupitera je vymetají z planetárního systému a navenek se projevují jako prašné výtrysky.
Ačkoliv sonda nemá žádnou kameru v klasickém významu tohoto slova, přesto je schopna pořídit jednoduchý obraz palubními přístroji. Přístroj GAS dokáže pracovat jako jakýsi detektor, který rozliší směr dopadajícího signálu. GAS detekuje neutrální atomy a ultrafialové fotony a jeho hlavním úkolem je registrovat neutrální atomy helia, které pronikají do heliosféry z okolního prostoru. Stejně tak ale může sestavit obraz energeticky neutrálních částic unikajících z oblaku plazmy kolem Io, jak to již provedl při prvním průletu.
Jelikož se Ulysses pohybuje ve velikých vzdálenostech od Slunce, používá jako hlavního zdroje energie radioizotopový termoelektrický generátor RTG. V něm se teplo uvolňované radioaktivním rozpadem plutonia přeměňuje přímo na elektřinu. Původně byla životnost sondy plánována na 5 let. V dnešní době je proto již zásoba radioaktivního materiálu výrazně zredukována a je nutno přistoupit k některým úsporným opatřením. Elektrická energie není potřeba jenom pro provoz systémů sondy, je nutno také vytápět určité komponenty. Příkladně orientační systém používající malé hydrazinové motorky je potřeba chránit před kosmickým chladem, aby palivo nezamrzlo. Jako jedno z opatření šetřící elektrickou energii bylo vypojení palubního magnetofonu. Vědecká data budou vysílána v reálném čase. Kvůli tomu musí být sonda během průletu nepřetržitě sledována pozemními stanicemi DSN. Období sledování Jupitera by mělo skončit v polovině března.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23