DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY | ||
Opportunity - průběh letuČást 9 - Září 2004Výzkum se opět rozběhl 215. solu, kdy byl dokončen sběr dat započatý minulého solu. Opportunity prováděla dálková pozorování a připravila k použití rentgenový spektrometr APXS [=Alpha Particle X-ray Spectrometer]. Ten měl podle plánu přijít ke slovu časně ráno následujícího solu. Bohužel, snímek z navigační kamery HazCam odhalil, že dvířka spektrometru se opět zcela neotevřela. Potíže s nedostatečným otevřením či nedokonalým uzavřením dvířek se již několikrát v minulosti objevily a tým techniků stále hledá způsob, jak při manipulaci s nimi zvýšit spolehlivost. Navzdory nedostatečně otevřeným dvířkům spektrometru se plánované měření časně ráno 216. solu uskutečnilo a získaná spektra se zdají v pořádku. Opakování měření se proto nepředpokládá. Poté se pozornost přesunula ke druhé z očištěných plošek - cíli "EmilNolde". Na něm se ještě před uvedením do hlubokého spánku rozběhlo měření Mössbauerovým spektrometrem. Měření bylo dokončeno časně zrána. Zkušebně byly také zavřena a znovuotevřena problematická dvířka rentgenového spektrometru. Obě operace proběhly úspěšně a dvířka již zůstala otevřená před použitím přístroje naplánovaným na další sol. 2004-09-03 (sol 217) byla opět použita bruska RAT. Očistila plošku "Otto Dix", která pak byla prohlédnuta mikroskopovým zobrazovačem. Rover nato přiložil rentgenový spektrometr na "špinavou" část (oblast, která nebyla dokonale očištěna bruskou 214. solu) plošky "EmilNolde". Podle plánu měl sběr dat proběhnout večer, poté během noci se měl spektrometr přesunout nad zcela očištěnou část téže plošky a do rána získávat spektrum "čisté" části. Tato dvě měření měla ukázat rozdíly mezi "špinavými" a "čistými" části cíle. Odpoledne bylo k Zemi pomocí družice 2001 Mars Odyssey odvysíláno 100 Mbit dat a podle nich zatím plán probíhal úspěšně. V polovině září 2004 se dostal Mars do konjunkce se Sluncem. V tomto období bylo rádiové spojení s roverem silně rušeno popřípadě zcela znemožněno. Rover se nacházel v zaparkované poloze uvnitř kráteru "Endurance" a vykonával minimální program. O tomto časovém úseku a o několika dalších dnech před a po období konjunkce obsahující soly 218 až 237 nevydala NASA žádné podrobnější informace. 238. solu završil rover průzkum půdního vzorku "Auk". Stalo se tak po několikadenním sběru dat Mössbauerovým spektrometrem a pořízením série snímků neporušené zeminy mikroskopem na mechanické ruce. Pak se přístroje zaměřily na další cíl, jímž byl kámen "Ellesmere". Jakmile bylo dokončeno ranní pozorování, Opportunity si vybrala 90 min přestávku a pak složila robotickou ruku a couvla o 0.34 m zpět. Odpoledne a nasledujícího rána se uskutečnilo rádiové spojení se Zemí. Plánování solů 239 a 240 bylo velice náročné. Chystal se přenos povelů pro pět dní, přičemž solu 239 to mělo být zadání pro následující dva dny. Sol 249 začal 45 minutami snímkování mikroskopem, následovalo přemístění spektrometru APXS [=Alpha Particle X-ray Spectrometer] do oblasti "No Coating" na kameni "Ellesmere". Opportunity několik hodin prováděla dálková pozorování, odpoledne se uskutečnil rádiový přenos a na noc bylo vozítko uloženo do hlubokého spánku. 240. sol byl zahájen v 7:00 místního času sběrem dat rentgenovým spektrometrem, pak následoval kratší spánek. Po probuzení se rover věnoval dálkovým pozorováním, dokončil měření přístrojem APXS a pořídil další snímky mikroskopem. Robotická ruka pak byla přemístěna k dalšímu cíli "Barbeau". Sol byl zakončen dalším hodinovým dálkovým pozorováním. 241. solu (2004-09-27) skončilo měření rentgenovým spektrometrem na cíli "Barbeau", byly pořízeny další snímky kamerou s mikroskopem a na řadu přišel Mössbauerův spektrometr. V noci byl na krátkou dobu vyvolán mód hlubokého spánku. Fiktivní tachometr ukazuje po tomto dni hodnotu 1573.83 m překonané vzdálenosti. O průběhu solů 242 až 244 nevydala NASA-JPL podrobnější informace. Podle všeobecného konstatování se vozítko nachází ve výborném stavu, k čemuž přispívá i mód hlubokého spánku, jenž je navozován každou druhou noc. V ostatních nocích probíhá v ranních hodinách komunikace prostřednictvím družice 2001 Mars Odyssey. Současná poloha na svahu kráteru umožňuje získávat každý sol ze solárních baterií 660 Wh.
|
||
|