Druhá série kosmických sond řady Pioneer měla za úkol dopravit do oblasti Měsíce relativně jednoduchou sondu vybavenou jediným vědeckým přístrojem. Byly vypuštěny dvě sondy. První kvůli chybné funkci nosné rakety nedosáhla únikové rychlosti. Druhý pokus přinesl úspěch a Pioneer 4 se stal prvním americkým tělesem, které minulo Měsíc a přešlo na oběžnou dráhu kolem Slunce.

První série sond Pioneer (0 až 2) přinesla americkým kosmickým odborníkům zklamání. Ze tří komplikovaných sond, které měly za úkol zaparkovat na oběžné dráze kolem Měsíce, se pouze druhá z nich vzdálila do takové vzdálenosti od Země, že přinesla alespoň omezený vědecký prospěch. Nicméně ani ta oblasti Měsíce nedosáhla.
Byly proto připraveny relativně primitivní sondy, které nesly pouhý jeden vědecký experiment zaměřený na měření kosmické radiace. Hlavním úkolem sond bylo získání dostatečné rychlosti, aby bylo možno docílit průletu kolem Měsíce.

Sondy postavila laboratoř JPL a o provoz se společně podělily NASA a vojenská organizace ABMA.

Mise Pioneer 3 a Pioneer 4 skončily poměrně úspěšně, což dávalo naději pro pokračování programu Pioneer sondami 3. série majícími za cíl dopravit na oběžnou dráhu kolem Měsíce na svou dobu komplexní vědecké laboratoře.

Popis

Rotací stabilizovaná sonda o hmotnosti asi 6 kg má tvar kužele o výšce kolem 0.5 m a průměru podstavy přibližně 0.25 m. Kužel je vyroben z tenké laminátové skořepiny pokryté zlatým pokovením. Na povrchu jsou naneseny bílé pruhy pasivní tepelné regulace. Vodivý plášť sondy slouží jako rádiová anténa.

Elektrickou energii dodávají Hg baterie. Na palubě je umístěn fotoelektrický senzor, který slouží k ověření spínání televizní kamery při zaměření na Měsíc ze vzdálenosti do 30000 km.
Vědecké vybavení tvoří dvojice Geiger-Müllerových trubic registrujících kosmické záření na trase letu sondy mezi Zemí a Měsícem.

Uskutečněné starty

Literatura

1. Ing. Pavel Knapp: Listy z historie. Pioneer 3 a 4 - Letectví a kosmonautika [47] (1971) - číslo 19, strana 35/755