DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Opportunity - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 1 - Od startu do přistání

Start sondy plánovaný původně na 2003-06-25 byl několikrát odložen. 2003-06-25 a 2003-06-29 nejprve pro špatné počasí a z bezpečnostních důvodů, kdy se v zakázané zóně poblíž místa startu vyskytla loď. 2003-06-30 byla objevena vadná korková izolace na prvním stupni rakety a oprava se protáhla i přes další termín 2003-07-03. 2003-07-07 bylo nutno vyměnit baterii v destrukčním systému nosné rakety.

Opportunity startuje - 640x475x16M (16 kB) Start se uskutečnil 2003-07-08 v 03:18:15.170 UT (T=0) ze základny na Cape Canaveral pomocí nosné rakety Delta 7925. I tentokrát byl první pokus přerušen pouhých 7 s před zážehem kvůli nedovřenému ventilu, teprve ve druhém startovním okně tohoto dne se raketa vznesla. Vzlet probíhal následujícím způsobem:

  • T+00:45.0 min - rychlost Mach 1, překročení rychlosti zvuku
  • T+01:16.4 min - rychlost 1.16 km/s, dohoření šesti pomocných motorů GEM
  • T+01:19.0 min - zážeh zbývajících tří motorů GEM
  • T+01:20.5 min - výška 26.1 km, odhození první trojice motorů GEM
  • T+01:21.5 min - výška 26.7 km, odhození druhé trojice motorů GEM
  • T+02:35.7 min - dohoření zbývajících tří motorů GEM
  • T+02:39.5 min - výška 68.9 km, odhození zbývajících tří motorů GEM
  • T+04:25.0 min - výška 115.4 km, rychlost 6.37 km/s, vypnutí motoru RS-27A
  • T+04:31.5 min - oddělení prvního stupně
  • T+04:45 min - výška 121.9 km, zažehnutí motoru AJ10-118K druhého stupně
  • T+05:00 min - výška 130.6 km, odhození aerodynamického krytu
  • T+09:30 min - první vypnutí motoru AJ10-118K
  • T+72:20 min - restart druhého stupně
  • T+75:02 min - definitivní vypnutí motoru druhého stupně
  • T+75:52 min - roztočení třetího stupně na 70 ot./min
  • T+75:57 min - oddělení druhého stupně rakety
  • T+76:35 min - zážeh motoru Star 48B třetího stupně
  • T+78:02 min - dohoření motoru třetího stupně
  • T+82:44 min - inicializace systému na snížení rychlosti rotace ze 70 na 12 ot./min
  • T+82:49 min (04:41 UT) - oddělení sondy od třetího stupně
  • T+86:34 min - dosažení výchozího dobu přeletové dráhy tzv. "Earth-Mars Trajectory Insertion Point".

V 04:43 UT navázala se sondou spojení sledovací stanice v Goldstone, Kalifornie (USA).

Dalšího dne 2003-07-09 byla zážehem manévrovacích motorků upravena rotace stanice z původní hodnoty 12.13 ot./min na požadovanou asi 2 ot./min. Do zorného pole sledovače hvězd se dostala mj. planeta Mars.

2003-07-10 bylo oznámeno, že se sonda vzdálila již 660000 km od Země.

2003-07-18 byla provedena první korekce dráhy. Při startu byla soustava sondy a urychlovacího stupně záměrně navedena na dráhu, která míjí Mars ve vzdálenosti asi 340000 km. Oddělený poslední stupeň rakety tak v každém případě nedopadne na planetu. Naopak Opportunity bylo nutno navést na trajektorii, která přivede stanici do atmosféry Marsu. K tomuto účelu posloužila provedená korekce. Během ní byla nejprve sonda natočena do vypočteného směru a poté byly spuštěny raketové motorky v ose rotace. Po 54 minutách hoření se zvýšila rychlost o 16 m/s, čímž se zkrátila doba letu k Marsu o 1.48 dne a sonda dorazí k cíli přesně podle plánu 2004-01-25. Po skončeném manévru byla sonda opět zorientována vysokoziskovou parabolickou anténou k Zemi a slunečními bateriemi ke Slunci.

2003-08-05 byly dokončeny zkoušky vědeckých přístrojů a všech 10 kamer sondy. Podle oznámení JPL pracovaly všechny přístroje bezchybně.

2003-08-07 do 13:00 UT urazila sonda od startu již 82.7 mil. km.

Na 2003-09-21 byla plánována korekce dráhy.

Při zkouškách koncem října 2003 bylo konstatováno, že Mössbauerův spektrometr nepracuje zcela správně. Závada je na vnitřním kalibračním kanále. Nemusí to však vést k žádným fatálním důsledkům, protože přístroj lze kalibrovat nezávisle externí metodou.

Do 2003-11-05 13:00 UT stanice urazila vzdálenost 296 mil. km a od cíle ji dělilo ještě 160 mil. km.

Začátkem listopadu byl rebootován počítač stanice jako preventivní reakce na následky mimořádně vysoké sluneční aktivity koncem října. Proudy kosmických částic mohly vyvolat chyby v paměťových registrech a ty by se mohly projevit v kritických fázích letu. Nejednalo se o žádnou mimořádnou proceduru, stejným postupem budou procházet stanice na povrchu Marsu, kdy budou na noc ukládány do klidového stavu a za východu slunce znovu oživovány. Ve zpráve o průběhu letu bylo také potvrzeno, že protony ze sluneční erupce 2003-10-28 zmátly hvězdné senzory, které je interpretovaly jako obrazy hvězd a protože pro ně v paměti neměly příslušnou mapu hvězdného pole, vypadla hvězdná orientace a sonda přešla na nouzový režim využívající orientaci podle Slunce. Normální stav se podařilo obnovit až po několika dnech.

Do 2003-11-19 stanice urazila vzdálenost 326 mil. km a od cíle ji dělilo ještě 130 mil. km.

2004-01-01 ve 13:00 UT se Opportunity nacházela ve vzdálenosti 45 mil. km od Marsu a za sebou měla již 411 mil. km cesty kosmickým prostorem.

2004-01-16 provedla sonda poprvé po čtyřech měsících další korekci dráhy. Signál na stanici rotující rychlostí 2 obr/min byl vyslán v 22:00 UT. Manévr byl zahájen dvacetisekundovým impulsem v ose rotace a poté se provedly dva pětisekundové záženy kolmo na osu. Místo dopadu před manévrem leželo asi 600 km jihozápadně od plánovaného bodu. Pokud bude potřeba, další dvě korekce dráhy jsou plánovány na 2004-01-22 a 2004-01-24.

2004-01-18 ve 13:00 UT měla Opportunity za sebou 444 mil. km a k cíli chybělo pouhých 12.5 mil. km.

2004-01-22 rozhodlo řízení letu po rozboru stávající trajektorie, že korekce dráhy plánovaná na tento den není třeba.

Na základě zkušenosti získané během přistávání identického přístroje Spirit byl upraven algoritmus sestupu atmosférou Marsu. Padák se bude otevírat ve větší výšce než bylo původně plánováno.

První barevný snímek - 617x765x16M (43 kB) V neděli ráno 2004-01-25 v 05:05 UT dosedl přistávací aparát po standardním průběhu přistávacího manévru na povrch Marsu v oblasti Meridiani Planum. Signál v tento okamžik zachytily pozemské stanice v Kalifornii a v Austrálii. Podle prvních odhadů spočívá Opportunity asi 24 km od středu plánované oblasti.
Ještě téhož dne před západem slunce se rozklopily tři trojůhelníkovité lopatky přistávacího aparátu, která obalovaly rover během sestupu, motory zatáhly vypuštěné airbagy, rover rozložil sluneční baterie a vysunul kamerový stožár. Na Zemi dorazily i první informativní snímky okolí místa přistání, jejichž doručení zprostředkovala obíhající družice 2001 Mars Odyssey. Po jejich zhlédnutí neskrývali přítomní odborníci překvapení a nadšení. Opportunity přistála v bizarní krajině, jaká dosud nebyla na Marsu k vidění. Terén je velice tmavý, z větší části pokrytý písečnými či prachovými nánosy, z nichž ovšem vystupují rozsáhlá skaliska matečných hornin z podloží. Je nepochybné, že právě tam zamíří Opportunity při svých prvních výletech do okolí. Cesta roveru z plošiny přistávacího aparátu, který je obrácen severo-severovýchodním směrem, není, zdá se, blokovaná.
K týmu NASA nadšeně jásajícímu v JPL se připojil i bývalý viceprezident Al Gore a nový guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger.

Následující průběh letu

Fotogalerie

Fotogalerie obsahuje celkem 89 obrázků, nejnovější byl přidán 2007-02-25.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk

 

Související články