Opportunity - průběh letu

Část 13 - Leden 2005

Na Nový rok (sol 335) začala Opportunity od rána sbírat data z rentgenového spektrometru. Po přestávce trvající několik hodin, byl rover probuzen a spektrometr byl vypojen. Další hodina byla věnována dálkovému pozorování a na noc byl rover opět vypnut.

336. solu pokračovalo další dvě hodiny měření rentgenového spektrometru na permanentním magnetu a jedna hodina uběhla při dálkových pozorováních.

Ráno 337. solu (2005-01-04) zkoumala Opportunity trosku ploché části tepelného štítu mikroskopem, snímkovala magnet a pak složila ruku a zahájila další přesun. Po prvním úseku dlouhém 2 m se otočila a popojela dalších 10 m směrem ke stanovišti "East Point". Zde se uskutečnilo třicetiminutové snímkování, které zahrnovalo stereoskopické obrázky tepelného štítu a 360° pohled navigační kamerou. Pak rover popojel dalších 12.5 m a zastavil se čelem ke spoji na štítu.
Tohoto dne se dostavily problémy v palubním počítači. Závada se vyskytla při mazání souborů. Jeden z parametrů byl špatně zadán a Opportunity odmítla následně vykonat celou sérii příkazů. Následkem toho bylo, že se paměť flash přeplnila a letový software začal mazat data s nejnižší prioritou. Ztraceno tak bylo asi 150 Mb uložených dat. Protože současně probíhalo snímkování a zpracování snímků, počítač běžel velice pomalu. Jako další mělo následovat přesné stanovení polohy roveru. Protože ale uplynula stanovená doba, byl další postup zastaven. Jelikož nebyla známa exaktní poloha roveru vzhledem k dalším objektům, neuskutečnilo se ani plánované měření spektrometrem Mini-TES. Hrozilo totiž nebezpečí, že bude omylem namířen proti slunci, což by pro něho mělo katastrofální důsledky.

Kvůli včerejším potížím byla činnost roveru během solu 338 velmi omezena. Zpoždění telemetrie obnášelo několik hodin, proto Opportunity strávila asi 4 hodiny nenáročným dálkovým pozorováním. Zaměření polohy roveru se podařilo technikům napravit. Povely pro to byly odeslány v balíku příkazů pro sol 338 a byly vykonány podle očekávání. Zaměření se uskutečnilo za použití obou objektivů kamery (levé a pravé oko).

Sol 339 byl dalším ze dnů pod heslem "snímkování, jízda, snímkování, jízda". Před startem Opportunity snímkovala 30 min terén, popojela 10 m, opět 80 min fotografovala, překonala dalších 13 m směrem k opálené straně tepelného štítu a na konci jízdy znovu 30 min snímkovala. Všechny operace proběhly úspěšně a rover zůstal zaparkován na místě, ze kterého mohl přes víkend zkoumat štít mikroskopem. Sol 339 skončil 2005-01-06 a na jeho konci měla Opportunity na svém kontě 2075.52 m překonané vzdálenosti. Opacita ovzduší během solu obnášela 0.83 a sluneční baterie měly výkon 836 Wh.

Víkendové soly 341 až 343 byly naplánovány tradičně jako jeden celek. 341. solu (2005-01-08) se nejprve ve 04:00 místního času uskutečnilo spojení s družicí 2001 Mars Odyssey a pak byl rover opět vypojen až do 08:45, kdy začaly sluneční baterie sbírat drahocennou energii. Po přestávce se rover věnoval krátce dálkovému pozorování a obdržel další povely. Rozklopil robotickou ruku a pořídil 96 snímků mikroskopem zachycující okraje zlomu na tepelném štítu. V odpoledních hodinách Mössbauerův spektrometr provedl analýzu prachu zachyceného na permanentních magnetech. Na noc bylo vozítko uvedeno do hlubokého spánku.

342. solu byla Opportunity probuzena v 07:00 místního času a pokračovala v analýze prachu na magnetech. Nenáročný den pokračoval odpoledne dálkovým pozorováním a večerním rádiovým spojením s družicí Mars Odyssey. Noc opět proběhla v módu hlubokého spánku.

Rovněž 343. solu pokračovalo zkoumání prachu na magnetech Mössbauerovým spektrometrem a odpoledne kamery pozorovaly okolí roveru. I tohoto dne bylo vozítko na noc přepnuto do módu hlubokého spánku.

344. solu složil rover robotickou ruku a couvnul cca 4 m zpět. Z tohoto místa bylo pořízeno panorama tepelného štítu a uskutečnilo se i další dálkové pozorování. Hluboký spánek se tentokrát v noci nekonal, místo toho se využilo možnosti ranního spojení s Mars Odyssey a předalo se maximální množství dat. Důvodem byla již slušně zaplněná paměť flash.

345. solu získala Opportunity dodatečné snímky štítu navigační kamerou kvůli uvažovanému pozdějšímu návratu a mikroskopickému snímkování. Nicméně nyní se rover otočil a popojel asi 10 m severně ke kameni nazvanému "Heat Shield Rock" {=Kámen u tepelného štítu}, který byl nápadný jamkovitým povrchem. Jízda skončila asi 1 m od cíle. Z tohoto místa se mělo provést další snímkování. Noc proběhla v hlubokém spánku. Častý hluboký spánek souvisí s přechodným prachovým znečištěním atmosféry, které způsobuje, že rover dostává jen asi 75% elektrické energie v porovnání s předchozími zisky.

346. solu Opportunity uskutečnila další dálkové pozorování a pak mírně couvla, přičemž ale kámen zůstal v dosahu nástrojů na mechanické ruce. Kvůli další možnosti předjitřní rádiové relace nebyl na noc navozen mód hlubokého spánku.

347. solu Opportunity rozložila mechanickou ruku a zahájila prohlídku kamene "Heat Shield Rock" nejprve mikroskopem a pak Mössbauerovým spektrometrem, který byl přiložen k povrchu a začal 19hodinový sběr dat. Doba měření spektrometrem je stále delší, protože po roce od přistání se už začíná nepříznivě projevovat slábnoucí zdroj.

Na povrch kamene byl 348. solu (2005-01-15) umístěn rentgenový spektrometr. Měření zabralo čas od odpoledne až do dalšího rána. V případě rentgenového spektrometru se nejlepších výsledků dosahuje při nízkých (nočních) teplotách.

349. solu byla malá plocha kemene "Heat Shield Rock" očištěna kartáčem na vrtačce RAT. Toto místo bylo zdokumentováno mikroskopem a přes noc proměřeno rentgenovým spektrometrem.

350. solu byly na robotické ruce vyměněny nástroje a ke slovu se opět dostal Mössbauerův spektrometr, který započal další dlohodobé měření na očištěné plošce kamene.

K výměně nástrojů došlo i 351. solu. Rentgenový spektrometr opět potřeboval ke sběru dat celou následující noc. Všechna dosavadní pozorování kamene prokázala, že se takřka jistě jedná o železný meteorit.

352. solu Opportunity pořídila závěrečné obrázky mikroskopem a pak poněkud couvla, aby mohla kámen vyfotografovat panoramatickou kamerou a proměřit infračerveným spektrometrem. Rover pak popojel do vzdálenosti asi 1 m od největšího úlomku štítu a připravil se k dalšímu průzkumu materiálu štítu pomocí mikroskopu.
Z oběžné dráhy kolem Marsu prováděly družice pozorování prachové bouře, která v současné době ztěžovala práci roverů na Marsu. Opacita ovzduší se v uplynulém týdnu stále pohybovala v rozmezí 0.8 až 0.9, zatímco před bouří byla asi 0.5. Už od solu číslo 331 byly na části snímků ze zadní kamery HazCam pozorovány šmouhy na obloze. Původně se myslelo, že se jedné o normální atmosférické jevy vyvolané zvířeným prachem. Při delším pozorování skvrn se ale zjistilo, že patrně půjde o znečištění optiky kamery. Nános prachu na objektivu mohl být způsoben buď probíhající prachovou bouří nebo se může jednat o jemný prach pocházející z trosek štítu, který byl zvířen koly roveru.

Protože nebyla včas známá poloha roveru po předchozí jízdě, byl sol 353 věnován poklidné práci. Dvě hodiny probíhalo snímkování panoramatickou kamerou a miniaturním infračerveným spektrometrem.

Na začátku 354. solu se uskutečnilo nejprve desetiminutové dálkové pozorování a pak rover popojel do konečné pozice, z níž mohl robotickou rukou zkoumat trosky tepelného štítu. Přesun o 0.7 m byl úspěšný. Na závěr dne proběhlo po dokončené jízdě další hodinové snímkování (post-drive imaging).

355. sol byl opět den s omezeným programem. Hlavní aktivita se soustředila do dvouhodinového dálkového pozorování.

Soly 356 a 357 byly pojaty jako jeden plánovací cyklus. 356. solu Opportunity pomocí mikroskopu prováděla inspekci teleného štítu. Pomocí robotické ruky byla kamera s mikroskopem přikládána na různá místa tělesa. Tato činnost trvala 90 min.

357. solu (2005-01-24) se uskutečnilo komplexní sledování tepelných podmínek na Marsu. Infračervený spektrometr pozoroval stejný objekt v různých okamžicích, čímž se zjišťovala rychlost ohřívání či ochlazování během dne a tím i tepelná setrvačnost měřeného materiálu. Pozorování se protáhla až přes 23:00 místního času.

358. solu - ve výroční den přistání na Marsu - se znovu uskutečnilo snímkování tepelného štítu mikroskopem. Pak rover složil mechanickou ruku a začal se od štítu vzdalovat jižním směrem. Zamířil ke kráteru pojmenovanému "Argo", který se nacházel ve vzdálenosti asi 300 m. Během dne dokázal úspěšně překonat 86.3 m. Vozítko Opportunity má za sebou už 2200.6 m.

Během čekání na upřesnění polohy se v 359. solu uskutečnilo pouze 2.5 h dlouhé dálkové pozorování.

Soly 360 a361 byly naplánovány společně jako den jízdy a den dálkových průzkumů. 360. solu překonala Opportunity rekordní vzdálenost 154.65 m, přičemž byla kombinovaná jízda naslepo (s pevně zadanou trasou) a jízda za pomoci autonavigačního softwaru. 361. solu proběhlo následné tříhodinové dálkové pozorování.

Rovněž soly 362 a 363 byly pojaty jako jedna spojená operace s cílem překonat co největší vzdálenost. Po překonání prvních pevně zadaných 90 m se rover otočil o 180° a pokračoval dál pomocí autonomního navigačního systému. Na konci dne měl za sebou úctyhodných 156.55 m, což bylo opětovné zlepšení rekordu z předminulého dne. Změna směru pohybu souvisela se snahou udržet co nejdéle pohony kol v dobrém stavu. Pro druhý den byla plánována další jízda, která měla skončit po přibližně 120 m. Bohužel kvůli dříve nezaznamenané chybě v navigačním softwaru, byla jízda přerušena hned na startu.

Následující průběh letu

Související články