Obrázek v plné velikosti je možno stáhnout kliknutím na zobrazený náhled.
458x700x16M (35 kB)
Dlouhá cesta začíná
Po dvou dnech odkladů se 2006-01-19 podařilo
konečně vzlétnout. Ani tohoto dne však dlouho nebylo jasné, jestli kvůli
husté oblačnosti nebude nutno start opět odvolat. Nosná raketa se nakonec
odlepila od země v polovině startovního okna v 19:00:00 UT.
300x300x16M (31 kB)
První snímky asteroidu 2002 JF56
Dvě světlé skvrnky na obrázku představují dva snímky asteroidu
2002 JF56 pořízené ve dnech 2006-06-11
a 2006-06-12 multispektrální kamerou MVIC,
která je součástí přístroje Ralph. Spodní záběr pochází ze vzdálenosti
asi 3.36 mil. km a horní z 1.34 mil. km. Ze
snímků se dal zpřesnit průměr tělesa, který byl stanoven na 2.5 km.
Snímkování asteroidu mělo jako hlavní cíl ověřit schopnost zaměřovacího
systému sledovat rychle se pohybující objekt.
1024x1024x256 (63 kB)
LORRI zaznamenal první světlo
2006-08-29 v 06:40 UT byla poprvé
od startu odstraněna krytka objektivu nejvýkonnější kamery na palubě.
LORRI [=Long Range Reconnaissance Imager] se zaměřil na hvězdokupu
Messier 7, která je součástí Mléčné dráhy. Hvězdokupa byla známá
již Ptolemaiovi kolem roku 130 před n.l. (proto se nazývá též
Ptolemaiova hvězdokupa). Do svého katalogu mlhovin a hvězdokup ji zahrnul
v roce 1764 Charles Messier.
Na snímku lze rozlišit hvězdy až do hvězdné velikosti 12. Znamená
to, že citlivost přístroje LORRI a úroveň šumu odpovídají předpokladům
a předstartovním prověrkám. Sever se na snímku nachází nahoře a východ
nalevo.
452x755x16M (18 kB)
První snímek Jupiteru kamerou LORRI
Schopnosti kamery LORRI [=Long Range Reconnaissance Imager] byly otestovány
2006-09-04, kdy byl fotografován Jupiter ze
vzdálenosti 291 mil. km. Zřetelně viditelné jsou pásy
v atmosféře a tmavé skvrny obřích bouří. Na horní vrstvu atmosféry
se rovněž promítají měsíce Europa na levé straně a Io vpravo a jejich
stíny.
LORRI zhotovil snímek v rámci zkušební sekvence, která se konala za
účelem přípravy pozorování obří planety během nadcházejícího průletu.
V okamžiku snímkování se Slunce nacházelo takřka přesně za sondou.
Jupiter byl přibližně 40x jasnější, než bude Pluto v době, kdy bude
v roce 2015 pozorován, až k němu New Horizons dorazí. Kvůli nebezpečí
přesvícení proto činila expoziční doba pouze 0.006 s.
900x900x16M (77 kB)
New Horizons vidí Pluto!
Ve dnech 2006-09-21 až
2006-09-24 probíhaly zkoušky optické navigace
pomocí kamery LORRI. Snímky hvězdného pole byly uloženy do paměti a teprve
s přibližně měsíčním zpožděním odvysílány na Zemi a vyhodnoceny.
K překvapení všech odborníků se na obrázcích objevila i slabá tečka
identifikovaná jako Pluto. Ze vzdálenosti přibližně 2.4 miliard km
bylo prokázáno, že přístroje dokážou zachytit a sledovat slabé cíle, což
je velkým příslibem před vlastním průzkumem Pluta v roce 2015 a později
i menších objektů Kuiperova pásu.