Obrázek v plné velikosti je možno stáhnout kliknutím na zobrazený náhled.
1308x1302x256 (80 kB)
Keelerova mezera
Kamery Cassini byly 2005-08-01 nasměrovány
tak, aby zachytily nově objevený měsíček S/2005 S1, pohybující se
v tzv. Keelerově mezeře. Gravitační účinky měsíce o průměru asi
7 km jsou dostačující na to, aby deformovaly okraje 42 km široké
Keelerovy mezery do jakýchsi vlnek. V horní části snímku se nachází
mnohem širší a známější Enckeova mezera (325 km). V Enckeově
mezeře krouží měsíc Pan (průměr 26 km) s podobnými účinky.
Obrázek pochází ze vzdálenosti 853 tis. km a rozlišení činí
5 km/pixel.
570x598x256 (29 kB)
"Hvězda smrti"
Kosmickou stanici (Death Star) s okem vysílajícím paprsek schopným
zničit celou planetu, jak ji znají příznivci filmových Hvězdných válek,
připomíná obrázek Saturnova měsíce Mimas. Topografii měsíce vévodí obrovský
kráter Herschel o průměru 130 km. Těleso, které kráter při dopadu
vytvořilo, bylo tak veliké, že je zázrakem, že nebyl Mimas rozdrcen na
několik kusů.
Obrázek pořídila sonda Cassini ze vzdálenosti 228 tis. km (maximální
přiblížení kolem 62700 km) dne 2005-08-02.
1500x1062x256 (491 kB)
Jezera u severního pólu
O přítomnosti jezer uhlovodíků na povrchu Titanu se spekulovalo již dávno
před příletem sondy Cassini k Saturnu. Běžnými optickými prostředky
je však téměř nemožné je prokázat. Teprve radarová sondáž dovoluje
proniknout pod oblačnost zakrývající povrch měsíce. Po delší době víceméně
náhodného průzkumu se konečně podařilo v červnu 2006 získat snímky,
které přítomnost jezer kapalin a navazujících kanálů kolem severního pólu
dokazují.
Záznam z radaru pracujícího v módu se syntetickou aperturou byl
pořízen při setkání s Titanem dne 2006-06-21.
Horní obrázek pochází z oblasti poblíž 80° s.š. a
92° z.d. a zahrnuje území 420x150 km. Dolní snímek je vystředěn
na 78° s.š. a 18° z.d. a pokrývá plochu 475x150 km.
Nejmenší detaily mají rozměr asi 500 m.