Opportunity - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 28 - Duben 2006

Předchozí průběh letu

778. solu (2006-04-02) Opportunity popojela 25.3 m. Po skončení přesunu byla nová poloha zdokumentována navigační a panoramatickou kamerou. Rover se navíc věnoval atmosférickým výzkumům.

779. solu se za pomocí panoramatické kamery vybavené 13 barevnými filtry prozkoumalo nejbližší okolí. Infračervený spektrometr pozoroval oblohu a povrch terénu.

780. solu zdolal rover dalších 58.4 m. Již tradičně následovalo snímkování okolí navigační a panoramatickou kamerou a atmosférické měření.

781. solu zůstalo za vozítkem dalších 32 m. Následný program byl totožný s předchozími soly, tzn. fotografování terénu a sledování oblohy.

Dalších 45 m zdolala Opportunity 782. solu. Není jistě překvapením, že se po zaparkování fotografovalo a prohlížela obloha.
Celková překonaná vzdálenost činila k tomuto dni 7249 m. Za uplynulý týden se podařilo překonat přibližně 160 m jižním směrem k velkému kráteru "Victoria".

Soly 783 a 784 (2006-04-07 a 2006-04-08) byly určeny pro dálkové pozorování vybraných cílů.
Krajina, kterou rover projíždí je docela zajímavá. Vyskytuje se zda mnoho terénních vln a pískový charakter pustiny je oživen ostrůvky odhalených skal.

Další týden nastaly pro Opportunity opět tzv. "restricted sols", tedy dny, kdy se s ohledem na načasování průletů retranslační družice daly plánovat přesuny jen každý druhý sol. 785. solu popojel rover 58.9 m směrem na jih. Po zaparkování se objektivy panoramatické a navigační kamery zaměřily na terén ve směru další předpokládané jízdy. Během podvečerního průletu spojovací družice 2001 Mars Odyssey byl na programu kromě výměny dat s pozemním řídícím střediskem rovněž vědecký výzkum atmosféry.

Aktivity 786. solu zahrnovaly systematický průzkum terénu panoramatickou kamerou, dokumentaci stavu zaprášení permanentních magnetů a obhlídku krajiny navigační kamerou, která se zaměřila na místa, kterými vozítko přijelo. Terén a oblohu sledoval infračervený spektrometr.

787. solu se nejprve uskutečnilo pozorování geologického podloží panoramatickou kamerou. Pak se rover přesunul o dalších 7.5 m na vrcholek písečné duny. Na novém stanovišti se pokračovalo s fotografováním a pozorováním atmosféry. Večer proběhla plánovaná rádiová seance.

788. solu pořizovala navigační kamera mozaiku snímků ve zpětném směru. Panoramatická kamera kontrolovala průzračnost atmosféry a systematicky prohlížela terén. V odpoledních hodinách byla na pořadu měření tepelných emisí povrchu planety a oblohy infračerveným spektrometrem Mini-TES.

Během jízdy 789. solu (2006-04-13) se podařilo překonat 16.8 m. Za týden se zvětšil stav počitadla ujeté vzdálenosti o 83.2 m. Kvůli rozlehlé pískové duně se trasa odchýlila více k jihovýchodu.
Na konci dne měl rover na svém kontě už celkovou trasu 7327.53 m. Nacházel se 1557 m vzdušnou čarou severně od kráteru "Victoria".
Ve zprávě zveřejněné o týden později bylo uvedeno, že plán na 789. sol předpokládal jízdu 26 m směrem ke skalnatému podloží, pohyb byl ale po 10 m přerušen kvůli prokluzování kol.

Na 790. sol bylo naplánováno především necílené dálkové pozorování.

791. solu se byla v činnosti robotická ruka. Přichystaná vědecká práce vyžadovala použití mikroskopu a brusky RAT. Rover se pak pokusil o krátké měření rentgenovým spektrometrem, kvůli chybě v sekvenci povelů se ale akce nezdařila.

792. solu popojela Opportunity o 35 m. Cesta vedla přes kamenné podloží a několik přesypů.

Kvůli pokračujícímu nepříznivému stavu v rádiovém spojení, musel rover 793. solu zůstat na místě a provádět necílený dálkový výzkum. Období tzv. "restricted sols" by mělo skončit až příští týden.

794. solu se podařilo překonat dalších 30 m směrem ke kráteru "Victoria".
Celková překonaná vzdálenost po tomto dni činila 7334.56 m.

Odpočinkový 795. sol byl opět ve znamení necíleného dálkového pozorování.

Po úvodním fotografování cíle "Fort Leavenworth" naplánoval řídící tým 796. solu další přesun v délce 27 m mělkým údolím, na jehož obou koncích se nacházely pískové hřebínky. Jízda skončila již po 2 m, nicméně snímkování před začátkem pohybu a na jeho konci se uskutečnilo podle plánu.

797. solu (2006-04-21) Opportunity podnikala necílené dálkové pozorování, systematicky snímkovala terén panoramatickou kamerou a měřila tepelné emise infračerveným spektrometrem.

798. solu bylo dálkové pozorování ukončeno. Panoramatická kamera se zaměřila na cíle pojmenované "Junction City", "Chetopa", "Coffeyville" a "Salina". Infračervený spektrometr dostal povel prozkoumat "Junction City" a "Salinu".

799. solu se uskutečnil dlouhý přejezd. Opportunity zdolala vzdálenost přibližně 44 m.

Jubilejního 800. solu (2006-04-24) podnikl rover další dlouhý přesun v délce 33.5 m. Cesta vedla přes několik malých hřebínků a po kamenném povrchu.

Po obvyklé fotografické dokumentaci okolí současného stanoviště vyrazilo vozítko 801. solu na další cestu. Na ní muselo překonat řadu mělkých brázd a nízkých terénních hřebenů. Bezpečnost jízdy kontroloval automat, který vyhodnocoval prokluzování kol.

802. solu měl rover za úkol přiblížit se k nadějnému skalnatému útvaru, který měl být následně o víkendu prozkoumán nástroji na robotické ruce. K tomu bylo nutno překonat 13.8 m.
Při započtení dnešní vzdálenosti měl rover na svém kontě už 7456.56 m a nacházel se asi 1.4 km severně od kráteru "Victoria".

Kamenné podloží, k němuž se rover včera přiblížil na dosah, se ukázal jako nevhodný na geologický průzkum. Jeho povrch byl rozpraskaný na drobné kousky. Technici proto naplánovali na 803. sol krátký osmimetrový přesun k náhradnímu cíli. Zpráva o průběhu jízdy dorazila na Zemi až 2006-04-28.

804. sol byl prvním dnem rozborů na výchozu kamenného podloží, pojmenovaného mezitím "Brookville". Rover rozložil robotickou ruku a nejprve pořídil sérii snímků mikroskopem. Povrch kamene byl poté očištěn bruskou RAT a v odpoledních hodinách se uskutečnilo měření Mössbauerovým spektrometrem. V průběhu odpolední rádiové relace s družicí Mars Odyssey pozoroval infračervený spektrometr Mini-TES cíl nazvaný "Great Bend".

805. solu rover uskutečnil dálková pozorování a na skalisko přiložil rentgenový spektrometr. Sběr dat byl zahájen až poté, co ráno zdokumentoval "Gila Bend" panoramatickou kamerou se 13 barevnými filtry.

Následující průběh letu