Chang'e 1 - reakce

omlouvám se, přehlédl jsem " parametey dráhy" v článku

Na jaké dráze se pohybuje, obdobně jako japonci, či na nízké - "parkovací"?

Se sestupem do kráteru Victoria se skutečně počítá. Kdy k tomu ale dojde se zatím neví. V blízkém okolí se už ostatně nečekají žádné jiné zajímavé útvary. Dolů by to mělo jít, zpět to bude neskonale těžší. Proto je velice pravděpodobné, že pokud Opportunity sestoupí dolů, už tam navěky zůstane. Práce tam bude ale i tak dost - jen pro připomenutí: V mnohem menším kráteru Endurance prožil rover několik měsíců v pilné práci.
Jen malá prosba pro Elišku i jiné: Pište připomínky a dotazy ke článkům, kterých se týkají. Abych to řekl jinak - na této stránce by měla být diskuse k Chnag'e-1, nikoliv o Opportunity, New Horizons, Hayabusi atp.

MER Opportunity měl či má sjet do kráteru Victoria, co je na tom pravdy ?

Hayabusa - zahájila cestu domů - viz např. Horké novinky 2007-05-01
Dawn - pokračují úspěšně přípravy ke startu - viz např. Horké novinky 2007-04-14
Phoenix - sonda odstartuje letos v srpnu
AH

Je pravda, že se japonská Hayabusa vrací k Zemi ?

V jaké fázi jsou sondy DAWN a PHOENIX, datum plánovaNÝCH STARTŮ SE VALEM BLÍŽÍ, poletí, či nepoletí ?

;Na Vebu New Horizontu přicházejí každou hodinu nové fantastické snímky Jupitera včetně navigačních úudajů. Dostanete se k nim přes současnou polohu sondy a průletovou trajektorii. Stojí to zato.

Díky za odpověď, plně Vás chápu a respektuji.

Družice STEREO zařadím do tabulky přehledu sond, ale podrobné články o nich pravděpodobně nebudou, protože kromě průletu kolem Měsíce se mu jinak nevěnují. Není to sice zcela konzistentní (už je takových objektů víc a na druhou stranu jsem psal i tělesech, která neměla nikdy opustit dráhu kolem Země - viz Ranger 1 a 2), ale zatím to vidím takto. Možná bych ale měl sledovat všechny sondy na heliocentrické dráze, nejenom ty planetární...

Budou do seriálu zařazeny sondy Stereo ?Jsou na meziplanetární dráze s gravitační asistencí , resp, asistencemi Měsíce.

obě země napoužívají na kosmonautiku přebytků národního bohatství, ale ještě více tím ožebračují národ jž tak žijící v bídě.

Oba státy konají vesmírný program jako součást své, jakoby velmocenské politiky, z věděckého hlediska nemá valnný význam, jsou dvaCET až třicet let pozadu. Zejména u Indie, která nedokáže uživit vlastní obyvatelstvo vyniká nesmyslnost vyouštění peněz do kosmu .

Čínská kosmonautika jde kupředu sice pomalu, ale jistě. Vynikne to ve srovnání s další miliardovou ambiciozní zemí - Indií. Indické nosné rakety používají pohonné jednotky zakoupené licenčně v zahraničí a i když od prvního úspěšného startu Rohini- 1 uplynulo již 26 roků, Indie není schopna stále uskutečnit více jak dva starty ročně. Čína již 30 roků dokáže vracet družice zpět na zem, provozuje tři kosmodromy , vypouští až 8 družic ročně a tři roky má kosmonauta.