Spirit - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 10 - Září 2004

Předchozí průběh letu

Soly 236 až 238 strávil rover broušením osmi sousedících ploch na kameni "Ebenezer". Očistil tím dostatečně velkou oblast pro analýzu pomocí miniaturního infračerveného spektrometru Mini-TES.

237. solu Spirit mírně zacouval a pořídil snímky obroušené plochy navigačními kamerami. Snímky byly třeba kvůli pozorování spektrometrem Mini-TES, plánovanému na příští sol. Dále byl navigačními kamerami pořízen panoramatický snímek ve směru předpokládaného dalšího postupu roveru.

Ráno 238. solu zdokumentovala obroušenou plochu na kameni "Ebenezer" panoramatická kamera. Krátce po poledni místního času pořídil miniaturní infračervený spektrometr Mini-TES spektra jednak na obroušené ploše, jednak uvnitř díry, kterou do kamene vyvrtala 231. solu vrtačka RAT [=Rock Abrasion Tool]. Odpoledne se Spirit přesunul k asi 9 metrů vzdálenému cíli "Tikal", kde by měl rover bezpečně strávit období sluneční konjunkce, která neumožňuje spolehlivou komunikaci se Zemí.

Období konjunkce, které nastalo od solu 241 a trvalo dalších 18 dní, znamenalo pro rover nucenou přestávku. Spojení narušené nebo dokonce znemožněné průchodem rádiových vln kolem Slunce bylo natolik nespolehlivé, že bylo rozhodnuto raději nepodnikat žádné náročné operace. Po dosažení parkoviště u kamene "Tikal" ještě před tím, než se Spiritu Země schovala za sluneční kotouč, se vědecké aktivity soustředily na získání maximálního množství informací o okolním terénu, které měly být využity k plánování činnosti po skončení konjunkce. Navigační kamery snímkovaly povrch ve směru dalšího předpokládaného pohybu a pomalu se skládala budoucí cestovní mapa. Z této mapy vyplynulo, že okolí umožňuje i nadále přesun na svahu skloněném k severu a tedy výhodnějším z hlediska získávání elektrické energie.
Pro období snížené aktivity umístili inženýři z řídícího týmu Mössbauerův spektrometr na jeden ze dvou magnetů na palubě roveru. Každého dne konjunkce spektrometr zanalyzoval nově usazený prach na magnetu. Ještě před tím se ale spektrometr krátce dotkl půdy před vozítkem. Srovnáním s analýzou stejného místa po konjunkci se měly stanovit změny během delšího časového období. Obrázek, pořízený po uskutečněném kontaktu s půdou ukázal, že Mössbauerův spektrometr nechtěně sebral malý plátek zeminy a přenesl ho na magnet. Tak byl vlastně nečekaně uskutečněn první odběr vzorku z povrchu Marsu.
241. solu se inženýrům ještě podařilo úspěšně přenést na Spirit povely, druhého dne byl pokus úspěšný pouze částečně. V sekvenci příkazů byl mj. povel ke snímkování budoucích vědeckých cílů infračerveným spektrometrem a panoramatickou kamerou.
Pro období konjunkce byl Spirit dopředu naprogramován, aby každého dne vysílal pět minut volací tón, na který měla Země odpovídat "Žádné příkazy". Nemělo to jiný význam než zjišťovat vliv konjunkce na rádiové spojení mezi Marsem a Zemí.

Sol 243 byl posledním dnem, kdy se uskutečnil poslední normální přenos povelů na rover před nadcházející konjunkcí. Na palubu byla předána čtveřice sekvencí, které se nestihly zadat minulého dne. I když řídící tým nepozoroval žádné poruchy během vysílání, pro všechny případy se povely dvakrát zopakovaly. Na jejich základě uskutečnil Spirit několik dálkových vědeckých pozorování.

V průběhu 244. solu se uskutečnila pouze zkouška rádiového přenosu. Kolem poledne obdržela Země odpověď přes orbiter 2001 Mars Odyssey, z níž vyplývalo, že rover je v pořádku a plní program určený pro období konjunkce.

Od 245. do 255. solu nastalo období klidu způsobené astronomickou polohou Země, Slunce a Marsu. S vozítkem, které bylo spolu s Marsem schované za slunečním kotoučem bylo přerušeno rádiové spojení. Spirit prováděl automaticky atmosférická pozorování a Mössbauerův spektrometr uskutečňoval měření prachových nánosů na palubních magnetech.

Soly 256 a 257 byly mj. věnovány 48-hodinovému rozboru vzorku půdy, který nechtěně ulpěl na Mössbauerovu spektrometru během 240. solu. Vzorek byl přenesen na sběrný magnet.

258. solu byl Mössbauerův spektrometr oddálen od magnetu a kamera s mikroskopem prozkoumala oba magnety. Již první orientační obrázky ukázaly, že část odebrané zeminy ulpěla na okrajové části jednoho magnetu. Další obrázky z přední kamery HazCam zase objevily, že další zbytek hrudky půdy je stále nalepený na dotykové plošce spektrometru.
Po skončeném měření na magnetech se robotická ruka vrátila k plošce půdy, která byla zkoumána již během 240. solu. Toto místo bylo vyfotografováno kamerou MI [=Microscopic Imager], aby se zjistilo, zda se zde během dlouhé doby konjunkce neuložil nový materiál přinesený větrem. Na místo byl pak přiložen rentgenový spektrometr a pozdě večer zahájil měření.

259. solu si spektrometry vyměnily místo a Möosbauerův přístroj začal s 24-hodinovým rozborem stejného narušeného pískového políčka. Rovněž byla zahájena třídenní kampaň tepelného výzkumu. Při ní se pomocí panoramatické kamery a infračerveného spektrometru několikrát denně pozorovaly stejné cíle na povrchu.

Průzkum narušeného políčka zeminy Mössbauerovým spektrometrem byl dokončen v průběhu 260. solu.

261. solu Spirit složil mechanickou ruku do cestovní polohy a couvnul asi 1.5 m. Zde pořídil panoramatické obrázky, které byly zaměřeny mj. na terén pod bývalým stanovištěm roveru. Tyto snímky poslouží pro vyhodnocení působení větru na terén za dlouhou dobu mnoha dní konjunkce se Sluncem. Navigační kamera rovněž prozkoumávala terén ve směru chystaného dalšího postupu.

Práce během 262. solu, který skončil 2004-09-28, měla být podle plánu omezena kapacitou paměti palubního počítače, která byla takřka zaplněna množstvím vědeckých dat. Uskutečnit se mělo měření Mössbauerovým spektrometrem na blízkém kameni, omezené dálkové pozorování a rutinní sledování atmosféry. I tento omezený program se neuskutečnil kvůli problémům ve vysílání ze Země. Anténa DSN byla zaměřena několik stupňů pod spodní bezpečnostní limit a automatické ochrany zařízení nedovolily uskutečnit přenos. Než se stačila anténa rekonfigurovat, nezbývalo již dostatek času na odvysílání úplné sekvence příkazů. Naštěstí se podařilo zadat alespoň jednu sekvenci, která uvolnila přibližně 250 Mb paměti pro další soly.

263. solu popojel rover podle plánu asi 7 m a pořídil snímky terénu, které se použijí ke zpracování digitální mapy výškového uspořádání terénu "Columbia Hills". Jízda skončila u terénní sníženiny o průměru asi 2 m, na jejíž protilehlé straně se nachází zajímavý kámen "Tetl" (Tetl je slovo značící v jazyce starých Mayů kámen).

264. solu se pohyboval Spirit po okraji sníženiny na vzdálenost asi 4 m takovým způsobem, aby panely slunečních baterií byly obráceny ke slunci. Jelikož se slunce pohybuje v tomto ročním období nízko nad severním okrajem kráteru Gusev, znamenalo to, že i fotovoltaické články bylo výhodné udržovat v náklonu severním směrem. Jízda se uskutečnila již odzkoušeným způsobem pouze s pěti hnanými koly a šesté kolo, u něhož se delší dobu projevuje zvýšený odpor, se šetřilo pro příští doby. Rover rovněž zkoumal další perspektivní cíle pomocí miniaturního infračerveného spektrometru a panoramatické kamery.

Následující průběh letu