Novinky - leden 2004

2004-01-30 - Stardust

Status Report

Sonda Stardust se vzdálila od komety 81P/Wild-2 a pokračuje v letu volným meziplanetárním prostorem. Řídící středisko komunikuje se stanicí každý den. Telemetrie hlásí, že sonda je ve velmi dobrém stavu. Na příští týden je plánována korekce dráhy.
V minulém týdnu se uskutečnila telekonference vědeckého týmu z USA i ze zahraničí. Cílem bylo shromáždit výsledky rozborů, které mají být prezentovány v březnu na Konferenci o Měsíci a planetách (Lunar and Planetary Science Conference).

2004-01-26 - Ulysses

Blíží se další průlet kolem Jupitera

Sonda Evropské kosmické agentury, jejímž primárním úkolem je sledování Slunce především v polárních oblastech, byla vypuštěna v roce 1990 americkou nosnou raketou. Aby se dostala na dráhu s velkým sklonem k ekliptice musela nejprve uskutečnit průlet kolem Jupitera. Po takřka 13 rocích putování kosmem je nadále v dobrém stavu a přístroje stále pracují. Nyní se opět blíží k největší planetě Sluneční soustavy. Při této příležitosti se chystá sledovací padesátidenní kampaň, která začne tento týden a skončí v polovině března. Během ní bude sonda pod nepřetržitou kontrolou stanicemi DSN a palubní magnetofon bude vypnut. To umožní, že většina vědeckého vybavení bude moci pracovat bez přerušení "v přímém přenosu".
K největšímu přiblížení k Jupiteru dojde 2004-02-04 ve vzdálenosti 1684 průměrů planety (tj. asi 0.8 AU nebo 120 mil. km). 2004-02-01 se bude sonda nacházet ve vzdálenosti 5.3 AU (AU = astronomická jednotka = 150 mil. km) od Slunce. 2004-02-20 přetne její dráha rovinu ekliptiky (rovina, v níž obíhá Země kolem Slunce).
Ulysses zkoumal Slunce prakticky po celý sluneční cyklus, který vrcholil v polovině roku 2000. Přesto ještě v říjnu roku 2003 došlo k nečekanému probuzení sluneční aktivity, což se projevilo především na rádiovém provozu na Zemi, ale byla výrazně poznamenána i činnost některých kosmických sond a družic. K největšímu výtrysku sluneční hmoty došlo 2003-10-04 na západním okraji slunečního kotouče. Pro pozemského pozorovatele to bylo tedy na samé hranici pozorovatelnosti. Naproti tomu sonda Ulysses se nacházela víceméně "v dráze výstřelu" a i když byla poměrně daleko (5.3 AU), vykonala mnoho hodnotných pozorování, které se ještě stále zpracovávají. Události z října 2003, jsou však již pravděpodobně poslední výrazné projevy zvýšené sluneční aktivity. Předpokládá se, že se teď bude Slunce nějaký čas uklidňovat, než zase přejde do druhé části jedenáctiletého cyklu.

2004-01-21 - Cassini/Huygens

Zbývá rok do přistání na Titanu

Příští rok touto dobou se má do atmosféry Titanu, největšího měsíce Saturnu, vnořit sestupový modul Huygens. Modul, vyrobený v Evropě, do Saturnova systému dopraví americká meziplanetární laboratoř Cassini. Hyugens se tak stane vůbec prvním aparátem, který přistane na některém tělese vnější oblasti Sluneční soustavy.
Titan je jediný známý měsíc obklopený hustou atmosférou. Její složení se podobá směsi plynů, která byla, podle přesvědčení odborníků, přítomna před milióny let na Zemi ještě před vznikem života. Obsahuje množství sloučenin uhlíku, prvku, který je základním stavebním kamenem živých organismů. Navíc se atmosféra nachází ve "zmraženém" stavu, protože Saturn a Titan se nacházejí desetkrát dál od Slunce než Země.
Velkým tajemstvím je povrch Titanu. Elektronické oči sond prolétajících kolem Saturnu v minulosti nebyly schopny proniknout hustými mraky. Huygens tuto šanci má. Během sestupu atmosférou má pořídit přes 1000 fotografií a analyzovat přítomné plyny. Po dosednutí na povrch je schopen přežít dopad na pevnou zemi nebo i do hypotetického oceánu zkondenzovaných plynů.
Přistávací modul byl pojmenován na počest nizozemského astronoma, který Titan objevil v roce 1655.

2004-01-21 - Mars

Podle ruských představitelů ještě není vhodná doba pro let k Marsu

Poté, co se jako reakce na kosmickou vizi prezidenta Bushe ozvali někteří představitelé ruských vědeckých a průmyslových kruhů se svou vlastní představou dobývání Marsu, zchladil jejich nadšení náměstek ruského premiéra Boris Aljošin. V prohlášení agentuře Interfax sice připustil, že v Rusku existují technologické a vědecké možnosti pro takovou misi, ale v současné době neexistuje racionální důvod pro takovýto program. Plán prezidenta USA z 204-01-14 předpokládající obnovení letů na Měsíc a možná i na Mars je podle ruského politika motivován především vyhlídkou na příští volby.
Rusko se rozhodně nenechá vtáhnout do nových kosmických závodů. Není však vyloučeno, že se zúčastní programu jako partner. Žádná konkrétní nabídka z americké strany ale ještě nezazněla a žádná diskuse na toto téma se nekonala.

2004-01-20 - Deep Impact

Poslední šance poslat svůj podpis na kometu

Pouze do konce letošního ledna mají zájemci šanci dostat se do seznamu "pasažérů" ke kometě Tempel 1. K ní připravuje NASA sondu nazvanou Deep Impact. Bude se skládat ze dvou částí. Hlavní orbitální úsek ponese vědecké přístroje určené k pozorování komety. V její blízkosti bude uvolněn měděný 370 kg vážící projektil (Impactor) o velikosti a tvaru běžné popelnice s minimálním vybavením, který ovšem ponese mj. kompaktní disk se jmény příznivců kosmických letů, kteří se přihlásili nebo přihlásí na adrese http://deepimpact.jpl.nasa.gov/. Každý přihlášený obdrží certifikát účastníka mise.
Impactor se roztříští rychlostí 37000 km/h o povrch komety a očekává se, že vytvoří kráter o rozměru fotbalového stadionu. Prolétající orbitální modul bude analyzovat vyvržený materiál a výsledky v reálném čase předávat na Zemi. Vědci vyzývají profesionální i amatérské pozorovatele, aby své teleskopy v tomto okamžiku zaměřili na kometu, protože se může očekávat nevídaný kosmický ohňostroj.
Sonda odstartuje v prosinci 2004 a k setkání s kometou dojde 2005-07-04.

2004-01-17 - Popularizace kosmických letů

V pražském planetáriu je vystaven model MERu

Od soboty 2004-01-17 je v pražském planetáriu v Královské oboře vystaven model roveru MER, který v současné době jezdí po povrchu Marsu. Model ve skutečné velikosti sestavila skupina pod vedením Jana Šifnera nákladem 270 tisíc Kč. Vozítko je schopno se pohybovat podobným způsobem jako originál tj. nejvyšší rychlostí asi 180 m/h. Model je hlavní atrakcí nového programu planetária nazvaného "Invaze na Mars". Pořady se konají každou sobotu a neděli od 15 hodin.

2004-01-16 - Stardust

Po průletu kolem komety se situace stabilizuje

V uplynulém týdnu probíhala denní komunikace mezi sondou a řídícím střediskem. Telemetrické údaje potvrzují, že stanice úspěšně přestála setkání s kometou 81P/Wild-2 a její systémy fungují podle předpokladů. Stardust byl znovu uveden do přeletové konfigurace, ve které zůstane až do příletu k Zemi v lednu 2006.
Byla dokončena kalibrace navigační kamery a detektoru kosmického prachu. Nově pořízené snímky prokázaly, že zrcadlo periskopu bylo znatelně poškozeno srážkami s pevnými částicemi. To se ostatně očekávalo a periskop byl použit právě proto, aby nebyla zasažena optika samotné kamery. Snímky pořízené přímo bez periskopu jsou nadále kvalitní.

2004-01-16 - Cassini

Status Report

Sonda pokračuje v letu v dobré kondici a bez problémů. Poslední spojení zatím bylo navázáno 2004-01-13 přes stanici DSN Goldstone.
Byla ukončena přeletová sekvence C40 [=Cruise sequence] a zahájila se sekvence C42, kterou se začíná fáze vědeckých měření těsně před příletem (Approach Science Phase). Předchozí sekvence zahrnovaly především údržbu, kalibraci a testy přístrojů a sporadická vědecká měření, s výjimkou speciálních přístrojů určených ke zkoumání meziplanetárního prostředí. V nové fázi bude zahájeno intenzivní zkoumání přibližujícího se Saturnu až do navedení na oběžnou dráhu v červenci 2004. Jedním z programů je dlouhodobé sledování účinků slunečního větru na magnetosféru planety pomocí spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], magnetometru MAG a zobrazovacího systému MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] současně se sledováním aurorálních rádiových emisí aparátem RPWS [=Radio and Plasma Wave Science]. Paralelní měření ultrafialového vyzařování Saturnu provádí na oběžné dráze kolem Země i teleskop HST. Cílem kampaně je porozumět, jakým způsobem reaguje magnetosféra Saturnu na změny ve slunečním větru.
V dalším průběhu přibližování se bude provádět snímkování ve viditelném a infračerveném oboru, pátrání po neznámých družicích a pozorování vodíkových emisí v ultrafialovém oboru. V posledním měsíci před příletem bude pozornost zaměřena na měsíc Titan a prstence planety.

2004-01-15 - Měsíc

Rusko by rádo navázalo na přerušený planetární výzkum

Den po vystoupení prezidenta Bushe, ve kterém oznámil novou americkou iniciativu v meziplanetárních letech, se ozvaly podobné signály i z Ruska. Nikolaj Mojsejev, ředitel ruské agentury Rosaviakosmos, prohlásil, že "máme řadu návrhů na organizování expedic na Měsíc a k Marsu". Do konce letošního roku má být vypracován federální kosmický plán sahající až do roku 2015 a některé z těchto projektů mají šanci se v něm objevit.
Ruské meziplanetární lety po rozpadu Sovětského svazu prakticky vymizely (s výjimkou neúspěšného startu k Marsu v roce 1996), především kvůli nedostatku financí. Neznamená to ovšem, že teoreticky a v omezené míře se na této problematice nepracovalo. Rovněž zkušenosti a technologie vyvinuté během minulých čtyřiceti let kosmické éry v Rusku stále existují. Například zástupce bývalé společnosti NPO im. Lavočkina, která měla "monopol" na sovětské planetární roboty oznámil, že jsou schopni do jednoho roku připravit konstrukci nového pokročilého Lunochodu a vyslat ho na Měsíc do tří let. Před nějakou dobou se rovněž objevila informace, že Rusko si troufá vyslat člověka k Marsu v roce 2014 a za desetinu nákladů, o kterých se hovoří v USA. Nakolik jsou podobné úvahy podložené realitou a nakolik jsou jen furiantstvím, není možné posoudit. Faktem ovšem nepochybně je, že Rusko i přes současnou nedobrou hospodářskou situaci zůstalo kosmickou velmocí první velikosti a nelze je podceňovat. Pravděpodobnější se ale přesto jeví, že Rusko spojí své síly s USA (a případnými dalšími zeměmi) a příští ambiciózní vesmírné programy se budou odehrávat v rámci rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Projekt ISS je dobrým příkladem takového spojení sil a financí.

2004-01-14 - Měsíc

Prezident Bush si přeje návrat lidí na Měsíc v roce 2015

Ve středu 2004-01-14 se uskutečnila očekávaná návštěva prezidenta USA G. Bushe v "hlavním stanu" NASA ve Washingtonu. Při této příležitosti se prezident pokusil nastínit další směry v kosmickém programu USA, především při dobývání Měsíce a prostoru za nízkou oběžnou dráhou. Podle dnešních představ by se lidská noha měla opět dotknout měsíčního povrchu nejdříve v roce 2015 a nejpozději v roce 2020. Cílem je definitivní zakotvení na Luně, nikoliv pouhé "otiskávání stop a zatloukání vlajek". Na Měsíci má vzniknout stálá základna, která má sloužit jako předpolí pro další pronikání do vzdálenějších oblastí. Bush hovořil o Marsu a letech "napříč solárním systémem". Na měsíční základně by se měly zkoušet revoluční kosmické technologie. Uvádí se například pokusy s výrobou raketového paliva z místních surovin. Podle prezidentových slov "nevíme, kde tato cesta skončí, víme ale, že lidstvo směřuje do kosmu."
Finance na plánované projekty by se měly získat mj. přerozdělením stávajících prostředků. Po ukončení vesmírných závodů společně se skončením studené války se např. uvolnilo mnoho peněz plánovaných původně na vojenské programy. Na dalších pět let má NASA přiděleno 86 miliard USD a přislíbeno zvyšování o 1 miliardu ročně. Nová vesmírná iniciativa nemá být závodem ale systematickým "putováním". K účasti se ve jménu přátelství a spolupráce vyzývají i ostatní národy, které sice nebyly jmenovány, ale mlčky se předpokládá, že jsou to minimálně ty, které se dnes zúčastní výstavby mezinárodní kosmické stanice ISS, tedy především Rusko, Evropa, Kanada a Japonsko.
Výstavba ISS bude ukončena v roce 2010 a s ní pravděpodobně skončí za nějaký čas i provoz flotily kosmických raketoplánů. Činnost lidí na ISS zajišťovaná z velké míry ruskou a evropskou technikou by se měla soustředit na výzkum efektů lidské přítomnosti v kosmickém prostoru. Pro nové projekty bude nutno vyvinout jiné plavidlo, které se prozatím označuje jako CEV [=Crew Exploration Vehicle]. Mělo by se začít zkoušet již v roce 2008 a první let s posádkou se očekává v roce 2014.

2004-01-09 - Mezinárodní spolupráce

Rusko bude používat Bajkonur až do roku 2050

Prezidenti Kazachstánu a Ruska se dohodli na prodloužení nájemní smlouvy kosmodromu Bajkonur až do roku 2050. Kosmodrom, který postavil na začátku kosmické éry Sovětský svaz ve středoasijské poušti byl a stále zůstává nejvýznamnějším vesmírným přístavem Ruska. Z jeho startovních ramp se uskutečňují nejenom vzlety běžných družic a pilotovaných expedic ale odtud začínaly svoji pouť zatím všechny ruské sondy pro průzkum těles Sluneční soustavy.
Poslední start (Mars Express) zajistily ruské organizace pro ESA v červnu 2003. Podrobnosti smlouvy, která má být podepsána letos, nebyly oznámeny.

2004-01-09 - Cassini

Status Report

Zatím poslední telemetrická data přijala 2004-01-07 sledovací stanice v Goldstone. Podle telemetrických údajů se sonda nachází v dobrém stavu a všechny systémy procují podle předpokladů. Aktivity během posledních dnů zahrnovaly běžnou údržbu a kontrolu hardwaru a softwaru.
Mezinárodní astronomická komunita a tým projektu Cassini zahájili koordinovaný dlouhodobý program sledování Saturnu a jeho systému měsíců. V jeho rámci bude věnováno Saturnu i 17 oběhů kosmického teleskopu HST. Cílem je především zjišťování stavu atmosféry v různých vlnových pásmech.
2004-01-08 se podařilo poprvé zachytit plazmovým spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] mezihvězdné ionty daleko za dráhou Jupitera. Je to prozatím nejvýznamnější výsledek práce CAPS.
Posledního dne roku 2003 se Saturn ocitl nejblíže Zemi pro dalších 29 roků. Prstence byly nakloněny směrem k pozemskému pozorovateli a Saturn byl tudíž mimořádně jasný.

2004-01-06 - Stardust

Sonda se vzdaluje z nebezpečné oblasti

Dnešního dne opustila sonda Stardust oblast komy komety 81P/Wild-2, ve které byla permanentně ohrožena srážkou s pevnými částicemi. Na webu se objevil další nádherný snímek jádra komety. Zatím publikované obrázky uvádějí odborníky v nadšení i když byly pořízeny navigační kamerou, která původně nebyla zamýšlena pro vědecká pozorování. Získaných 72 snímků je však zatím nejlepších, které máme z okolí komet k dispozici.
Průlet kolem komety nebyl jednoduchý. Podle informací z paluby se sonda střetla nejméně desetkrát s kosmickým zrnkem pohybujícím se šestkrát rychleji než kulka z pušky (6.1 km/s). Nárazy způsobily proražení první vrstvy ochranného štítu. Naštěstí měla sonda takových vrstev několik. Překvapení vzbudilo rozložení částic kolem komety. Logicky se předpokládalo, že jak se bude sonda přibližovat, bude hustota nárazů vrůstat a po nejtěsnějším průletu zase slábnout. Naproti tomu se zdá, že Stardust narazil na jakési mračno částic dlouho před přiblížením, pak se prach skoro vytratil a další hustý oblak se vyskytl až na odletové větvi dráhy.

2004-01-06 - Měsíc

Vrátí se USA na Měsíc?

Podle dobře informovaných zdrojů má příští týden oznámit prezident G. Bush plán na návrat člověka na Měsíc. Mělo by k němu dojít nejdříve v roce 2013, pokud Kongres USA tento záměr schválí a přidělí příslušné finance.
Američané by se po dokončení výstavby mezinárodní kosmické stanice ISS měli pro zásobování zaměřit na intenzivnější využívání ruských transportních lodí a modulů vypouštěných nosnou raketou Ariane a provoz raketoplánů by měl být podstatně zredukován. Místo toho by se ušetřené prostředky měly věnovat na nový velký projekt kosmického plavidla, které by se stalo univerzálním dopravním prostředkem nejprve k Měsíci, později možná i dál. Prezident Bush má na vývoj nové klíčového kosmické lodi požádat o přidělení 800 mil. USD pro rok 2005. Rozpočet NASA by poté měl několik dalších let růst o 5% ročně. První letové zkoušky nové kosmické lodi nazývané zatím "Crew Exploration Vehicle" se plánují již na rok 2007. Má vycházet ze zkušeností programu Apollo. Kabina nemá být vybavena křídly a přistávat má na padácích. I když se zdá, jako by se vývoj vracel zpět, má být zkonstruována tak, aby ji bylo možno použít i pro vzdálenější expedice například k návštěvě asteroidů skupiny NEA nebo dokonce až k letu na Mars. V prvním období by CEV sloužilo jako dopravní prostředek k ISS a zpět.
Podobné prohlášení se očekávalo již v prosinci minulého roku u příležitosti slavnosti ke 100. výročí vzletu prvního motorového letadla. Nová americké iniciativa má nepochybně původ ve snaze USA udržet si vedoucí postavení v kosmickém výzkumu poté, co se objevují náznaky, že jiné země a mezinárodní organizace zahrnují let na Měsíc do svých dlouhodobých plánů. Takovéto signály přicházejí např. z evropské organizace ESA nebo z Číny, která navíc v roce 2003 dokázala vypustit vlastními silami loď s lidskou posádkou do kosmického prostoru.
Poté, co na Marsu úspěšně přistál geologický robot Spirit, je atmosféra pro vyhlášení takovéhoto plánu poměrně příznivá. K oznámení nového amerického cíle by mělo dojít 2004-01-14.

2004-01-02 - Stardust

Průlet kolem komety bez problémů

Let kosmické sondy Stardust dosáhl dnes prozatím svého vrcholu. Uskutečnil se těsný průlet kolem komety 81P/Wild-2 ve vzdálenosti pouhých 240 km. Během dramatického průletu probíhalo snímkování a sběr prachu z okolí. Sonda let vysokou rychlostí v "zaprášeném" prostředí přežila a nyní směřuje k Zemi, kam má v lednu 2006 dopravit první vzorky hmoty zachycené z bezprostředního okolí komety a z meziplanetárního prostředí, které shromažďovala v několika kampaních během přeletové fáze od startu v roce 1999. Mezitím dokázala urazit 3.22 miliardy km a setkání s kometou se uskutečnilo ve vzdálenosti 389 mil. km od Země.
Obrázky pořízené u komety předčily všechna očekávání. Jsou to prozatím nejlepší snímky vesmírné "špinavé sněhové koule", které mají pozemští vědci k dispozici. Sonda proletěla v největší blízkosti kolem jádra komety tvaru koule o průměru asi 5 km 2004-01-02 v 19:42 UT relativní rychlostí 21.96 km/h a odvysílala 72 snímků. Během průletu byla ukryta za štíty, které ji měly ochránit před katastrofickou srážkou s pevnými částicemi v komě. Prachové částečky byly loveny pomocí vysunutého sběrače tvaru tenisové rakety s povrchem tvořeným speciální hmotou - aerogelem, což je v podstatě napěněný oxid křemičitý (99.8% vzduchu), který je schopen ubrzdit a zachytit dopadající zrnka prachu, aniž by podstatným způsobem změnil jejich charakteristiky. Aerogel obohacený o zachycenou kosmickou hmotu má být dopraven v přistávacím pouzdru 2006-01-15 do vojenského prostoru v Utahu (USA).
Poslední okamžiky průletu kolem komety vypadaly takto (časy jsou skutečné na hodinách sondy, signály na Zemi měly asi 22 min zpoždění):

• 2004-01-02 13:49 UT - zahájena setkávací sekvence v palubním počítači
• 14:19 UT - konfigurováno kometární a prachové čidlo
• 17:19 UT - navigační kamera pořizuje snímky
• 18:19 UT - další snímky navigační kamery
• 19:04 UT - zapojen přístroj měřící hustotu prachu
• 19:12 UT - ukončen přenos dat, vysílá se pouze nosný signál
• 19:13 UT - závěrečná orientace sondy pro nadcházející průlet
• 19:19 UT - největší přiblížení ke kometě
• 19:25 UT - navigační kamera ukončila periodu nejvyšší frekvence snímkování
• 19:25 UT - reorientace sondy z polohy pro průlet
• 19:26 UT - obnoveno vysílání dat
• 19:27 UT - navigační kamera pořizuje poslední snímek
• 19:29 UT - navigační kamera vypojena
• 19:36 UT - začíná přenos obrázků a dat z měření hustoty prachu
• 2004-01-03 13:19 UT (Plán) - kometární a prachové čidlo se vrací k přeletovému módu, konec setkávací sekvence v palubním počítači

2004-01-02 - Asteroidy

Pád meteoritu v severním Íránu

Podle zprávy íránského rozhlasu dopadl 2004-01-02 na území města Bábol na pobřeží Kaspického moře meteorit. Pád, který se odehrál asi 1 km od obytné zóny, způsobil menší hmotné škody na budovách a byl pociťován jako otřesy půdy. Ztráty na životech hlášeny nejsou, mezi obyvatelstvem však vypukla panika. Není divu, protože katastrofickému zemětřesení před několika dny ve městě Bám v jiné oblasti Íránu padlo za oběť několik desítek tisíc životů.
Bohužel nebyly oznámeny zatím žádné další podrobnosti o velikosti meteoritu, kráteru, zbytcích atp. Pokud je zpráva pravdivá, jedná se o nejvýznamnější dopad kosmického tělesa na Zemi od známé události na Sibiři v roce 1908 (tunguzský meteorit - pravděpodobně jádro komety).

2004-01-01 - Život ve vesmíru

Bakterie nalezena ve vrtu z hloubky 1350 m

Tým vědců objevil bakterii ve vzorku odebraném z vrtu hlubokého 1350 m ve vulkanické hornině na Havajských ostrovech. Je to další důkaz o schopnosti života proniknout a udržet se i v nejméně pravděpodobných prostředích. Naděje, že jednou budou jednoznačné známky života objeveny na Marsu nebo i jinde ve vesmíru je tím zase více posílena.
Bakterie na Zemi byly zjištěny již prakticky ve všech myslitelných prostředích od mnohakilometrových hloubek oceánů po místa zakrytá mohutným arktickým ledovcem. Informace o nálezu živoucího organismu, který žil obklopen kilometry vulkanických hornin, byla otištěna v prosincovém čísle časopisu Geochemistry, Geophysics and Geosystems. Na výzkumu se podílela mj. i NASA a JPL. Podle vyjádření odborníků, pokud může existovat život na Zemi v takovýchto extrémních podmínkách, není vyloučeno, že může být nalezen i na Marsu hluboko pod povrchem. Všechny potřebné prvky (uhlík, dusík, fosfor) jsou všudypřítomné, potřeba je jenom mít k dispozici vodu. Prvním úkolem je tedy na kosmických tělesech pátrání po vodě, byť hluboko pod povrchem.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23