Opportunity - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 2 - Leden/únor 2004

Předchozí průběh letu

Po analýze snímků pořízených kamerou DIMES [=Descent Image Motion Estimation System] na sestupujícím aparátu a panoramatu odvysílaném bezprostředně po přistání byly vysloveny první odhady o poloze stanice. Opportunity přistála daleko na východním okraji cílové elipsy, v místech, která bohužel zatím nejsou podrobně zdokumentována kamerami MOC na sondě Mars Global Surveyor. Z fotografií po přistání je zřejmé, že aparát sedí na dně mělkého impaktního kráteru o průměru asi 20 m. Ve vzdálenosti kolem 0.8 km by se měl nacházet další větší kráter o průměru přibližně 150 m. Snímky DIMES měly sloužit rovněž k optimalizaci zážehu brzdících raket. Palubní počítač z nich ještě ve vzduchu vyhodnotil, že horizontální složka rychlosti sestupujícího aparátu je zanedbatelná a brzdil proto pouze rychlost klesání. Na snímcích DIMES je vidět takřka plochá krajina bez výraznějších detailů, s jedinou výjimkou, a tou je onen zmíněný kráter poblíž místa přistání.
Geologové vítají skutečnost, že rover spočinul uvnitř kráteru. Mají možnost zkoumat hlubší vrstvy terénu. Prachové nánosy by mohly poskytnout základní informace o předpokládaném výskytu hematitu, jehož vznik bývá obvykle vázán na přítomnost vody v tekutém stavu. Dále se plánuje analýza kamenného podloží, které je vidět nedaleko ve svahu kráteru. Poté by se měl rover vyšplhat z kráteru ven a po krátkém rozhlédnutí vyrazit k většímu kráteru, který by měl být v jeho dosahu.

Během druhého dne pobytu na Marsu přišla od Opportunity další barevná "pohlednice". Mozaika složená z 24 jednotlivých snímků panoramatické kamery zachycuje detaily částečného panoramatu od nejbližších partií až po obzor tvořený okrajem kráteru, na jehož dně rover spočívá. Na snímku opět dominují jednotvárná prachová pole narušená skvrnami světlejší barvy v místech, kde byl prach přitlačen kutálejícím se přistávacím aparátem. Ve svahu kráteru vystupuje několik oblastí obnaženého skalnatého podloží. Úplné panorama má být dokončeno příštího dne.
Hlavním úkolem druhého solu bylo přezkoušení vědeckých přístrojů na robotické ruce. Všechny tři, tj. mikroskopový zobrazovač, rentgenový spektrometr a Mössbauerův spektrometr jsou v dobrém stavu a plně funkční. Tato zpráva je výborná hlavně proto, že testy prováděné během letu naznačovaly, že Mössbauerův spektrometr, který je určen k analýzám hornin obsahujících železo, má problémy s kalibrací. Obavy se tedy naštěstí nepotvrdily.
Pomocí panoramatické kamery byla zjištěna poloha slunce a tento údaj bude využit k zaměření vysokoziskové antény na pozemní stanice. Tato komunikační trasa by měla být používána již dalšího dne. Podle postupu oživování systémů se předpokládá, že rover zůstane na plošině přistávacího aparátu ještě nejméně jeden týden.

Na podrobných záběrech 2004-01-27 rozeznali odborníci v kamenech podloží, vzdálených asi 8 m od roveru výraznou vrstevnatost. Kameny jsou velké asi 30 až 45 cm a vrstvy mají sílu několik milimetrů. Mohly vzniknout buď sedimentací nebo usazováním vulkanického prachu. V případě sedimentace je pravděpodobnější, že k ní došlo ve vodním prostředí, není ale ani vyloučeno postupné ukládání za pomoci větru. Kameny budou podrobeny důkladné dálkové analýze kamerou roveru a infračerveným spektrometrem Mini-TES, definitivní závěry se ale mohou očekávat až po průzkumu z bezprostřední blízkosti.
Opportunity úspěšně vyzkoušela poprvé rádiový přenos pomocí vysokoziskové antény. Menší problém se vyskytl v elektrickém subsystému. Baterie roveru se během noci částečně vybíjejí. Příčinou je pravděpodobně elektrický topný element, který má vyhřívat ramenní kloub na robotické ruce. Tento článek se zapíná termostatem, klesne-li teplota okolí pod stanovenou mez. K poklesu teplot dochází každou noc, ale vyhřívání má smysl pouze, pokud je ruka v činnosti. Není proto nutné, aby topný článek odebíral elektrickou energii i v těchto dnech, když je ruka ještě stále složená u tělesa roveru. Pozemní středisko zatím nedokázalo aktivovat vypínač, který má obejít termostat a topení tak na noc nezapínat.
Jako další technický úkol stojí před Opportunity zvednout se nad plošinu a rozložit přední pár kol.

2004-01-28 rozložil rover přední kola a uzamknul jejich nosný systém v definitivní poloze. Tím byla splněna klíčová podmínka pro vyjetí vozidla na povrch Marsu. Následně během noci se pokusí technici upravit sklon plošiny. Zvednou zadní lopatku a opřou ji o terén. Tím by se měl snížit předek plošiny, kudy má rover vyjet. Stane se tak nejdříve 2004-02-01.
Infračervený spektrometr Mini-TES absolvoval první zkoušku a nyní má být použit k dálkovému průzkumu skupiny skalisek vedle plošiny. Vědci a technici diskutují, který kámen z této skupiny by měl být prvním cílem blízkého průzkumu. K dispozici mají barevnou mozaiku, která je zároveň první částí plánovaného panoramatu. Úplné panorama stále ještě není předáno na Zemi. Další snímky ukazují, jakým způsobem přetvořily airbagy texturu povrchu. Pravděpodobně jsou nánosy tvořeny dvěma složkami. Tvoří je tmavší větší granule a jemnější světle červený prach. Granule jsou na povrchu a při dopadu airbagu se pravděpodobně zabořily do spodní prachové vrstvy. Tím se vysvětluje, že barva narušeného povrchu má výrazně jinou barvu než nedotčený terén. Jiná teorie říká, že granule jsou tvořeny aglomerátem křehkého materiálu, který se po stlačení rozpadl na světlejší prach. Prachová vrstva bude vůbec prvním objektem zkoumání přístrojů na robotické ruce po vyjetí roveru.
Technici si definitivně ověřili, že neplánované vybíjení baterií způsobuje topný element v kloubu robotické ruky. Spínač, který měl tento článek vypojit, nepracuje. Závada však není takového charakteru, že by ohrožovala průběh mise.
NASA oznámila, že má v úmyslu pojmenovat okolí přistání Opportunity na počest sedmi astronautů, kteří zahynuli 1986-01-28 při startu raketoplánu Challenger. Krajina má obdržet název Challenger Memorial Station.

2004-01-29 během solu 5 byla nakloněna přistávací plošina tím způsobem, že se pod ni zatáhly ještě více zadní airbagy a na ně se přitiskla zadní lopatka. Plošina se sklonila až se přední výjezdová rampa dotkla povrchu. Rover má ideální podmínky k opuštění přistávacího aparátu. Proběhla další etapa rozkládání podvozku. Rover vysunul poslední pár kol směrem dozadu. Zbývá ještě snížit střední pár a odjistit robotickou ruku.
Opportunity vyzkoušela přístroj Mini-TES. Spektrometr prozkoumal část okolního terénu včetně části kamenného ostrůvku s podložím. Data zatím nedorazila na Zemi, protože práce byla přerušena příchodem noci.

Dne 2001-01-30 padlo konečně rozhodnutí, že během 7. solu, tj. již během nejbližších 24 hodin vyjede rover do terénu. Opportunity dokončila rozkládání podvozku a je připravena opustit plošinu přistávacího aparátu. Pokud budou závěrečné testy v pořádku bude povel na rozjetí vydán kolem 08:30 UT a potvzení, že rover příkazy vykonal se očekává mezi 11:00 a 12:00 UT. Prvním úkolem po vyjetí bude rozbor zeminy těsně vedle plošiny. Během týdne by ale měl dorazit ke slibné skupině skalisk, vzdálené asi 8 metrů.
Byl zveřejněn 3D obraz vnitřku kráteru. Tento dokument má mj. posloužit pro plánování výjezdu na okolní planinu.

2004-01-31 v 08:20 UT vyslalo pozemní středisko povel roveru na opuštění přistávací plošiny. Opportunity se rozjela v 09:50:07 UT a po 3 m jízdy a 83 s spočinula v 09:51:30 na marsovské půdě. Potvrzení úspěšné operace obdrželo pozemní středisko v 11:01 UT prostřednictvím družice 2001 Mars Odyssey a sledovací stanice DSN. O minutu později přišel na Zemi snímek prázdné přistávací plošiny a otisku kol roveru v marsovském prachu. Řídící středisko propuklo v jásot.
Opportunity nemusela provádět komplikované pokusy o úpravu výjezdové trasy, jako tomu bylo v případě dvojčete Spiritu, kterému vadil nedostatečně zatažený airbag a nakonec musel opustit plošinu stranou. Opportunity proto mohla zamířit do terénu přímou cestou již po sedmi dnech po přistání. Nyní se nachází ve vzdálenosti 1 m od plošiny a chystá se provádět anylýzy půdy. Přístroj Mini-TES mezitím již stačil prokázat, že tmavé šedé granule, kterými je pokryt povrch stěn kráteru, obsahují krystalický hematit, což je minerál spojovaný s přítomností vody.

2004-02-02 byl dokončen přenos úplného 360° barevného panoramatu, dohled je ovšem omezen svahy kráteru, ve kterém se rover nachází. Opportunity, která zůstává stát na stejném místě, poprvé rozložila mechanickou ruku IDD [=Instrument Deployment Device]. Zkušebně byla spuštěna i vrtačka RAT [=Rock Abrasion Tool] a byl odsunut kryt před mikroskopickým zobrazovačem. Později byly před očima kamer postupně předvedeny oba spektrometry, které ruka nese. Mikroskop provedl první pozorování struktury terénu.

Na snímcích pořízených mikroskopem na robotické ruce 2004-02-04 zaujaly vědce kulová zrnka, která spočívají na prachovém povrchu mezi obyčejnými nepravidelnými kamínky. Podobné tvary nebyly zatím na Marsu pozorovány. Rozmanitost tvarů a zabarvení svědčí o tom, že prach či písek pokrývající terén kolem roveru pochází z různých zdrojů. Podařilo se dokončit první geologickou mapu kráteru, ve kterém dosedl přistávací modul. Na mapě, která byla zpracována na podkladě pozorování miniaturního infračerveného spektrometru Mini-TES, jsou zachyceny oblasti s vysokou koncentrací hematitu nad obnaženou skálou a v prohloubenině pod ní. První průzkum půdy byl proveden v oblasti, kde je hematitu méně. Mössbauerův spektrometr zaregistroval silný signál minerálu olivínu, který se vyskytuje především ve vulkanických horninách.
Bylo rozhodnuto, že se příští den rover pokusí koly vyhrabat mělkou jamku do terénu a poté zamíří k odkrytým skalám vzdáleným několik málo metrů.

2004-02-05 bylo dokončeno zkoumání půdy Mössbauerovým spektrometrem a pak se rover pokusil vyhloubit jamku do prašného povrchu Marsu. Nejprve vykonal dva obloučky doprava, pak jeden doleva a nakonec se na místě otočil o 30°. Protože nebyl výsledek odpovídající vynaloženému úsilí, bylo rozrývání půdy přerušeno a rover popojel 3.5 m dopředu. Původně se zamýšlelo, že bude jamka prohloubena otáčením jednoho kola na místě. Hloubení bude zopakováno později na jiném místě, kde je detekována vyšší koncentrace hematitu. Ze současné polohy má Opportunity popojet ještě asi 1.5 m. Poté by již měla být zajímavá skaliska v dosahu robotické ruky.

2004-02-06 rover opět trochu popojel směrem k obnaženému kamennému podloží. Délka jízdy představovala 1.6 m. Bohužel nedojel až do správné polohy. Skaliska zůstala ještě asi 30 až 40 cm vzdálena. Rover musel překonávat svah o sklonu asi 13° a kola pravděpodobně částečně prokluzovala. Přejezd bude dokončen další den a okamžitě začne průzkum velice zajímavých skalnatých útvarů.

2004-02-07 byla pomocí mikroskopu prohlédnuta půda v současné pozici a poté rover dokončil přejezd ke skalám. Kámen, který má být prvním objektem zkoumání obdržel přezdívku Snout.

Na mikroskopických záběrech kamene Snout pořízených 2004-02-08 (sol 15) opět vědce překvapila drobná kulová zrnka, která už byla před tím zjištěna na písečném pokryvu terénu. Samotný kámen má jemnou vrstevnatost zvýrazněnou větrnou erozí. V prohloubených žlábcích je vidět i ony kuličky, které jsou bezpochyby z podstatně tvrdšího materiálu než vlastní kámen. Rover, který se cestou ke skaliskům přiblížil k okraji kráteru, poprvé pohlédl i do okolní krajiny. Podle dosavadních omezených snímků se jedná o jednotvárnou plochou pláň pokrytou takřka výhradně prachem a pískem. Zajímavým zpestřením je ale padák a zadní ochranný štít přistávacího aparátu, který leží ve vzdálenosti několika stovek metrů od vozítka.
V dalších dnech je plánována pomalá cesta kolem skalisek a výběr vhodných objektů pro detailní průzkum.

2004-02-09 vyrazila Opportunity proti směru hodinových ručiček na cestu kolem skupiny skalisek, která byla mezitím pojmenována na Opportunity Ledge. V první etapě urazila 4 m. Na každém metru jsou zřetelné kuličky materiálu jak ve vrstvách kamenů, tak volně ležící na zemi. Kuličky jsou pravděpodobně ztuhlá tavenina z vulkanické erupce nebo z roztavené horniny vyvržené po dopadu meteoru.
Podařilo se identifikovat přesnou polohu roveru na základě rádiového zaměření a poté na fotografiích z oběžné dráhy. Kráter, ve kterém lander skončil svou pouť, se nachází v bodě o souřadnicích 1.95° j.š. a 5.53° z.d. Na záběru z kamery MOC družice Mars Global Surveyor je vidět světlá skvrna v kráteru, která byla identifikována jako přistávací plošina, a tmavá skvrnka poblíž, což má být samotný rover. Na snímku jsou i blízké menší krátery a ležící padák. Byly také upřesněny poslední okamžiky před přistáním. V době, kdy se aparát blížil k povrchu se vítr, doposud unášející padák k východu, změnil na jižní. Tento moment způsobil, že Opportunity nakonec skončila v dolíku, i když kolem široko daleko není podobná prohloubenina. "Vypadá to, jako by nás kráter nějakým způsobem přitahoval," řekl Dr. Johnson z JPL, odpovědný za vyhodnocení horizontálního pohybu přistávající stanice. Po dopadu lander ještě 26krát poskočil a odvalil se kolem 200 m, než zastavil na dně kráteru, který se ovšem ukazuje jako geologická bonanza v okolní neutěšené krajině.

V dalších dnech pomalu míjel rover skalky ze spodní strany. Cesta pokračovala po malých úsecích prokládaných snímkováním a pozorováním mikroskopem. Konečně 2004-02-12 během svého 19. dne pobytu na Marsu dorazil ke konečnému bodu (Waypoint Charlie). Hrubý průzkum skalisek je tím ukončen a bude následovat detailní výzkumná činnost. Nejprve má rover přejet do místa, kde je podle měření Mini-TES vysoká koncentrace hematitu. Zde se má pokusit mimo jiné vyhloubit otáčením jednoho kola mělký dolík, aby se odkryly vrstvy těsně pod povrchem. Pak by měl následovat průzkum nejzajímavějších kamenů ve skupině skalisek.

20. sol 2004-02-14 obdržel rover příkaz prozkoumat terén mikroskopem na robotické ruce. Robot odmítl příkaz vykonat. Počítač vyhodnotil požadované natočení kloubů ruky za vybočující z krajních mezi a přerušil provádění operace. Příčina závady se zkouší na pozemském simulátoru. Nicméně v situaci, kdy je rameno vysunuto nelze popojíždět, proto bylo zatím odloženo přesunutí k místu, kde se má kolem roveru vyhloubit mělká jamka. Rover ukončil snímkování okolí panoramatickou kamerou a infračerveným spektrometrem Mini-TES.

Problémy s rukou byly prozatím odstraněny 2004-02-15 a rover mohl proto uskutečnit svůj osobní rekord v délce jízdy. Popojel 9 m a jízdu zakončil otočkou o 180°. Dosáhl místa, mezitím pojmenovaném Hematite Slope, kde je signalizována velká koncentrace hematitu. Kromě popojíždění vykonal několik snímkování hned po ránu, před ukončením přejezdu a na jeho konci. Poslední aktivity probíhaly i po západu slunce. Poprvé se pozoroval vychládající terén infračerveným spektrometrem během noci.

22. sol 2004-02-16 Opportunity důkladně prozkoumala všemi přístroji instalovanými na robotické ruce terén, do kterého bude hloubit důlek. Mimořádnou událostí dne bylo společné pozorování stavu atmosféry s družicí Mars Global Surveyor, která právě přelétala nad planinou Meridiani. Obě stanice společně sondovaly atmosféru infračervenými spektrometry zaměřenými proti sobě.

2004-02-17 se Opportunity významně zapsala do historie Marsu. Pokus o vyhloubení příkopu do terénu proběhl nad očekávání dobře. Pomocí předního pravého kola, které se otáčelo nejprve dopředu a pak opačně, se podařilo vykopat brázdu 50 cm dlouhou a asi 10 cm hlubokou. Ostatní kola byla zablokována a udržovala rover na místě. Celá operace trvala 22 min. Na výkopu překvapila odborníky hrudkovitá textura horních vrstev a světlý materiál ve větší hloubce. Další dva až tři dny bude Opportunity zkoumat materiál ve výkopu.

Následujícího dne se Opportunity věnovala především průzkumu umělé brázdy v terénu. Zaměřování na cíl bylo poměrně komplikované. Kromě toho se rover podíval panoramatickou kamerou a infračerveným spektrometrem na pravděpodobný další cíl - kámen El Capitan.

Průzkum umělé brázdy pokračoval i 2004-02-19, během 25. solu. Mikroskopem bylo zaměřeno několik míst v příkopu, dvě místa se proměřila i spektrometricky. Na dně byla objevena mj. oblá lesklá zrnka dosud nikde neviděná. Prachová vrstva pod povrchem je tak jemná, že ani mikroskop nedokáže rozlišit jednotlivé částečky.
Kvůli zdržení nestihl rover pořídit plánované fotografie tepelného štítu, ležícího nedaleko stanoviště.

26. solu 2004-02-20 pořídil rover poslední Mössbauerovo spektrum umělého příkopu. Složil robotickou ruku do cestovní polohy a vyrazil k dalšímu cíli. Stal se jím kámen pojmenovaný "El Capitan" (což je název hory v USA, která je oblíbeným místem výcviku geologů), k němuž dorazil po 15 m jízdy. Této zatím nejdelší denní cestě Opportunity předcházelo opatrné objetí příkopu.

2004-02-21 si rover zpovzdálí prohlédl skalisko "El Capitan" panoramatickou kamerou, přístrojem Mini-TES a mikroskopickým zobrazovačem. Účelem bylo zjistit nejvhodnější místa pro pozdější průzkum dalšími vědeckými přístroji a pro nasazení vrtačky RAT. Po krátkém odpočinku odpoledne popojel rover dalších 33 cm, takže dosáhl optimálního místa k broušení kamene.

28. sol 2004-02-22 rover opakovaně přemísťoval robotickou ruku a pořídil celkem 46 mikroskopických záběrů kamene "El Capitan" o velikosti běžného obrubníku chodníku. Ruka "cvičila" celkem 25 minut. Byla získána také spektra z Mössbauerova spektrometru a rentgenového spektrometru. Během dne byly pořízeny další snímky přístrojem Mini-TES a panoramatickou kamerou.

O průběhu 29. solu nevydala NASA žádné informace.

2004-02-24 (sol. 30) uskutečnila Opportunity první experiment využívající brusné zařízení RAT [=Rock Abrasion Tool] na konci robotické ruky. Cílem byl "McKittrick Middle Rat" na místě "El Capitan". Během dvou hodin činnosti pronikla vrtná hlavička do hloubky 4 mm.
Vzrušující den ale začal běžným pozorováním tepelného vyzařování atmosféry pomocí infračerveného spektrometru Mini-TES. Pak následovala krátká přestávka, během níž rover dobíjel baterie. Během noci totiž prováděl řadu vědeckých experimentů. Navíc na místě působení roveru končí léto, takže má vozítko k dispozici méně energie. Dny jsou kratší a slunce svítí pod menším úhlem na sluneční články, než tomu bylo na začátku mise. Na začátku dne přemístil manipulátor spektrometry do "nepracovní" polohy, uzavřel krytky a pořídil mikroskopické fotografie cíle "Guadalupe", otočil kloubem a mikroskop zaměřil na cíl "McKittrick Middle Rat". Nakonec přiložil vrtací hlavu na stanovené místo. K tomu došlo až ve 13:00 místního času. Vrtání mohlo začít.
Po skončení vrtacích prací byla vrtačka uklizena a na její místo se přesunul mikroskopový zobrazovač MI [=Microscopic Imager] a pak na konci dne rentgenový spektrometr. Kromě těchto hlavních činností pořizoval rover během dne snímky panoramatickou kamerou, přístrojem Mini-TES a antikolizními kamerami.

Před úsvitem 31. solu odeslala Opportunity nejprve data v 01:00 místního času prostřednictvím sondy MGS [=Mars Global Surveyor] a posléze v 03:30 úctyhodných 18.2 MB přes Mars Odyssey. Po ránu shromažďovala pět hodin údaje z rentgenového spektroskopu a prozkoumala infračerveným spektrometrem vnitřek vyvrtané díry. Následovala výměna přístrojů na manipulátoru a bylo zahájeno měření Mössbauerovým spektrometrem, které mělo trvat přibližně 24 hodin.
Den byl také věnován zjišťování polohy, která se musí čas od času ověřovat. Znalost přesné pozice vozítka na povrchu a jeho orientace je nutná kvůli perfektnímu zaměření vysokoziskové antény na Zemi. Jenom tak je možno přenášet maximální objemy dat. Poloha se stanovuje tím způsobem, že se panoramatická kamera zacílí na oblohu a po dobu 15 minut sleduje putující Slunce. Z těchto údajů se už dá vypočítat přesná poloha roveru v prostoru. Poloha roveru se sice zjišťuje jednoduššími metodami neustále, ale zpřesnění je třeba provádět asi jednou týdně nebo potom, co rover popojel o velkou vzdálenost.
Kolem 12:15 místního času byla Opportunity uvedena do klidového stavu kvůli dobití baterií, které dostaly pořádně zabrat při vrtání kamene. Na krátkou dobu byl rover probuzen v 16:00 místního času a pak ještě jednou večer, aby mohl předat naměřené výsledky prolétajícím družicím MGS a Mars Odyssey.

32. sol 2004-02-26 věnovala Opportunity druhému měření vyvrtané díry Mössbauerovým spekterometrem. Předchozí data a údaje z rentgenového spektrometru odešla na Zemi už minulého dne. Probíhalo snímkování kamenů "Maya" a "Jericho" a měření tepelného vyzařování atmosféry a skalisek "El Capitan". Rover vykazuje v posledních dnech nedostatek elektrické energie. Souvisí to mimo jiné s tím, že sluneční baterie dostávají stále méně energie. S přicházející zimou se postupně zmenšuje výška slunce nad obzorem a Mars se na své heliocentrické dráze dostává do větších vzdáleností. Kvůli tomu byla provedena optimalizace průběhu rádiových relací. Ranní spojení se provádí energeticky méně náročným způsobem a je snaha maximum elektřiny ušetřit pro pojíždění a provádění vědeckých experimentů.

2004-02-27 byl rover probuzen poněkud později, aby se uspořila cenná elektrická energie. Opportunity pořídila těsně po poledni úplné panorama a navigační kamerou snímkovala východní oblast. Mezitím dokončil Mössbauerův spektrometr měření zahájené minulého dne. Mikroskopický zobrazovač pořídil tři sady snímků vývrtu v kameni. Později se stereoskopicky fotografovaly kamenné oblasti "Maya" a "Half-Dome". Panoramatická kamera a Mini-TES se opět zaměřily na pozorování oblohy. V přestávce mezi měřením rover složil robotickou ruku a popojel 15 cm do vhodné pozice pro další vrtací pokus.

Během 34. solu 2004-02-28 použila Opportunity podruhé svoje vrtací zařízení. Tentokrát byla cílem plocha skaliska pojmenovaná "Gaudalupe". Ploška byla zdokumentována mikroskopem před a po opracování. Pak se proti odhalenému povrchu postavil Mössbauerův spektrometr a zahájil svůj časově náročný experiment. Během solu rover také pozoroval infračerveným spektrometrem výchoz hornin přezdívaný "Shoemaker Wall". "Gaudalupe" byl snímkován panoramatickou kamerou.

Následujícího solu 2004-02-29 bylo dokončeno pozorování kamene "Gaudalupe" Mössbauerovým spektrometrem, který pak vystřídal rentgenový spektrometr APXS. Vyvrtaná díra byla samozřejmě prohlédnuta mikroskopem. Panoramatická kamera pozorovala východní obzor za okrajem kráteru. Toto pozorování má sloužit k rozhodnutí o dalším postupu až budou dokončeny výzkumu v kráteru, v němž Opportunity přistála.

Následující průběh letu