Opportunity - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 38 - Únor 2007

Předchozí průběh letu

1075. solu zahájil rover činnost ranním měřením tepelných emisí z oblohy a terénu. Pak se přesunul asi o 2.5 m a následně novou pozici zafixoval na snímcích okolí.

1076. solu (2007-02-02) bylo na programu orientační snímkování oblohy panoramatickou kamerou a pozorování oblohy a terénu infračerveným spektrometrem. Kamera PanCam pak byla zaměřena na "Cabo Anonimo". Spektrometr Mini-TES pak provedl vertikální skenování oblohy a terénu.

1077. solu fotografovala panoramatická kamera přes 13 barevných filtrů mys "Cabo Anonimo". Infračervený spektrometr pozoroval vlastní stopy roveru a nakypřenou zeminu těsně vedle kolejí a zjišťoval tepelné emise ze jmenovaného mysu. Stopy kol fotografovala i navigační kamera; tyto snímky tvořily podklad pro mozaiku infračervených měření. Barevné panoramatické snímky pak byly získány ze směru na "Cabo Corrientes". Po skončené rádiové relaci s družicí Mars Odyssey byl analyzován obsah argonu v atmosféře pomocí rentgenového spektrometru.

1078. solu popojela Oppoprtunity o 42.81 m z výběžku "Cape Desire" a následně zkontrolovala aktuální pozici v terénu. Snímky po zaparkování pořizovala navigační i panoramatická kamera. Během průletu sondy Mars Odyssey se nekonala žádná vědecká činnost, protože se řídící tým rozhodl šetřit energii, která bude potřeba při nočním spojení v pásmu UHF.

1079. solu prováděl infračervený spektrometr pozorování oblohy a terénu v sedmi bodech, navigační kamera sledovala oblačnost a nakonec spektrometr Mini-TES uskutečnil další dvě měření tepelných emisí oblohy a povrchu terénu.

1080. solu odjel rover dalších 50.51 m a následně pořídil mozaiku snímků okolí navigační a panoramatickou kamerou. Jelikož se plánoval další ranní přenos dat v pásmu UHF, nekonal se v době přeletu družice 2001 Mars Odyssey žádný další vědecký výzkum.
Dlouhým přejezdem překonala Opportunity hranici deseti zdolaných kilometrů na Marsu. Přesná vzdálenost činila na závěr tohoto dne 10023.19 m. Za připomenutí znovu stojí, že původní plány hlavní mise počítaly pouze s 600 m a životnost konstrukce byla projektovaná na 1000 m.

Ráno 1081. solu prozkoumávala panoramatická kamera horizont. Navigační kamera opět pátrala po oblačnosti a infračervený spektrometr prováděl měření tepelných emisí z půdy a oblohy v sedmi směrech. V průběhu rádiové relace s retranslační družicí se uskutečnilo měření infračerveného vyzařování v dalších pěti bodech.

Plán 1082. solu předpokládal vyzkoušení nového navigačního systému cestou k útesu "Cabo Corrientes". Snímky pořízené po zastavení zahrnovaly mozaiku okolí panoramatickou a navigační kamerou. Panoramatická kamera obdržela také instrukce k pozorování měsíce Phobos.

Na 1083. sol (2007-02-09) bylo připraveno nejprve ranní pozorování oblohy panoramatickou kamerou. Navigační kamera pak měla hledat oblaka a infračervený spektrometr měl provádět rutinní měření oblohy a terénu v sedmi bodech. V odpoledních hodinách se naskytla druhá příležitost pozorovat na obloze měsíc Phobos.
2007-02-09 začalo na jižní polokouli Marsu, kde se Opportunity pohybuje, astronomické jaro.

1084. solu fotografovala panoramatická kamera cíl "Santiago" přes kompletní sadu barevných filtrů. Rover pak složil mechanickou ruku a přemístil se přibližně o 27 m z "Cabo Corrientes". Jakmile zastavil, prováděla snímkování navigační kamera NavCam a kamera identifikace překážek HazCam. Po přeletu družice Mars Odyssey se uskutečnilo měření opacity atmosféry při západu slunce a téměř čtyřhodinové měření obsahu argonu v atmosféře rentgenovým spektrometrem. Smyslem měření argonu je zjistit zákonitosti, jak dochází k promíchávání složek atmosféry a jak se mění složení s časem.
Skoro každého dne provádějí přístroje rutinní výzkum, skládající se z ranního měření stupně zaprášení atmosféry (opacita, hodnota tau). Podobné studium probíhá i těsně před zahájením rádiové relace s retranslační družicí 2001 Mars Odyssey. Během rádiové relace měří infračervený spektrometr emise z povrchu terénu resp. z atmosféry v několika bodech při různém sklonu (elevaci) nastavení přístroje. Měření infračervených emisí probíhá i každého rána. V popisech jednotlivých solů se už tyto činnosti většinou neuvádějí.

Ráno 1085. solu monitoroval rover usazený prach na kamerovém stožáru. Navigační kamera se pokoušela zaznamenat oblačnost a infračervený spektrometr měřil tepelné vyzařování ze sedmi bodů na obloze a na povrchu terénu. Panoramatická kamera kolem poledne fotografovala slunce. V pozdější době se opakovalo fotografování oblačnosti a průzkum terénu a oblohy infračerveným spektrometrem v sedmi bodech.

Stejným způsobem, jak zakončil předchozí den, zahájil rover činnost i 1086. solu. Znamená to, že navigační kamera pátrala po mracích a infračervený spektrometr měřil emise z půdy a ve směrech nad horizontem. Stejná procedura se odehrála i v odpoledních hodinách. Panoramatická kamera pak pořizovala orientační snímky (s redukovaným počtem bodů) oblohy.

1087. solu rover opět popojel a následně zdokumentoval okolí na záběrech panoramatické a navigační kamery. Na pořadu dne bylo pravidelné měření opacity atmosféry a měření tepelný emisí během přeletu spojovací družice. Poslední příkazy pro tento den zahrnovaly prohlídku horizontu panoramatickou kamerou a zkrácené pozorování oblohy a terénu infračerveným spektrometrem.
Celková překonaná vzdálenost činila k tomuto dni 10077 m.

1088. solu sledovala navigační kamera oblačnost, infračervený spektrometr uskutečnil sedmibodové měření emisí z oblohy a terénu a panoramatická kamera pořizovala barevné snímky terénu.

Ranní program 1089. solu začal sledováním terénu a oblohy v infračerveném pásmu. Před dalším přejezdem se uskutečnilo snímkování navigační kamerou jako podpora práce spektrometru Mini-TES. Rover pak složil robotickou ruku a popojel asi 15 m do polohy, ze které by mohl fotografovat druhou stranu mysu "Cape Desire". Po zaparkování byla mechanická ruka opět rozložena, navigační kamera pořídila snímky okolí a panoramatická kamera fotografovala oblohu za účelem určení hodnoty tau.
Pojmenování mysů a zálivů kráteru "Victoria" vychází z geografických názvů spojených s objevitelskou plavbou Fernanda Magalhaese (též Magellana), jehož flotila s lodí Victoria poprvé objevila cestu kolem Jižní Ameriky a obeplula svět. Cape Corrientes je mys na východním pobřeží Jižní Ameriky, který byl významným orientačním bodem Magellanova loďstva. Bahia Blanca je obrovský záliv v Argentině. Plavbou do této zátoky se mořeplavec neúspěšně pokoušel najít průliv na západní stranu kontinentu.

1090. solu (2007-02-16) bylo v plánu studium tepelných emisí terénu a oblohy standardním způsobem v sedmi bodech a fotografování oblačnosti navigační kamerou. Před průletem družice Mars Odyssey se uskutečnilo měření prachu v ovzduší pomocí snímků panoramatické kamery.

1091. solu se rover stále nacházel na útesu "Cabo Corrientes" a pořizoval fotografie do série stereoskopických záběrů snímaných na dlouhé základně. Infračervený spektroskop uskutečnil měření tepelných emisí v sedmi bodech na obloze a terénu.

1092. solu zkoumala panoramatická kamera půdu přes sadu 13 barevných filtrů a následně barevně fotografovala terén před sebou. Navigační kamera zhotovila obrázky terénu v popředí, které sloužily jako podklad pro měření infračervených emisí. Po přeletu družice Mars Odyssey měřil rentgenový spektrometr obsah argonu v atmosféře.

Ráno 1093. solu studovaly kamery prach v ovzduší. Opportunity pak provedla obvyklou sedmibodovou kontrolu infračervených emisí. Kamery pokračovaly ve snímkování oblohy a terénu.

1094. solu složil rover ruku mechanického manipulátoru a popojel o 2.5 m do druhé polohy určené pro stereoskopické snímkování. Robotická ruka byla pak opět rozložena a navigační kamera uskutečnila základní snímky z nové pozice. Panoramatická kamera následně fotografovala terén ve směru dalšího postupu a obnažené geologické podloží "Extrema Dura", nacházející se za roverem. Kamera PanCam pak začala shromažďovat snímky do stereoskopického obrazu krajiny.

1095. solu se nejprve uskutečnilo snímkování krajiny navigační kamerou. Panoramatická kamera pokračovala v kompletaci záběrů do stereoskopického obrazu. Infračervený spektrometr vykonal rutinní sérii odečtů tepelných emisí oblohy a terénu. Rover pak složil manipulátor a odjel východním směrem na místo, kde se mělo uskutečnit fotografování útesu "Cape of Good Hope" Po zastavení byla robotická ruka opět uvolněna a navigační kamera provedla povinnou sérii orientačních snímků. Kromě těchto činností se uskutečnila série pravidelných pozorování, mezi něž patří studium prašnosti v ovzduší, fotografování oblačnosti a infračervený průzkum terénu a oblohy.
Celková překonaná vzdálenost na Marsu se zvětšila po tomto dni na 10113 m.

1096. solu (2007-02-22) bylo ráno věnováno pětibodovému měření oblohy a terénu spektrometrem Mini-TES. Panoramatická kamera fotografovala ostrožnu "Cape of Good Hope" {=Mys Dobré naděje} a sousední duny. Následovalo uložení robotické ruky a přejezd přibližně o 4.5 m tak, aby bylo možno uskutečnit druhou polovinu stereoskopických snímků. Po zastavení byla mechanická ruka opět uvolněna a navigační kamera zdokumentovala situaci na novém stanovišti a panoramatická kamera zachytila terén ve směru další jízdy.

Denní plán 1097. solu zahájila panoramatická kamera, která se zaměřila na obnažené kamenné vrstvy "Madrid" a "Alava", nacházející na západní stěně útesu "Cape of Good Hope". Infračervený spektrometr sledoval pískové duny na základně dalšího mysu. Uskutečnilo se stereoskopické snímkování dun a panoramatická kamera rovněž zdokumentovala samotný útvar "Cape of Good Hope". Těsně před průletem spojovací družice byla měřena opacita atmosféry a v průběhu rádiové relace spektrometr Mini-TES pozoroval objekty "Madrid" a "Coslada". Jakmile družice Mars Odyssey zmizela za obzorem, měřil rentgenový spektrometr obsah argonu v atmosféře.

Ráno 1098. solu pozoroval rover panoramatickou kamerou oblohu a infračervený spektrometr prováděl měření tepelných emisí z terénu a atmosféry. Opportunity pak složila mechanický manipulátor, popojela k mysu "Cape of Good Hope", opět robotickou ruku rozložila a provedla navigační snímky, dokumentující novou pozici. Následovalo snímkování terénu panoramatickou kamerou ve směru dalšího postupu a měření zaprášení atmosféry.

1099. solu zahájila denní program panoramatická kamera fotografováním oblohy. Kamery a infračervený spektrometr pak uskutečnily přehlídku obzoru a pozorování povrchu terénu a oblohy. Kamera PanCam měla dále za úkol zdokumentovat vzorky půdy a terén před vozítkem. Infračervený spektrometr prováděl systematické měření tepelného vyzařování z povrchu terénu.

Ráno 1100. solu uskutečnil spektrometr Mini-TES zkrácenou přehlídku oblohy a terénu. Rover pak složil ruku, vyzkoušel druhou sekvenci vizuálního sledování cíle a znovu popojel k mysu "Cape of Good Hope". Po zaparkování byl manipulátor opět rozložen a současnou polohu vozítka zdokumentovala navigační kamera. Panoramatická kamera prohlédla situaci ve směru další jízdy a uskutečnila měření hodnoty tau.

1101. sol byl zahájen orientačním snímkováním oblohy panoramatickou kamerou a rutinním měřením infračervených emisí terénu a oblohy. Opportunity pak složila robotickou ruku do cestovní polohy a předními kamerami identifikace překážek HazCam vyfotografovala terén před přídí. Manipulátor byl následně opět rozložen a rover se věnoval barevnému snímkování okolí. Infračervený spektrometr pokračoval ve vědecké činnosti měřením vyzařování oblohy a terénu v sedmi bodech. Těsně před začátkem rádiového spojení fotografovala panoramatická kamera oblohu.

Následující průběh letu