SMART-1 - reakce

Princip práce iontového (elektrostatického) raketového motoru je poměrně jednoduchý, velice složitá je však jeho praktická realizace. Motor urychluje elektrostatickým polem nabité částice (ionty) pracovní látky, jejichž kinetická energie působí reaktivně na kosmický aparát. Výtoková rychlost iontů z motoru je závislá na elektrickém náboji částice a její hmotnosti a na rozdílu potenciálu mezi urychlovacími elektrodami motoru. Příslušné základní vzorce a principiální schémata motoru je možno získat např. v Kursu kosmonautiky, který vycházel v Letectví a kosmonautice (ročník XLV (1969), číslo 8, str. 35/315). Detailní informace o konkrétních konstrukcích jsem nehledal, pochybuji však, že vzhledem k ochraně výsledků nákladných výzkumných a vývojových prací budou volně dostupné.
Základní částí motoru je ionizační komora, ve které se z pracovní látky stává oblak iontů a elektronů. Ionty jsou pak urychlovány elektrickým polem mezi několika elektrodami, na než je přivedeno napětí v řádech tisíců V. Elektrony musejí být průběžně emitovány, jinak by se celý motor velice rychle nabil a tok iontů by se zastavil, o nebezpečí spojená s existencí vysokého elektrického potenciálu na konstrukci ani nemluvě. V účinném „odstraňování“ elektronů spočívá jeden z hlavních oříšků technické realizace motoru. Plyn je ionizován buď elektrickým výbojem v plynu nebo kontaktem s rozžhavenou kovovou vrstvou. Jako pracovní látky se používá především xenon, v úvahu připadají i jiné plyny např. dusík, hélium, argon, krypton. K motoru samozřejmě patří další komponenty jako zásobník pracovní látky, systém jeho dopravy a dávkování, zdroj elektrické energie (sluneční články, jaderný reaktor atp.), řídící elektronika atd.
A. Havlíček

Zajímalo by mne DETAILNÍ schéma a funkční principy iontového motoru.
Nemá někdo TYP ????? (Erik)

V sobotu 2003-09-27 ve 23:14 UT odstartovala sonda pomocí nosné rakety Ariane 5. V nejbližší době zařadím start do realizovaných projektů.

Podle informací na
http://sci.esa.int/science-e/www/area/index.cfm?fareaid=10
je další pokus o start sondy SMART-1 stanoven na 27. září ve 23:04 UT.

Poslední konkrétní datum plánovaného startu rakety Ariane 5 se sondou a dalšími dvěma komunikačními satelity uváděla ESA 2003-09-03. Nicméně v oznámení z poloviny srpna bylo toto datum předběžně odsunuto kvůli nutnosti provést dodatečné testy. Kdy tedy sonda vzlétne, není mi známo, v přehledu startů např. na
http://www.spaceflightnow.com/tracking/index.html
se hovoří o konci září.