Novinky - leden 2011

2011-01-27 - Stardust-NExT

Stardust už vidí kometu

Kosmická sonda Stardust odeslala první snímky komety Tempel 1, s níž se setká přibližně za tři týdny. Fotografie byly pořízeny ve dnech 2011-01-18 ze vzdálenosti 26.3 mil. km a 2011-01-19 ze vzdálenosti 25.4 mil. km. V okamžiku největšího přiblížení k cíli 2011-02-14 se vzdálenost zmenší na 200 km.
Publikované snímky vznikly složením několika obrázků z navigační kamery. Kometa má na nich vzhled malého mlhavého obláčku bez dalších podrobností. Záběry spolu s mnoha dalšími, které dojdou na Zemi v nejbližších dnech, budou použity k upřesnění skutečné letové trajektorie. Sonda a kometa se k sobě blíží rychlostí 950 tis. km za den. V noci, kdy dojde k setkání, se očekává 72 vědecky cenných snímků s vysokým rozlišením, na nichž budou vidět velké detaily povrchu kometárního jádra. Vědci tak budou moci prozkoumat, jak se topografie jádra změnila za pět a půl roku, kdy v červenci 2005 kolem komety prolétla sonda Deep Impact.
Další informace a zmíněné snímky komety lze najít na originálních stránkách JPL.

2011-01-25 - Cassini

Status Report (2011-01-12 až 2011-01-18)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2011-01-17. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program sledovaného týdne zahájily dvě kalibrace infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] podstoupil osmihodinový test, při němž byl zjišťován účinek rozptýleného světla, a pak byl tři hodiny kalibrován zaměřením na hvězdu Spica. Přístroj CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] po 14.5 h z pozice poblíž apoapsidy studoval Saturn v nízkých zeměpisných šířkách. CIRS, VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly Titan. Monitorovala se atmosféra a pohyby oblačnosti, Cílem bylo mj. hledat povrchové změny na polokouli odvrácené od Saturnu. Během rotace sondy kolem osy X byl kalibrován magnetometr. Kamerový systém ISS prováděl astrometrické snímkování malých mesíčků Polydeuces, Telesto, Methone, Pandora, Atlas, Anthe a Epimetheus.
2011-01-13 proběhla pravidelná čtvrtletní údržba subsystému AACS [=Attitude and Articulation Subsystem]. Během ní se roztočily silové gyroskopy RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly] až na 100 ot/min kvůli lepšímu rozložení maziva. Dále se přezkoušela funkce závěsu záložního motoru a kontroloval se řídící software.
Dne 2011-01-14 se uskutečnila úprava dráhy OTM-275 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o manévr, který doladil trajektorii po průletu kolem měsíce Rhea. Hlavní raketový motor začal pracovat v 14:45 UT a po době hoření t=15.97 s změnil rychlost letu o Δv=2.76 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Téhož dne uplynulo šest roků od přistání pouzdra Huygens na Titanu.
2011-01-15 byl nově nastaven časovač CLT [=Command Lost Timer], který spouští v případě přerušení spojení nouzový režim, na hodnotu 115 hodin. Tento časový interval byl stanovan pro příště jako nová standardní hodnota.
2011-01-17 skončila etapa letu S65 a začalo plnění programu podle S66. Sekvence S66 je rozplánována na 49 dní a skončí 2011-03-07. V této době se uskuteční jeden cílený průlet kolen Titanu a sedm necílených průletů - dva kolem Encelada a po jednom kolem měsíců Epimetheus, Calypso, Helene, Pallene a Tethys. Pro případné korekce dráhy jsou rezervovány čtyři termíny OTM-276 až OTM-279.

2011-01-20 - Stardust-NExT

NASA si dala na svatého Valentýna rande u komety

Kosmická sonda Stardust-NExT se přibližuje k dalšímu vesmírnému objektu. S kometou Tempel 1 se setká 2011-02-14 přibližně v 20:37 PST (2011-02-15, 04:37 UT), tedy ještě včas, aby pracovníci řídícího střediska v JPL v kalifornské Pasadeně mohli takto symbolicky oslavit populární (alespoň v USA) svátek zamilovaných svatého Valentýna. Kometa Tempel 1 bude poctěna návštěvou již podruhé, a to je příležitost podívat se, jak se její povrch mění po cestě kolem Slunce.
Stardust-NExT [=New Exploration of Tempel] pořídí z bezprostřední blízkosti snímky s vysokým rozlišením a pokusí se zmapovat složení, rozložení částic a dále prozkoumat výtrysky hmoty proudící z jádra do okolního prachoplynového oblaku (komy). Od těchto vědeckých pozorování se očekává, že poskytnou nové informace k otázce, jakým způsobem vznikají a vyvíjejí se komety z Jupiterovy rodiny.
Mise rozšíří studium započaté sondou Deep Impact v červenci 2005. Deep Impact uvolnil projektil (impactor), který kometu zasáhl a vymrštil obrovský oblak materiálu. Průběh dopadu dokumentovaly výkonné kamery ve viditelném a infračerveném oboru. Stardust má šanci znovu vyfotografovat kráter vzniklý po dopadu impactoru.
Stardust se s kometou setká takřka na protilehlé straně od Slunce ve vzdálenosti asi 336 mil. km. V průběhu průletu pořídí 72 snímků, které nejprve uloží do palubní paměti. První hrubé obrázky přijmou v řídícím středisku kolem půlnoci ze 14. na 15. února. Prvních patnáct snímků by mělo být k dispozici už kolem 01:30 PST.
K dnešnímu dni dělí sondu od komety ještě 24.6 mil. km. Před průletem bude nutno provést ještě několik korekcí dráhy. V plánu jsou celkem tři a uvidíme, zda budou zapotřebí všechny. Do této doby upravovala sonda dráhu osmkrát a jednou měnila trajektorii průletem kolem Země. Vykonala čtyři oběhy kolem Slunce. Kolem komety o průměru téměř 6 km, která krouží kolem Slunce v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, se přiblíží asi na 200 km.
V roce 2004 posbíral Stardust, jako první v historii, částečky hmoty přímo z komety Wild 2. Kromě toho shromáždil ve speciálních lapačích i částice mezihvězdného prachu. Pouzdro se vzorky po dramatickém sestupu atmosférou přistálo na Zemi v roce 2006. Hlavní část sondy Zemi minula a pokračovala v letu po heliocentrické dráze. Čekalo se, že pro ni bude případně nalezen další úkol. V lednu 2007 se nový cíl našel a sonda, nyní přejmenovaná na Stardust-NExT, zahájila cestu ke kometě Tempel 1, dlouhou 4.5 roku.
Nadcházející setkání s kometou bude s největší pravděpodobností poslední kapitolou velice úspěšného projektu. Sonda je ve vesmíru už 12 roků a prakticky spotřebovala všechny zásoby paliva. Od startu v roce 1999 překonala skoro 6 miliard kilometrů. Poslední zbytky pohonných látek se vyčerpají během manévrů u komety a při operacích těsně po něm.

2011-01-19 - Cassini

Status Report (2011-01-05 až 2011-01-11)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-01-11. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2011-01-08 se v 06:26 SCET [=Spacecraft Event Time] uskutečnil korekční manévr OTM-274 [=Orbit Trim Maneuver]. Jeho cílem bylo upravit trajektorii před nadcházejícím průletem kolem měsíce Rhea. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu t=27.875 s a změnily rychlost letu o Δv=0.034 m/s. Všechny subsystémy po skončeném manévru hlásily nominální funkci.
2011-01-09 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru.
Přehled vědeckých činností uplynulého týdne zahrnuje 30hodinové měření mezihvězdného prachu analyzátorem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly malé měsíčky, u nichž mohla být následně upřesněna jejich oběžná dráha. Současně po dobu 14.5 h pozorovaly nepravidelný měsíček Tarvos a 15 h prstenec E. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] prováděl 8.5 h měření prostředí v apoapsidě při nízké zeměpisné šířce a 4 h probíhala kalibrace přístroje. Další spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] mapoval Saturn se zaměřením na meteorologické jevy a rovníkové výrony hmoty. Mapovací spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] skenoval osvětlenou polokouli v ultrafialovém vlnovém oboru. Přístroje VIMS a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledovaly zákryty dvou hvězd atmosférou planety a měřily poměr H/He. VIMS shromažďoval data o výskytu chemických látek v atmosféře.
2011-01-10 došlo k necíleným průletům kolem satelitů Pandora, Methone a Titan.
2011-01-11 byl otevřen kryt hlavního raketového motoru poté, co sonda opustila oblast se zvýšeným výskytem prachových částic. Jednalo se už o 64 cyklus za celou dobu letu.
Dne 2011-01-11 minula sonda ve výšce 70 km relativní rychlostí 8.0 km/s měsíc Rhea. Hlavní prioritou byl průzkum plazmového prostředí mezi měsícem a Saturnem. Měření prováděl spektrometr CAPS ze souboru experimentů MAPS [=Magnetosphere and Plasma Science]. Navíc se přístroje MAPS snažily více prozkoumat řídkou exosféru Rhey.

2011-01-12 - Cassini

Status Report (2010-12-29 až 2011-01-04)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-01-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2011-01-01 v 20:00 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-273 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o operaci v oblasti apoapsidy, která měla doladit trajektorii před nadcházejícím průletem kolem měsíce Rhea. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] pracovaly t=191.25 s a změnily rychlost letu o Δv=0.209 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
V programu vědeckých aktivit minulého týdne se uvádí dvě série registrace mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer] v trvání 13.5 a 15 hodin. Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po dobu 12 h měřil zastoupení kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu a 23 h měřil teplotu horní troposféry a tropopauzy.

2011-01-11 - Extrasolární planety

První kamenná planeta objevená stanicí Kepler

Mise Kepler si na své konto připsala první objev kamenné planety. Těleso označené Kepler-10b má 1.4x větší průměr než Země a jedná se o dosud nejmenší planetu zaregistrovanou mimo náš solární systém. Exoplaneta byla identifikována po osmiměsíčním pozorování podezřelé hvězdy mezi květnem 2009 a lednem 2010.
Mimořádně přesný fotometr na palubě družice Kepler měří malá zeslabení jasu hvězd, k nimž dochází, pokud před diskem hvězdy přechází jinak neviditelné planetární těleso. Velikost planety se dá odvodit od velikosti periodických změn jasnosti a vzdálenost mezi hvězdou a planetou se vypočítá z frekvence jevu. Kepler je prvním projektem NASA, schopným teoreticky zaznamenat projevy planet o velikosti Země ve vzdálenostech od mateřské hvězdy, které dovolují existenci tekuté vody na jejich povrchu (ležících v tzv. zóně života).
Kepler-10b ještě všechny naděje nesplňuje. Velikost by se sice dala porovnávat s velikostí Země, perioda, v níž dochází k poklesu jasu, ale udává oběžnou dobu planety na pouhých 0.84 dní. Znamená to, že se planeta pohybuje velice blízko hvězdy, 20x blíže než Merkur kolem Slunce, teploty na povrchu jsou obrovské a v žádném případě se nedá mluvit o umístění v zóně života.
Kepler-10 byl první hvězdou, která byla identifikována jako možný hostitel malé transitující planety. Takto se dostala na přední místo seznamu hvězd, které následně podrobně zkoumal 10metrový teleskop na hvězdárně W. M. Keck Observatory na Havajských ostrovech. Keckův teleskop studoval spektrum hvězdy a měřil Dopplerův posuv, který popisuje kývání hvězdy způsobené vzájemným gravitačním působením hvězdy a obíhající planety. Hlubší analýzy záření hvězdy pak umožnily odhadnout i další charakteristiky neviditelné planety. Jedná se o těleso s hmotností 4.6x větší než Země s průměrnou hustotou 8.8 g/cm3 (srovnatelné s železem).

2011-01-09 - Nové technologie

Motor pro přistání na Měsíci

Ve středisku NASA Marshall Space Flight Center v Huntsville (Alabama) byla dončena série horkých zkoušek nového pohonného systému, který bude následně zamontován do prototypu autonomního robotického přistávacího aparátu. Na projektu "Lunar Lander Develoment Project" participuje Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory a jeho cílem je připravit nový malý, moderní a univerzální automatický stroj, schopný měkého přistání na Měsíci, případně na některém z asteroidů.
Prototyp lunárního landeru bude ověřovat schopnosti samostatného letu po dobu až 60 s v simulovaných podmínkách snížené gravitace. Přitom se bude zkoušet navádění, navigace a řídicí systém. Na jaře 2011 začnou pokusy ve středisku Redstone Arsenal Test Center (Alabama), které provozuje americká armáda.
Prototypový pohon se skládá z 12 malých řídících motorků polohy, tří hlavních sestupových motorů, kterými se ovládá výška nad terénem a jednoho dodatečného motoru, který eliminuje vyšší gravitaci na Zemi. Jeho tah musí být měnitelný, aby se napodobily rozdílné podmínky na Měsíci a asteroidech. Používá se tzv. zelené palivo (nezatěžující životní prostředí) peroxid vodíku, běžně se vyskytující v domácích desinfekčních prostředcích. Odpadními látkami jsou voda a kyslík.
Poté, co se uskutečnily zkoušky všech motorů jednotlivě a na závěr v celku běžících podle letového scénáře, jsou nyní integrovány s hrubou konstrukcí přistávacího aparátu a avionikou.
Předchůdce dnešního modelu absolvoval letové zkoušky v září 2009 s maximální délkou práce 10 s a sestupu z výšky 3 metrů. Celkem proběhlo 142 testů.

2011-01-05 - Spirit

Podaří se rover oživit?

Od posledního spojení s marsovským vozítkem Spirit už uplynulo devět měsíců a NASA stupňuje úsilí, aby obnovila komunikaci ještě dříve, než se začnou světelné podmínky na jižní polokouli Marsu (kde rover operuje) v polovině března znovu zhoršovat.
Manažer projektu John Callas z NASA Jet Prolpulsion Laboratory k tomu říká: "Množství sluneční energie dostupné Spiritu se bude po několik příštích měsíců stále zvětšovat. Dokud tomu tak bude, budeme podnikat všechno možné, abychom zvýšili šance na zachycení vysílání roveru."
Od poloviny března se výhled na spojení začne zhoršovat. Zatím se předpokládá, že příčinou přerušení komunikace byl pokles napětí v akumulátorech pod přípustnou mez. Vše záleží na tom, co se se dělo s vozítkem potom. Zcela reálná je možnost, že nízké teploty během zimy definitivně poškodily některý životně důležitý systém.
Motorky na pohonech kol už dávno pracovaly za hranicí projektované životnosti. Dva z šesti už dokonce byly poškozené. Tento handicap byl mj. příčinou, proč rover nedokázal, jak tomu bylo vždy předtím, zaujmout ideální polohu z hlediska optimalizace výroby energie slunečními články před příchodem minulé zimy, která začala v květnu 2010.
Poslední komunikace se Spiritem proběhla 2010-03-22. Podle názoru řídícího týmu došlo k závadě nazývané "low power fault". Zásoba energie poklesla pod stanovenou mez a rover ukončil veškerou činnost a věnoval se jen dobíjení a vyhřívání baterií a snažil se udržet v chodu palubní hodiny. Většina ostatních topných článků byla odpojena. Teplota uvnitř vozítka potom postupně klesla na dosud nejnižší hodnoty. Vlivem nízkých teplot mohlo dojít k nejrůznějším poruchám např. na elektrických rozvodech. To by mohlo zabránit opětovnému oživení systémů nebo, i v případě, že by se spojení ještě podařilo navázat, zásadně omezit funkčnost roveru.
Jaro na jižní polokouli začalo v listopadu 2010. Už dávno předtím NASA každý den poslouchala pomocí obřích antém DSN v Kalifornii, Španělsku a Austrálii, zda se Spirit neozve. Řídící tým začal rovněž sám vysílat signály, které by pomohly Spiritu se zorientovat v situaci, kdy došlo k nějaké závadě na palubních hodinách. Od nynějška se monitorování Marsu věnuje ještě více času. Kromě toho se zkouší hledat signály i na odlišných frekvencích pro případ, že nízké teploty postihly i příslušné komponenty rádiového systému.
Spirit přistál na planetě 2004-01-04 a měl pracovat podle plánu tři měsíce. Po splnění hlavních úkolů, pokračoval v činnosti dalších více než pět roků.

2011-01-04 - Cassini

Status Report (2010-12-22 až 2010-12-28)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-12-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-12-22 proběhlo jubilejní 6000. rádiové spojení sondy se Zemí prostřednictvím sítě DSN [=Deep Space Network].
2010-12-23 byl zrušen korekční manévr OTM-272 [=Orbit Trim Maneuver] plánovaný na příští den.
V přehledu vědeckých aktivit minulého týdne je na prvním místě uvedeno 11hodinové snímkování nepravidelného měsíce Siarnaq kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. ISS, spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] v několika etapách navázaly na kampaň monitorování měsíce Titanu. Kamery ISS pokračovaly ve fotografování malých měsíčků. Snímky sloužily k upřesňování jejich orbitálních parametrů. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a spektrometr VIMS sledovaly po 10 hodin jevy nad pólem Saturnu. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr] byl v činnosti 7 hodin v oblasti apoapsidy a další 4 hodiny u něho probíhala kalibrace. Kalibraci absolvoval i magnetometr. Kvůli tomu musela být sonda uvedena na dobu 10.5 h do rotace kolem osy X. UVIS dokončil 32hodinový sken magnetosféry Saturnu.

2011-01-03 - Cassini

Status Report (2010-12-15 až 2010-12-21)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-12-21. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-12-16 byl zrušen korekční manévr OTM-271 [=Orbit Trim Maneuver] plánovaný na příští den. Úprava měla optimalizovat dráhu před nadcházejícím průletem kolem měsíce Enceladus. Navigační analýza zjistila, že výška průletu se bez korekce zvýší jen o pouhých 600 m oproti původnímu plánu.
V popisu vědeckých aktivit minulého týdne se uvádí studium mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer] ve dvou kampaních po 13.5, resp. 21 pozorovacích hodinách. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] měřil 7 hodin magnetosféru Saturnu v nízkých geografických šířkách. Následovalo 11 hodin sledování polárních jevů spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] společně s přístroji VIMS a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] monitorovaly oblačnost na Titanu. Poblíž periapsidy dráhy minula sonda ve vzdálenosti asi 100000 km měsíc Dione, čehož využil tým VIMS k šestihodinové analýze povrchu tohoto zajímavého tělesa. CIRS měřil po čtyři hodiny teplotu na noční straně Dione. Zároveň pokračovaly analýzy přístroji UVIS a VIMS.
2010-12-21 v 01:08 UT minula sonda ve vzdálenosti 47.8 km a rychlostí 6.2 km/s Enceladus (průlet E-13). Nejnižší bod trajektorie ležel nad 61° s.š. Pozorování měsíce, speciálně výtrysků plynů a ledových částic z prasklin na jižním pólu, zahájily přístroje ze sady ORS [=Optical Remote Sensing]. Spektrometer CIRS mapoval teploty na noční straně. Nedlouho poté se naskytla unikátní příležitost sledovat zákryt Slunce za Saturnem. VIMS sledoval hvězdu αOri v zákrytu za planetou a měřil absorpci světla hvězdy v atmosféře. Kamery ISS pak pokračovaly pod jiným úhlem ve snímkování výronů hmoty nad Enceladem. Hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] prováděl přehlídku měsíce v okamžicích nejbližšího průletu nad severní hemisférou. Hlavní důraz při tomto průletu se kladl na prozkoumání polí a částic nad severní polokoulí, tedy relativně daleko od prostoru zasaženého aktivitou ledových vulkánů na jižním pólu. Na odletu od měsíce zhotovovaly optické přístroje ORS geologickou a chemickou mapu denní strany Encelada.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23