DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Opportunity - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 4 - Duben 2004

Předchozí průběh letu

Sol 66 (2004-04-01) byl zahájen pozorováním kamene "Bounce" v místě "Glanz 2" v rentgenovém oboru. Mini-TES měřil spektra povrchu a oblohy. Hlavním denním úkolem bylo vrtání zařízením RAT. Po dvou hodinách práce v místě "Case" vznikla díra o hloubce 6.44 mm. Okamžitě se na ni zaměřil Mössbauerův spektrometr. Odpoledne bylo ukončeno pozorováním atmosféry panoramatickou a infračervenou kamerou.

67. sol 2004-04-02 pokračovalo zkoumání kamene "Bounce" mikroskopem a oběma spektrometry na robotické ruce. Opportunity se také věnovala studiu atmosféry podobně, jako v předchozích dnech.

68. solu 2004-04-03 zacouval rover od kamene "Bounce", vzápětí provedl obrat o 10° na místě a opět popojel 0.85 m a přiblížil se ke kameni poněkud z jiné strany. Cílem bylo dosáhnout takové polohy, aby mohla být proměřena boční strana rentgenovým spektrometrem. V průběhu přesunu byly pořizovány snímky kamerami roveru a infračerveným spektrometrem.

69. solu zakončila Opportunity výzkum kamene "Bounce". Navíc bylo proměřeno několik míst na zemi mikroskopickým zobrazovačem a infračerveným spektrometrem.

70. sol 2004-04-05 ujížděl rover pryč od kráteru "Eagle". Dříve než opustil kámen "Bounce" pokusil se zjistit, jak je pevný. Inženýři ho záměrně navedli tak, aby kámen přejel. Doufali, že se ho podaří kus odlomit. Výsledek bude znám až po prozkoumání snímků ze zadní navigační kamery. Po jízdě dlouhé asi 100 m dorazil rover do oblasti přezdívané "Anatolia". Zde se nachází hluboká nepravidelná proláklina v písku s obnaženými kameny připomínajícími geologické podloží prozkoumané v kráteru "Eagle".

O průběhu 71. solu se nepodařilo získat podrobnější informace.

Anatolia - 3000x377x16M (98 kB) 72. solu 204-04-07 se rover pohyboval kolem nepravidelné prolákliny. Během padesátimetrové přerušované jízdy do konečného bodu na severovýchodním okraji terénního útvaru "Anatolia" byla prováděna dálková měření trhliny v terénu. Na další den bylo plánováno vyhloubení brázdy do prachového povrchu.

Na rozdíl od plánu pro 73. sol 2004-04-08 rover popojížděl a prováděl další dálková pozorování. Brázda byla však přesto vyhloubena.

O průběhu 74. solu se nepodařilo získat žádné informace.

Sol 75 až 78 mezi 2004-04-09 a 2004-04-12 strávil rover v nehybné poloze. Do jeho pamětí byl nahráván nový řídící program, který obsahoval tři základní vylepšení. Především se změnil algoritmus navigace při samostatné jízdě, aby bylo možné dosahovat větších vzdáleností. K zásahu byli technici inspirováni chováním Spiritu, pohybujícím se v členitém terénu. Starý program způsoboval časté popojíždění dopředu a dozadu bez rychlého efektu, dokonce si často rover nevěděl se složitým terénem kolem zkoumaného kráteru "Bonneville" rady.
Další úprava se týkala možnosti řešit kritické situace, jaké zažil Spirit během 18. solu, kdy se zahltily paměti flash a řídící středisko několik dní zápasilo o záchranu marsovského vozítka. Nyní by měl být rover schopen řešit podobné situace do značné míry samostatně a alespoň uvést aparaturu do stabilizovaného stavu.
Poslední důležitý zásah do programu umožňuje v případě potřeby uvést celý rover do hlubokého "spánku". Tato úprava byla inspirována závadou na Opportunity, u které nešlo kvůli vadnému spínači odstavit vytápění robotické ruky a zbytečně se odčerpávala energie z baterií. Nyní lze akumulátorové baterie zcela odpojit.

79. solu 2004-04-13 byl nový software úspěšně zaveden do paměti počítače a rover zahájil program podle vylepšených instrukcí. Sbíral data Mössbauerovým spektrometrem na povrchovém cíli "Jeff's Choice" v zadní části brázdy, která byla vyhloubena během 73. solu. Rover testoval rentgenový spektrometr namířený do prázdna, tak aby bylo možno zjistit, jak jsou jeho výsledky ovlivňovány zdrojem radiace v Mössbauerovu spektrometru.

80. sol se Opportunity věnovala průzkumu umělé brázdy v prachovém terénu. Mikroskop se zaměřil celkem na pět cílů. Navigační a panoramatická kamera snímkovala terén ve směru dalšího postupu ke kráteru "Endurance". Spektrometry se zaměřily na několik pozemních oblastí a infračervený spektrometr a panoramatická kamera získávala data o stavu atmosféry.

Ráno 81. solu 2004-04-16se rover probudil s rentgenovým spektrometrem přiloženým na půdní vzorek v brázdě vyhloubené během 73. solu. Opportunity složila mechanickou ruku, couvla a opět vyfotografovala příkop. Popojela 7.5 m ke sníženině, v níž se nacházela obnažená skála a toto místo zdokumentovala panoramatickou kamerou. Po krátkém úseku, kde byla řízena dálkově, přepnula na autonomní systém a pokračovala v jízdě k dalšímu cíli, jímž je kráter přezdívaný "Fram". Celková vzdálenost, kterou rover tohoto dne překonal, dosáhla 40 m. Těsně po dosažení denního cíle, kamery pořídily snímky okolí, aby se identifikovala případná další nebezpečné úseky trasy. Po krátké polední siestě pokračoval vědecký program pozorováním atmosféry v infračervené spektrální oblasti a na řadu přišla také panoramatická kamera.

82. sol 2004-04-17 ustanovil rover Opportunity nový dálkový rekord. Během dne překonal vzdálenost 140.9 m, což je o asi 40 m více, než dokázal v dosud nejúspěšnějším dni před dvěma týdny. Zároveň je to delší trasa, než dokázal ujet rover Sojourner během celé tříměsíční mise v roce 1997.
Ráno začalo atmosférickým pozorováním a snímkováním překonaného úseku terénu panoramatickou kamerou. Jízda byla zahájena 55 m pohybu naslepo podle připraveného scénáře. Průměrná rychlost činila přitom 120 m/h. Zbytek trasy používal rover vlastní autonomní navigační systém. Jel už opatrněji rychlostí "pouhých" 40 m/h. Celkově strávil v pohybu kolem tří hodin a zastavil se přibližně 90 m od kráteru "Fram". Celková překonaná vzdálenost roverem nyní obnáší 627.7 m. Tím bylo splněno jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti roveru, od něhož bylo požadováno zdolat během základní mise vzdálenost 600 m. Na závěr úspešného dne rover fotografoval terén před sebou, aby mohla být naplánována další jízda.

O průběhu 83. solu se nepodařilo získat podrobnější informace. V plánu bylo pokračování cesty do blízkosti kráteru "Fram".

84. sol 2004-04-19 začal sběrem vědeckých dat za pomoci mikroskopu a Mössbauerova spektroskopu. Ve 13:30 místního času vyrazil rover na 25 m dlouhou jízdu ke kráteru "Fram", během níž se pořizovaly snímky okolí. Na závěr dne se prováděla další nespecifikovaná dálková pozorování.

Fram - 2000x561x256 (103 kB) 2004-04-20 v průběhu 85. solu provedl rover přehlídku kamenitého okolí kráteru "Fram" z besprostřední blízkosti. Po ranním blíže nespecifikovaném dálkovém pozorování přejel ke kameni pojmenovanému "Pilbara" na okraji kráteru. Kámen byl určen k detailnímu zkoumání vrtačkou RAT.

86. solu se Opportunity podařilo během práce, trvající skoro dvě a půl hodiny, vyvrtat do kamene "Pilbara" ůctyhodnou díru o hloubce 7.2 mm. Dále bylo v plánu prozkoumat vývrt rentgenovým spektrometrem. Bohužel bylo zjištěno, že se rover nachází v nevhodné poloze. Příštího dne bude tedy muset couvnout a přiblížit se k cíli z jiného směru.

87. sol 2004-04-22 byl věnován studiu vyvrtané díry do kamene "Pilbara". Nejprve se zjišťovalo složení Mössbauerovým spektrometrem, poté přišel na řadu rentgenový spektrometr a nakonec mikroskopický zobrazovač MI. V průběhu dne byl použit i infračervený spektrpmetr Mini-TES. Takováto úplná sada všech možných pozorování má posloužit ke srovnání geologického podloží u kráteru "Fram" s kamenným výchozem kráteru "Eagle".

88. solu dospělo řídící středisko k rozhodnutí, že ačkoliv deprese kráteru "Fram" je zajímavým objektem pro vědu, možná rizika spojená se sestupem dovnitř a značné zdržení, které by nastalo podrobným geologickým průzkumem jsou velká. Proto nebude "Fram" ničím jiným, než krátkou zastávkou cestou k významnějšímu kráteru "Endurance". Rover dokončil rozbor složení kamene "Pilbara" Mössbauerovým spektrometrem a infračervený spektrometr pořídil závěrečné snímky vyvrtané díry v kameni. Opportunity pak popojela 33 m jihovýchodním směrem do volného terénu a tam přední kolo vyhrabalo mělkou brázdu do prachového pokryvu.

Následujícího 89. solu 2004-04-24 se na cíl "Nougat" uvnitř vytvořené brázdy zaměřil nejprve mikroskop a posléze Mössbauerův spektrometr. Vědecká práce tohoto dne byla zakončena dálkovým měřením fotometrických charakteristik terénu infračerveným spektrometrem.

90. sol 2004-04-25 znamenal pro rover Opportunity úspěšné završení primární části marsovské mise. Bylo dosaženo projektované životnosti a během dosavadního pobytu na povrchu Marsu dokázalo vozítko překonat vzdálenost 811.57 m a na Zemi předat 12429 obrázků. Sol byl nicméně věnován obvyklé vědecké činnosti. Pokračoval sběr dat panoramatickou kamerou a infračerveným spektrometrem a Mössbauerův spektrometr se zaměřil na průzkum půdy v oblasti "Fres Ripple".

91. sol byla dokončena měření na "Fred Ripple" a rover pokračoval v jízdě. Po 40-metrové cestě jihovýchodním směrem se zastavil ve vzdálenosti 160 m od okraje kráteru "Endurance".

Sol 92 a 93 byl věnován dalšímu přesunu ke kráteru "Endurance". Celková překonaná vzdálenost za oba dny činila 106 m a dovedla rover na pouhých 70 m k okraji. Každého dne na začátku a na konci byla prováděna dálková měření a snímkování přibližujícího se cíle a kolem poledne vozítko odpočívalo a střádalo elektrickou energii.

Kráter Endurance - 3000x587x16M (154 kB) Po padesátimetrovém přesunu během 94. solu a konečné jízdě v délce 17 m následujícího 95. solu dorazil 2004-04-30 rover Opportunity k západnímu okraji kráteru "Endurance" a zahájil vědecké výzkumy z nového zajímavého stanoviště. Rover byl zaparkován asi 1.6 m od hrany kráteru ve stoupání o sklonu 4.7°. Před vozítkem se rozkládá vnitřek kráteru klesající pod sklonem kolem 18° na vzdálenost 17 m. Uvnitř kráteru o průměru asi 130 m jsou zřetelná obnažená skaliska a v nejhlubším místě prachová závěj s povrchem zvlněným větrem do drobných dun.

Následující průběh letu

 

Související články