Opportunity - průběh letu

Část 23 - Listopad 2005

630. solu vyslal řídící tým na sondu povely, kterými se rozběhly operace původně plánované na sol 628. Opportunity se vrátila k normálnímu provozu a v první řadě pořídila snímky okolí svého stanoviště. Energie získaná ze solárních článků dosáhla 496 Wh, což bylo dostatečné, aby se mohlo uskutečnit noční rádiové spojení v pásmu UHF.
Ke dni 2005-11-01 (sol 630) překonala Opportunity na Marsu vzdálenost 6373.6 m.

2005-11-02 (sol 631) už měl řídící tým k dispozici snímky ze současné pozice a byl schopen neplánovat další postup. Tohoto dne popojela Opportunity 39 m a dorazila na okraj rozsáhlého výchozu geologického podloží.

632. solu se rover přesunul o dalších 5 m k cíli pojmenovanému "Olympia". Do těchto chvil překonala Opportunity na Marsu vzdálenost 6418.07 m.

633. solu se rover zaměřil na cílovou plošku "Kalavrita" nacházející se na výchozu "Olympia". Nejprve byla vyfotografována mikroskopem, pak očištěna bruskou RAT a posléze opět fotograficky zdokumentována. Na místo zbavené prachu byl přiložen Mössbauerův spektrometr a zahájil dlouhodobý sběr dat. Znečištění ovzduší prachem se výrazně zlepšilo, čemuž odpovídal i výkon solárních článků. 633. solu vyrobily panely slunečních baterií 528 Wh elektrické energie.

Soly 634 (2005-11-04) a 635 (2005-11-05) byly pojaty jako společný program. Mössbauerův spektrometr přes den pokračoval v měření a na noc byl nahrazen rentgenovým spektrometrem. Panoramatická kamera pořizovala sérii snímků do připravované mozaiky.

635. solu se k měření na cíli "Kalavrita" vrátil opět Mössbauerův spektrometr.

636. solu byl poprvé po mnoha dnech (naposledy 609. solu) zapojen do měření infračervený spektrometr Mini-TES. Před zahájením práce byla podniknuta zvláštní opatření, pomocí nichž by se mohl rover rychle zotavit v případě, že by opět došlo k resetu palubního počítače.

637. solu spočívala pracovní náplň v dalším měření pomocí Mössbauerova spektrometru a dálková pozorování panoramatickou kamerou.

638. solu byla použita kamera MI [=Microscopic Imager], bruska RAT a rentgenový spektrometr APXS na novém cíli "Ziakas".

639. solu popojela Opportunity přibližně 6 m k nedaleké skupině kamenů.
Překonaná vzdálenost na Marsu se tak zvětšila na 6424 m.

640. solu (2005-11-11) prováděl rover necílené dálkové pozorování.

641. solu se uskutečňovalo měření Mössbauerovým spektrometrem na kamenném valounu pojmenovaném "Antistasi". Analýza ukázala, že se jedná s největší pravděpodobností o čedič (bazalt). Řídící tým zaznamenal v poslední době prudký nárůst vyráběné elektrické energie. Nejpravděpodobnějším vysvětlením bylo, že během 638. solu opět došlo k odfoukání prachových nánosů na panelech solárních článků. Průměrná denní produkce činila nyní kolem 720 Wh.

Měření Mössbaurovým spektrometrem na stejném cíli pokračovalo i 642. solu až do odpoledního rádiového spojení se satelitem 2001 Mars Odyssey. Pak byl do pracovní pozice přemístěn rentgenový spektrometr a pokračoval v integraci přes celou následující noc.

643. solu se do akce vrátil Mössbauerův spektrometr. Rover se navíc věnoval zjišťování stavu zaprášení ovzduší panoramatickou kamerou. Dále se snímkovaly i ostatní okolní kameny.

Program se příliš nezměnil ani 644. solu. Mössbauer se věnoval kameni "Antistasi" a panoramatická kamera fotografovala okolní obnažená skaliska.

645. solu se Opportunity přesunula o 20 m po trase ležící na skalnatém podloží, čímž mohla panoramatická kamera sledovat více zajímavých detailů. Kamera PanCam měla za úkol rovněž prozkoumat terén ve směru dalšího plánovaného postupu. Vozítko nadále sleduje okraj kráteru "Erebus".

Pro 646. sol byl oznámen pouze nenáročný program necíleného dálkového pozorování.

647. solu bylo na pořadu periodické ověření přesnosti přístrojů (oba spektrometry a mikroskop na robotické ruce) měřením na kalibračních terčích. Plán počítal rovněž se snímkováním skalnatých cílů "Show Low" a "Sedona" panoramatickou kamerou.

648. solu (2005-11-19) mělo pokračovat snímání spektra Mössbauerovým přístrojem na kalibračním cíli. Panoramatická kamera se zaměřila na objekty neoficiálně pojmenované "Winslow" (výchoz podloží) a "Snowflake" (valoun).
Celková překonaná vzdálenost činila k tomuto dni 6446.45 m.

649. solu překonal rover 43 m a pak se přehoupl dalších 10 m ke geologickému výchozu, kterému se věnoval během víkendu, na nějž připadnul Den Díkuvzdání.

654. solu (2005-11-25) byl vydán povel na rozložení robotického ramene IDD [=Instrument Deployment Device], aby se mohlo pokračovat na vrstevnatém skalisku, se kterým se rover setkal před třemi dny. Robotická ruka je během přesunů neustále ve složené poloze. Tentokrát ale motor v ramenním kloubu odmítl poslouchat a ruka zůstala zafixovaná v přepravní poloze.
V následujících dnech zkoušeli technici vylučovací metodou zjistit příčinu závady. Jednou z možností je postupné znehodnocení maziva. Nebylo by to ostatně nic překvapujícího, vezme-li se v úvahu, že vozítko už sedmkrát překročilo plánovanou dobu životnosti. Z této situace by se možná šlo dostat, pokud by se motorku dovolil delší rozběh. Pak by se snad podařilo překonat úvodní tření.

První diagnostika robotické ruky proběhla 659. solu a byl zaznamenán velice malý pohyb. Další aktivity na zjištění skutečného stavu nepohyblivého kloubu budou následovat v příštích solech.
K solu 659 (2005-11-30) zdolala Opportunity na Marsu 6502 m.

Následující průběh letu

Související články