Sputnik (14)

Úvodní sonda z druhé série sovětských marsovských stanic. Byla určena k vědeckému výzkumu na průletové dráze kolem planety. Před startem byly vědecké přístroje odstrojeny, aby bylo možno doplnit zkušební aparaturu nosné rakety. Kvůli havárii urychlovacího bloku neopustila sonda oběžnou dráhu kolem Země.

Konstrukce

Sondu vyrobila konstrukční kancelář OKB-1.

Tříose stabilizovaná sonda o hmotnosti 6500 kg (včetně urychlovacího bloku) je určená k výzkumu Marsu na průletové dráze a charakteristik meziplanetárního prostoru během letu k planetě. Základ sondy tvoří univerzální hermetizovaný orbitální modul, ke kterému je připojen v přední části speciální planetární modul. Obě části mají tvar válce o průměru 1.1 m a celková délka obnáší 3.3 m. Modul je zakončen zaoblenými dny. Uvnitř sondy je udržován stálý přetlak 113.3 kPa a teplota v rozmezí 20 až 30°C. Orbitální modul o délce 2.7 m obsahuje služební vybavení sestávající z řídícího a orientačního systému, systému tepelné regulace a zásobování elektrickou energií a dále část vědeckých přístrojů, které jsou v činnosti během letu k planetě. Hermetizovaný planetární modul o délce 0.6 m nese vědecké vybavení sondy sloužící k  výzkumu cílové planety z bezprostřední blízkosti. K základnímu orbitálnímu modulu jsou na protilehlých stranách připojeny dva panely slunečních baterií o ploše 2.6 m² které dobíjejí NiCd akumulátorovou baterii o kapacitě 42 Ah. Tepelná regulace se zajišťuje cirkulujícím plynem procházejícím přes dva polokulové radiátory umístěné na koncích slunečních panelů. Rozpětí slunečních panelů včetně radiátorů obnáší 4 m. K orbitálnímu úseku je rovněž upevněna parabolická vysokozisková anténa o průměru 1.7 m a ke koncům slunečních panelů jsou připojeny spirálové antény se středním ziskem a tyčové všesměrové antény. Na orbitální modul je v zadní části instalován nehermetizovaný motorový úsek sestávající z korekčního motoru, nádrží a rozvodu paliva a trysek plynových orientačních motorů.

Hlavní rádiový vysílač umístěný na orbitálním modulu pracuje přes parabolickou anténu na decimetrových vlnových délkách a záložní přes všesměrovou anténu na metrových vlnách. V planetárním modulu je další vysílač (vlnová délka 8 cm) pro přenos televizních snímků.

Vědecké vybavení

Sonda nese následující vědecké vybavení:

• jednoosý magnetometr pro měření meziplanetárního magnetického pole;
• fototelevizní zařízení určené pro snímkování povrchu Marsu v době největšího přiblížení;
• spektroreflektometr registrující přítomnost organických molekul na Marsu;
• ionizační a scintilační detektor kosmického záření;
• lapače elektronů a protonů slunečního větru;
• přijímač v oboru 150 až 1500 m pro zachycení rádiového šumu;
• spektrograf pro studium případných ozónových absorpčních pásů;
• detektor mikrometeoritů.

Průběh letu

Start sondy se uskutečnil 1962-10-24 v 17:55:04 UT kosmodromu Bajkonur - rampa PU-1 - pomocí nosné rakety Molnija 8K78. Těsně před startem byly ze stanice odstraněny vědecké přístroje a ušetřená hmotnost byla využita k instalaci dodatečné kontrolní aparatury na bloku L rakety, které měla za úkol monitorovat činnost nosné rakety, o jejíž spolehlivosti po předchozích nezdarech panovaly pochyby. Vědecký význam letu byl tímto zredukován, přínos byl očekáván pouze v ověření techniky meziplanetárního letu.

Po správné funkci prvních třech stupňů rakety byla sonda společně s urychlovacím blokem (blok L) navedena na parkovací dráhu kolem Země. Start na meziplanetární dráhu se však nezdařil. Turbočerpadlo motoru bloku L se 16 s po zážehu vlivem suchého tření ve vakuu zadřelo a explodovalo. Úlomky urychlovacího bloku a sondy zůstaly na oběžné dráze. Start nebyl oznámen a navíc se uskutečnil v době kubánské krize, kdy mezi světovými velmocemi vládla napjatá atmosféra. Přibližně 24 fragmentů neúspěšné sondy objevily na oběžné dráze americké vojenské radary a po jistou dobu panovala obava, zda se nejedná o začátek úderu jadernými balistickými raketami na území USA. Po rozboru dráhy a doby startu bylo odhadnuto, že se jedná o sovětský pokus o sondu k Marsu a tělesu na orbitě bylo přiděleno neoficiální jméno Sputnik (14). Sovětský svaz se po dlouhou dobu k tomuto startu nehlásil, teprve v 90. letech potvrdil, že se skutečně jednalo o marsovský experiment.

Vypočtené datum průletu stanice 2MV-4 No.3 kolem Marsu bylo 17. června 1963.

Parametry dráhy

Vysvětlivky:

Typ: G - geocentrická

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk