DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY | |||
|
Opportunity - průběh letuČást 29 - Květen 2006806. sol byl posledním dnem věnovaným výchozu "Brookville". Opportunity nasadila do pracovní polohy Mössbauerův spektrometr a odpoledne probíhal sběr dat. V 19:00 místního času bylo měření ukončeno a rover přešel do stádia krátkého hlubokého spánku. 807. solu nejprve panoramatická kamera pořídila pomocí 13 barevných filtrů sérii snímků obroušeného místa na kameni a pak následovala půlhodinová jízda. Po zaparkování bylo nutno fotograficky prozkoumat okolí nové pozice. K tomu byla použita navigační kamera. Panoramatická kamera prohlédla terén ve směru dalšího postupu. 808. solu pokračovalo vozítko v cestě. Přesun trval 1 hodinu a 10 minut a mířil pod azimutem 150° (jihovýchod). Na novém stanovišti byly pořízeny situační snímky. V odpoledních hodinách probíhalo pozorování infračerveným spektrometrem a panoramatická kamera zkoumala zaprášení atmosféry. Na noc byl navozen stav hlubokého spánku.
Další jízda opět dlouhá 1 h 10 min následovala 809. solu.
Zkrátka nepřišlo ani povinné snímkování terénu a v průběhu odpolední
rádiové relace s družicí 2001 Mars Odyssey se prováděla atmosférická
měření. Ráno 810. solu (2006-05-05) dostal rover příkaz prohlédnout terén ve zpětném směru navigační kamerou. Dále se mělo vozítko přesunout asi 15 m k dalšímu místu, kde měly nástroje během víkendu prozkoumat strukturu terénního hřebínku. Poloha musela být pochopitelně rovněž zdokumentována fotograficky kamerami NavCam a PanCam. 811. solu pořídila Opportunity mikroskopem stereoskopické snímky cílové plochy "Pecos River" na hřebeni terénní vlny. Během komunikační relace s družicí 2001 Mars Odyssey, která se odehrávala v pásmu UHF měřil infračervený spektrometr tepelné emise z cíle "Horsehead". Z ranního programu zveřejnila NASA informaci o snímkování objektů "Horsehead" a "Chadbourne" panoramatickou kamerou přes kompletní sadu 13 barevných filtrů. 812. solu pozoroval infračervený spektrometr Mini-TES oblohu a některé povrchové objekty. Panoramatická kamera pozorovala zaprášení palubních permanentních magnetů a usazené prachové částice na kamerovém stožáru. Pomocí snímků oblohy byla zjišťována čistota ovzduší. V odpoledních hodinách se naskytly dvě příležitosti k rádiovému spojení. První, při které se Mars Odyssey nacházela nízko nad obzorem, posloužila ke zkoušce spojení v pásmu UHF za podmínek očekávaných u chystané mise Phoenix, jenž má přistát v polární oblasti. 813. solu uskutečnil rover paralelně s rádiovým vysíláním ranní pozorování spektrometrem Mini-TES. Následovalo barevné snímkování prostoru nacházejícího se v dosahu nástrojů na robotické ruce. Jakmile byla tato činnost hotova, pokračovalo vozítko v cestě ke kráteru "Victoria" - pohybovalo se tentokrát couváním. Jízda trvala asi jednu hodinu a cíl se přiblížil o 40.14 m. Na závěr dne byly zhotoveny orientační snímky terénu. Další jízda byla na programu hned dalšího dne. Během solu číslo 814 překonal rover za 1.5 h vzdálenost 52.38 m. Přesun se odehrával jak po pevně předem stanovené tarse (tzv. jízda naslepo), tak za pomoci autonomní navigace. Koncová poloha byla opět zdokumentována fotograficky. 815. solu umožnil terén pokračovat v jízdě naslepo. Za 1.5 h zůstalo za roverem dalších 45.61 m.
Sol 816 byl věnován atmosférickým výzkumům. Před tím ale se Opportunity
přesunula za 1.5 h o 38.12 m. Rover pak rozložil manipulátor a
zhotovil snímky na novém stanovišti. Během spojení s družicí 2001 Mars
Odyssey stihl pozorovat oblohu a terén infračerveným spektrometrem. Když
zmizela retranslační družice z dohledu, byla aktivována panoramatická
kamera a snímkovala krajinu těsně před západem slunce. Na 817. sol (2006-05-12) byl mj. přichystán přesun o cca. 22 m. 818. solu zkoumala Opportunity kámen pojmenovaný "Cheyenne". Nejprve byl cíl prohlédnut mikroskopem MI [=Microscopic Imager] a poté byl okartáčován vrtačkou RAT [=Rock Abrasion Tool]. Na očištěné místo byl přiložen rentgenový spektrometr, který prozkoumal prvkové složení horniny. Kromě geologické analýzy rover snímkoval panoramatickou kamerou okolí stávajícího stanoviště. 819. solu bylo stejné místo znovu zdokumentováno kamerou MI a analýzu kamene provedl tentokrát Mössbauerův spektrometr. Panoramatická kamera fotografovala vrstevnatý kamenný výchoz, který obdržel přezdívku "Pueblo". Sběr dat Mössbauerovým spektrometrem na kameni "Cheyenne" pokračoval i 820. solu. Další měření prováděl infračervený spektrometr. Pozoroval tepelné vyzařování z oblohy a terénu. Navigační kamera se pokoušela zachytit oblačnost.
821. solu byl cíl "Chayenne" snímkovám panoramatickou kamerou přes
konmpletní sadu 13 barevných filtrů. Byla to poslední operace na tomto
stanovišti. Následně popojelo vozítko 36.64 m a po zaparkování
zdokumentovalo novou pozici navigační a panoramatickou kamerou. Panoramatická
kamera pozorovala dále oblohu. 822. solu použila Opportunity navigační kameru a pořídila snímky terénu ve směru, odkud přijela. Stejný přístroj zhotovil obrázky oblohy, na které vědci hledali oblaka. Infračervený spektrometr Mini-TES pozoroval oblohu a povrch Marsu. Proběhla druhá zkouška rádiového spojení s družicí 2001 Mars Odyssey, pohybující se nízko nad obzorem, v rámci ověření možnosti komunikace s připravovaným přistávacím aparátem Phoenix (první test se uskutečnil 812. solu).
823. solu popojel rover dalších 71.2 m a na závěr jízdy opět
pořídil obrazovou dokumentaci změněného okolí. Pomocí panoramatické kamery
se zjišťoval stupeň znečištění atmosféry, pozorovaly se nánosy prachu na
kamerovém stožáru a snímkovala obloha. 824. solu (2006-05-19) fotografovala Opportunity navigační kamerou krajinu ve zpětném směru. Spektrometr Mini-TES pozoroval terén a oblohu a panoramatická kamera zjišťovala průzračnost atmosféry. Během pravidelného spojení s družicí Mars Odyssey měřil infračervený spektrometr tepelné emise oblohy a povrchu terénu. 825. solu se provádělo detailní geologické studium vzorku půdy "Alamogordo Creek" pomocí mikroskopu a rentgenového spektrometru. Kromě toho se uskutečnila dálková cílená pozorování. 826. solu pokračovalo dálkové pozorování vybraných objektů. Opět se zkoumala struktura terénu mikroskopem a Mössbauerův spektrometr analyzoval složení zeminy. 827. solu Opportunity dokončovala sběr dat Mössbauerovým spektrometrem a prováděla dálkové pozorování náhodných krajinných prvků.
828. solu popojel rover o dalších 39.07 m a uskutečnil necílené
dálkové pozorování. Necílený dálkový výzkum byl na programu marsovského robota i 829. solu.
830. solu pokračovala usilovná jízda k jihu, po níž zůstala za
roverem stopa dlouhá přibližně 28 m. Vědecký výzkum byl zastoupen dálkovým
pozorováním náhodných objektů v okolí. Soly 831 a 832 byly odpočinkové. Opportunity setrvala na stejném místě a sledovala okolní terén. Na sol 833 byl připraven další přesun v délce asi 30 m. Cesta měla probíhat v úžlabině mezi dvěma přesypy. Ani údolí ani duny se nezdály být nebezpečné. Cesta byla zahájena malým obratem na místě tak, aby vozítko zamířilo doprostřed údolí mezi dunami. Během otáčení se kola dostala na místo se sypkým materiálem a na tomto místě byl rover nucen zastavit, protože se ocitl v podobně nepříjemné situaci jako před rokem. Program kontrolující prokluzování kol zaregistroval hodnotu, překračující nastavené meze a další jízdu přerušil. Pamětníci si vzpomenou, že 446. solu zapadlo vozítko do pískové duny "Purgatory" a trvalo několik dlouhých týdnů, než se ho podařilo vyprostit. I nyní uvázla kola v prachovém přesypu, který prozatím přerušil plynulý postup ke kráteru "Victoria". Předběžné vyhodnocení snímků dávalo nicméně naději, že tentokrát se podaří situaci vyřešit podstatně snáze. Na fotografiích bylo vidět, že se kola nezahrabala tak hluboko, jako před rokem. Během několika dnů se měl uskutečnit pokus o vysvobození. Na sol 834 (2006-05-30) bylo připraveno snímkování okolí a především písečné pasti, aby mohli technici navrhnout optimální způsob, jak vyjet na volný terén. Opportunity se dále věnovala výzkumu atmosféry mj. fotografování oblačnosti a dobíjení akumulátorů. Ani 835. solu se technici ještě neodhodlali vydat příkaz k další jízdě. Místo toho fotografovaly kamery s vysokým rozlišením materiál, do něhož se zabořila kola.
Po vyhodnocení vzhledu stop a posouzení materiálu prachové duny přikročilo
řídící středisko 836. solu k operaci uvolnění roveru. Palubní
počítač dostal příkaz otočit koly o tolik otáček, které by normálně znamenaly
popojetí o 5 m. Pohyb hlídaly senzory kontrolující naklonění a natočení
vozítka, úhly zavěšení kol a překonanou vzdálenost. Na konci akce bylo zjištěno,
že se Opportunity posunula o 9 cm. Zdá se to být málo, ale je to třikrát
více, než činil postup v duně "Purgatory" v dubnu a květnu 2005.
Snímky z kamery HazCam rovněž ukázaly, že nálepy na předních kolech nejsou
tak silné. FotogalerieFotogalerie obsahuje celkem 89 obrázků, nejnovější byl přidán 2007-02-25. Reakce čtenářů (číst/přidat)
Počet reakcí: 0 Verze pro tisk
|
||
|