Obrázek v plné velikosti je možno stáhnout kliknutím na zobrazený náhled.
700x700x16M (89 kB)
Tři díry do skály
Snímek panoramatické kamery Opportunity byl zpracován speciální technikou,
která zvýrazňuje špatně rozlišitelné odstíny barev. Díry vyvrtala bruska
RAT mezi 143. a 148. solem na svahu kráteru "Endurance". Shora dolů
byly označeny jako "London", "Virginia" a "Cobble Hill". Bez barevné
úpravy by byla celá plocha jednotvárně načervenalá. Takto jsou patrné
drobné odlišnosti dané jednak variacemi v geologickém složení a také
materiálem, který byl v průběhu broušení desintegrován. Je velice
pravděpodobné, že vrtačka rozbila některé kulovité "borůvky", jejichž
zástupci jsou vidět např. na dolním okraji snímku. Kulovitá zrnka jsou
podle dřívějších rozborů tvořena především šedým hematitem, takže prach
z nich dokáže do jisté míry zabarvit okolí vývrtu. Ve skutečnosti
přechází načervenalá barva ze žlutého (horní vrstvy) až po zelenavý
odstín (spodní vrstva). Barevný obrázek vznikl složením jednotlivých
snímků přes filtry 753, 535 a 432 nm.
1580x635x16M (59 kB)
Oblaka na zimní obloze
Během 153. solu (2004-06-28) se roveru
Opportunity podařilo zachytit skupinu oblaků plujících nad kráterem
"Endurance". Přítomnost oblačnosti nahlásila jedna z družic obíhajících
Mars. Obrázky pocházejí z levé navigační kamery. V dolní části
mozaiky jsou fragmenty obrazu vnitřního svahu kráteru.
Mars má tři druhy oblačnosti. Ve spodní části atmosféry se mohou vyskytovat
prachová mračna. Do výšek až 20 km nad terénem dosahuje oblačnost
tvořená vodními parami. Ve velmi vysokých výškách lze pozorovat oblaka
tvořená oxidem uhličitým. Podobně jako na Zemi, jsou oblaka výborným
indikátorem atmosférických podmínek. Vyskytují se hlavně v zimním
období.
Rovery na Marsu mají jedinečnou příležitost zkoumat oblaka v malých
výškách a získat o nich podstatně více informací, než jsou schopny pořídit
družice na oběžné dráze.
900x1331x16M (149 kB)
Sedm děr
Panoramatická kamera zachytila 173. solu
2004-07-19 v nepravých barvách vnitřní
svah kráteru "Endurance", na němž je patrno prvních sedm děr vyhloubených
vrtačkou RAT. Rover se v době snímkování nacházel asi 12 m
uvnitř kráteru a předložený snímek je mozaikou z několika jednotlivých
záběrů přes filtry 750, 530 a 43 nm.
V pořadí od okraje kráteru k roveru se nacházejí vývrty
"Tennessee" (138. sol), "Cobblehill" (143), "Virginia" (145),
"London" (148), Grindstone" (151), "Kettelstone" (153) a "Drammensfjorden
(161). Všechny díry mají průměr 45 mm.
V popředí snímku dominují všudypřítomné borůvky.
761x700x16M (75 kB)
Kámen vrtaný na etapy
Mikroskopická mozaika vývrtu na kameni "Diamond Jenness" byla pořízena
177. solu. Ukazuje výsledek prvního pokusu o odbroušení povrchu skály
vrtačkou RAT. Výsledek byl neuspokojivý, nástroj se dostal pouze nehluboko
pod povrch (asi 2 mm) a některá nerovná místa nebyla dokonce vůbec
bruskou dotčena. V levém horním rohu je vidět přepůlená kulovitá
"borůvka". V mělkém otvoru se přesto provedlo měření rentgenovým
spektrometrem.
Následujícího dne se v tomtéž místě opakovalo vrtání do větší hloubky.
Na finálním vývrtu se znovu zopakovalo měření rentgenovým spektrometrem,
takže jsou nyní k dispozici dvoje data z různých hloubek. Spektrum
bylo na konečné díře pořizováno i Mössbauerovým spektrometrem.
700x700x16M (53 kB)
Těžké manévrování na svahu
Sklon stěn kráteru "Endurance" a charakter povrchu terénu působí vozítku
stálé problémy. Snímek z navigační kamery, pořízený 205. solu
(2004-08-21) ukazuje stopy roveru, na nichž
je zřetelně patrné podkluzování kol. Rover musel vykonat otočku, aby se
vyhnul střetu s kamenem v popředí snímku. Při ní a během následující
jízdy zaznamenali technici klouzání až 50%. Konečný bod cesty proto ležel
více než 0.5 m pod plánovaným místem.