Spirit - průběh letu
Zpět na hlavní článek
Část 2 - Leden 2004
Předchozí průběh letu
2004-01-05 byly zveřejněny další snímky
z geologického robota na Marsu. Při hodnocení přistání nešetří
odborníci superlativy. Spirit dosedl podle nich v ideálním místě.
Aparát je nakloněn pouhé 2° a rover má volnou cestu před sebou.
Planina kolem něho je pokryta celou řadou kamenů vhodných pro průzkum,
které ovšem nejsou příliš husté a rozměrné, aby překážely v pohybu.
Tímto se krajina liší od míst navštívených Vikingy (1976) a Pathfinderem
(1997). Navíc se podařilo dosednout v oblasti kráteru Gusev, která
byla v minulosti důkladně vymetena pouštními víry (prachoví čertíci).
Přirozeným způsobem se tak do značné míry odstranily návěje písku a
obnažilo se podloží, kde je větší naděje na detekci materiálu původního
dna jezerní pánve.
2004-01-06 pokračovaly další kontroly a
operace před vyjetím roveru na půdu Marsu. Informace o poloze Slunce
získané panoramatickou kamerou byly použity během zaměřování hlavní antény
na Zemi. Zatím se rádiové spojení uskutečňovalo pouze nouzovým způsobem
všesměrovou anténkou a musely být jako retranslační stanice používány
družice obíhající Mars. Nyní je možno navázat spojení přímo s řídícím
střediskem a zároveň se objem předávaných dat několikanásobně zvětšil.
Bylo zveřejněno několik stereoskopických snímků panoramatu Marsu a pohledů
různými směry. Jako velice slibná se jeví prohloubenina (tým Spiritu
ji nazval žertovně "Sleepy Hollow" - Ospalá díra) o průměru asi
9 m, nacházející se ve vzdálenosti 12 m od aparátu. K tomuto
zajímavému místu se patrně Spirit vydá na své první vyjížďce. Pravděpodobně
jde o malý impaktní kráter, další jsou zřetelné v dohledu a na okolní
planině jich bude jistě víc. Geologové jsou velice spokojeni, protože
krátery jim umožní proniknout bez námahy do větších hloubek pod úroveň terénu.
Další významná operace před vyjetím bude rozložení předních kol, které
z prostorových důvodů byly za letu přitisknuty k vozítku.
Přistání na Marsu odstartovalo obrovský zájem o návštěvu internetových
stránek NASA a JPL. Za tři dny od soboty, kdy Spirit přistál, do úterý
se z portálu NASA stáhla asi 1 miliarda souborů (stránky, obrázky,
grafy). Pro srovnání za celý rok 2003 to bylo celkem 2.8 miliardy.
Zájemci o Spirit si vyžádali celkem 15 TB informací, což odpovídá
asi 20000 plných CD.
2004-01-07 byly konečně zveřejněny dlouho
očekávané barevné snímky z Marsu. Panorama složené z několika
jednotlivých záběrů vyvolalo mezi odborníky nadšení. Jedná se zatím o
nejpodrobnější a nejkvalitnější snímky z povrchu planety. Panoramatický
pohled s vyšším rozlišením se postupně zpracovává, zatím byl uvolněn
jeden ukázkový segment. Na obrázcích jsou vidět ohlazené kameny a závěje
drobných úlomků a písku v závětří. Bylo oznámeno, že teplota uvnitř
robota je poněkud vyšší, než byla očekávána. Zdá se, že účinky nízkých
teplot na Marsu byly mírně nadhodnoceny a Spirit je odizolován od vnějšího
prostředí víc, než bylo potřeba. Po vyjetí roveru do terénu, ke kterému
nemá dojít dříve než 2004-01-12, se ale
předpokládá, že se teploty uvnitř sníží. Jsou činěny také pokusy, jak
více stáhnout již nepotřebné airbagy, které částečně překážejí v cestě.
Zatím se provádějí simulace na Zemi. Probíhaly zkoušky natáčení parabolické
antény, aby se změřily zavislosti výkonu na přesnosti zaměření. Komunikace
s řídícím střediskem mezitím probíhala retranslací přes umělé družice
Marsu.
Administrátor NASA Sean O'Keefe oznámil, že existuje záměr pojmenovat
oblast přistání Spiritu podle astronautů tragicky zahynulých přibližně
před rokem při katastrofě raketoplánu Columbia. Krajina kolem má být
pojmenována Columbia Memorial Station. Spirit nesl mimo jiné na zadní straně
parabolické antény připevněnou hliníkovou plaketu s připomínkou
nešťastné mise STS-107 Columbia. Snímek
plakety byl nyní předán na Zemi.
2004-01-08 se připravoval pokus o zatažení
překážejícího airbagu stojícího v cestě roveru. Záměrem je mírně
zvednout levou lopatku přistávacího modulu a pokusit se vsunout airbag
pod ni. Vyjetí na povrch se zatím odkládá patrně až na
2004-01-14. Na záběrech z panoramatické
kamery zaujalo nově odborníky pohoří na obzoru a vedou se debaty o tom,
zda postup roveru by neměl směřovat právě tam. Kopce o výšce 50 až
100 m jsou vzdáleny asi 1 až 2 km. Odborníci obdrželi první
data z miniaturního infračerveného spektrometru
Mini-TES. Přístroj je v dobrém
stavu stejně jako ostatní vědecké aparáty.
Na sklonku dne se uskutečnil pokus na odstranění airbagu. Motor, který
má za úkol zajistit zatažení, třikrát zabral a výsledkem bylo snížení
výšky airbagu o 5 cm. Je to významný pokrok, přesto ale trvá nebezpečí,
že rover o něj při výjezdu zavadí křídlem slunečních baterií. Pokusy
o větší snížení airbagu budou pokračovat, i když existuje možnost, že se
rover na místě otočí a vyjede jiným směrem. Byly ukončeny zkoušky natáčení
parabolické antény a zdá se, že funguje podle očekávání.
Dr. Ray Arvidson z Washingtonovy University, Louis, Mo., hlavní
vedoucí vědeckých experimentů, uvedl, že již existuje řada teorií, jak
bylo utvářeno okolí místa přistání. Předpokladem je, že se jedná o vyschlou
jezerní pánev. Ta by ale měla být tvořena takřka výhradně nánosy jemných
částic. Přítomnost značného mnořství roztroušených kamenů svádí k myšlence,
že terén byl v minulosti přetvořen nárazy meteoritů a kameny jsou
následky těchto srážek.
2004-01-09 rover rozložil dvojici předních kol,
které byly z prostorových důvodů během letu složeny pod přídí. Po
vyklopení se ověřila také funkčnost závěsů podvozku. Rover "přidřepl",
opět se vztyčil a znovu se snížil do konečné polohy. Operace byla
dokumentována záběry přední spodní kamery (hazard avoidance camera),
jejímž úkolem je sledovat pojezd roveru po povrchu a zabránit kolizím
s terénními předměty. Zveřejněny byly obrázky z infračerveného
spektrometru. Jsou na nich patrná teplejší studená místa. Takových snímků
bude využito k vědeckým účelům a také k plánování trasy roveru,
která by se pokud možno měla vyhnout místům s extrémními teplotami.
Na záběrech infračerveného spektrometru Mini-TES
byla 2004-01-10 prokázána přítomnost karbonátů
ve větších množstvích než tomu bylo na dříve navštívených místech na Marsu.
Jejich výskyt byl očekáván, protože bývají průvodním jevem geologických
pochodů za přítomnosti vody. Je to první nepřímý důkaz, že kráter Gusev
byl v minulosti zaplaven jezerem.
Podle posledních údajů by měl rover sjet na povrch nejdříve
2004-01-16. Patrně budou ukončeny pokusy
o odstranění překážejícího airbagu a vozítko se otočí o 120° a vyjede
stranou.
2004-01-12 zveřejnila NASA první úplné barevné
panorama okolí místa přistání. Jedná se o mozaiku složenou z 225
jednotlivých snímků uspořádaných po 75 na délku a 3 na výšku. Každý
obrázek vznikl kombinací tří záběrů přes rozdílné barevné filtry. Tento
kombinovaný obraz se má stát primárním podkladem pro plánování činnosti
roveru v prvních okamžicích po opuštění základny přistávacího modulu.
Dále byly zveřejněny záběry a 3D zobrazení detailu povrchu Marsu, na kterém
jsou vidět rýhy po zatahovaném airbagu. Pruhy v půdě Marsu vyznačující
se odlišným odstínem barvy inspirovaly vědce k pojmenování tohoto
detailu Kouzelný koberec (Magic carpet).
Dále pokračuje příprava na vyjetí roveru do terénu. Rover je prozatím
spojen s přistávacím aparátem kabelem, který bude přeseknut pyrotechnicky
ovládanou gilotinou. Během příštích dvou dní bude ve třech krocích otočen
ve směru hodinových ručiček o 115°. Jednotlivé zastávky při otáčení
budou využity k dalšímu průzkumu nejbližšího okolí. Pokud se nevyskytnou
žádné další překážky, sjede Spirit na rudou půdu Marsu pravděpodobně
ve čtvrtek 2004-01-15 brzy ráno a vydá se na
cestu pod azimutem 286°.
2004-01-14 zahájil Spirit otáčení na plošině
přistávacího aparátu. Nejprve zacouval o 25 cm zpět, poté natočil
kolečka a na místě provedl obrat o 45°. V dalších dvou krocích
se plánuje celkové natočení o 115° ve směru hodinových ručiček. Tato
poloha umožňuje bezproblémové opuštění přistávací plošiny. Byl rámcově
stanoven další postup v terénu. Rover po úvodním průzkumu bezprostředního
okolí zamíří nejprve severovýchodním směrem k výraznému kráteru o průměru
asi 200 m ve vzdálenosti přibližně 250 m. Předpokládá se, že
meteorit, který ho vytvořil, dokázal vyvrhnout do blízkého okolí horniny
z hloubky 20 až 30 m. Po prozkoumání kráteru bude další cesta
směřovat ke kopcům viditelným na východním obzoru, které se podle
posledního přesného zaměření místa přistání nacházejí ve vzdálenosti asi
3 km. Je však možné, že až k nim nedojede, protože se nacházejí
již mimo projektovaný akční rádius vozítka.
Rozbor dat získaných během přistávání umožnil podrobněji popsat poslední
sekundy před dosednutím. Podle nich brzdící rakety podle předpokladů
dokonale zrušily horizontální složku rychlosti. K přetnutí lanového
závěsu došlo 8.5 m nad povrchem a od tohoto okamžiku padal rover
sbalený v přistávacím aparátu a airbazích volným pádem. Při prvním
odrazu dokázal vyskočit až do 8.4 m. Poté absolvoval celkem 27 dalších
postupně nižších odskoků a teprve pak definitivně spočinul na povrchu Marsu.
2004-01-15 dokončil rover obrátku na plošině
landeru a byl konečně připraven opustit plošinu, která mu doposud poskytovala
oporu. Pokyn k vyjetí byl odeslán z pozemního střediska
v 08:21 UT. Spirit popojel tři metry dopředu, přičemž se
posledních 80 cm pohyboval již všemi šesti koly po půdě Marsu. Zastavil
se v 08:41 UT. Potvrzení o dokončení operace obdržela Země kvůli
časovému zpoždění signálu až v 08:53 UT. Po zastavení muselo
čidlo na roveru znovu vyhledat Slunce a podle něho nastavit hlavní anténu
směrem k Zemi. V 09:54 UT byl tento úkon dokončen a na Zemi
začala proudit data. O šest minut později byl vyslán první snímek
z nového stanoviště. Bezprostředním úkolem je nyní provést analýzu
hornin na tomto místě, později se vozítko vydá na další pouť.
2004-01-16 absolvoval Spirit již 13. den (sol)
na povrchu Marsu. Sol je pouze o 39 min. a 35 s delší než
pozemský den. Rover poprvé použil své mechanické ruky a pomocí mikroskopu
MI [=Microscopic Imager] prozkoumal malé políčko půdy pokryté jemným pískem.
Přístroj MI je obdoba geologické lupy, jak ji znají průzkumníci na Zemi.
Je schopen zobrazit detaily o rozměru lidského vlasu. Ačkoliv ještě
probíhá rozbor obrázků, vyjádřil se vedoucí vědeckého týmu, mající MI
na starosti, že se zdá, jakoby některá zrnka byla k sobě slepená. Stejný
úsek povrchu budou pozorovat i další přístroje na robotické ruce -
Mössbauerův spektrometr, který je specializovaný na detekci sloučenin železa,
a rentgenový spektrometr, mající za úkol provádět identifikaci chemických
prvků v půdě a kamenech. Teprve pak vyjede rover na další cestu.
Vědci dokážou vyvodit závěry i z televizních snímků stop kol vozítka.
Podle toho, že jsou do detailu prokreslené, je zřejmé, že povrch je pokryt
jemnou, dostatečně vysokou vrstvou písku či prachu. Kola se neboří příliš
hluboko. Takovýchto údajů si cení především inženýři, připravující nové
robotizované laboratoře pro Mars.
2004-01-16 se také měl uskutečnit společný pokus
s družicí Mars Express. Mars Express
evropské organizace ESA v tu dobu prolétal nad kráterem Gusev.
Z oběžné dráhy byly jeho přístroje zaměřeny směrem dolů a vzhůru
vzhlížela panoramatická kamera a infračervený spektrometr roveru.
Oba aparáty se samozřejmě neviděly, ale simultánní měření "z obou stran"
umožňuje získat podrobnější profil atmosféry.
Následujícího dne, v sobotu 2004-01-17
byla poprvé provedena analýza písčitého povrchu prostřednictvím
Mössbauerova spektrometru, který pro misi připravil německý partner. Ke
slovu přišel i průzkum pomocí rentgenového spektrometru využívajícího
k prvkové analýze složení hornin částic alfa. Jedná se
v obou případech o časově velmi náročné činnosti, zabírající mnoho
hodin. Není tedy divu, že na další popojíždění po povrchu už nezbyl čas.
Přes víkend se připravoval plán další činnosti. Po prvním, rychlém
průzkumu, těsně vedle přistávacího aparátu se chystala výprava k prvnímu
velkému kameni. Přímo před roverem se nacházely dva takové objekty. Výzkumníci
si je pro lepší domluvu kameny společně s políčky, v nichž se
nacházejí, pojmenovali. Mírně vlevo se nacházela kamenná pyramida označená
Adirondack o velikosti fotbalového míče. Takřka ve směru jízdy ležela
dvojice menších balvanů Sushi a Sashimi v oblasti nazvané Wasabi.
Po podrobnějším prozkoumání jejich vzhledu připadla čest být prvním
kamenem pod drobnohledem Spiritu skále Adirondack. Dvojici Sushi a Sashimi
nakonec diskvalifikovalo zjištění, že jejich povrch je silněji erodovaný
a značně zaprášený a tudíž méně vhodný k proniknutí k původnímu
nedotčenému jádru. Adirondack naopak vystavuje roveru takřka hladkou a
téměř svislou plochu. První odhady předpokládají, že se jedná o úlomek
vulkanické horniny.
Cesta ke skále začala 2004-01-18. Nejprve se
rover otočil o 40° krátkými oblouky o celkové délce 0.95 m.
Tím se ocitl čelně proti kameni. Po krátké pauze vyplněné fotografováním
vyrazil kupředu na vzdálenost 1.9 m. Když se zastavil, dělilo přední
kola od balvanu Adirondack pouhých 0.3 m. Celá operace trvala
30 min, přičemž ale čistá jízda nebyla delší než 2 min. Není
to nic ohromujícího, ale podle vyjádření JPL "je to obdoba prvních krůčků
malého dítěte". Při jízdě se bedlivě sledovalo mj. jak prokluzují kola
po půdě. V dalších dnech se získané zkušenosti jistě promítnou do
efektivnějšího manévrování a překonaná vzdálenost se bude blížit původním
předpokladům, které byly asi 40 m za den. Na paměti však stále musí
být, že rover nebyl poslán na Mars, aby lámal rekordy ve vzdálenostech,
ale aby prováděl geologický průzkum.
Následujícího dne pokračovala podrobná geologická analýza balvanu
Adirondack. Zjištěné kvalitní výsledky jsou příslibem pro další průběh
mise. Spirit využil všech přístrojů na robotické ruce. Kámen byl podroben
zkoumání mikroskopem i oběma spektrometry. Od Marsu proudí na Zemi
obrovská kvanta dat. Například během jediné rádiové seance při průletu
družice 2001 Mars Odyssey bylo přijato bezmála 100 MB
informací.
Byly zveřejněny první zajímavosti z analýzy písku na prvním stanovišti.
Kromě zjištění, že většina materiálu obsahuje železo, překvapil odborníky
nález olivínu. Tento minerál se vyznačuje mizivou odolností vůči
povětrnostním podmínkám. Jedním vysvětlením může být, že se jedná o jemná
zrnka vulkanického písku, druhá možnost je, že v místě měření je
jen slabá vrstva prachu a Mössbauerův detektor zaznamenal olivín ve skále
pod povrchem. Vědce také překvapilo, jak málo se narušila zemina, když se
ruka se spektrometrem přitiskla přímo na ni. Otázkou je, co částečky
písku drží pohromadě. Výsledek z rentgenového spektrometru naznačuje,
že by to mohly být sulfáty nebo chloridy, které slepují jednotlivá zrnka.
Tyto sloučeniny ale mohou vznikat buď jako důsledek odpaření vody
v minulosti nebo mohou pocházet z vulkanických erupcí. Obě
možnosti jsou velmi zajímavé, nicméně nemusí nic znamenat pro geologii
kráteru Gusev. Do jeho pánve se mohly minerály dostat pomocí větru, který
v případě drobného prachu a písku dokáže zprůměrovat geologický
vzhled celé planety. Vědci se proto dále zaměří především na větší
kameny, které jednoznačně pocházejí z kráteru.
Dne 2004-01-21 došlo na Marsu k dramatickému
obratu. V době psaní tohoto příspěvku není situace zcela přehledná.
Existují dvojí informace, o nichž není jisté, zda popisují dvě oddělené
události nebo se jedná o jinou interpretaci jediné skutečnosti. Společným
jmenovatelem obou zpráv je, že se vyskytl problém v komunikaci
s roverem. V článku zveřejněném na spacedaily.com se uvádí, že
v době, kdy měl být odvysílán program roveru pro další den se do
čtvrthodinové vhodné pozice dostala stanice DSN ve městě Canberra
(Austrálie). Bohužel ve stejném okamžiku bylo území zasaženo silnou
bouří. Elektrické výboje v atmosféře nezaručovaly, že bude signál
Spiritem přijat. K odeslání povelů tedy nedošlo a řízení letu se
smířilo s tím, že jeden den bude rover na Marsu odpočívat. Po navázání
spojení měl pokračovat geologický výzkum balvanu Adirondack a poprvé měla
být použita bruska RAT [=Rock Abrasion Tool].
Druhá informace je podstatně závažnější. Na oficiální stránce NASA bylo
sděleno, že se podařilo odvysílat povely na Mars, což rover potvrdil
jednoduchým signálem. Nicméně poté v průběhu marsovského dne na
Zemi nedorazila žádná vědecká ani inženýrská data. Management projektu zatím
neurčil příčinu. Podobné příhody se vyskytly i dříve během mise Pathfinder.
Tým specialistů má podezření na několik závad, z nichž některé by se
mohly samovolně odstranit po dalším oživení příštího dne. Pokusy o komunikaci
se mají podnikat během přeletů stávajících družic nad kráterem Gusev a na
začátku 19. solu 2004-01-22, když se má
odvysílat další instrukce přímo ze Země.
2004-01-22 se poněkud vyjasnilo alespoň
v chronologii událostí posledních dní. Poslední normální rádiový
kontakt s roverem se uskutečnil ve večerních hodinách na Marsu
(14:40 UT) v úterý 2004-01-20.
Po nočním přerušení práce měla být následujícího rána vyslána na Spirit
nová sekvence povelů popisující činnost dalšího dne. Rádiový kontakt měla
zajistit stanice v Autrálii (Canberra), která se právě nacházela ve
vhodné poloze. Silná bouře v okolí stanice dálkových spojů však
nedávala velkou naději, že přenos bude úspěšný. Podle všeho však byly
instrukce k Marsu nakonec odvysílány a Spirit potvrdil jejich příjem
krátkým, jednoduchým signálem. Další spojení se uskutečnilo tentýž den
ve večerních hodinách. Přes družici Mars Global Surveyor (MGS) sice dorazil
na Zemi signál, který ale neobsahoval žádná technická ani vědecká data.
Kontakt se Spiritem se neuskutečnil ani o dvě hodiny později a pak ráno
ve čtvrtek 2004-01-22 - tentokrát prostřednictvím
sondy Mars Odyssey. Rovněž přímá komunikace s pozemskými stanicemi
selhala. Na Zemi nepřišel ani automatický nouzový signál po předem
stanovené době, kdy měl palubní počítač rozpoznat, že jsou problémy se
spojením. Odezva na volání ze Země nakonec dorazila ve večerních hodinách
ve čtvrtek jako jednoduché pípnutí.
Příčinu problémů, o kterých představitelé NASA přiznávají, že jsou vážné,
se zatím nepodařilo objevit. Spekuluje se o poškození počítačového programu
nebo paměti. Dále může být částečná závada v systému elektrického
napájení. Pokud se jedná o chybu v programu, mohla být způsobena
zdeformovanými a neúplnými instrukcemi vysílanými během bouře
v Austrálii, není vyloučen ani nešťastný zásah do buněk paměti počítače
částicí kosmického záření. Technici se na Zemi pokoušejí nasimulovat
stejnou situaci na zkušebním exempláři roveru, bohužel zatím bez úspěchu.
NASA se však nevzdává. Důležité je, že rover alespoň částečně funguje
a zdá se, že je schopen přijímat povely.
Další pokusy se uskutečnily v pátek 2004-01-23.
Do vhodné polohy se kolem 03:10 UT dostal MGS a v 06:35 UT
Mars Odyssey. Regulérní spojení se zatím nepodařilo obnovit.
Kolem 11:00 UT se měl robot probudit a NASA se pokusila opět o přímý
rádiový kontakt. V tento okamžik, po poledni světového času, se konečně
objevily náznaky, že se situace začíná obracet k lepšímu.
Ve 12:34 UT, 90 min po probuzení Spiritu, zachytila jeho signály
stanice DSN u Madridu (Španělsko). Rover vysílal 10 min rychlostí
pouhých 10 bit/s (normální hodnota je 11000 bit/s). V 13:02
vydal Madrid další povel k předání dat z paluby. Spirit zareagoval
a od 13:26 UT proudily na Zemi po dobu 20 min údaje rychlostí
120 bit/s. V průběhu dne se pak zdařila ještě jedna rádiová
seance v trvání 15 min.
Krátce před 20:00 UT se podařilo rovněž spojení přes družici Mars Odyssey.
Tento přenos byl velice významný, protože se dokázalo získat asi 73 Mbit
dat rychlostí 128 kbit/s. Signály sice neobsahují žádné vědecké
informace a zahrnují i náhodné bloky bez relevantních údajů, ale především
se technikům dostala do rukou inženýrská data o subsystému zásobování
elektřinou. Na konci marsovského dne vyslalo pozemské středisko dvakrát
povel k přechodu na noční režim, rover však na výzvu nereagoval.
Pozemský tým připravuje zásahy do programu palubního počítače, který je
nejpravděpodobnějším viníkem současných potíží. Během uplynulých tří
dnů se asi šedesátkrát rebootoval. V okamžiku, kdy se vyskytly
potíže, probíhalo právě natáčení zrcadla infračerveného spektrometru.
Není tedy vyloučeno, že je nějakým způsobem provázaná mechanická porucha
přístroje Mini-TES se softwarem.
S obnovením normální činnosti však nelze počítat nejméně několik
(možná až 14) dní.
Kamera MOC na družici Mars Global Surveyor vyfotografovala mezitím na dně
kráteru Gusev přistávací plošinu, padák s horním víkem aparátu a
tepelný štít Spiritu. Podle snímků byla definotivně stanovena poloha místa
přistání. Nachází se na 14.57°j.š. a 175.47°v.d.
2004-01-24 inženýři pravděpodobně našli způsob,
jak obnovit splehlivou komunikaci s roverem a jak zamezit neustálému
resetování palubního počítače. Odezva na povely ze Země potvrdila teorii,
že příčinou závady jsou dvě flash paměti (ve kterých zůstavají data i po
vypnutí napájení) nebo software, který je řídí. V pamětech flash
uchovává Spirit 256 MB dat. Příkazem ze Země se dosáhlo, že se povely
uložily v normální paměti RAM a nikoliv ve flash. Poté již zareagoval
rover správně a vypnul se k nočnímu odpočinku. Komunikace probíhala
bez přerušení skoro hodinu rychlostí 120 bit/s. Další vývoj vidí
NASA opatrně optimisticky. "Stav roveru jsme upravili z kritického
na vážný," řekl manažer projektu Peter Theisinger z JPL. "Máme
vozidlo, které je stabilizováno po elektrické a tepelné stránce, a máme
fungující hypotézu, kterou jsme ověřili." V dalších rádiových relacích
bude prvním úkolem zvýšit rychlost přenosu dat a zjistit podstatu poruchy.
Konečným cílem je uvést rover pokud možno do plného funkčního stavu.
Nadějný postup při odstraňování poruchy pokračoval i následujícího dne
2004-01-25. Technici stanovili, že paměti
flash jsou funkční a tím se posílila teorie, že hlavní problém Spiritu
je v softwaru, který řídí správu souborů v paměti. Šance, že se
podaří opět rover zprovoznit, se opět posílila.
V oficiální zprávě JPL z 2004-01-26
je signalizován další pokrok. "Pacient je v rehabilitaci," prohlásila
manažerka projektu Jennifer Trosper(ová). Inženýři přišli na to, jak
zamezit samovolným resetům počítače, ke kterým docházelo prakticky každou
hodinu. Paměti flash jsou prozatím vypojeny a jako další krok se plánuje
vymazání souborů, které jsou v nich uloženy ještě z doby přeletu
mezi planetami. Tím se sníží náročnost obsluhy souborů v pamětech.
2004-01-27 bylo potvrzeno, že vysokozisková
anténa roveru je funkční, o čemž dříve panovaly pochybnosti. Pokračoval
pomalý přenos dat z pamětí flash. Zkoušky na pozemním simulátoru
podpořily diagnózu, že problém je ve správě souborů v pamětech.
V nich zůstávají i nadále nedostupná mj. hodnotná vědecká data.
Některá pozorování není ani možno opakovat, a proto by mohly být cenné údaje
nenávratně ztracené. Jedná se například o výsledky společného experimentu
s družicí Mars Express
z 2004-01-16 nebo o některé fotografie
z doby, kdy rover ještě spočíval na přistávací plošině. Rovněž zatím
chybí rozbory balvanu Adirondack spektrometry na robotické ruce. V řídícím
středisku panuje naděje, že se podaří Spirit zprovoznit v průběhu
dvou až tří týdnů.
Při příležitosti 37. výročí požáru kabiny Apolla 1
1967-01-27, byly pojmenovány tři vrcholky hor
v blízkosti místa přistání po astronautech, kteří tehdy tragicky
zahynuli. Označení Grissom Hill obdržel pahorek ve vzdálenosti 7.5 km,
označovaný na dřívějších fotografiích a mapkách jako Southwest Hill,
White Hill je vzdálen 11.2 km (dříve Northwest Hill) a konečně
jako Chaffee Hill byl pokřtěn další kopec 14.3 km daleko (South
Southwest Hill).
2004-01-28 zaznamenalo řízení letu výrazný
pokrok. Zatímco pokračovalo pozvolné čištění počítačové paměti, pořídil
rover a předal na Zemi první fotografii od osudného dne, kdy přestal
správně pracovat. Přední navigační kamera (HazCam) vyfotografovala
situaci před vozítkem. Zachytila robotickou ruku s Mössbauerovým
spektrometrem v pracovní poloze opírající se o balvan Adirondack.
V této pozici zkameněl rover před týdnem. Jennifer Trosper(ová),
manažerka mise, prohlásila, že pokud se směr, kterým pokračují práce,
ukáže jako správný, může se již příští týden přikročit k některým
vědeckým experimentům.
Rekonvalescence Spiritu pokračovala i následujícího dne. Proběhlo několik
částečně úspěšných pokusů získat data vztahující se k příčině
poruchy roveru. Během dalších dnů se rozhodne, jestli budou přeformátovány
paměti flash. Na Mars byly vyslány povely na vykonání dalších procedur.
Zpočátku má panoramatická kamera vyfotografovat okolní kamenné pole. Mají
být vykonány zkoušky ovládání kamerového stožáru a natáčení zrcátka periskopu
infračerveného spekteometru. Dále se technici pokusí získat z paměti
data z analýzy kamene Adirondack oběma spektrometry před týdnem. Kromě
technických oživovacích procedur se paralelně dostane už i na nové vědecké
bádání.
2004-01-29 dorazily na Zemi první vědecká data
po týdnu napětí a nejistot. Panoramatická kamera vyfotografovala dva světlé
kameny, které obdržely přezdívku Cake a Blanco. Tyto dva balvany jsou
vážnými kandidáty na detailní rozbor poté, co Spirit ukončí analýzu
kamene Adirondack.
K vědcům dorazila konečně i analýza kamene provedená mikroskopickou
kamerou a Mössbauerovým spektrometrem těsně před tím, než se rover
přechodně odmlčel 2004-01-22. Mikroskop
potvrdil, že Adirondack je kus krystalické tvrdé horniny. Data ze spektrometru,
který pro misi dodal německý partner, přišla na Zemi vůbec poprvé. Ukazují,
že kámen obsahuje minerály jako olivín, pyroxen a magnetit. Toto složení
odpovídá obvyklým čedičovým vyvřelinám, jak je známe ze Země. Adirondack
je tedy takřka jistě vulkanického původu. Rover zaútočí ještě na balvan
bruskou RAT [=Rock Abrasion Tool] umístěnou rovněž na robotické ruce, aby
bylo možno nahlédnout pod vrchní zvětralou vrstvu horniny. Poté by se měl
pomalu přesunovat ke kráteru vzdálenému 250 m severovýchodním směrem.
Snahou bude najít nějaký kámen, který byl vyvržen z hloubky terénu
při dopadu meteoritu, který kráter vyhloubil. Pokud se podaří dosáhnout
hrany kráteru, je možné, že budou objeveny výchozy kamenného podloží
na povrch okolní prašné pláně.
Technici pokračují v postupném čištění paměti od nepotřebných souborů.
Záměrem je odstranit data uložená ještě před přistáním na Marsu. Pak by
snad už mohly být paměti flash opět používány normálním způsobem.
V neděli ráno 2004-01-31 oznámil manažer
mise v JPL Dr. Mark Adler, že problémy se Spiritem jsou již patrně
minulostí. Po vyčištění paměti počítače od tisícovky zbytečných souborů
se podařilo nabootovat paměti flash, které potom pracovaly normálně. Aby
byla úplná jistota chystá se na pondělí úplné přeformátování pamětí flash
a instalace čisté verze letového softwaru. Předtím ještě dojde k odvysílání
některých zbývajících vědeckých dat, mj. ze společného experimentu
se sondou Mars Express. Spirit dokončí
zkoumání kamene Adirondack a koncem týdne se přesune k dalšímu úlomku
skály.
Následující průběh letu
Fotogalerie obsahuje celkem 89 obrázků, nejnovější byl přidán 2006-07-16.
Počet reakcí: 0
|