Pioneer P3

Úkolem první mise programu Pioneer P bylo dopravit na oběžnou dráhu kolem Měsíce sondu s bohatým vědeckým vybavením. Mělo být zkoumáno prostředí mezi Zemí a Měsícem a na selenocentrické dráze, sledována hmotnost Měsíce a topografie měsíčního povrchu především kolem pólů. Poprvé měly být ověřovány metody řízení a manévrování kosmického aparátu pomocí motorů schopných vícekrát pracovat po dlouhé době po vypuštění. Nosná raketa havarovala vinou předčasného oddělení aerodynamického krytu.

Konstrukce

Sondu vyrobila Jet Propulsion Laboratory (JPL). Provozovatelem byla organizace NASA.

Rotací stabilizovaná sonda o hmotnosti 168.7 kg s tělesem tvaru koule o průměru 0.99 m. S raketovým motorem připojeným ke spodní a horní části má celkovou délku 1.4 m. Hmotnost konstrukce a pláště z hliníkové slitiny obnáší 25.3 kg, pohonná jednotka 88.4 kg. Na bocích hlavního tělesa jsou připojeny čtyři panely fotovoltaických článků o rozměrech 0.6x0.6 m obsahujících 2200 slunečních článků tvořených 22100 jednotlivými prvky. Panely slunečních baterií jsou uspořádány do tvaru lopatkového kola (paddle-wheel) s celkovým rozpětím 2.75 m. Sluneční baterie dobíjejí Ni-Cd chemické akumulátorové baterie. Ramena s panely jsou při startu složena podél základního tělesa pod aerodynamickým krytem. Ten je odhazován po zážehu motoru druhého stupně a po jeho dohoření se pružinovým mechanismem rozevírají ramena do pracovní polohy.

Vnitřek pláště zaujímá z největší části velká kulová nádrž na hydrazin a nad ní jsou umístěny dva menší kulové zásobníky dusíku. Sonda je vybavena motorem o tahu 90 N připojeným shora sloužícím ke snížení rychlosti při uvádění objektu na lunární oběžnou dráhu. Tento motor může být během mise spuštěn dvakrát. Ke spodní části koule je připojen další motor o tahu 90 N sloužící pro korekce translunární dráhy a manévrování na oběžné dráze kolem Měsíce, který může být nastartován čtyřikrát. Palivo je do pracovní komory dopravováno stlačeným dusíkem po průchodu katalyzátorem na bázi oxidu hlinitého se má samo vznítit.

Kolem horní polokoule hydrazinové nádrže je uložena prstencová deska nesoucí většinu vědeckých přístrojů a dále dva soubory baterií, dva 5 W převodníky pro pásmo UHF a anténní sdružovače, logické moduly vědeckého vybavení, dva povelové přijímače, dekodéry, vyrovnávací paměť/zesilovač, tři transformátory a povelová jednotka. Z horní části koule po stranách trysky motoru vystupují dvě dipólové antény pásma UHF. Další dvě dipólové UHF antény a dlouhá anténa pro pásmo VLF jsou umístěny na spodní části kulového pláště.

Pro tepelnou regulaci se používá 50 malých čtyřlistých "vrtulek" na povrchu pláště. Listy jsou vyrobeny z odrazivého materiálu a překrývají bílé a černé, teplo pohlcující segmenty. K listům jsou připojena tepelně citlivá vinutí, která při různém zahřátí natáčejí listy a tím více nebo méně zakrývají teplo absorbující povrch. Na povrchu koule jsou rovněž připojeny čtvercové radiátory napomáhající vyzařování tepla do prostoru. Tepelná regulace má udržovat teplotu uvnitř tělesa kolem 21°C.

Vědecké vybavení

Na palubě sondy jsou umístěny následující vědecké přístroje o celkové hmotnosti 55 kg:

• ionizační komora a GM-čítač měřící částice s malou energií, elektrony nad 200 keV a protony nad 2 MeV;
• proporcionální detektor kosmického záření měřící radiaci o vysoké energii;
• detektor umožňující zaznamenávat rozložení a rychlost mikrometeoritů;
• detektor hustoty elektronů;
• 2 magnetometry;
• televizní aparatura určená pro pořizování záběrů měsíčního povrchu;
• přijímač rádiových vln o nízké frekvenci.

Průběh letu

Start sondy se uskutečnil 1959-11-26 v 06:26 UT ze základny na Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas-Able (ICBM Atlas + horní stupeň Thor-Able + třetí stupeň Able x 248). Již 45 s po startu se odtrhl kryt užitečného zatížení z plastické hmoty a třetí stupeň rakety byl vystaven kritickému aerodynamickému namáhání. 104 s po startu se náklad odtrhl od posledního stupně a komunikace byla přerušena. Následně se rozpadl i třetí stupeň nosné rakety. Ze záznamů telemetrie vyplynulo, že první a druhý stupeň rakety pracovaly podle předpokladů.

Sonda měla dosáhnout Měsíce 62 hodin po startu a na selenocentrické dráze pracovat po několik měsíců.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 2
Poslední: 2007-07-06 22:44:29

Verze pro tisk