Opportunity - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 48 - Prosinec 2007

Předchozí průběh letu

1370. solu se Opportunity zakousla do kamene "Smith 2". Mikroskop zhotovil snímky, na nichž byl sledován prach ulpívající na optice přístroje. Rentgenový spektrometr měřil obsah argonu v atmosféře. Další den byl opět zahájen monitorování oblaků navigační kamerou.
Vrtání kamene bylo sledováno velmi napjatě. Měla se poprvé vyzkoušet nová procedura, která byla vyvinuta poté, co selhaly dva řídící prvky vrtačky RAT. Operace dopadla úspěšně a v kameni byla vyhloubena asi 1 mm hluboká díra. Původně se uvažovalo s hloubkou 2 mm, ale postupem "Grind Scan" se nepodařilo přiložit hlavu přesně na povrchu. Koncový vypínač, který měl hlásit dotyk s kamenem patrně vinou otřesu zareagoval poněkud dříve.

1371. solu pořizovala Opportunity plně barevné snímky cíle "Smith 2". Panoramatická kamera nakonec zhotovila šestý díl panoramatu "Pettijohn".
Denní výroba elektrické energie zůstala na poměrně slušné úrovni 638 Wh/sol, což je dobrým příslibem do budoucna.

1372. solu zkoumala Opportunity pomocí panoramatické kamery oblohu při vysokém slunci. Intenzivně se věnovala měření obsahu prachu v ovzduší a navigační kamera skenovala oblačnost. Panoramatická kamera zhotovila několik náhodných záběrů oblohy pro kalibrační účely.

1373. solu nejprve zhotovil mikroskop stereoskopické snímky kamene "Smith 2". Panoramatická kamera kontrolovala stav vrtačky a především vrtacích zubů a poté barevně fotografovala "Smith 2". S objektivem obráceným vzhůru pořídil mikroskop několik záběrů, aby zkontroloval stav zaprášení optiky. Navigační kamera skenovala oblohu a hledala oblaka.

1374. solu (2007-12-05) se mimo měření atmosférického prachu konal lov na oblaka navigační kamerou. Oblohu pozorovala i panoramatická kamera.

1375. solu byl na plošku "Smith 2" umístěn rentgenový spektrometr a po přeletu spojovací družice Mars Odyssey zahájil analýzu horniny. Příštího rána, poté co solární baterie začaly produkovat energii, Opportunity sledovala navigační kamerou oblačnost.

1376. solu bylo na programu komplexní měření atmosférického prachu a skenování oblohy navigační kamerou, která pátrala po mracích.

1377. solu otočil rover do pracovní polohy Mössbauerův spektrometr a na stejném místě "Smith 2" zahájil měření. Opportunity zhotovila kalibrační snímky a první část panoramatického pohledu na horní palubu. Úvodní série představovala 23 obrázků v různých směrech. Panoramatická kamera sledovala oblohu při vysoko stojícím slunci a navigační kamera hledala oblaka.

1378. solu restartovala Opportunity Mössbauerův spektrometr a pokračovala v rozboru horniny. Panoramatická kamera pořídila druhou sérii panoramatického obrazu paluby (29 záběrů). Navigační kamera opět fotografovala oblačnost a panoramatická kamera snímala oblohu pro kalibrační účely.

1379. solu pokračoval sběr dat Mössbauerovým spektrometrem na ploše "Smith 2". Dále byl na programu třetí díl panoramatu horní paluby sestávající z 29 jednotlivých políček. Ráno jako obvykle skenovala navigační kamera oblačnost a monitorovala prach na kamerovém stožáru.
Statistika překonané vzdálenosti se ani další týden nezměnila a od posledního pohybu v 1329. solu zůstávala na hodnotě 11584.32 m. Další přesun se ale již intenzivně připravuje. Měl by směřovat k nejnižšímu pásu světlejších hornin obepínajících kráter "Victoria". Původně se uvažovalo s tím, že se rover spustí přímo dolů k cíli "Ronov", nacházejícímu se v pásu "Lyell". Když ale navigátoři spočítali potřebnou trasu, zjistili, že na cestě by se rover dostal na svah o sklonu až 25°, což je více než povolují bezpečnostní pravidla. Proto byl vybrán náhradní objekt průzkumu, výchoz hornin "Newell". Vede k němu sice komplikovanější cesta, která si vyžádá asi dva dny příprav, ale sklon terénu by měl být pod 20°. Jakmile dorazí vozítko na nové stanoviště, přijde na řadu opět několikatýdenní geologický průzkum.
Prozatím poslední údaje o efektivitě fotovoltaických panelů z tohoto dne udávaly, že za jeden místní den (sol) vyprodukovaly slušných 601 Wh.

1380. solu byla na programu přehlídka oblačnosti navigační kamerou.

1381. solu (2007-12-12) studovala panoramatická kamera oblohu při nízkém slunci a rentgenový spektrometr měřil obsah argonu v atmosféře. Ráno sledovala navigační kamera oblačnost na Marsu.

1382. solu složila Opportunity mechanický manipulátor a přejela 6.89 m k vrstvě Lyell, nejspodnější vrstvě tzv. "okraje vany", kde se nalézá rozmezí mezi původní úrovní terénu a nánosy vyvržených hornin, které se usadily po gigantické explozi, která má na svědomí vznik kráteru "Victoria". Před změnou polohy a po zastavení zhotovily kamery identifikace překážek snímky terénu. Pomocí panoramatické kamery byla stanovena přesná poloha metodou precizního zaměření na slunce, během něhož se koriguje hrubé sledování změn pozice. Oportunity rozložila robotickou ruku a navigační kamerou pořídila úplné panorama okolí. Poté, co byla na přelétající družici 2001 Mars Odyssey přenesena aktuální data, byl rover převeden do módu hlubokého spánku.

1383. solu pořizovala Opportunity snímky oblohy panoramatickou kamerou pro kalibrační účely. Po rádiové relaci s retranslačním satelitem následoval opět hluboký spánek. Následujícího rána, bezprostředně poté, co začaly solární baterie produkovat energii, panoramatická kamera prozkoumala situaci na horizontu.
V krajině pomalu nastupuje podzim. Množství energie produkované fotovoltaickými články se se sluncem klesajícím k severnímu obzoru snižuje. Dne 2007-11-30 (sol 1368) stálo slunce ještě přímo nad roverem. Astronomický podzim začal 2007-12-09 a zima převezme vládu 2008-06-25. Sluneční baterie produkují přibližně 600 Wh/sol. Měření opacity atmosféry udává hodnotu tau mezi 0.7 a 0.8 a faktor zaprášení solárních panelů je asi 0.8 (1.0 znamená absolutně čisté plochy).

1384. solu zhotovil mikroskop stereoskopické záběry místa označeného pracovně "Lyell_1". Jelikož je zkoumané místo značně nerovné, bylo pro jistotu pořízeno více obrázků, protože bylo pravděpodobné, že některé z nich budou neostré. Na tentýž bod byl pak přiložen rentgenový spektrometr a po uzavření komunikačního okna s družicí Mars Odyssey se rozběhly analýzy složení nenarušené horniny, které zabraly 16.5 hodiny.

1385. solu pořídila panoramatická kamera mozaiku snímků místa "Lyell_1" a po pravidelné rádiové relaci pokračovaly dalších 7.25 hodiny rozbory rentgenovým spektrometrem APXS. Na noc byl rover uložen do krátkého hlubokého spánku.

1386. solu začaly procedury, které směřovaly k pokusu o odvrtání části materiálu "Lyell_1". V první fázi byla otáčející se vrtací korunka opatrně přisouvána k povrchu kamene. Jakmile senzory zaregistrovaly změnu zatížení mechanismu, byl pohyb zastaven. Tento způsob nasazení nástroje na zkoumaný vzorek je používán od chvíle, kdy definitivně selhalo kontaktní čidlo, které se spínalo při dotyku s pevným materiálem. Pozdější analýza ukázala, že tentokrát byl kontakt indikován o několik milimetrů dříve, než se čekalo, protože se vrtací hlava nepřibližovala k povrchu zcela kolmo. Na další průběh vrtání příštího dne to ale nemělo žádný vliv.
Ve večerních hodinách měřila Opportunity po dobu 6 hodin obsah argonu v atmosféře a přešla do krátkého hlubokého spánku. Následujícího jitra pořizovala panoramatická kamera snímky oblohy s nižším rozlišením.

1387. solu se do povrchu "Lyell_1" zakously zuby vrtačky RAT. Po noci strávené v módu hlubokého spánku se rover věnoval aktivitám, které jsou přípravnými experimenty pro chystanou misi Mars Science Laboratory - Opportunity "hledala" slunce a určovala přesnou orientaci. Panoramatická kamera pořizovala náhodné snímky oblohy.

1388. solu (2007-12-19) Opportunity pokračovala v hloubení kamene "Lyell_1". Robotická ruka pak byla přemístěna do polohy, kde nepřekážela ve výhledu, a panoramatická kamera a přední kamera HazCam pořídila snímky opracovaného místa. Do vývrtu byl znovu umístěn rentgenový spektrometr a po večerní rádiové relaci se rozběhla spektroskopická analýza v trvání 16.5 hodiny. Dalšího rána pátrala navigační kamera po oblačnosti.
Virtuální počítadlo překonané vzdálenosti vykazovalo k dnešnímu dni stav 11591.21 m.

1389. solu pořídila Opportunity panoramatickou kamerou snímky nástrojové hlavy na manipulátoru a na opracované místo "Lyell_1" přiložila Mössbauerův spektrometr. Následovalo přibližně 12 hodin analýzy horniny.
Při plánování činnosti je typický sol rozdělen na několik bloků oddělených přestávkami. První (z plánovacího hlediska) blok začíná v době, kdy slunce stojí vysoko na obloze a ovzduší je nejteplejší. V těchto chvílích se provádí nejvíce nejnáročnějších operací - popojíždí se v terénu, manipuluje se rukou atp. Následující přestávka slouží k zotavení baterií za příznivých světelných podmínek. Pozdě odpoledne je rover probuzen a spouští se tzv. blok Odyssey. Jeho hlavní částí je komunikace s prolétající spojovou družicí, ale jisté aktivity se uskutečňují i před začátkem a po konci komunikačního okna. Dále je rover na noc obvykle vypojen nebo přechází do hlubokého spánku, kdy se vypíná prakticky veškerá spotřeba elektřiny na palubě. Dalšího rána se rover automaticky probouzí, jakmile fotovoltaika začne produkovat dostatek energie. Následující blok aktivit zahrnuje jednu nebo dvě nenáročné činnosti a v další pauze se opět dobíjejí akumulátory. Jestliže není dostatek proudu, je ranní činnost vynechána. Poslední pravidelnou činností je spojení se Zemí přímou cestou v pásmu X. Tato doba se využívá k paralelnímu snímkování. Pak už přichází na řadu program nového solu.

Ráno 1390. solu sledovala panoramatická kamera horizont. Rover znovu nastartoval Mössbauerův spektrometr a dalších 12 hodin sbíral data ze stejného místa. Panoramatická kamera zhotovila mozaiku 13x1 políček cíle "Lyell_1" a navigační kamera se orientovala na slunce v rámci ověřovacích experimentů před misí Mars Science Laboratory. V noci absolvovalo vozítko krátkodobý hluboký spánek.

Jakmile ráno 1391. solu začaly sluneční baterie produkovat energii, prozkoumala Opportunity stav prachu v ovzduší a prohlédla nánosy na kamerovém stožáru. I tento den bylo 12 hodin věnováno rozboru horniny Mössbauerovým přístrojem. Navigační kamera zhotovila pás 5x1 obrázků a po skončené telekomunikační relaci s družicí Mars Odyssey byla převedena do zkráceného hlubokého spánku.

Mössbauerův spektrometr byl hlavním přístrojem i 1392. solu. Kromě obvyklého dvanáctihodinového měření složení kamene se dostalo na mozaiku 4x1 snímků svahu pod roverem s cílem pojmenovaným "Gilbert". Noc prožila Opportunity v hlubokém spánku.

Krátce po probuzení 1393. solu monitorovala Opportunity atmosférický prach a zhotovila kamerou PanCam první část mozaiky snímků terénu v popředí. Analýzu horniny se zaměřením na minerály obsahující železo prováděl Mössbauerův spektrometr dalších 12 hodin.

Po ranní kontrole prachu v ovzduší se 1394. solu věnovala panoramatická kamera kompletaci druhé části mozaiky terénu před přídí. Panoramatická kamera studovala okolí v poledních hodinách a Mössbauerův spektrometr - jako po několik předchozích dnů, ale tentokrát již naposled - 12 hodin shromažďoval spektra z cíle "Lyell_1".

1395. sol (2007-12-27) začal obdobně jako předchozí den. Opportunity měřila zaprášení atmosféry a navigační kamera se pokoušela zachytit oblačnost. Robotická ruka byla přemístěna tak, aby nepřekážela ve výhledu kamerám HazCam. Panoramatická kamera pořídila plně barevné snímky místa "Lyell_1". Na vývrt v kameni se pak zaměřil mikroskop, který zhotovil sadu stereoskopických obrázků. Práce na tomto místě byly tímto skončeny a do hledáčku se dostalo druhé zajímavé místo "Lyell_2". Nejprve se na ně přemístil rentgenový spektrometr a po přeletu retranslační družice se rozběhlo sedmnáctihodinové měření Mössbauerovým spektrometrem. Dalšího rána bylo v plánu měření atmosférického prachu a zhotovení orientačních obrázků oblohy panoramatickou kamerou.
Mikroskopické snímky byly uspořádány do dvou řad po dvou snímcích - podobně jako čtyři tabulky ve čtvercovém okně. Opportunity pořídila 14 jednotlivých snímků z různých vzdáleností. Jelikož má objektiv mikroskopu pevnou ohniskovou délku a neopracovaný povrch je nerovný, je možno zachytit na sérii snímků z různých výšek povrch s dostatečnou ostrostí. Obvykle se zhotovuje pět sérií v různých výškách. Tentokrát se postupovalo tak, že byl zhotoven jeden snímek z největší a jeden z nejmenší vzdálenosti a po čtyřech obrázcích ve třech meziúrovních.

1396. solu umístila Opportunity po skončené rádiové relaci s družicí Mars Odyssey rentgenový spektrometr APXS na bod "Lyell_3" a pak byla převedena do módu hlubokého spánku.

1397. solu ráno, poté co sluneční baterie nasbíraly dostatek energie, zhotovila panoramatická kamera mozaiku 2x1 záběrů místa označeného "drive target 1 {=cíl jízdy číslo 1}" a další zcela barevné snímky cíle přezdívaného "Walcott", což je drsné místo na vrstvě "Steno". Průzkumem terénu v nižších patrech se připravuje rover k dalšímu přesunu do větší hloubky a jsou vybírány vhodné objekty pro budoucí geologický průzkum. Po odvysílání dat na retranslační satelit se Opportunity věnovala asi 17 hodin analýze cíle "Lyell_3" rentgenovým spektrometrem.

1398. solu zhotovil rover mozaiku 2x1 snímků ze směru označeného "drive target 2". Na noc bylo zařízení opět převedeno do hlubokého spánku.
Denní náplň práce roveru je pochopitelně bohatší, než se v tomto přehledu uvádí. K běžným činnostem mj. patří ranní přímá rádiová relace se Zemí přes vysokoziskovou anténu, večerní spojení v pásmu UHF s družicí Mars Odyssey a měření opacity atmosféry na snímcích panoramatické kamery.

1399. solu zhotovovala panoramatická kamera fotografie oblohy ke kalibračním účelům a zkoumala situaci na horizontu. Pomocí kamer identifikace překážek byl zkontrolován stav vrtací hlavy a kartáče na brusce RAT. Brusku si obdobně prohlédla i panoramatická kamera. Opotřebení se skoro nezměnilo a vrtačka je i nadále použitelná. U Mössbauerova spektrometru byla objeveno zrnko zeminy nalepené na dotykovém čidle, jeho velikost nebyla ale taková, že by mohlo zásadně ovlivnit práci zařízení. Mössbauer byl vložen do zahloubení vyrobeného v místě "Lyell_1" a celkem 11.25 h shromažďoval spektrum materiálu. Část noci prožil rover ve stavu hlubokého spánku.
Analýzy horniny pomocí Mössbauerova spektrometru jsou stále časově náročnější. Přístroj ozařuje zkoumaný materiál paprsky vycházejícími z radioaktivního zdroje, jehož základem je kobalt 57. Tento izotop má poločas rozpadu 271.8 dní. Jelikož od startu sondy již uplynulo více než 1640 pozemských dní, což je asi šestkrát více než činí poločas rozpadu, znamená to, že intenzita paprsků poklesla asi na 1.5% původního stavu. Aby se získal dostatečně průkazný obraz složení horniny (především sloučenin železa), je nutno v současné době sbírat spektrum po dobu několika desítek hodin. Minimální doba analýzy je asi 60 hodin.

Následující průběh letu (v hlavním článku)

Fotogalerie

Fotogalerie obsahuje celkem 89 obrázků, nejnovější byl přidán 2007-02-25.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk