Přehledy podle cílového tělesa

Po prvních úspěšných startech družic na oběžnou dráhu Země se zákonitě vyskytla potřeba vyzkoušet kosmickou techniku na vzdálenějších cílech. Bohudíky se takřka za humny Země nacházel takovýto ideální cíl. Není tedy divu, že prakticky okamžitě, jakmile bylo dosaženo prostoru kolem Země, přišel na řadu Měsíc. V období soupeření mezi velmocemi koncem 50. a začátkem 60. let se dosažení Měsíce stalo otázkou národní prestiže. Na příkladu Měsíce byly vyzkoušeny všechny možné varianty techniky vědeckého výzkumu. Sondy pracovaly na průletové trajektorii, při tvrdém i měkkém přistání, na oběžné dráze i jako aparát pro dopravu vzorků povrchu zpět na Zemi. Měsíc se stal také zatím jediným cílem pilotovaných výprav lidstva.

Měsíc ale nezůstal osamocen. Jakmile byla raketová technika dostatečně výkonná, nebyl teoreticky žádný problém nasměrovat kosmickou sondu k dalším planetám Sluneční soustavy. Hlavní překážkou v prvních letech se stala malá spolehlivost a krátká životnost kosmických aparátů. Nicméně i tyto vlastnosti se postupně zlepšovaly a dnes už byly navštíveny prakticky všechny planety Sluneční soustavy (kromě Pluta), ale i malá tělesa jako jsou asteroidy a komety. Ke kosmickým mocnostem SSSR a USA se postupně přidaly i další země a organizace. Nejprve jako dodavatelé určitých komponent a vědeckých aparatur, dnes již jako dodavatelé kompletních sond.

Následující přehledy poskytují výběr ze základní celkové databáze sond strukturované podle kritéria cíle mise bez ohledu na organizaci či stát, který program realizoval.