Opportunity - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 36 - Prosinec 2006

Předchozí průběh letu

Sol 1015 byl opět věnován necílenému dálkovému pozorování.

Po třicetimetrovém přejezdu trvajícím asi dvě hodiny dorazil 1016. solu rover k "Bottomless Bay". Navigační kamera pořídila sérii záběrů ve směru pohybu a uskutečnila se první etapa zkoušek nových schopností robotické ruky samostatně přemísťovat hlavu s nástroji. Tentokrát se ještě zkouška obešla bez skutečného pohybu manipulátoru.
Celková překonaná vzdálenost na Marsu touto jízdou dosáhla 9584.69 m (6 mil).

1017. solu bylo nutno dočerpat po náročné cestě elektrickou energii a tudíž se denní aktivity omezily na rutinní dálkové studium atmosféry a terénu.

1018. solu Opportunity fotografovala terén v popředí vozítka panoramatickou kamerou a infračerveným spektrometrem měřila tepelné vyzařování ze stejného prostoru. Oba zmíněné přístroje byly později použity k pozorování akumulace prachu na panelech slunečních baterií. Rentgenový spektrometr zahájil měření hustoty argonu v atmosféře.
Měření argonu se uskutečňuje jednoduchým způsobem. Spektrometr zůstává volně namířen do prostoru a v tomto případě byl zapojen skoro na tři hodiny. Jestliže je známa i teploty atmosféry, dokáží vědci na základě dat ze spektrometru již vypočítat procentuální obsah argonu. Tato hodnota pak slouží k pochopení, jakým způsobem se mísí plyny v atmosféře mezi póly a rovníkem planety.

1019. solu zhotovila panoramatická kamera první polovinu mozaiky stereoskopických snímků "Bottomless Bay". Pak se rover pootočil, aby zaujal vhodnější polohu pro následující komunikaci.

1020. solu se částečně uskutečnilo pravidelné měření hodnoty tau, tepelných emisí a přehlídka oblačnosti na obloze. Zbytek dne pak byl věnován dobíjení akumulátorů.

1021. solu (2006-12-07) popojela Opportunity asi 2 m podél "Bottomless Bay". Panoramatická kamera pak pořídila druhou polovinu stereoskopických snímků tohoto terénního útvaru.

V průběhu 1020. solu pobytu Opportunity na Marsu, přešla spojovací družice 2001 Mars Odyssey do bezpečnostního módu. Jelikož zprostředkovává většinu přenosu dat mezi marsovskými vozítky a Zemí, nemohlo to zůstat bez následků pro operace roveru na rudé planetě. Řídící středisko nemělo dostatek relevantních informací, na jejichž základě by se daly naplánovat přesuny v terénu. Opportunity proto zůstala na místě a prováděla jen rutinní dálková pozorování a čekala, až se situace normalizuje. K obnovení provozu sondy Mars Odyssey došlo až 1026. solu (2006-12-12).

1022. solu pořizovala Opportunity panoramatické snímky již překonaného terénu a monitorovala zaprášení kamerového stožáru. Kromě toho byly zaznamenávány orientační snímky oblohy kamerou PanCam a měřil se stupeň průzračnosti atmosféry.

1023. solu opakoval rover měření stupně zaprášení atmosféry a panoramatická kamera tentokrát dokumentovala terén ve směru jízdy. Navigační kamera pořizovala snímky terénu, které měly sloužit jako podklad pro situování výsledků práce infračerveného spektrometru. Spektrometr dále skanoval oblohu a terén. Při západu slunce se prováděl výzkum obsahu prachu v ovzduší, rentgenový spektrometr byl použit ke stanovení hustoty argonu v atmosféře a navigační kamera pátrala po oblačnosti.

1024. solu byl zjišťován obsah prachu v ovzduší pomocí snímků z panoramatické kamery. Infračervený spektrometr měřil tepelné emise z oblohy a terénu a panoramatická kamera dokumentovala situaci v dosahu nástrojů na robotické ruce pro případný detailní výzkum.

1025. solu se v podstatě opakoval program z předchozích dnů. Určovala se opacita atmosféry, infračervený spektrometr vykonal obvyklou inventuru oblohy a terénu. Navigační kamera se rozhlížela po oblačnosti a panoramatická kamera zhotovila několik orientačních snímků oblohy.

1026. solu opět panoramatická kamera dokumentovala stav zaprášení atmosféry. Spektrometr Mini-TES prozkoumával situaci na horizontu. Navigační kamera hledala mraky a panoramatická kamera se zběžně rozhlížela po obloze.

1027. solu se situace s retranslační družicí vrátila do starých kolejí, a proto bylo možno uvažovat o rozšíření denního programu. Opportunity nejprve změřila opacitu atmosféry a pak popojela o přibližně 30 m. Navigační kamera pak zhotovila snímky terénu ve směru dalšího postupu a panoramatická kamera zafixovala konečnou polohu po zaparkování. Nakonec ještě zopakovala měření množství prachu v ovzduší. Infračervený spektrometr prozkoumal vlastnosti terénu a atmosféry a navigační kamera zkoušela zachytit oblaka.
Celková překonaná vzdálenost činila k tomuto dní 9669 m.

1028. solu (2006-12-14) zahájila Opportunity denní program stanovením opacity atmosféry. Další přesun v terénu měřil asi 40 m. Po zastavení byla nová poloha zdokumentována na snímcích navigační kamery. Kamery pak prohlédly prach usazený na stožáru a infračervený spektrometr změřil tepelné vyzařování oblohy a terénu.
Opportunity zatím postupuje po okraji kráteru "Victoria" a shromažďuje informace o terénu. Navigátoři se snaží objevit nejvhodnější místo, kudy by bylo možno proniknout dovnitř kráteru. Tato fáze se nedá uspěchat, a tak zatím rover jen popojíždí a fotografuje divoké útesy "Victorie".

1029. solu měřila Opportunity obsah prachu v ovzduší a navigační a panoramatická kamera dokumentovaly "Bottomless Bay". Kromě toho byla skanována obloha a terén infračerveným spektrometrem a byly pořizovány panoramatické záběry vědecky zajímavých cílů "Malua", "Timor" a "Cebu".

1030. solu se opakovalo obvyklé měření zaprášení atmosféry a uskutečnila se 3. etapa zkoušek nového softwaru, který má sloužit k autonomnímu ovládání nástrojů na robotické ruce včetně přiblížení k žádanému cíli. Kamery vyfotografovaly terén před vozítkem, které se pak o několik metrů přesunulo. Navigační kamera pátrala po oblačnosti a miniaturní infračervený spektrometr Mini-TES pozoroval oblohu, terén a kalibrační terč na palubě vozítka.

Program na 1031. sol byl velmi jednoduchý: měření prašnosti ovzduší, skanování oblohy a měření tepelných emisí infračerveným spektrometrem.

Na pořadu 1032. solu byl opět kratší přesun a následné fotografování okolního terénu včetně snímků navigační kamerou ve směru dozadu. Opportunity zjišťovala obsah prachu v atmosféře a infračervený spektrometr pozoroval horizont.

1033. solu se provádělo opět měření prašnosti a proběhla 2. etapa zkoušek nového softwaru na ovládání robotické ruky. Infračervený spektrometr měřil tepelné vyzařování z oblohy a terénu a panoramatická kamera fotografovala "Bottomless Bay" na jihozápadě.

K další změně stanoviště došlo 1034. solu. Po zaparkování fotografovala navigační kamera situaci před a za vozítkem. Denní program byl doplněn rutinním měřením opacity atmosféry, infračervených emisí a orientačními snímky oblohy.
Celková překonaná vzdálenost k tomuto dni činila 9758 m a za poslední týden se zvětšila o 41 m. Opportunity stále hledá nejvhodnější bezpečné místo, kudy by mohla sestoupit do kráteru "Victoria".

Po záznamu prašnosti vzduchu použila Opportunity 1035. solu po dlouhé době vrtačku RAT a očistila povrch kamene "Rio de Janeiro". Prachu zbavený povrch byl poté prohlédnut kamerou s mikroskopem. Do geologického studia se pak zapojil rentgenový spektrometr. Panoramatická kamera snímkovala oblohu v době, kdy slunce stálo vysoko na nebi a spektrometr Mini-TES uskutečnil obvyklou sérii měření oblohy a terénu.

Program na 1036. sol ukládal Opportunity změřit opacitu atmosféry a pořídit barevnou mozaiku kamene "Rio de Janeiro" panoramatickou kamerou přes sadu 13 barevných filtrů. Do práce se pak zapojil Mössbauerův spektrometr. Kamera pak dostala příkaz skenovat oblohu a infračervený spektrometr se zaměřil na zajímavé objekty "Catalonia", "Valencia", Andalucia", "Aragon", "Asturia", "Cantabria" a "Basque". Věrohodnost měření byla kontrolována na kalibračním terči.

1037. solu (2006-12-24) se kromě měření stupně zaprášení atmosféry měly pořizovat barevné snímky do panoramatické mozaiky "Bottomless Bay". Kromě stanovení tepelných emisí z oblohy, terénu a kalibračního terče se infračervený spektrometr zaměřil na zajímavé cíle "Murcia", Navarra", Catalonia" a "Valencia". Skenování oblohy mělo odhalit případnou řídkou oblačnost.

1038. sol byl věnován analýze kamene "Rio de Janeiro" Mössbauerovým spektrometrem. Kamenné desky v okolí byly snímkovány panoramatickou kamerou a byl rovněž sledován prach usazující se na kamerovém stožáru.

1039. solu popojel rover přibližně 20 m východním směrem k výběžku kráteru pojmenovanému "Bay of Toil".

1040. solu studovala Opportunity atmosféru pomocí rentgenového spektrometru a skenovala oblohu infračerveným spektrometrem.

Další přesun se uskutečnil 1041. solu. Vozítko odjelo směrem ke kameni "Santa Catarina" a pak provádělo ověření momentální polohy v terénu. Nejbližším úkolem roveru je objet "Bay of Toil" a pokračovat v cestě kolem kráteru "Victoria" ve směru hodinových ručiček k útesu "Cape Desire".

1042. solu (2006-12-29) zhotovoval rover panoramatické snímky a infračervený spektrometr skenoval prostor těsně před přídí. Pak rozšířil průzkum na větší část oblohy a terénu. Ke konci dne činila celková překonaná vzdálenost na Marsu 9793 m.

1043. solu studovala Opportunity prvkové složení atmosféry. Pro tento účel použila rentgenový spektrometr na robotické ruce. Infračervený spektrometr naopak měřil tepelné vyzařování z okolní planiny, prachu na obzoru a atmosféry.

1044. solu pořizovala panoramatická kamera snímky určené ke studiu zeminy, světlosti povrchového materiálu a dokumentovala situaci na obzoru. Spektrometr Mini-TES skenoval okolí a jako obvykle měřil tepelné emise atmosféry a terénu.

Následující průběh letu

Fotogalerie

Fotogalerie obsahuje celkem 89 obrázků, nejnovější byl přidán 2007-02-25.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk