V roce 2009 hodlá NASA vyslat k Marsu kromě těžké pojízdné laboratoře MSL speciální telekomunikační satelit MTO, který by zprostředkovával intenzívní přenos dat mezi planetami. Družice pohybující se po vysoké dráze by následně sloužila jako retranslační stanice i dalším předpokládaným výzkumným misím.

Americká NASA se od konce 90. let minulého století systematicky věnuje průzkumu Marsu. Prakticky každé startovní okno je využíváno k vypuštění nové kosmické sondy, buď družice nebo přistávacího modulu. Přistávací aparáty obvykle nemají dlouhou životnost, naproti tomu družice dokážou při současné úrovni techniky spolehlivě fungovat mnoho let. NASA prozíravě vybavuje všechny nové orbitery spojovací aparaturou, která dokáže přijímat signály z robotů pracujících na povrchu, které je tudíž možno vybavit jednodušší spojovou aparaturou, a předávat je na Zemi. Spojení pracuje pochopitelně v obou směrech. Rádiové relace jsou však časově a výkonově limitovány. Vědecká družice bývá umísťována na nízkou oběžnou dráhu kvůli lepšímu rozlišení palubních přístrojů. Taková dráha je však pro retranslační účely nevýhodná, protože družice přelétá nad místem přistání jen několikrát denně a je v přímé rádiové viditelnosti poměrně krátkou dobu.

Předpokládaný intenzívní výzkum Marsu v druhé dekádě 21. století bude vyžadovat efektivní oboustranný přenos značného množství dat mezi Zemí a kosmickými aparáty pracujícími na povrchu nebo na oběžné dráze kolem planety. Družice MTO [=Mars Telecommunications Orbiter] organizace NASA se má stát první kosmickou stanicí, která bude vyslána k jiné planetě s primárním úkolem zprostředkovávat komunikaci se Zemí. Komunikační satelit bude v kontaktu se Zemí takřka nepřetržitě. Je to dáno tím, že oběžná dráha má ležet ve velké výšce. Sonda se má pohybovat přibližně 5000 km nad povrchem, 20x dále než jakákoliv jiná stávající družice. Znamená to, že bude prakticky vždy viditelná ze Země.

Mimo vysílání a přenosu signálů v rádiovém a mikrovlnném pásmu, má být na MTO poprvé použito meziplanetárního laserového spojení. Laser bude vybaven zařízením používajícím záření v blízkém infračerveném oboru, těsně vedle viditelného pásma. Ačkoliv jsou optické komunikační metody náchylnější k rušení oblačností, vyznačují se na druhou stranu obrovskou přenosovou kapacitou. Jsou schopny nést až 10000x více dat než mikrovlny.

MTO má odstartovat v září 2009 a o rok později dosáhnout cíle. Během plánované desetileté životnosti na dráze kolem Marsu má MTO přenášet denně data o ekvivalentu tří plných kompaktních disků. První služby bude poskytovat pohyblivé laboratoři Mars Science Laboratory (MSL), která má přistát jeden měsíc po navedení MTO na dráhu.

Hmotnost sondy nemá překročit 1800 kg včetně pohonných látek. Hlavními zařízeními na palubě bude komunikační zařízení v pásmu UHF Electra, optické (laserové) komunikační zařízení, úzkoúhlá kamera a několik vědeckých a technologických experimentů.

MTO ponese rovněž OSDC [=Orbiting Sample Demonstration Canister], což je koule o velikosti kopacího míče, která bude na dráze kolem rudé planety uvolněna. Zařízení bude následně sledováno. Jedná se o nácvik zachycení vzletového modulu z předpokládané mise MSR [=Mars Sample Return], která má v roce 2013 na Zemi automaticky dopravit vzorky marsovských hornin.

Fotogalerie

Fotogalerie obsahuje celkem 1 obrázek, nejnovější byl přidán 2005-03-14.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 1
Poslední: 2009-10-01 15:53:27

Verze pro tisk