Spirit - průběh letu

Část 2 - Leden 2004

2004-01-05 byly zveřejněny další snímky z geologického robota na Marsu. Při hodnocení přistání nešetří odborníci superlativy. Spirit dosedl podle nich v ideálním místě. Aparát je nakloněn pouhé 2° a rover má volnou cestu před sebou. Planina kolem něho je pokryta celou řadou kamenů vhodných pro průzkum, které ovšem nejsou příliš husté a rozměrné, aby překážely v pohybu. Tímto se krajina liší od míst navštívených Vikingy (1976) a Pathfinderem (1997). Navíc se podařilo dosednout v oblasti kráteru Gusev, která byla v minulosti důkladně vymetena pouštními víry (prachoví čertíci). Přirozeným způsobem se tak do značné míry odstranily návěje písku a obnažilo se podloží, kde je větší naděje na detekci materiálu původního dna jezerní pánve.

2004-01-06 pokračovaly další kontroly a operace před vyjetím roveru na půdu Marsu. Informace o poloze Slunce získané panoramatickou kamerou byly použity během zaměřování hlavní antény na Zemi. Zatím se rádiové spojení uskutečňovalo pouze nouzovým způsobem všesměrovou anténkou a musely být jako retranslační stanice používány družice obíhající Mars. Nyní je možno navázat spojení přímo s řídícím střediskem a zároveň se objem předávaných dat několikanásobně zvětšil.
Bylo zveřejněno několik stereoskopických snímků panoramatu Marsu a pohledů různými směry. Jako velice slibná se jeví prohloubenina (tým Spiritu ji nazval žertovně "Sleepy Hollow" - Ospalá díra) o průměru asi 9 m, nacházející se ve vzdálenosti 12 m od aparátu. K tomuto zajímavému místu se patrně Spirit vydá na své první vyjížďce. Pravděpodobně jde o malý impaktní kráter, další jsou zřetelné v dohledu a na okolní planině jich bude jistě víc. Geologové jsou velice spokojeni, protože krátery jim umožní proniknout bez námahy do větších hloubek pod úroveň terénu.
Další významná operace před vyjetím bude rozložení předních kol, které z prostorových důvodů byly za letu přitisknuty k vozítku.

Přistání na Marsu odstartovalo obrovský zájem o návštěvu internetových stránek NASA a JPL. Za tři dny od soboty, kdy Spirit přistál, do úterý se z portálu NASA stáhla asi 1 miliarda souborů (stránky, obrázky, grafy). Pro srovnání za celý rok 2003 to bylo celkem 2.8 miliardy. Zájemci o Spirit si vyžádali celkem 15 TB informací, což odpovídá asi 20000 plných CD.

2004-01-07 byly konečně zveřejněny dlouho očekávané barevné snímky z Marsu. Panorama složené z několika jednotlivých záběrů vyvolalo mezi odborníky nadšení. Jedná se zatím o nejpodrobnější a nejkvalitnější snímky z povrchu planety. Panoramatický pohled s vyšším rozlišením se postupně zpracovává, zatím byl uvolněn jeden ukázkový segment. Na obrázcích jsou vidět ohlazené kameny a závěje drobných úlomků a písku v závětří. Bylo oznámeno, že teplota uvnitř robota je poněkud vyšší, než byla očekávána. Zdá se, že účinky nízkých teplot na Marsu byly mírně nadhodnoceny a Spirit je odizolován od vnějšího prostředí víc, než bylo potřeba. Po vyjetí roveru do terénu, ke kterému nemá dojít dříve než 2004-01-12, se ale předpokládá, že se teploty uvnitř sníží. Jsou činěny také pokusy, jak více stáhnout již nepotřebné airbagy, které částečně překážejí v cestě. Zatím se provádějí simulace na Zemi. Probíhaly zkoušky natáčení parabolické antény, aby se změřily zavislosti výkonu na přesnosti zaměření. Komunikace s řídícím střediskem mezitím probíhala retranslací přes umělé družice Marsu.
Administrátor NASA Sean O'Keefe oznámil, že existuje záměr pojmenovat oblast přistání Spiritu podle astronautů tragicky zahynulých přibližně před rokem při katastrofě raketoplánu Columbia. Krajina kolem má být pojmenována Columbia Memorial Station. Spirit nesl mimo jiné na zadní straně parabolické antény připevněnou hliníkovou plaketu s připomínkou nešťastné mise STS-107 Columbia. Snímek plakety byl nyní předán na Zemi.

2004-01-08 se připravoval pokus o zatažení překážejícího airbagu stojícího v cestě roveru. Záměrem je mírně zvednout levou lopatku přistávacího modulu a pokusit se vsunout airbag pod ni. Vyjetí na povrch se zatím odkládá patrně až na 2004-01-14. Na záběrech z panoramatické kamery zaujalo nově odborníky pohoří na obzoru a vedou se debaty o tom, zda postup roveru by neměl směřovat právě tam. Kopce o výšce 50 až 100 m jsou vzdáleny asi 1 až 2 km. Odborníci obdrželi první data z miniaturního infračerveného spektrometru Mini-TES. Přístroj je v dobrém stavu stejně jako ostatní vědecké aparáty.
Na sklonku dne se uskutečnil pokus na odstranění airbagu. Motor, který má za úkol zajistit zatažení, třikrát zabral a výsledkem bylo snížení výšky airbagu o 5 cm. Je to významný pokrok, přesto ale trvá nebezpečí, že rover o něj při výjezdu zavadí křídlem slunečních baterií. Pokusy o větší snížení airbagu budou pokračovat, i když existuje možnost, že se rover na místě otočí a vyjede jiným směrem. Byly ukončeny zkoušky natáčení parabolické antény a zdá se, že funguje podle očekávání.
Dr. Ray Arvidson z Washingtonovy University, Louis, Mo., hlavní vedoucí vědeckých experimentů, uvedl, že již existuje řada teorií, jak bylo utvářeno okolí místa přistání. Předpokladem je, že se jedná o vyschlou jezerní pánev. Ta by ale měla být tvořena takřka výhradně nánosy jemných částic. Přítomnost značného mnořství roztroušených kamenů svádí k myšlence, že terén byl v minulosti přetvořen nárazy meteoritů a kameny jsou následky těchto srážek.

2004-01-09 rover rozložil dvojici předních kol, které byly z prostorových důvodů během letu složeny pod přídí. Po vyklopení se ověřila také funkčnost závěsů podvozku. Rover "přidřepl", opět se vztyčil a znovu se snížil do konečné polohy. Operace byla dokumentována záběry přední spodní kamery (hazard avoidance camera), jejímž úkolem je sledovat pojezd roveru po povrchu a zabránit kolizím s terénními předměty. Zveřejněny byly obrázky z infračerveného spektrometru. Jsou na nich patrná teplejší studená místa. Takových snímků bude využito k vědeckým účelům a také k plánování trasy roveru, která by se pokud možno měla vyhnout místům s extrémními teplotami.

Na záběrech infračerveného spektrometru Mini-TES byla 2004-01-10 prokázána přítomnost karbonátů ve větších množstvích než tomu bylo na dříve navštívených místech na Marsu. Jejich výskyt byl očekáván, protože bývají průvodním jevem geologických pochodů za přítomnosti vody. Je to první nepřímý důkaz, že kráter Gusev byl v minulosti zaplaven jezerem.
Podle posledních údajů by měl rover sjet na povrch nejdříve 2004-01-16. Patrně budou ukončeny pokusy o odstranění překážejícího airbagu a vozítko se otočí o 120° a vyjede stranou.

2004-01-12 zveřejnila NASA první úplné barevné panorama okolí místa přistání. Jedná se o mozaiku složenou z 225 jednotlivých snímků uspořádaných po 75 na délku a 3 na výšku. Každý obrázek vznikl kombinací tří záběrů přes rozdílné barevné filtry. Tento kombinovaný obraz se má stát primárním podkladem pro plánování činnosti roveru v prvních okamžicích po opuštění základny přistávacího modulu. Dále byly zveřejněny záběry a 3D zobrazení detailu povrchu Marsu, na kterém jsou vidět rýhy po zatahovaném airbagu. Pruhy v půdě Marsu vyznačující se odlišným odstínem barvy inspirovaly vědce k pojmenování tohoto detailu Kouzelný koberec (Magic carpet).
Dále pokračuje příprava na vyjetí roveru do terénu. Rover je prozatím spojen s přistávacím aparátem kabelem, který bude přeseknut pyrotechnicky ovládanou gilotinou. Během příštích dvou dní bude ve třech krocích otočen ve směru hodinových ručiček o 115°. Jednotlivé zastávky při otáčení budou využity k dalšímu průzkumu nejbližšího okolí. Pokud se nevyskytnou žádné další překážky, sjede Spirit na rudou půdu Marsu pravděpodobně ve čtvrtek 2004-01-15 brzy ráno a vydá se na cestu pod azimutem 286°.

2004-01-14 zahájil Spirit otáčení na plošině přistávacího aparátu. Nejprve zacouval o 25 cm zpět, poté natočil kolečka a na místě provedl obrat o 45°. V dalších dvou krocích se plánuje celkové natočení o 115° ve směru hodinových ručiček. Tato poloha umožňuje bezproblémové opuštění přistávací plošiny. Byl rámcově stanoven další postup v terénu. Rover po úvodním průzkumu bezprostředního okolí zamíří nejprve severovýchodním směrem k výraznému kráteru o průměru asi 200 m ve vzdálenosti přibližně 250 m. Předpokládá se, že meteorit, který ho vytvořil, dokázal vyvrhnout do blízkého okolí horniny z hloubky 20 až 30 m. Po prozkoumání kráteru bude další cesta směřovat ke kopcům viditelným na východním obzoru, které se podle posledního přesného zaměření místa přistání nacházejí ve vzdálenosti asi 3 km. Je však možné, že až k nim nedojede, protože se nacházejí již mimo projektovaný akční rádius vozítka.
Rozbor dat získaných během přistávání umožnil podrobněji popsat poslední sekundy před dosednutím. Podle nich brzdící rakety podle předpokladů dokonale zrušily horizontální složku rychlosti. K přetnutí lanového závěsu došlo 8.5 m nad povrchem a od tohoto okamžiku padal rover sbalený v přistávacím aparátu a airbazích volným pádem. Při prvním odrazu dokázal vyskočit až do 8.4 m. Poté absolvoval celkem 27 dalších postupně nižších odskoků a teprve pak definitivně spočinul na povrchu Marsu.

2004-01-15 dokončil rover obrátku na plošině landeru a byl konečně připraven opustit plošinu, která mu doposud poskytovala oporu. Pokyn k vyjetí byl odeslán z pozemního střediska v 08:21 UT. Spirit popojel tři metry dopředu, přičemž se posledních 80 cm pohyboval již všemi šesti koly po půdě Marsu. Zastavil se v 08:41 UT. Potvrzení o dokončení operace obdržela Země kvůli časovému zpoždění signálu až v 08:53 UT. Po zastavení muselo čidlo na roveru znovu vyhledat Slunce a podle něho nastavit hlavní anténu směrem k Zemi. V 09:54 UT byl tento úkon dokončen a na Zemi začala proudit data. O šest minut později byl vyslán první snímek z nového stanoviště. Bezprostředním úkolem je nyní provést analýzu hornin na tomto místě, později se vozítko vydá na další pouť.

2004-01-16 absolvoval Spirit již 13. den (sol) na povrchu Marsu. Sol je pouze o 39 min. a 35 s delší než pozemský den. Rover poprvé použil své mechanické ruky a pomocí mikroskopu MI [=Microscopic Imager] prozkoumal malé políčko půdy pokryté jemným pískem. Přístroj MI je obdoba geologické lupy, jak ji znají průzkumníci na Zemi. Je schopen zobrazit detaily o rozměru lidského vlasu. Ačkoliv ještě probíhá rozbor obrázků, vyjádřil se vedoucí vědeckého týmu, mající MI na starosti, že se zdá, jakoby některá zrnka byla k sobě slepená. Stejný úsek povrchu budou pozorovat i další přístroje na robotické ruce - Mössbauerův spektrometr, který je specializovaný na detekci sloučenin železa, a rentgenový spektrometr, mající za úkol provádět identifikaci chemických prvků v půdě a kamenech. Teprve pak vyjede rover na další cestu.
Vědci dokážou vyvodit závěry i z televizních snímků stop kol vozítka. Podle toho, že jsou do detailu prokreslené, je zřejmé, že povrch je pokryt jemnou, dostatečně vysokou vrstvou písku či prachu. Kola se neboří příliš hluboko. Takovýchto údajů si cení především inženýři, připravující nové robotizované laboratoře pro Mars.
2004-01-16 se také měl uskutečnit společný pokus s družicí Mars Express. Mars Express evropské organizace ESA v tu dobu prolétal nad kráterem Gusev. Z oběžné dráhy byly jeho přístroje zaměřeny směrem dolů a vzhůru vzhlížela panoramatická kamera a infračervený spektrometr roveru. Oba aparáty se samozřejmě neviděly, ale simultánní měření "z obou stran" umožňuje získat podrobnější profil atmosféry.

Následujícího dne, v sobotu 2004-01-17 byla poprvé provedena analýza písčitého povrchu prostřednictvím Mössbauerova spektrometru, který pro misi připravil německý partner. Ke slovu přišel i průzkum pomocí rentgenového spektrometru využívajícího k prvkové analýze složení hornin částic alfa. Jedná se v obou případech o časově velmi náročné činnosti, zabírající mnoho hodin. Není tedy divu, že na další popojíždění po povrchu už nezbyl čas. Přes víkend se připravoval plán další činnosti. Po prvním, rychlém průzkumu, těsně vedle přistávacího aparátu se chystala výprava k prvnímu velkému kameni. Přímo před roverem se nacházely dva takové objekty. Výzkumníci si je pro lepší domluvu kameny společně s políčky, v nichž se nacházejí, pojmenovali. Mírně vlevo se nacházela kamenná pyramida označená Adirondack o velikosti fotbalového míče. Takřka ve směru jízdy ležela dvojice menších balvanů Sushi a Sashimi v oblasti nazvané Wasabi. Po podrobnějším prozkoumání jejich vzhledu připadla čest být prvním kamenem pod drobnohledem Spiritu skále Adirondack. Dvojici Sushi a Sashimi nakonec diskvalifikovalo zjištění, že jejich povrch je silněji erodovaný a značně zaprášený a tudíž méně vhodný k proniknutí k původnímu nedotčenému jádru. Adirondack naopak vystavuje roveru takřka hladkou a téměř svislou plochu. První odhady předpokládají, že se jedná o úlomek vulkanické horniny.

Cesta ke skále začala 2004-01-18. Nejprve se rover otočil o 40° krátkými oblouky o celkové délce 0.95 m. Tím se ocitl čelně proti kameni. Po krátké pauze vyplněné fotografováním vyrazil kupředu na vzdálenost 1.9 m. Když se zastavil, dělilo přední kola od balvanu Adirondack pouhých 0.3 m. Celá operace trvala 30 min, přičemž ale čistá jízda nebyla delší než 2 min. Není to nic ohromujícího, ale podle vyjádření JPL "je to obdoba prvních krůčků malého dítěte". Při jízdě se bedlivě sledovalo mj. jak prokluzují kola po půdě. V dalších dnech se získané zkušenosti jistě promítnou do efektivnějšího manévrování a překonaná vzdálenost se bude blížit původním předpokladům, které byly asi 40 m za den. Na paměti však stále musí být, že rover nebyl poslán na Mars, aby lámal rekordy ve vzdálenostech, ale aby prováděl geologický průzkum.

Následujícího dne pokračovala podrobná geologická analýza balvanu Adirondack. Zjištěné kvalitní výsledky jsou příslibem pro další průběh mise. Spirit využil všech přístrojů na robotické ruce. Kámen byl podroben zkoumání mikroskopem i oběma spektrometry. Od Marsu proudí na Zemi obrovská kvanta dat. Například během jediné rádiové seance při průletu družice 2001 Mars Odyssey bylo přijato bezmála 100 MB informací.
Byly zveřejněny první zajímavosti z analýzy písku na prvním stanovišti. Kromě zjištění, že většina materiálu obsahuje železo, překvapil odborníky nález olivínu. Tento minerál se vyznačuje mizivou odolností vůči povětrnostním podmínkám. Jedním vysvětlením může být, že se jedná o jemná zrnka vulkanického písku, druhá možnost je, že v místě měření je jen slabá vrstva prachu a Mössbauerův detektor zaznamenal olivín ve skále pod povrchem. Vědce také překvapilo, jak málo se narušila zemina, když se ruka se spektrometrem přitiskla přímo na ni. Otázkou je, co částečky písku drží pohromadě. Výsledek z rentgenového spektrometru naznačuje, že by to mohly být sulfáty nebo chloridy, které slepují jednotlivá zrnka. Tyto sloučeniny ale mohou vznikat buď jako důsledek odpaření vody v minulosti nebo mohou pocházet z vulkanických erupcí. Obě možnosti jsou velmi zajímavé, nicméně nemusí nic znamenat pro geologii kráteru Gusev. Do jeho pánve se mohly minerály dostat pomocí větru, který v případě drobného prachu a písku dokáže zprůměrovat geologický vzhled celé planety. Vědci se proto dále zaměří především na větší kameny, které jednoznačně pocházejí z kráteru.

Dne 2004-01-21 došlo na Marsu k dramatickému obratu. V době psaní tohoto příspěvku není situace zcela přehledná. Existují dvojí informace, o nichž není jisté, zda popisují dvě oddělené události nebo se jedná o jinou interpretaci jediné skutečnosti. Společným jmenovatelem obou zpráv je, že se vyskytl problém v komunikaci s roverem. V článku zveřejněném na spacedaily.com se uvádí, že v době, kdy měl být odvysílán program roveru pro další den se do čtvrthodinové vhodné pozice dostala stanice DSN ve městě Canberra (Austrálie). Bohužel ve stejném okamžiku bylo území zasaženo silnou bouří. Elektrické výboje v atmosféře nezaručovaly, že bude signál Spiritem přijat. K odeslání povelů tedy nedošlo a řízení letu se smířilo s tím, že jeden den bude rover na Marsu odpočívat. Po navázání spojení měl pokračovat geologický výzkum balvanu Adirondack a poprvé měla být použita bruska RAT [=Rock Abrasion Tool].
Druhá informace je podstatně závažnější. Na oficiální stránce NASA bylo sděleno, že se podařilo odvysílat povely na Mars, což rover potvrdil jednoduchým signálem. Nicméně poté v průběhu marsovského dne na Zemi nedorazila žádná vědecká ani inženýrská data. Management projektu zatím neurčil příčinu. Podobné příhody se vyskytly i dříve během mise Pathfinder. Tým specialistů má podezření na několik závad, z nichž některé by se mohly samovolně odstranit po dalším oživení příštího dne. Pokusy o komunikaci se mají podnikat během přeletů stávajících družic nad kráterem Gusev a na začátku 19. solu 2004-01-22, když se má odvysílat další instrukce přímo ze Země.

2004-01-22 se poněkud vyjasnilo alespoň v chronologii událostí posledních dní. Poslední normální rádiový kontakt s roverem se uskutečnil ve večerních hodinách na Marsu (14:40 UT) v úterý 2004-01-20. Po nočním přerušení práce měla být následujícího rána vyslána na Spirit nová sekvence povelů popisující činnost dalšího dne. Rádiový kontakt měla zajistit stanice v Autrálii (Canberra), která se právě nacházela ve vhodné poloze. Silná bouře v okolí stanice dálkových spojů však nedávala velkou naději, že přenos bude úspěšný. Podle všeho však byly instrukce k Marsu nakonec odvysílány a Spirit potvrdil jejich příjem krátkým, jednoduchým signálem. Další spojení se uskutečnilo tentýž den ve večerních hodinách. Přes družici Mars Global Surveyor (MGS) sice dorazil na Zemi signál, který ale neobsahoval žádná technická ani vědecká data. Kontakt se Spiritem se neuskutečnil ani o dvě hodiny později a pak ráno ve čtvrtek 2004-01-22 - tentokrát prostřednictvím sondy Mars Odyssey. Rovněž přímá komunikace s pozemskými stanicemi selhala. Na Zemi nepřišel ani automatický nouzový signál po předem stanovené době, kdy měl palubní počítač rozpoznat, že jsou problémy se spojením. Odezva na volání ze Země nakonec dorazila ve večerních hodinách ve čtvrtek jako jednoduché pípnutí.
Příčinu problémů, o kterých představitelé NASA přiznávají, že jsou vážné, se zatím nepodařilo objevit. Spekuluje se o poškození počítačového programu nebo paměti. Dále může být částečná závada v systému elektrického napájení. Pokud se jedná o chybu v programu, mohla být způsobena zdeformovanými a neúplnými instrukcemi vysílanými během bouře v Austrálii, není vyloučen ani nešťastný zásah do buněk paměti počítače částicí kosmického záření. Technici se na Zemi pokoušejí nasimulovat stejnou situaci na zkušebním exempláři roveru, bohužel zatím bez úspěchu. NASA se však nevzdává. Důležité je, že rover alespoň částečně funguje a zdá se, že je schopen přijímat povely.

Další pokusy se uskutečnily v pátek 2004-01-23. Do vhodné polohy se kolem 03:10 UT dostal MGS a v 06:35 UT Mars Odyssey. Regulérní spojení se zatím nepodařilo obnovit.
Kolem 11:00 UT se měl robot probudit a NASA se pokusila opět o přímý rádiový kontakt. V tento okamžik, po poledni světového času, se konečně objevily náznaky, že se situace začíná obracet k lepšímu. Ve 12:34 UT, 90 min po probuzení Spiritu, zachytila jeho signály stanice DSN u Madridu (Španělsko). Rover vysílal 10 min rychlostí pouhých 10 bit/s (normální hodnota je 11000 bit/s). V 13:02 vydal Madrid další povel k předání dat z paluby. Spirit zareagoval a od 13:26 UT proudily na Zemi po dobu 20 min údaje rychlostí 120 bit/s. V průběhu dne se pak zdařila ještě jedna rádiová seance v trvání 15 min.
Krátce před 20:00 UT se podařilo rovněž spojení přes družici Mars Odyssey. Tento přenos byl velice významný, protože se dokázalo získat asi 73 Mbit dat rychlostí 128 kbit/s. Signály sice neobsahují žádné vědecké informace a zahrnují i náhodné bloky bez relevantních údajů, ale především se technikům dostala do rukou inženýrská data o subsystému zásobování elektřinou. Na konci marsovského dne vyslalo pozemské středisko dvakrát povel k přechodu na noční režim, rover však na výzvu nereagoval.
Pozemský tým připravuje zásahy do programu palubního počítače, který je nejpravděpodobnějším viníkem současných potíží. Během uplynulých tří dnů se asi šedesátkrát rebootoval. V okamžiku, kdy se vyskytly potíže, probíhalo právě natáčení zrcadla infračerveného spektrometru. Není tedy vyloučeno, že je nějakým způsobem provázaná mechanická porucha přístroje Mini-TES se softwarem. S obnovením normální činnosti však nelze počítat nejméně několik (možná až 14) dní.
Kamera MOC na družici Mars Global Surveyor vyfotografovala mezitím na dně kráteru Gusev přistávací plošinu, padák s horním víkem aparátu a tepelný štít Spiritu. Podle snímků byla definotivně stanovena poloha místa přistání. Nachází se na 14.57°j.š. a 175.47°v.d.

2004-01-24 inženýři pravděpodobně našli způsob, jak obnovit splehlivou komunikaci s roverem a jak zamezit neustálému resetování palubního počítače. Odezva na povely ze Země potvrdila teorii, že příčinou závady jsou dvě flash paměti (ve kterých zůstavají data i po vypnutí napájení) nebo software, který je řídí. V pamětech flash uchovává Spirit 256 MB dat. Příkazem ze Země se dosáhlo, že se povely uložily v normální paměti RAM a nikoliv ve flash. Poté již zareagoval rover správně a vypnul se k nočnímu odpočinku. Komunikace probíhala bez přerušení skoro hodinu rychlostí 120 bit/s. Další vývoj vidí NASA opatrně optimisticky. "Stav roveru jsme upravili z kritického na vážný," řekl manažer projektu Peter Theisinger z JPL. "Máme vozidlo, které je stabilizováno po elektrické a tepelné stránce, a máme fungující hypotézu, kterou jsme ověřili." V dalších rádiových relacích bude prvním úkolem zvýšit rychlost přenosu dat a zjistit podstatu poruchy. Konečným cílem je uvést rover pokud možno do plného funkčního stavu.

Nadějný postup při odstraňování poruchy pokračoval i následujícího dne 2004-01-25. Technici stanovili, že paměti flash jsou funkční a tím se posílila teorie, že hlavní problém Spiritu je v softwaru, který řídí správu souborů v paměti. Šance, že se podaří opět rover zprovoznit, se opět posílila.

V oficiální zprávě JPL z 2004-01-26 je signalizován další pokrok. "Pacient je v rehabilitaci," prohlásila manažerka projektu Jennifer Trosper(ová). Inženýři přišli na to, jak zamezit samovolným resetům počítače, ke kterým docházelo prakticky každou hodinu. Paměti flash jsou prozatím vypojeny a jako další krok se plánuje vymazání souborů, které jsou v nich uloženy ještě z doby přeletu mezi planetami. Tím se sníží náročnost obsluhy souborů v pamětech.

2004-01-27 bylo potvrzeno, že vysokozisková anténa roveru je funkční, o čemž dříve panovaly pochybnosti. Pokračoval pomalý přenos dat z pamětí flash. Zkoušky na pozemním simulátoru podpořily diagnózu, že problém je ve správě souborů v pamětech. V nich zůstávají i nadále nedostupná mj. hodnotná vědecká data. Některá pozorování není ani možno opakovat, a proto by mohly být cenné údaje nenávratně ztracené. Jedná se například o výsledky společného experimentu s družicí Mars Express z 2004-01-16 nebo o některé fotografie z doby, kdy rover ještě spočíval na přistávací plošině. Rovněž zatím chybí rozbory balvanu Adirondack spektrometry na robotické ruce. V řídícím středisku panuje naděje, že se podaří Spirit zprovoznit v průběhu dvou až tří týdnů.
Při příležitosti 37. výročí požáru kabiny Apolla 1 1967-01-27, byly pojmenovány tři vrcholky hor v blízkosti místa přistání po astronautech, kteří tehdy tragicky zahynuli. Označení Grissom Hill obdržel pahorek ve vzdálenosti 7.5 km, označovaný na dřívějších fotografiích a mapkách jako Southwest Hill, White Hill je vzdálen 11.2 km (dříve Northwest Hill) a konečně jako Chaffee Hill byl pokřtěn další kopec 14.3 km daleko (South Southwest Hill).

2004-01-28 zaznamenalo řízení letu výrazný pokrok. Zatímco pokračovalo pozvolné čištění počítačové paměti, pořídil rover a předal na Zemi první fotografii od osudného dne, kdy přestal správně pracovat. Přední navigační kamera (HazCam) vyfotografovala situaci před vozítkem. Zachytila robotickou ruku s Mössbauerovým spektrometrem v pracovní poloze opírající se o balvan Adirondack. V této pozici zkameněl rover před týdnem. Jennifer Trosper(ová), manažerka mise, prohlásila, že pokud se směr, kterým pokračují práce, ukáže jako správný, může se již příští týden přikročit k některým vědeckým experimentům.

Rekonvalescence Spiritu pokračovala i následujícího dne. Proběhlo několik částečně úspěšných pokusů získat data vztahující se k příčině poruchy roveru. Během dalších dnů se rozhodne, jestli budou přeformátovány paměti flash. Na Mars byly vyslány povely na vykonání dalších procedur. Zpočátku má panoramatická kamera vyfotografovat okolní kamenné pole. Mají být vykonány zkoušky ovládání kamerového stožáru a natáčení zrcátka periskopu infračerveného spekteometru. Dále se technici pokusí získat z paměti data z analýzy kamene Adirondack oběma spektrometry před týdnem. Kromě technických oživovacích procedur se paralelně dostane už i na nové vědecké bádání.

2004-01-29 dorazily na Zemi první vědecká data po týdnu napětí a nejistot. Panoramatická kamera vyfotografovala dva světlé kameny, které obdržely přezdívku Cake a Blanco. Tyto dva balvany jsou vážnými kandidáty na detailní rozbor poté, co Spirit ukončí analýzu kamene Adirondack.
K vědcům dorazila konečně i analýza kamene provedená mikroskopickou kamerou a Mössbauerovým spektrometrem těsně před tím, než se rover přechodně odmlčel 2004-01-22. Mikroskop potvrdil, že Adirondack je kus krystalické tvrdé horniny. Data ze spektrometru, který pro misi dodal německý partner, přišla na Zemi vůbec poprvé. Ukazují, že kámen obsahuje minerály jako olivín, pyroxen a magnetit. Toto složení odpovídá obvyklým čedičovým vyvřelinám, jak je známe ze Země. Adirondack je tedy takřka jistě vulkanického původu. Rover zaútočí ještě na balvan bruskou RAT [=Rock Abrasion Tool] umístěnou rovněž na robotické ruce, aby bylo možno nahlédnout pod vrchní zvětralou vrstvu horniny. Poté by se měl pomalu přesunovat ke kráteru vzdálenému 250 m severovýchodním směrem. Snahou bude najít nějaký kámen, který byl vyvržen z hloubky terénu při dopadu meteoritu, který kráter vyhloubil. Pokud se podaří dosáhnout hrany kráteru, je možné, že budou objeveny výchozy kamenného podloží na povrch okolní prašné pláně.
Technici pokračují v postupném čištění paměti od nepotřebných souborů. Záměrem je odstranit data uložená ještě před přistáním na Marsu. Pak by snad už mohly být paměti flash opět používány normálním způsobem.

V neděli ráno 2004-01-31 oznámil manažer mise v JPL Dr. Mark Adler, že problémy se Spiritem jsou již patrně minulostí. Po vyčištění paměti počítače od tisícovky zbytečných souborů se podařilo nabootovat paměti flash, které potom pracovaly normálně. Aby byla úplná jistota chystá se na pondělí úplné přeformátování pamětí flash a instalace čisté verze letového softwaru. Předtím ještě dojde k odvysílání některých zbývajících vědeckých dat, mj. ze společného experimentu se sondou Mars Express. Spirit dokončí zkoumání kamene Adirondack a koncem týdne se přesune k dalšímu úlomku skály.

Následující průběh letu

Web:

Databáze:

TOP 10 - duben:

TOP 10 celkově:

Poslední reakce:

Spirit - průběh letu

Část 2 - Leden 2004

Fotogalerie

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Verze pro tisk