Novinky - prosinec 2009

2009-12-22 - Cassini

Status Report (2009-12-09 až 2009-12-15)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-12-15. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-12-09 minula sonda necíleně měsíček Helene.
Kromě prioritního vědeckého pozorování při průletu kolem Titanu se v tomto týdnu uskutečnilo měření zastoupení hélia spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] v okamžicích, kdy současně rádiová aparatura RSS [=Radio Science Subsystem] prováděla zákrytové experimenty. Analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] byl v činnosti během průletu rovinou prstenců. RSS dále při zákrytu studoval ionosféru a atmosféru Saturnu, přičemž byl měřen vertikální profil hustoty elektronů v ionosféře a hustota, tlak a teplota neutrální atmosféry. Přístroje na studium plazmatu MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pozorovaly interakce mezi ionty a elektrony s prstenci a ledovými satelity a sledovaly ranní stranu hranic magnetosféry v různých vzdálenostech od planety. Vizuální a infračervený spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] studoval prstence E a G a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 12 hodin registroval atomární kyslík a vodík.
2009-12-10 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíce Pallene. Téhož dne byl přibližně na jeden den uzavřen kryt hlavního raketového motoru (cyklus 54).
Dne 2009-12-12 v 03:23 UT prolétla sonda ve vzdálenosti 4850 km kolem Titanu. Nejbližší bod přiblížení T63 se nacházel nad 33° s.š. Hlavní pozornost byla tentokrát věnována studiu vlastností plazmového prostředí zařízením CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Na příletové větvi dráhy se uskutečnila radiometrická pozorování měsíce. Kamery ISS [-Imaging Science Subsystem] mapovaly severní část oblasti Adiri a společně s přístroji VIMS a CIRS monitorovaly oblačnost. Oblaka sledoval VIMS na příletové dráze a poté s kamerovým systémem pořizoval mozaiku oblasti Shangri-La a Belet v rozlišení 40 km/pixel. Atmosféru a stratosféru zkoumal ve vzdálené infračervené oblasti přístroj CIRS. Magnetometr analyzoval rozložení plazmy táhnoucí se za Titanem. Přístroj MIMI měřil energii vstupující s energetickými ionty a elektrony do atmosféry. Zařízení na studium plazmového prostředí RPWS studovalo tepelnou plazmu v ionosféře a v okolí a sledovalo vzájemné působení magnetosféry Titanu a Saturnu. Spektrometr UVIS sledoval atmosféru Titanu v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti. Měřeny byly emise dusíku a vodíku, absorpce jednoduchými uhlovodíky a rozptyl aerosolovou mlhou.
2009-12-15 se uskutečnil korekční manévr OTM-227 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor byl zažehnut v 20:14 UT a po době hoření t=4.18 s změnil rychlost letu o Δv=0.713 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2009-12-17 - Spirit

Překvapivé výsledky zkoušky kol

2113. solu (2009-12-12) se uskutečnily další diagnostické testy pravého zadního a předního kola roveru Spirit. Pravé zadní kolo vypovědělo poslušnost před dvěma týdny a i nadále s ním nejde pohnout, přičemž vykazuje vysoký elektrický odpor vinutí v motoru. Pravé přední kolo je mimo provoz již od solu číslo 779 (2006-03-13), tedy více než tři a půl roku. V poslední zkoušce byl ale změřený odpor normální a kolo se dokonce nepatrně pootočilo.
Malé otočení kola je běžným úkazem při zkoušce elektrického odporu u funkčního motoru, pohon pravého předního kola ale měl být vadný. Zkouška pravého předního kola byla první od chvíle, kdy bylo v roce 2006 prohlášeno za nefunkční. Tenkrát vše nasvědčovalo tomu, že je někde přerušené vinutí. Ačkoliv nebylo zcela zřejmé, jak by k poruše mohlo dojít, usoudili technici, že závada je neopravitelná a kolo odepsali. Že by se mýlili? Na paměti je ale třeba stále mít, že poslední zkouška 2113. solu ověřovala jen odpor rotoru a na základě jenom těchto povrchních informací není možné vyvozovat žádné definitivní závěry.
V plánu na 2116. sol (2009-12-15) byl pokus o jízdu. Ta by měla dále prověřit funkčnost pravého předního a zadního kola. Výsledky zkoušky se očekávaly ve čtvrtek 2009-12-17.

2009-12-15 - Cassini

Status Report (2009-12-02 až 2009-12-08)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-12-08. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V tomto týdnu měřil infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zastoupení kyslíkových sloučenin - H2O a CO2 - ve stratosféře Saturnu jako funkci geografické šířky, prováděl mapování Saturnu ve střední infračervené oblasti za účelem stanovení teplot v troposféře a tropopauze s prostorovým rozlišením asi 2°. Systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizoval širokoúhlou kamerou fotopolarimetrické snímky, záběry Japeta a na Saturnu hledal blesky. Soubor přístrojů pro studium magnetosféry a plazmového prostředí pokračoval v kampani zkoumání slunečního větru, polárních září a hranic magnetosféry. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] společně s kamerami ISS sledovaly prstence E a G a dynamiku atmosféry Saturnu.
2009-12-04 v 09:00 UT se uskutečnil v apoapsidě dráhy korekční manévr OTM-225 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] pracovaly t=180.38 s a změnily rychlost letu o Δv=201.6 mm/s.
Dne 2009-12-07 bylo rozhodnuto zrušit plánovanou korekci OTM-226.

2009-15-14 - Mars Reconnaissance Orbiter

Konec bezpečnostního módu

Družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) ukončila 2009-12-10 let v bezpečnostním módu, ve kterém se nacházela od letošního srpna. Jednalo se o poslední krok v sérii povelů, které obdržela sonda v posledním týdnu. Středisko začalo posílat jisté preventivně-ochranné soubory již v pondělí 2009-11-30. Jakmile se dokončí prověrky všech vědeckých přístrojů, obnoví MRO normální průzkum planety. Vědci by se měli dočkat nových dat do jednoho týdne.
Řídící tým před týdnem úspěšně odeslal opravu palubního softwaru, která chrání družici před jistým - i když velmi nepravděpodobným - nebezpečným scénářem, současným resetováním obou počítačů. V takovém případě by byla mise vážně ohrožena. "Pacient je už mimo nebezpečí, ale musí se učinit ještě řada kroků, než se postaví na nohy," komentoval stav MRO manažer mise Jim Ericson z JPL.
Bezpečnostní mód se aktivoval po samovolném resetování palubního počítače 2009-08-26. V letošním roce se jednalo už o čtvrtý podobný případ. Pokaždé se podařilo uvést MRO do provozu během několika dní. Naposledy se ale inženýři rozhodli, že si nechají nějaký čas na podrobnou analýzu příčin a pokusí se sondu na dálku vylepšit tak, aby se stejné problémy v budoucnu neopakovaly.

2009-12-11 - Rosetta

Status Report (2009-11-14 až 2009-11-27)

Sledovaný časový interval zahrnuje dva týdny následující po průletu sondy kolem Země. Vědecká pozorování související s průletem soustavou Země-Měsíc byla úspěšně završena. Přesné sledování skutečné dráhy potvrdilo, že se Rosetta nachází blízko požadované odletové trajektorie. Na základě těchto měření byly stanoveny parametry malého korekčního manévru, který se posléze bez problémů podařilo zrealizovat 2009-11-23, přičemž byla rychlost letu změněna o Δv=58 cm/s.
Ve druhém týdnu proběhla řada aktivit, které byly zapotřebí k regeneraci paměti EEPROM [=Electrically Erasable Programmable Read Only Memory]. Obsahovaly obnovu EEPROM ve čtyřech modulech procesorů palubních systémů pro správu dat DMS [=Data Management System].
Z vědeckých přístrojů zůstal v provozu pouze monitor radiačního pozadí SREM.
Denní spojení se sondou udržovala převážně sledovací stanice New Norcia. V několika případech vypomohlo zařízení NASA v Goldstone a u Madridu.
Na konci sledovaného období, dne 2009-11-27 se Rosetta nacházela 11 mil. km (0.073 AU) od Země, což představovalo 37 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 146.87 mil. km (0.982 AU). Dne 2009-11-23 prolétla sonda perihelem dráhy ve vzdálenosti 146.6 mil. km (0.98 AU). Tak blízko ke Slunci se již nikdy nedostane, protože dva velké motorické manévry v roce 2011 a 2014 ji převedou na dráhu cílové komety, která nikdy neprotíná dráhu Země (1 AU).
Dodatečně byla zveřejněna přesná data o posledním gravitačním manévru u Země. Nejnižší bod dráhy ležel ve výšce 2479.523 km a sonda jím prošla 2009-11-13 v 07:45:38.9908 UT.

2009-12-09 - Extrasolární planety

Vysvětlení "lithiové záhady"

Hvězdné nitro je obrovským generátorem, v němž probíhá neustálá přeměna prvků. Nejznámější je fúze vodíku, při níž vzniká hélium. Hvězdy generují i ostatní chemické prvky, vlastně skoro celá Mendělejevova tabulka je výtvorem extrémních podmínek panujících na hvězdách během jejich života.
Oproti většině prvků lehká jádra lithia (Li), berilia (Be) a bóru (B) se ale ve významném množství uvnitř hvězd netvoří. Má se za to, že převážné množství těchto prvků vzniklo krátce po Velkém třesku před přibližně 13.7 miliardami let. Většina hvězd by tudíž měla mít stejné zastoupení lithia - kromě případu, že by lithium uvnitř hvězd bylo nějakým exotickým způsobem likvidováno. Při pozorování hvězd bylo skutečně zjištěno, že množství lithia povětšinou odpovídá očekávaným hodnotám. U některých - a mezi nimi i u našeho Slunce - bylo lithia řádově méně. Tento rozpor, zaznamenaný již před 60 lety, pro který nebylo rozumné vysvětlení, byl označován jako lithiová záhada.
Na řešení možná přišli astronomové pátrající po extrasolárních planetách. Observatoř ESO [=European Southern Observatory] v Chile, vybavená 3.6 m teleskopem se spektrometrem HARPS [=High Accurancy Radial Velocity Searcher] se sledování cizích planetárních soustav věnuje systematicky několik let a na svém kontě má celou řadu zásadních objevů. Při řešení lithiové záhady pozorovala asi 500 hvězd, z čehož asi u 70 bylo známo, že hostí planety. Pozorování zjistila, že lithiový deficit vykazují právě hvězdy s obíhajícími planetami. Většina hvězd s planetami obsahuje méně než 1% lithia, jak ostatní hvězdy. Podle názoru vědců mohou planety ovlivňovat pohyb hmoty uvnitř hvězd a přeskupovat různé chemické prvky, což může vést k efektivnímu "ničení" lithia, které hvězda obdržela při svém vzniku.
Jestliže by se tato hypotéza potvrdila, získali by astronomové další vodítko, jak pátrat po planetárních soustavách - hledáním hvězd s lithiovým deficitem.

2009-12-08 - Spirit

Další kolo mimo provoz?

Série diagnostických testů, které absolvovalo pravé zadní kolo 2104. a 2105. solu (3. a 4. prosince), měla za úkol přijít na příčinu zastavení kola 2099. solu (28. listopad) a i dříve. V této chvíli není možné vyslovit žádné definitivní závěry, ale výsledky zkoušek nevyznívají příliš optimisticky. Bude nutno podniknout ještě další prověrky.
V průběhu posledních testů byl měřen elektrický odpor rotoru při třech různých teplotách a technici se pokusili otočit kolem o jeden radián (asi 57°). Elektrický odpor vinutí motoru byl při všech teplotách nezvykle vysoký. Už při první zkoušce byla krátce po jejím zahájení zaznamenána zvláštní změna z velice nízké hodnoty na velmi vysokou. Odpor zůstal vysoký při všech testech. Kontrolní měření na levém zadním kole ukazovalo normální hodnoty odporu motoru. Pokus o otočení kola skončil okamžitě po zahájení, aniž by se kolo vůbec pootočilo.
Další plán počítá s tím, že se postupně prověří několik možných hypotéz: porucha motoru, interní zablokování převodovky, vnější překážka otáčení kola (např. zaklíněný kámen). Byly připraveny příslušné sekvence povelů pro soly číslo 2109 a 2110 (8. a 9. prosince).

2009-12-07 - Cassini

Status Report (2009-11-24 až 2009-12-01)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-12-01. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-11-25 se uskutečnila periodická čtvrtletní kontrola PEM [=Periodic Engineering Maintenance] orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation Control System]. Přezkoušeny byly servopohony závěsů motoru a záložní sestava silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Setrvačníky byly roztočeny v obou směrech na 100 ot/min.
Na starších snímcích ze sondy byla pozorována vlákna ledových částeček mezi měsíčkem Prometheus a prstencem F. Oběžná dráha měsíce leží velmi těsně vedle prstence, a protože má jistou excentricitu, periodicky se noří do prstence a vychází ven. Gravitace měsíce z prstence vytahuje ledové částice.
Na webových stránkách Cassini byl publikován názor, že za nerovnoměrným rozdělením jezer na Titanu na severní a jižní polokouli může výstředná dráha Saturnu kolem Slunce. V době, kdy je na jižní polokouli léto, planeta se nachází o 12% blíže ke Slunci než v létě na severní polokouli.
2009-12-01 byla na palubě sondy provedena kalibrace trysky ve směru Y.

2009-12-03 - 2001 Mars Odyssey

Sonda v bezpečnostním módu

Družice NASA 2001 Mars Odyssey se od soboty 2009-11-28 nachází v bezpečnostním módu a řídící tým podniká opatrné kroky, aby se do jednoho týdne obnovil normální provoz. Příčina události je již známá - družice správně zareagovala na závadu v paměti palubního počítače. Způsobila ji externí datová sběrnice, podobně jako při výpadku z června 2008.
I v bezpečnostním módu udržovala družice přes víkend spojení s pozemním střediskem a teploty a elektrické zásobování zůstalo ve správných mezích. Aby se odstranil záznam o chybě, obdržel počítač 2009-12-02 příkaz ke studenému restartu. Sonda nahlásila, že restart proběhl úspěšně.
Manažer projekt Philip Varghese z JPL to komentoval: "Událost je takového druhu, jakou jsme již zažili, takže máme vyzkoušený postup na obnovení normální činnosti."
Mars Odyssey krouží kolem Marsu od roku 2001. Kromě vlastního hlavního vědeckého programu hraje velkou roli jako podpůrná stanice mise vozítek Spirit a Opportunity, dříve též u přistávacího modulu Phoenix. Dokud se nepodaří družici zcela zprovoznit, bude nutno s rovery udržovat spojení přímou linkou s menší přenosovou kapacitou.

2009-12-01 - Chang'e 2

Druhá čínská sonda k Měsíci v roce 2010

Čína vypustí svou druhou sondu k Měsíci již v příštím roce. Sdělovacím prostředkům to sdělil Ye Peijian, přední čínský vědec a hlavní konstruktér družice Chang'e 1, první čínské lunární sondy. Chang'e 2 využije záložního exempláře Chang'e 1, vědecké vybavení a profil mise ale bude zcela odlišný. Družice by se měla pohybovat na dráze o 100 km nižší a vědecké přístroje by měly být podstatně dokonalejší. Jako kamera má být například použito zařízení CCD [=Charge-coupled Device], které má lepší rozlišovací schopnost, než jakou měla kamera na první sondě. Chang'e 2 má právě nyní procházet úpravami a prověrkami, aby byla připravena ke vzletu v říjnu 2010.
Během mise Chang'e 2 se mají uskutečnit blíže nespecifikované zkoušky v rámci přípravy na další krok v čínském dobývání Měsíce, kterým má být přistávací aparát s pohyblivým vozíkem. Tento projekt, označovaný nyní jako Chang'e 3 je momentálně ve fázi realizace prototypu a vzlet byl stanoven s termínem do roku 2013. Do vesmíru vynese sondu raketa Long March 3B (CZ-3B) ze základny Xichang. Přistávací aparát by měl dosednout v lunární oblasti Sinus Iridium.
První misi k Měsíci zahájila Čína v roce 2007 úspěšným startem sondy Chang'e 1, která byla později navedena na oběžnou lunární dráhu. Po dobu zhruba jednoho roku prováděla vědecká pozorování s hlavním důrazem na snímkování povrchu.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23