Novinky - duben 2009

2009-04-29 - Ceres Polar Lander

Další výprava do pásu asteroidů

V době, kdy průzkum sluneční soustavy nabírá na obrátkách, někteří vědci začínají uvažovat o misích k doposud přehlíženým světům. Jedním z nich je Ceres, trpasličí planeta pohybující se uvnitř pásu asteroidů. Rozbory ukazují, že by mohla být skvělým cílem dalšího průzkumu, dokonce i z astrobiologického hlediska.
Na přípravě výpravy k planetce pracuje Joel Poncy, vedoucí sekce meziplanetárních pokročilých projektů z Observation and Science Directorate of Thales Alenia Space. Jedná se o evropskou společnost zabývající se družicovými systémy a další kosmickou infrastrukturou. Do této doby se podílela na řadě vědeckých misí, např. Huygens, CoRoT, ExoMars, Mars Express a Venus Express. Myšlenkou letu na Ceres se s Poncym zabývá i Olivier Grasset a Gabriel Tobie z LPG-Nantes.
Předběžné plány na projekt Ceres Polar Lander už byly vypracovány. Hlavní myšlenkou je realizovat nízkonákladovou misi, využívající spolehlivou existující technologii. Měla by doplňovat jiné rozsáhlejší projekty a rovněž navázat na výsledky v současné době probíhajícího letu sondy Dawn.
Sondu by měla do vesmíru dopravit nosná raketa Sojuz. Let k cíli by trval čtyři roky a před přistáním by se sonda nejprve usadila na oběžné dráze. Přistávací modul by se oddělil od mateřského tělesa, zbrzdil a dosedl v blízkosti vyhlédnutého místa u pólu. Automat by měl zabezpečit přistání mimo balvanitý terén a zastíněná místa. Po přistání by se podobně jako u sondy Phoenix prováděly analýzy okolního materiálu. V určitý okamžik by byl vysazen pohyblivý miniaturní rover, který by dokázal uskutečnit výzkum ve větší vzdálenosti. Lze si představit, že by prováděl i podobné astrobiologické experimenty jako ExoMars.
Přistání automatického aparátu vyžaduje velice sofistikovanou techniku. Bohudík se již chystá v rámci jiných projektů. Poncy zmiňuje robotickou misi k jižnímu pólu Měsíce (projekt MoonNext), pro niž získala Thales Alenia Space kontrakt na studii. Ceres Polar Lander by mohl využít jedinečné příležitosti získat za malou cenu nejnovější technologii vyvíjenou pro měsíční a marsovské přistávací operace, rover a přístroje určené pro - z hlediska teplot a gravitace - podobné podmínky.
Pól planetky Ceres se pokládá za nejvhodnější místo přistání, protože by mohl obsahovat zajímavý materiál. Očekává se i přítomnost vodního ledu, který by byl snadno dostupný přímo na povrchu.
Konečná konstrukce sondy Ceres Polar Lander by mohla být později upravena pro jiné účely ve vzdálenějších regionech sluneční soustavy. Uvádějí se například ledové měsíce Enceladus a Europa. Sonda by se mohla připravovat paralelně s velkými projekty Europa Jupiter System Mission nebo Titan Saturn System Mission. Tyto dvě veliké mise uvažované pro období 2027 až 2035 jsou očekávány s velkými nadějemi a levná sonda typu Ceres Polar Lander je nikdy nemůže nahradit. Malý rover vysazený na Europě, Ganymedu nebo Enceladu by ale mohl následovat bezprostředně poté a doplnit získaná data z jiných míst nebo jinou metodou.
Na začátku článku se mluvilo o astrobiologické stránce projektu Ceres Polar Lander. Se současnými vědomostmi se dá očekávat, že Ceres disponuje hlavními ingrediencemi pro existenci života. Měly by zde být organické sloučeniny a voda. Velkou otázkou je ale energie. Podle astrobiologů je potřeba k životu zdroj energie a dosud se nedá odhadnout, zda se na planetce takový zdroj nachází. Ceres by mohla vyrábět energii geologickými procesy, při nichž se okysličují horniny a uvolňuje se teplo. Dalším možným generátorem tepla je energie slunečního záření a radioaktivní rozpad prvků tvořících horniny.
Ačkoliv je pravděpodobnost života na planetce menší než na Europě či Enceladu, které získávají energii pomocí slapových sil, nebo na Titanu, který zase disponuje obrovskými zásobami organických sloučenin, nedá se stoprocentně vyloučit. Pokud tam skutečně bude, jak bude vypadat? Nikdo nemůže očekávat něco složitějšího než život na mikrobiální úrovni. Naše přístroje mohou také pátrat jen po jediném známém životu, založeném na vodě a uhlíku. Jiné exotické hypotetické životní formy, pokud existují, zjistit nedokážeme.

2009-04-29 - Extrasolární planety

Asteroidy kolem umírajících sluncí

Astronomové pracující s kosmickým teleskopem Spitzer říkají, že objevili nejméně stovku tzv. bílých trpaslíků, kolem nichž obíhají asteroidy.
Bílý trpaslík je kompaktní horký zbytek hvězdy, která prožila život podobný našemu Slunci. Po spotřebování vodíku se nejprve přeměnila na rudého obra a po odvrhnutí vnějších vrstev se smrštila do tělesa o průměru zhruba velikosti Země. V této podobě už září jen teplem akumulovaným za předchozí dobu a pozvolna chladne.
Pozorování ukazují, že něco mezi 1 až 3% bílých trpaslíků emituje infračervené záření, jehož příčinou je údajně prach a drobná tělíska (jakýsi prachový déšť), která padají na hvězdu. Prachový déšť by měl pocházet z kamenných těles, asteroidů. Asteroidy neboli planetky známe ze Sluneční soustavy a jsou pokládány za materiál, který zbyl po zformování terestrických (kamenných) planet.
Z uvedených rozborů vyplývá, že se asteroidy vyskytují u ohromného množství bílých trpaslíků, možná více než u 5 miliónů jenom v naší galaxii.
Objev byl prezentován 2009-04-20 na Evropském týdnu astronomie a věd o vesmíru (European Week of Astronomy and Space Science) pořádaném na univerzitě v Hertfordshire ve Velké Británii.

2009-04-28 - Extrasolární planety

Přílivová vlna ničící planety

Za uplynulých dvacet let se podařilo astronomům objevit již několik set planet mimo Sluneční soustavu. Podle posledního bádání se ale ukazuje, že jich mohlo být i víc. Za to, že tomu tak není, může dále popsaný fenomén, který likviduje planety spolehlivou cestou - nechá je spadnout a zničit v nitru mateřské hvězdy.
Způsob zániku planety pádem do místního slunce byl vymodelován zhruba před rokem ve virtuálním prostředí počítače a nyní získáváme náznaky, že by k podobné události mohlo dojít i v reálném vesmíru. Oznámil to Rory Barnes, astronom působící na University of Washington. "Když se díváme na extrasolární planety a pozorujeme jejich vlastnosti, vidíme, že se to už stalo - některé extrasolární planety už spadly na svou hvězdu." Zájemci o podrobnosti jsou odkazování na chystaný článek v periodiku Astrophysical Journal. Hlavním autorem je Brian Jackson z University of Arizona.
Počítačové modely ukazují, že v některých hvězdných systémech by měly být na některých místech planety, ale přímá pozorování žádné planety na těchto místech neregistrují.
Pádem do hvězdy jsou ohroženy planety pohybující se v její těsné blízkosti. Takové planety lze snadno objevit zákrytovou metodou, která využívá faktu, že světlo hvězdy se pro pozorovatele na Zemi nepatrně zeslabí v okamžiku, kdy planeta přechází před diskem hvězdy. Mezi blízkou planetou a hvězdou působí mohutné gravitační síly (velikost gravitační síly je úměrná druhé mocnině vzájemné vzdálenosti těles). I když má obíhající planeta malou hmotnost, dokáže gravitační účinek zásluhou malé vzdálenosti zdeformovat plynný povrch hvězdy. Vytvoří se vzdutí analogické přílivové vlně, které s mírným zpožděním sleduje obíhající planetu. Obrazně by se dalo říci, že planeta za sebou táhne část hmoty hvězdy. Tato "výduť" na povrchu hvězdy zpomaluje rychlost oběhu planety, která se začíná přibližovat ke svému slunci, až skončí pádem do jeho nitra.
Většina zatím objevených extrasolárních planet jsou plynoví obři podobní nebo větší než Jupiter. Kromě nich ale tento rok objevili astronomové planetu CoRoT-7 B, která je sice pořád mnohem větší než Země a na druhou stranu tak malá, že se Zemi podobá mnohem více než zmínění plynoví giganti. Tato planeta ale obíhá centrální hvězdu ve vzdálenosti pouhých 1.5 miliónů km. To je v mnohem větší blízkosti než Merkur od našeho Slunce. Právě tato nepatrná vzdálenost řadí planetu CoRoT-7 B do kategorie těles, které zanedlouho zaniknou popsaným způsobem. Zanedlouho, samozřejmě v kosmických rozměrech, znamená v tomto případě asi miliardu let.
Zkáza bude pomalá, ale neodvratná. Jakmile se planeta po pozvolné spirále přiblíží do kritické vzdálenosti, roztrhají ji gravitační síly na kusy. Úlomky zaujmou každý svoji oběžnou dráhu, časem dosáhnou okrajů hvězdné atmosféry, roztaví se a přestanou existovat.
Astronomové očekávají, že další objevy upřesní mechanismus vzájemného působení hvězdy a blízké planety. Zároveň se ale dostala vědcům do ruky nová metoda jak testovat hvězdnou soustavu na přítomnost planet - i když třeba zaniklých.
"Například: rotace hvězdy má tendenci se zpomalovat. Starší hvězdy se otáčejí pomaleji než mladé,"" říká Jackson. "Jestli ale hvězda pohltí planetu, získá její úhlový moment a prudce zrychlí svoje otáčky. Měli bychom tedy hledat hvězdy, které se vrtí na svůj věk příliš rychle."

2009-04-27 - Cassini

Status Report (2009-04-15 až 2009-04-21)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-04-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Na 2009-04-16 byla naplánována úprava dráhy OTM-190 [=Orbit Trim Maneuver]. Při přípravě manévru bylo zjištěno, že by se silové setrvačníky dostaly do nepřípustného rozsahu otáček. Předchozí korekce OTM-189 však skončila s perfektním výsledkem a nadcházející průlet kolem Titanu měl proběhnout v relativně velké vzdálenosti, bylo proto rozhodnuto manévr OTM-190 zrušit. Na vědecký program, především na zaměření přístrojů, to nemělo v podstatě žádný negativní dopad.
2009-04-17 studovaly po dobu tři hodin přístroje CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetosphere and Plasma Science] večerní stranu magnetosféry. Následovala šestihodinová kalibrace magnetometru. Den byl zakončen kalibrací ultrafialového spektrografu UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], který byl zaměřen na jasnou hvězdu αVir v souhvězdí Panny (Virgo), známou pod jménem Spica.
2009-04-20 v 01:32 UT minula sonda ve vzdálenosti 3600 km relativní rychlostí 5.8 km/s měsíc Titan (průlet T53). K největšímu přiblížení došlo nad 7.7° j.š. Krátce před setkáním bylo zjištěno, že kvůli nečekanému výpadku 70m teleskopu v Goldstone, nebude možné využít jeho kapacitu k přenosu naměřených dat od Saturnu. Velkou anténu prozatím zastoupilo menší zařízení o průměru 34 m, rychlost přenosu se ale zákonitě snížila. Hlavní vědecké cíle průletu ale nebyly touto improvizací ohroženy.
Nejcennější data poskytlo sledování dvou zákrytů - 1x hvězdný a 1x sluneční - atmosférou Titanu přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Byl stanoven detailní vertikální profil zastoupení dusíku, uhlovodíků, HCN a aerosolů. Sluneční zákryt byl studován ve vzdálené ultrafialové oblasti a byl při něm měřen výskyt dusíku v rozmezí výšek mezi 900 a 2300 km. Do stejného rozmezí zasahovalo měření hmotového spektrometru INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Hvězdný zákryt sledoval výšky mezi 300 a 1600 km, kde se vyskytují uhlovodíky a aerosolová mlha. Horní hranice byla studována ještě přístrojem INMS, zatímco spodní ležela v oblasti, v níž prováděl souběžná měření infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].

2009-04-22 - Extrasolární planety

Objevena zatím nejmenší planeta mimo Sluneční soustavu

2009-04-21 byl oznámen objev prozatím nejmenší extrasolární planety. Je součástí již proslulého systému Gliese 581, nese označení "Gliese 581 e" a má jenom dvojnásobnou hmotnost Země. Současně byla upřesněna dráha objektu "d", objeveného v roce 2007. Planeta se pohybuje uvnitř tzv. "zóny života", tzn. v takové vzdálenosti od místního slunce, že je teoreticky možné, aby se zde vyskytovala voda v tekutém skupenství. Vzrušující zprávy pocházejí od nejúspěšnějšího týmu astronomů, lovících malé exoplanety a používajících spektrograf HARPS [=High Accuracy Radial velocity Planetary Search] spojeného s 3.6 m teleskopem na observatoři ESO [=European Southern Observatory] La Silla v Chile. Vedoucím týmu evropských astronomů je Michel Mayor z Ženevské hvězdárny.
Planeta Gliese 581 e obíhá hvězdu, ležící od nás ve vzdálenosti 20.5 světelných roků v souhvězdí Váhy (Libra), jednou za 3.15 dne. Její hmotnost byla stanovena na 1.9 hmotnosti Země a předpokládá se, že se jedná o kamenný objekt. Protože se nachází velice blízko hvězdy, panuje na jejím povrchu vysoká teplota a v žádném případě neleží v zóně života. U hvězdy Gliese 581 byly objeveny ale i jiné planety. Jedna odpovídá velikosti Neptunu (b - 16násobná hmotnost Země), dvě jsou tzv. Superzemě (c - 5násobná hmotnost Země, d - 7násobná hmotnost Země). Nejvzdálenější z nich, objekt d, potřebuje k oběhu kolem slunce 66.8 dní. Je příliš hmotná na to, aby byla jen tvořena pevnou horninou, ale spekuluje se o tom, že by původně byla ledovým tělesem, které se časem přesunulo blíže ke středu soustavy. Jelikož leží v zóně života, mohla by být pokryta rozlehlým a hlubokým oceánem. Je to první vážný kandidát na "vodní svět".
Hvězda Gliese 581 je hvězdným červeným trpaslíkem. Zóna života je poměrně úzká a nachází se relativně blízko u centrálního slunce. Obíhající planety působí na hvězdu vlastní gravitací a způsobují u ní kolísání polohy, které se dá detekovat na Zemi. Gravitační působení je tím větší, čím se planeta pohybuje blíže a čím je hmotnější. Jelikož je červený trpaslík sám málo hmotný, je možné detekovat i účinky velmi malých planet o velikosti blížící se naší Zemi a přesto relativně daleko, tam, kde se nachází zóna života.
Observatoř ESO v La Silla má charakter mezinárodního astronomického pracoviště provozovaného evropskými institucemi. Financuje ji 14 států, mezi nimi i Česká republika. Je umístěna v suchém prostředí pouště Atacama v Chile.

2009-04-21 - Spirit

Pokračuje vyšetřování anomálního chování

Minulý týden plnil po tři dny Spirit příkazy ze Země bez jakýchkoliv potíží. V pátek 2009-04-17 se ale opět objevila závada v záznamu dat na paměť flash a o den později se řídící počítač znovu rebootoval - rover se tedy začal chovat podobně záhadně, jako před týdnem. Technici se pokoušejí přijít na kloub nepříjemným závadám a ověřují možné souvislosti mezi výpadky paměti a restartováním počítače. Tato spojitost prozatím nebyla prokázána.
Po posledním nabootování počítače přešel Spirit do autonomního módu, ve kterém může bezpečně setrvat relativně dlouhou dobu. Důkazem je minulý víkend, který prožil rover v autonomním módu po sérii několika analogických závad.
Diagnostické testy, prováděné v uplynulém týdnu, zkontrolovaly mj. správné ovládání vysokoziskové antény a kamerového stožáru. Potvrdilo se tím, že za poruchami nejsou mechanické problémy. Nyní bude důležité zjistit, jestli je v pořádku paměť flash, která má uchovávat data i při odpojení resp. výpadku elektrického napájení. Pokud by specialisté usoudili, že tento druh paměti již není spolehlivý, musely by se operace naplánovat jinak a k záznamu dat používat paměť RAM, která se ale po odpojení napájení maže. Rover by pak musel být vzhůru až do okamžiku rádiového spojení a předání dat na Zemi. Kapacita palubní paměti RAM obnáší 128 MB.

2009-04-21 - Return to Moon

Vývoj pětisegmentového motoru pro Ares I

2009-04-16 převezla NASA první díl pětisegmentového zkušebního motoru DM-1 [=Development Motor] chystané rakety Ares I z dílen firmy ATK Space System (Promontory, Utah) na nejbližší zkušební stav. Je to další krok v přípravě první pozemní zkoušky motoru, která je naplánována na srpen.
Motor, tvořící první stupeň rakety Ares I, vyvíjí ATK Space System, divize společnosti Alliant Techsystem (Brigham City, Utah), která je hlavním dodavatelem stupně. Plnění pěti segmentů DM-1 začalo v listopadu 2008 a pokračovalo až do února letošního roku. Nato byl každý segment podroben kontrole, která mj. zahrnovala prozáření rentgenovými paprsky.
Statická zkouška motoru poskytne konkrétní údaje o velikosti tahu, řízení vektoru tahu, akustická a vibrační data, která jsou potřebná k dalšímu vývoji celé rakety. Celkem se připravuje sedm takovýchto testů.

2009-04-20 - Cassini

Status Report (2009-04-08 až 2009-04-14)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-04-14. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-04-09 nahlásila sledovací stanice DSS-14 [=Deep Space Station] poruchu na 70metrové anténě v Goldstone. Uvedení do normálního provozu se očekává nejdříve 2009-04-27. V této době byly pro Cassini rezervovány tři rádiové relace. Výpadek uvedeného zařízení nemá vliv na bezpečnost letu sondy, znamená však omezení objemu předávaných vědeckých dat. Především koncem měsíce bude spojová kapacita chybět při příjmu údajů z měření získaných při průletu T53 kolem Titanu.
Vědecký program 2009-04-10 začal sekvencí fotografií záhadných nestabilních jevů v prstencích Saturnu. Snímkování kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] trvalo skoro šest hodin. Současně s tím pozorovaly osvětlenou stranu prstenců infračervené spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Následně se systém ISS zaměřil na malé satelity, u nichž se upřesňovaly dráhové elementy, a zcela na závěr se do zorného pole dostal měsíc Titan. Kamery zhotovily za 7 h 24 min sekvenci snímků oblačnosti.
2009-04-11 sonda necíleně minula Titan.
Dne 2009-04-12 v 13:15 UT se poblíž periapsidy uskutečnil korekční manévr OTM-189 [=Orbit Trim Maneuver]. Poprvé při něm bylo použito nové verze 8.1 řídícího programu Maneuver Automation Software. Hlavní motor byl v činnosti t=42.2 s a změnil rychlost letu o Δv=7.12 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2009-04-15 - Cassini

Status Report (2009-04-01 až 2009-04-07)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-04-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Po perfektně provedené úpravě dráhy OTM-186 [=Orbit Trim Maneuver] byl dne 2009-04-01 další korekční manévr OTM-186a zrušen jako nepotřebný.
Po zaměření přístrojů 2009-04-02 pomocí spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] bylo zahájeno studium magnetosféry Saturnu. Magnetometr prováděl šestihodinovou kalibraci, následovalo snímkování planety k navigačním účelům a nakonec byla naměřená data předána na Zemi.
2009-04-03 se uskutečnilo seřízení frekvence rádiového subsystému, která se během posledních dvou let posunula si o 3.5 kHz.
2009-04-04 minula sonda ve výšce asi 4150 km relativní rychlostí 5.8 km/s měsíc Titan (průlet T52). K největšímu přiblížení došlo v 02:58 UT nad 2.8° j.š. Jedním z hlavních vědeckých úkolů bylo sledování rádiového vysílání během zákrytu sondy za měsícem. Obdobné experimenty mají po dobu prodloužené mise nejvyšší prioritu. Dovolují mj. sledovat variace v hustotě elektronů v ionosféře, teplotní a tlakový profil a další strukturu ve velkých detailech. Další průzkum prováděl přístroj UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], který studoval vertikální profil dusíku, HCN a aerosolů.
Rovněž další z plánovaných dráhových korekcí OTM-188 byla dne 2009-04-07 zrušena. Potřebná úprava dráhy se s minimální náročností uskuteční společně s následující velkou korekcí OTM-189, u níž se očekává změna rychlosti kolem 7 m/s.

2009-04-14 - Spirit

Záhadné chování Spiritu

Tým řídící činnost roveru Spirit analyzuje data, která obdržel v posledních dnech. Snaží se přijít na kloub zvláštnímu chování, při němž v uplynulém víkendu od 2009-04-11 pravděpodobně došlo k nejméně dvěma rebootům počítače na vozítku.
"Zatím nemáme vysvětlení, ale víme, že baterie Spiritu jsou dobité, solární články produkují energii a teploty se nacházejí v dovolených mezích. Máme čas na to, abychom opatrně na situaci reagovali a důkladně ji prozkoumali," kometoval nové události na Marsu John Callas, manažer projektu z JPL. "Rover se nachází ve stabilizovaném provozním stavu, označovaném automode, a stará se sám o sebe. V tomto stavu může, pokud bude zapotřebí, nějakou dobu zůstat, zatímco budeme problém studovat."
Spirit navázal spojení s řídícím střediskem v pátek, sobotu i v neděli. Některé z těchto relací ale nedopadly podle očekávání. Příčinou, zdá se, bylo špatné synchronizování operací s vysokoziskovou anténou, které mohlo být narušeno právě po zmíněném resetu počítače.
Rover má několik možností, jak se spojit se Zemí. Používá při tom buď vysokoziskovou směrovou anténu nebo nízkoziskovou anténu za cenu snížení rychlosti přenosu. Kromě toho se používá komunikace v pásmu UHF přes některou z retranslačních družic (obvykle 2001 Mars Odyssey) na oběžné dráze kolem Marsu. Aby se předešlo případným problémům s nasměrováním vysokoziskové antény, bylo rozhodnuto prozatím používat jen dvě posledně uvedené možnosti.
Spirit již o několik let přesluhuje. Původní plán počítal pouze s třemi měsíci provozu. Za celou dobu pobytu na rudé planetě byl několikrát vylepšen ovládací software. Poslední verze byla spuštěna zhruba před měsícem. Není vyloučeno, že těžkosti nějakým způsobem souvisejí právě s touto verzí letového programu. Na druhou stranu - stejný software ale bez problémů pracuje na druhém roveru Opportunity. Do úvahy je nutno zahrnout rovněž mj. efekty postupného stárnutí systémů.
V uplynulých pěti týdnech zdolal Spirit 119 m a postupoval proti směru hodinových ručiček kolem plošiny Home Plate ke geologicky zajímavým lokalitám na jihu. Dvojče Opportunity naopak ujíždí ke vzdálenému obrovskému kráteru Endeavour, k němuž mu chybí ještě asi 12 km.

2009-04-06 - Cassini

Status Report (2009-03-25 až 2009-03-31)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-03-31. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Jak už bylo dříve oznámeno, při posledním zážehu hlavního raketového motoru vyhlásilo poplach jedno ze dvou čidel, určených ke kontrole teploty ve spalovací komoře. Jelikož měření senzoru je zařazeno do systému ochran, byl 2009-03-25 palubní počítač instruován, aby ho nadále považoval za "mrtvý" a jeho hlášení nebral v úvahu. Téhož dne byla na sondu odvysílána záplata programu řídícího činnost infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2009-03-26 byl ukončen program letu S48 a bylo zahájeno plnění podle sekvence S49. Je rozplánována na 40 dní do 2009-05-05 a v jejím rámci dojde ke třem cíleným a dvěma necíleným průletům kolem Titanu. Počítá se s osmi dráhovými korekcemi OTM-186 až OTM-193.
Dne 2009-03-28 v 04:53 UT minula Cassini jižní polární region Titanu ve výšce 963 km relativní rychlostí 6.3 km/s. Průlet T51 byl prvním přiblížením k měsíci, při němž byl použit záložní okruh manévrovacích trysek B. Hlavní měření prováděl hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který sledoval ionosféru měsíce. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] studoval energii iontů a elektronů vnikajících do atmosféry. Těsně po největším přiblížení byl povrch Titanu sondován rádiovými vlnami. Odrazy vln s kruhovou polarizací detekovaly pozemské stanice DSN. Toto měření slouží ke stanovení dielektrické konstanty a fyzikálním stavu zasaženého regionu.
2009-03-29 se uskutečnil korekční manévr OTM-186. Hlavní motor byl nastartován v 14:15 UT a po době hoření t=4.437 s změnil rychlost letu o Δv=0.75 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2009-04-04 - Return to Moon

Zkouška záchranného sytému Orionu

Firma Alliant Techsystems uskutečnila úspěšnou pozemní zkoušku motorků (attitude control motor), které jsou součástí záchranného systému LAS [=Launch Abort System] nové americké pilotované lodě Orion. Tyto motorky mají za úkol, v případě havárie nosné rakety na rampě nebo těsně po startu, a po aktivaci systému LAS, který v první řadě za pomoci motoru na tuhé pohonné látky, instalovaného v záchranné věžičce, oddělí kabinu s posádkou od raketového nosiče, odmanévrovat s kabinou do bezpečné vzdálenosti od rakety.
Uvedená zkouška byla již pátým pokusem a prokázala, že se zařízení chová tak, jak se očekávalo. Další testy se ještě chystají a vyvrcholí prověrkou označenou jako Pad-Abort-1 Flight Test, při němž se prověří funkčnost systému LAS s maketou kabiny pro posádku ve skutečném měřítku. Uskuteční se koncem tohoto roku na raketové střelnici White Sands v Novém Mexiku. Po dalších prověrkách se očekává první operační nasazení při startu nosné rakety Ares 1 a kosmické lodi Orion v roce 2015.
Systém se skládá z generátoru plynů a z osmi ventilů resp. trysek rovnoměrně rozložených po obvodu motoru o průměru 3 stopy (asi 900 mm). Trysky mohou vyvinout tah až 7000 liber (31 kN) a dovolí odtáhnout náklad na jakoukoliv stranu. Ventily jsou vybaveny redundantním napájecím a řídicím systémem.

2009-04-03 - Komety

A opět Tunguzský meteorit...

Záhada "Tunguzského meteoritu" se poměrně pravidelně vrací na stránky denního tisku. Nejnovější příspěvek do nekonečných diskusí pochází od Eduarda Drobiševského, doktora fyzikálních a matematických věd z Ruské akademie věd. Podle něho v roce 1908 explodoval nad Sibiří úlomek komety nasycený vodíkem.
1908-06-30 se v povodí řeky Podkamennaja Tunguzka odehrála exploze o síle mezi 5 a 30 megatunami TNT. Výbuch, jehož původ nebyl dosud jednoznačně vysvětlen, přelámal nebo vyvrátil asi 80 miliónů vzrostlých stromů na ploše asi 2150 km2. Od počátku se uvažovalo o tom, že do neobydlené oblasti dopadl obrovský meteorit. Jeho zbytky ani žádný kráter se ale nepodařilo objevit. Drobiševský říká, že toho dne o zemskou atmosféru tangenciálně škrtla ledová kometa s jádrem nasyceným rozpuštěným vodíkem a kyslíkem. Těleso mělo rychlost asi 20 km/s, rozměry 200x500 m a vážilo mezi 5 až 50 milióny tun.
Úlomek jádra, o hmotnosti kolem 1 miliónu tun, explodoval ve velké výšce a způsobil uvedené škody v tajze. Hlavní část jádra prolétla atmosférou a pokračovala v cestě volným kosmem. Zajímavostí je, že kdyby k dopadu došlo o 4 hodiny a 47 minut později, výbuch by nastal, kvůli otáčení Země, nad Petrohradem a bývalé hlavní město Ruska by bylo pravděpodobně zcela zničeno.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23