Cassini - fotogalerie

Popis sondy/projektu

Galerie obsahuje 68 obrázků, zobrazena strana 2 / celkem 14

Strany: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14	Předchozí	Další

1000x800x16M (25 kB)	Saturn viděný začátkem března 2003 Čím víc se Cassini přibližoval k Saturnu, tím zřetelnější byly detaily na snímcích "Pána prstenů". V atmosféře na jižní polokouli kolem 38° j.š. byly zjištěny dvě malé, dosud nepozorované, tmavší skvrnky. Úzkoúhlá kamera pořídila 2004-03-08 několik jednotlivých snímků, jejichž složením vznikl obrázek planety v přirozených barvách. Pouze kontrast byl uměle zvýšen, aby vynikly nezřetelné podrobnosti. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 56.4 mil. km a rozlišení obnášelo přibližně 338 km/pixel. Na snímku jsou dále vidět tři malé měsíčky. Mimas o průměru 398 km se nachází na levé straně těsně pod prstenci a ještě níže je patrný větší měsíc Dione (průměr 1118 km). Na pravé straně je vidět Enceladus o průměru 499 km.
1280x1024x16M (57 kB)	Poslední celkový snímek planety Poslední úplný obraz celé planety a prstenců pořídila kamera 2004-04-27. Na obrázku je vidět také několik přirozených satelitů obří planety. Ve směru hodinových ručiček od horního pravého rohu jsou to: Enceladus (průměr 499 km), Mimas (398 km), Tethys (1060 km) a Epimetheus (116 km). Posledně jmenovaný je pouze nezřetelně patrný nad levým okrajem prstenců. Snímek je kombinací třech záběrů v červené, zelené a modré barvě a Cassini se při jejich pořizování nacházel 47.7 mil. km od planety. Rozlišení je 286 km/pixel.
813x1184x16M (75 kB)	Phoebe v celkovém záběru Snímek měsíce Phoebe o průměru kolem 220 km pořízený během průletu 2004-06-11 je složen ze dvou jednotlivých záběrů a dále nebyl technicky upravován. Měsíc je tvořen pravděpodobně jádrem bohatým na vodní led překrytým tmavším materiálem. Velké světlé krátery představují mladší impaktní útvary. Podobná tvářnost povrchu byla pozorována již dříve na jiných ledových měsících, jako např. na Ganymedu. Po nárazu vesmírného malého kosmického tělesa na povrch měsíce byl vyvržen světlý spodní materiál. Na svazích některých kráterů jsou patrné stopy po balvanech, které se skutálely dolů. Část snímku, především v pravém dolním rohu, je světlá vlivem přeexponování snímku. Obrázek byl pořízen ze vzdálenosti 32500 km a rozlišení činí asi 190 m/pixel. Úhel spojnic sonda-Phoebe-Slunce je asi 84°.
1036x1009x256 (60 kB)	Phoebe se blíží Snímek pořízený ze vzdálenosti 13377 km s rozlišením 80 m/pixel ukazuje zajímavý mladý kráter, na němž je zřetelné vrstvení povrchového materiálu. Vzhledem k tomu, že velikost měsíce je malá, vytváří soustava kráterů dojem značně hrbolatého tělesa s velkými převýšeními. V zásadě kulovitý tvar však je zachován. Úhel spojnic sonda-Phoebe-Slunce je asi 79°.
1024x1020x256 (72 kB)	Detail kráteru na Phoebe Snímek byl pořízen 2004-06-11 sondou Cassini těsně před největším přiblížením. Ukazuje kráter o průměru 13 km se dnem pokrytým četnými úlomky. Části dvou podobně velkých kráterů jsou patrné v levé části a nahoře. Dále je zřetelná celá řada malých impaktů roztroušených po celé zobrazené ploše. Radiální pruhy v kráteru jsou stopy volných fragmentů, které se po vyvržení skutálely po svahu dolů. Rozeznat lze obrovské balvany o velikosti 50 až 300 m, které byly vyvrženy pravděpodobně z jiného velkého kráteru. Na tomto kráteru nejsou zřetelné vrstvy světlého a tmavého materiálu jako na ostatních místech měsíce. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti 11918 km a rozlišení činí 18.5 m/pixel. Osvětlení je zprava.

Strany: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14	Předchozí	Další