Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko - cíl mise Rosetta

Sonda Rosetta organizace ESA byla původně připravována ke startu začátkem roku 2003 ke kometě 46P/Wirtanen. Bohužel havárie nosné rakety Ariane těsně před plánovaným vypuštěním Rosetty znamenala zrušení všech letů tohoto typu nosiče až do doby, než se vyšetří příčiny. Vyšetřování se protahovalo a mezitím vypršel vhodný okamžik pro vzlet sondy. V následujících měsících se zvažovalo, zda bude výhodnější počkat až do dalšího možného startovního okna k původní kometě, nebo zda se zvolí náhradní objekt. Vzhledem k vysokým nákladům spojeným s konzervací sondy na Zemi, byla nakonec jako nový cíl vybrána periodická kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Kometa byla objevena v roce 1969 během pobytu skupiny kyjevských astronomů na Astrofyzikálním institutu v Alma-Atě. 1969-09-20 prozkoumával Klim Čurjumov fotografické desky, které pořídila Světlana Gerasimenková, když se snažila snímkovat kometu 32P/Comas Solá. Blízko okraje desky objevil objekt kometárního vzezření. Původně se domníval, že jím je hledaná kometa, ale po návratu do Kyjeva znovu důkladně prozkoumal fotografické desky a zjistil přitom, že slabý nezřetelný objekt je pravděpodobně nová neznámá kometa, která se shodou okolností nacházela pouhé 2° od hledané komety Comas Solá.

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko má podivuhodnou historii. Až do roku 1840 se pohybovala daleko od Slunce, ke kterému se přibližovala nejvíce na 4.0 AU (asi 600 mil. km) a tudíž byla zcela mimo možnosti pozemského pozorování. V roce 1840 se ale přiblížila velice těsně k Jupiteru, který svou gravitací dramaticky změnil její oběžnou dráhu. Po této změně byla kometa nasměrována do vnitřních oblastí Sluneční soustavy s perihelem asi 3.0 AU. Během dalšího století se vzdálenost od Slunce pomalu snižovala až na hodnotu 2.77 AU. V roce 1959 znovu zaúřadovaly síly Jupitera a po blízkém setkání se perihel zmenšil až na 1.29 AU, tedy velice blízko k dráze Země, a oběžná doba se upravila na 6.57 roků.

Od okamžiku objevu byla kometa pozorována celkem při šesti přiblíženích ke Slunci. Kromě roku objevu 1969 k nim došlo ještě v letech 1976, 1982, 1989, 1996 a 2002. Objekt projevuje v perihelu aktivitu, nezvykle vysokou na krátkoperiodickou kometu. Bývá obklopena komou (difusní oblak prachu a plynů kolem jádra) a často má i ohon. Při pozorováních v roce 2002/2003 byl ohon dlouhý až 10 obloukových minut, u komety byla zřetelná jasná centrální kondenzace a slabá rozpínající se koma. Dokonce i 7 měsíců po průletu perihelem byl ohon zřetelně vyvinutý, i když jeho jasnost rychle klesala.

Kometa dosahuje obvykle hvězdné velikosti 12 a v blízkosti perihelu se projevuje znatelnými výrony plynů, které byly zaznamenány při posledních třech návratech. I přesto však nedosahuje aktivity nejznámější komety 1P/Halley, která dokáže vyvrhnout 40x více prachu. Přesto ale je 67P/Churyumov-Gerasimenko zařazena mezi tzv. prachové komety. Špičkové množství uvolněného prachu v roce 2002/2003 bylo odhadnuto na 60 kg/s, v roce 1982/1983 dokonce 220 kg/s. Poměr mezi množstvím plynu a prachu je asi 2.

Mezi 2003-03-11 až 2003-03-12 bylo pořízeno 61 snímků komety pomocí kamery WFPC2 [=Wide Field Planetary Camera 2] na kosmickém teleskopu HST [=Hubble Space Telescope]. Na jejich základě se podařilo astronomům izolovat jádro od komy. Rozměry jádra tvaru elipsoidu byly stanoveny na 2x3 km a doba rotace asi na 12 h.

Oproti původnímu cíli mise Rosetty - kometě 46P/Wirtanen - je kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko větší a má výraznější gravitační pole. Na tyto podmínky musí být pamatováno především při úpravě aparátu, který má přistát na povrchu jádra.

Základní charakteristiky komety 67P/Churyumov-Gerasimenko:

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk