Novinky - srpen 2009

2009-08-22 - Stardust

Aminokyselina ve vzorku kosmického prachu

Vědci NASA objevili ve vzorcích sondy Stardust stopy glycinu, základního stavebního kamene života.
"Glycin je aminokyselina, používaná živými organismy k tvorbě proteinů a toto je první případ, kdy byla nalezena v částicích pocházejících z komet," prohlásila Dr. Jamie Elsila[ová]] z Goddardova vesmírného střediska.
Tento objev podporuje teorii o původu některých životně důležitých látek v samotném vesmírném prostoru a možnosti jejich zanesení na zemský povrch dopady meteoritů a komet. Život ve vesmíru by proto nemusel být takovou vzácností, jak se doposud myslelo.
Sonda Stardust prolétla "hustým" oblakem plynu a prachu obklopujícím ledové jádro komety Wild 2 v lednu 2004. Prachové částice byly zachyceny speciálním sběračem, jehož větší část konstrukce tvořila mřížka vyplněná aerogelem, houbovitou hmotou s 99 % volného prostoru. Mřížka se vzorky byla později uzavřena v pouzdře a dopravena na Zemi v lednu 2006. Nechybělo ale mnoho a obsah přistávacího modulu byl nenávratně zničen kvůli selhání padáku.
Kromě zkoumání samotného záchytného aerogelu se vědci zaměřili také na hliníkovou fólii, která obalovala komůrky s aerogelem. Některé částice skutečně pronikly přes aerogel a i když se jednalo o vzorky vpravdě mikroskopických rozměrů, během dvou let testování a vývoje patřičně citlivého zařízení byly prozkoumány i ony. Na základě isotopové analýzy pak bylo určeno, že glycin pocházející z vesmíru obsahuje větší podíl uhlíkového isotopu 13, na rozdíl od jeho běžnější pozemské verze s uhlíkem 12.
Samotný glycin byl nalezen ve vzorcích sondy již dříve, nicméně byla velká pravděpodobnost, že jde spíše o kontaminaci pozemskými zdroji. Proto mohou nyní vědci tuto eventualitu s větší jistotou vyloučit.
-mk-

2009-08-21 - Nové technologie

Nafukovací tepelný štít

V pondělí 2009-08-17 uskutečnila NASA úspěšný letový test nafukovacího tepelného štítu, potřebného např. ke zpomalení a ochraně kosmických lodí vracejících se z oběžné dráhy zpět na Zemi.
Experiment IRVE [=Inflatable Re-entry Vehicle Experiment] byl vakuově zabalen do kapsle o průměru 380 mm a vypuštěn malou raketou Black Brant 9 z Wallops Flight Facility. Raketa dosáhla během 4 minut výšky 210 km a o minutu později byl testovací náklad zbaven svého krytu. O dalších 200 km výše započalo plnění tepelného štítu dusíkem; to bylo dokončeno během 90 s. Rozložený tepelný štít má hřibovitý tvar o průměru 3 m a skládá se z několika vrstev průmyslové tkaniny pokryté křemíkem.
Během přechodu do volného pádu kontrolovala palubní čidla a kamery chování celého tělesa a zasílala veškeré údaje kontrolnímu středisku. Klíčový okamžik nastal po 6.5 minutách letu ve výšce 80 km nad povrchem Země při opětovném vstupu do atmosféry a proběhl dle předpokladů. Celý technologický demonstrátor později dopadl na hladinu Atlantického oceánu 145 km východně od místa startu a vzápětí se potopil.
Podle projektového manažera IRVE byl takto, ve zmenšeném měřítku, prověřen koncept nafukovacího tepelného štítu a poznatky během testu budou využity při tvorbě dalšího zdokonaleného typu s většími rozměry a odolávajícímu vyšším teplotám.
Nafukovací brzdící štít by mohl být využit především při výzkumných meziplanetárních misích např. k Marsu, kdy větší brzdná plocha štítu umožňuje dopravit na povrch daleko větší náklad nežli dnes.
-mk-

2009-08-21 - Cassini

Status Report (2009-08-12 až 2009-08-18)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-08-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-08-16 v 15:29 UT byl zahájen korekční manévr OTM-213 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl v činnosti t=76.5 s a změnil rychlost letu o Δv=12.99 m/s. Všechny systémy po provedené operaci hlásily nominální funkci. Scénář byl den před tímto velkým manévrem změněn, protože se na poslední chvíli nalezla jiná vhodná trajektorie procházející 15 km od původního bodu průletu kolem Titanu, při níž se ušetřilo palivo v množství odpovídajícímu změně rychlosti asi 2 m/s. Jedinou komplikací bylo to, že se muselo změnit nastavení radarových pozorování.
Během práce motoru se vyskytla závada na teplotním čidle ve spalovací komoře A. Obdobná závada byla zaregistrována již při manévru OTM-183. Druhé čidlo pracovalo bezchybně a prokázalo, že motor funguje nominálně. Chybný senzor bylo rozhodnuto vyřadit ze systému ochran.
2009-08-18 uplynula 10 roků od gravitačního manévru, který Cassini uskutečnila v roce 1999 u Země.

2009-08-20 - Return to Moon

Ares se připravuje k prvnímu startu

Po déle než pětadvaceti letech je v Kennedyho vesmírném středisku připraven k testu nový vesmírný dopravní prostředek. Na mobilní rampě je ke svému prvnímu letu připravena sestava rakety Ares I-X, makety velitelského modulu a záchranného systému LAS [=Launch Abort System].
Konečný segment rakety Ares I-X byl usazen 13. srpna a plánovaný test celé 100 m vysoké rakety je plánován na 31. října tohoto roku.
"Více než tři roky tvrdé práce NASA a jejích dodavatelů nás přivedlo k tomuto historickému momentu,"" uvedl Bob Ess, manažer projektu. "Tento letový test je kritický pro další vývoj projektu Ares a prvním letem programu Constellation."
Raketa Ares I-X je pro svůj první dvou a půl minutový let osazena více než sedmi sty senzory. Let bude první prověrkou systémů, podpůrných zařízení a pozemních operací spojených s projektem a poskytne cenné informace pro vývoj lodi Orion ve spojení s raketou Ares I.
Do říjnového vzletu proběhne řada testů všech systémů rakety, především systémů kontrolujících pohyby nosiče během vzletu a oddělování prvního stupně. Do testů je zahrnuto i postupné rozkmitání rakety, které má za cíl prověřit tuhost celého nosiče, zejména v jednotlivých spojích.
-mk-

2009-08-18 - Extrasolární planety

První objevy stanice Kepler

Kosmický teleskop Kepler, jehož úkolem je studovat planety mimo naši sluneční soustavu, už dodal některá zajímavá data. V časopisu Nature má vyjít článek popisující objev atmosféry u jisté obří plynové planety. Kosmická stanice tak předvádí svoje vědecké schopnosti přesto, že ještě není v operační fázi.
Objev je založen na relativně krátkém desetidenním zkušebním měření, které se uskutečnilo ještě před zahájením vědeckého programu. Členové vědeckého týmu uvádějí, že nové výsledky dokazují, že mise bude schopna zaznamenat planety podobné Zemi (pokud takové existují). Kepler se bude příštího tři a půl roku věnovat hledání malých planet, včetně takových, které obíhají hvězdy v teplé zóně života, tedy tam, kde by se mohla vyskytovat kapalná voda. Hlavní metodou detekce planety bude měření poklesu jasnosti hvězdy v okamžiku, kdy před ní přechází malý planetární objekt.
Na začátku zmíněný objev se týká planety označené HAT-P-7, která se periodicky dostává před disk hvězdy, vzdálené od nás asi 1000 světelných let. Oběžná doba planety činí pouhé 2.2 dny, což znamená, že krouží od svého slunce ve vzdálenosti 26krát menší než Země od našeho Slunce. Oběžná dráha a velikost srovnatelná s Jupiterem, zařadily planetu do skupiny tzv. horkých Jupiterů.
Planeta HAT-P-7 byla objevena ještě před startem družice Kepler. Nová měření jsou ale tak přesná, že je možno zaznamenat i nepatrné zeslabování a zesilování světla způsobené měnící se fází planety. Ze světelné křivky lze odvodit i základní údaje o atmosféře horkého Jupitera. Teplota plynného obalu planety je stanovena na 2380°C. Teplo z osvícené strany se částečně přenáší na noční polokouli. O oběžné dráze teď na základě dat z Keplera víme, že je kruhová, což se shoduje s teoretickými modely.
Měření u HAT-P-7 potvrzuje, že je teleskop dostatečně výkonný na detekci planet velikosti Země. Pozorované variace jasnosti jsou velikostně takřka identické s těmi, kterými by se měl projevit transit hledané Země. Citlivost se ale ještě zlepší, jak bude Kepler postupně uveden do operačního provozu a dokončí se vývoj softwaru provádějícího analýzy zaznamenaných dat.

2009-08-18 - Chandrayaan-2

Jaderný zdroj energie

Indie uvažuje o tom, že by byla její další automatická sonda k Měsíci Chandrayaan-2 vybavena jaderným zdrojem energie, který by napájel část zařízení na palubě. Studie reálnosti tohoto plánu právě probíhají ve spolupráci mezi indickou kosmickou agenturou ISRO [=Indian Space Research Organisation] a výzkumným střediskem BARC [=Bhabha Atomic Research Centre]. Zdroj by měl zásobovat sondu energií v okamžicích, kdy by se pohybovala na zastíněné části oběžné dráhy.
Jako i v jiných případech se klade velký důraz na zajištění vysoké bezpečnosti jaderného zařízení ve všech okamžicích letu od startu až do dosažení oběžné dráhy. Bez nukleárního zdroje energie by se Chandrayaan-2 jistě obešel. Naskýtá se ale příležitost vyzkoušet v kosmickém prostředí novou technologii před případným budoucím použitím na cestách do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy, kde už běžné fotovoltaické články nestačí.

2009-08-17 - Cassini

Status Report (2009-08-05 až 2009-08-11)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-08-11. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-08-05 byl jako nepotřebný zrušen korekční manévr OTM-211 [=Orbit Trim Maneuver] plánovaný na příští den.
2009-08-07 bylo oznámeno, že byl v prstenci B nalezen nový miniaturní měsíček (moonlet) nacházející se asi 500 km od vnějšího okraje. Objev byl umožněn současnou mimořádnou situací, kdy Slunce svítí prakticky na hranu prstenců (rovnodennost - equinox - na Saturnu). Objekt při těchto světelných podmínkách vrhal stín na plochu prstenců dlouhý 41 km. Podle délky stínu bylo vypočítáno, že vyčnívá nad rovinu prstenců o 200 m. Jestliže krouží ve stejné rovině jako prstence, musí mít průměr asi 400 m.
2009-08-09 se uskutečnil 61. cílený průlet kolem Titanu. Sonda minula měsíc v nejmenší vzdálenosti 970 km relativní rychlostí 6.0 km/s. Palubní systémy a vědecké přístroje pracovaly podle očekávání a data byla uložena do paměti k pozdějšímu odvysílání na Zemi. Jako prioritní byly nejprve přenášeny údaje související s vrcholící rovnodenností na Saturnu. Data od Titanu a záznamy ze systému AACS byla bohužel ztracena kvůli potížím na stanici Goldstone.
Vzhledem k přesnému průletu kolem Titanu byla 2009-08-10 zrušena oprava dráhy OTM-212. Všechny potřebné korekce by měl nahradit manévr OTM-213.
2009-08-11 minula Cassini necíleně měsíc Atlas.

2009-08-13 - Mars

Meteorit Block Island

V těchto dnech zkoumá rover Opportunity kovový meteorit o velikosti melounu, ležící na planině Marsu. Kromě údajů o vlastnostech meteoritu se dovídáme zároveň zajímavá fakta z historie rudé planety.
Balvan pojmenovaný "Block Island" je větší než všechny prozatím objevené meteority na Marsu. Vědci uvádějí, že je příliš velký na to, aby se při dopadu nerozpadl. Jelikož přistál vcelku, odvozují, že na planetě musela být v okamžiku jeho pádu mnohem hustší atmosféra než dnes - a ta pád zbrzdila. Na povrchu kamene jsou dále patrné stopy pozdějšího zvětrávání.
Před dvěma týdny projela Opportunity asi 180 m od meteoritu. Snímek pořízený před několika dny byl uložen do paměti a teprve později odvysílán na Zemi. Na snímku byl zachycen balvan široký asi 60 cm a 30 cm vysoký, zabarvený zcela jinak, než ostatní kameny na planině. Nenadálý objev přiměl řídící tým ke změně plánu a rover se k balvanu vrátil, aby ho mohl prozkoumat přístroji na robotické paži.
"Není pochyb o tom, že to je železo-niklový meteorit,"" potvrdil nález Ralf Gellert, vedoucí týmu pracujícího s rentgenovým spektrometrem na roveru. "Dosud jsme prozkoumali několk míst, které vykazují rozdíly v prvkovém zastoupení na povrchu. To by nám mohlo říci, zda a jak se kov měnil od chvíle, kdy přistál na Marsu."" Mikroskopické snímky zachycují zvláštní trojúhelníkovitou texturu, jaká je už známá z podobných meteoritů nalezených na Zemi. Běžně se tyto vzory objevují na rozříznutých, vyleštěných a vyleptaných plochách meteoritů. Někdy jsou také vidět na povrchu objektů, které obrousil vítr v pouštích. Zdá se, že "Block Island" prošel stejným procesem.
Opportunity objevila menší železo niklový meteorit koncem roku 2004 a kámen dostal jméno "Heat Shield Rock". Nejnovější nález má hmotnost přibližně půl tuny a je desetkrát větší než "Heat Shield Rock".
Aby při dopadu na Mars zůstal kámen této velikosti vcelku, musel by prolétnout podstatně hustší atmosférou, než je na planetě dnes. Buď má Mars skryté zásoby suchého ledu (zmrzlý CO2), kterými se může doplnit atmosféra v obdobích periodického oteplení, nebo "Block Island" dopadl před miliardami let.
Spektrometrická pozorování prozatím odhalila variace v chemickém složení kamene na různých místech povrchu. Rozdíly by mohly mít původ v účinku marsovského prostředí, ve kterém kov časem koroduje. Vědci mají k dispozici mnoho železo-niklových meteoritů nalezených na Zemi, a proto mohou hledat analogie mezi prozkoumanými tělesy a novým nálezem na Marsu. Dříve než se rover od meteoritu vzdálí, uskuteční ještě řadu dalších analýz, snímků a měření, aby se co nejlépe prozkoumaly účinky dlouhodobého zvětrávání. Může nám to říci mnoho zajímavého o změnách klimatu na planetě.
Od meteoritu zamíří Opportunity opět k obrovskému kráteru "Endeavour". Od kráteru "Victoria", u něhož vydržela pracovat dva roky, už z celkových 19 km urazila asi pětinu vzdálenosti.

2009-08-13 - Mars, Měsíc

Cestovat do hlubokého vesmíru by chtěly další země

O výpravy za hranice oběžné dráhy kolem Země se začínají zajímat další netradiční organizace. Zdá se, že jsme svědky oživení robotických výprav k Měsíci a planetám, situace, která nemá od sedmdesátých let minulého století obdoby.
První zpráva z médií se týká indického projektu sondy k Marsu. Podle vyjádření zástupce agentury ISRO byly již dokončeny úvodní studie mise. Probíhá selekce vědeckých doporučení a stanovení vědeckých cílů. Indie, která se nedávno v případě Měsíce zapojila do nevyhlášené soutěže s ostatními asijskými kosmickými mocnostmi - Čínou a Japonskem - by prý mohla poslat svého robota k Marsu někdy mezi roky 2013 a 2015. Vláda už přidělila jistý objem financí mj. na vypracování studií experimentů, které by se mohly uskutečnit.
Do vesmíru by sondu mohl dopravit stávající nosič GSLV [=Geosynchronous Satellite Launch Vehicle] a další navedení k Marsu by zajistil pohon iontový, klasický kapalinový nebo nukleární (?).
Druhá zprava z 2009-08-12 pochází z Německa. Peter Hintze, státní tajemník pro ekonomiku a technologii sdělil televizi ZDF, že by Německo mohlo uskutečnit přistání na Měsíci během příštího desetiletí někdy kolem roku 2015. Mise by stála asi 1.5 miliardy euro, ale vědecký přínos by měl ospravedlnit tyto jistě nemalé náklady. A to i s přihlédnutím k současné tvrdé hospodářské krizi. "Státy, které létají do vesmíru, znovu objevily Měsíc, protože je neuvěřitelně důležitý,"" říká Hintze. "Měsíc je vynikající základna pro kosmický výzkum. Měsíc má největší význam při hledání odpovědí na otázku, jak zajistíme budoucnost naší modré planety.""

2009-08-12 - Mars Reconnaissance Orbiter

V bezpečnostním módu

Družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) se momentálně nachází v bezpečnostním módu, do něhož přešla po neočekávaném přepojení na záložní počítač 2009-08-06. Sonda podle připraveného protokolu přerušila automaticky vědecké práce a zaujala bezpečnou pozici. Spojení se Zemí bylo obnoveno.
Technici se snaží přijít na to, proč řízení systémů samovolně přešlo z hlavního počítače A na redundantní jednotku B. Prozatím se podařilo zvýšit komunikační rychlost, ale některá telemetrická data o událostech, co se stalo bezprostředně před přepnutím, se asi už nepodaří získat. Řídící tým předpokládá, že by se mohla sonda vrátit k normální činnosti nejdříve za několik dní.
Událost se v některých aspektech podobá a v některých je zcela odlišná od několika dříve zaznamenaných přechodů do bezpečnostního módu. Důležité je, že se MRO nyní nachází ve stavu, při němž je udržována v patřičných mezích teplota a akumulátory jsou pravidelně dobíjeny slunečními panely, které jsou nasměrovány ke Slunci.

2009-08-11 - Cassini

Status Report (2009-07-29 až 2009-08-04)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-08-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Saturn se na heliocentrické dráze kolem blíží k bodu, v němž nastává rovnodennost (equinox). V tomto okamžiku stojí Slunce přesně nad rovníkem a nastává na jednom oběhu dvakrát. V případě Saturnu to je jednou za téměř 15 pozemských let a nejbližší temín je 2009-08-11. Vědecký program Cassini se proto soustředil v poslední době především na pozorování průvodních jevů této astronomické události. 2009-07-30 fotografovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] stíny vrhané měsíci na plochu prstenců a shromažďovaly snímky do filmu zachycující vzájemné interakce měsíce Prometheus s materiálem prstence F. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] po 11 hodin pozoroval neosvětlenou stranu prstenců při vysokém fázovém úhlu a hledal v nich přechodné jevy. Na stejné jevy se zaměřil i kamerový systém. Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval prstence a polarizační efekty v nich.
V týdnu pořídily kamery ISS snímky zastíněné části Titanu přecházející před Saturnem. Snímky budou použity pro výzkum aerosolů. Pro podobná studia nastaly právě teď unikátní podmínky a po celou dobu základní mise se k nim kvůli geometrii dráhy nenaskytla příležitost. Další vědecká data přišla z přístrojů na měření magnetosféry a plazmatu. Malé měsíčky byly fotografovány za účelem upřesnění dráhových parametrů.
2009-08-01 v 23:59 UT se uskutečnil korekční manévr OTM-210. Úpravu dráhy provedly motorky RCS [=Reaction Control Subsystem], které po době hoření t=14.75 s změnily rychlost letu o Δv=22.84 mm/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.

2009-08-11 - Saturn

Kam zmizely prstence?

2009-08-11 se pozorovatelé Saturnu dočkají úkazu, který by se dal přirovnat k senzačnímu kouzelnickému triku. Tohoto dne zmizí gigantické prstence a planeta se alespoň na čas stane laikovi nerozeznatelnou od ostatních obřích planet - Jupiteru nebo Uranu.
Vraťme se ale od iluzionistického přirovnání ke strohému vysvětlení astronomického úkazu. Za všechno může jen hra světla v součinnosti s nebeskou mechanikou. Jev se pravidelně opakuje přibližně každých 15 roků. Všechny planety kroužící kolem Slunce mají osu rotace o několik stupňů skloněnou vůči kolmici na oběžnou rovinu. Zásluhou toho stojí Slunce v nadhlavníku v průběhu roku nad různými geografickými šířkami. V případě Země to může být v rozmezí tzv. obratníků Raka a Kozoroha. Pouze dvakrát do roka stojí Slunce přesně nad rovníkem. Těmto dnům, kdy je sluneční záření rovnoměrně rozděleno mezi severní a jižní polokouli a kdy se délka dne rovná délce noci, se říká rovnodennost (anglicky equinox). Saturnovy prstence obíhají v rovině rovníku. V okamžiku rovnodennosti svítí Slunce na hranu prstenců. Prstence jsou uskupením prachu, kamenných úlomků, ledových částic i větších kusů hmoty. V jedné rovině zabírají plochu o průměru zhruba milión kilometrů, ve druhém směru jsou ale jen několik metrů tlusté. Přirovnat by se to dalo k tenkému papírovému kolečku rotujícímu kolem planety.
Jestliže nastane situace - a v případě Saturnu, který má oběžnou dobu asi 29 roků, to je každých necelých 15 roků - že sluneční paprsky svítí přesně na hranu prstenců, osvětlená plocha se scvrkne na tenkou čárku, která přestává být ze Země viditelná a prstence zdánlivě zmizí.
Rovnodennost na Saturnu je mimořádnou příležitostí na vědecké zkoumání planety. V prstencích dochází ke zvláštním světelným podmínkám, jsou vidět jinak nepozorovatelné stíny, umožňující studovat jejich strukturu, a některé další zvláštní jevy. Letošní rovnodennost nastává v době, kdy kolem planety krouží sonda Cassini. Zatímco pozemské teleskopy jsou příliš daleko, kosmická sonda "sedí v první řadě". I když primární mise sondy už vloni skončila, pokračuje Cassini v prodlouženém čase ve výpravě, která byla právě s ohledem na popisovaný astronomický jev nazvána Cassini Equinox Mission. Na palubě má sestavu výkonných přístrojů, které budou využity právě ke sledování především prstenců ve vzácném osvětlení.

2009-08-10 - Fobos-Grunt

Čínský průzkumník Marsu dorazil do Ruska

První čínská družice mající za úkol zkoumat Mars byla převezena do Ruska, kde se bude připravovat ke startu koncem tohoto roku. Yinghuo-1 o hmotnosti 110 kg vzlétne společně s velkou ruskou sondou Fobos-Grunt v říjnu. Do vesmíru je vynese nosná raketa Zenit. Oznámila to čínská státní média ve čtvrtek 2009-08-06.
Po vstupu na oběžnou dráhu kolem Marsu, 10 až 11 měsíců po startu, bude čínský průzkumník studovat kosmické prostředí kolem planety. Zvláštní důraz je kladen na hledání odpovědi na otázku, co se stalo s vodou, která se dávno v minulosti evidentně nacházela na povrchu Marsu.
Družici vyvinula Shanghai Space Administration a nese osm vědeckých přístrojů, mimo jiné i dvě kamery.
Výprava k Marsu, i když jen jako spolucestující na ruské misi, potvrzuje čínské kosmické ambice. Po vlastní pilotované lodi z roku 2003 a družici Měsíce vypuštěné v roce 2007 se tedy Čína letos vydává k planetám.

2009-08-04 - Cassini

Status Report (2009-07-22 až 2009-07-28)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-07-28. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-07-22 bylo v časopise Nature zveřejněno pojednání o objevu čpavku ve výtryscích plynů a ledových částic z měsíce Enceladus podle měření přístroje INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] na palubě Cassini. Čpavek má být dalším důkazem existence tekuté vody pod povrchem měsíce. O jevu bylo informováno v Horkých novinkách 2009-07-23.
Dne 2009-07-23 skončil program letu podle sekvence S51 a bylo zahájeno vykonávání příkazů podle S52. Etapa S52 potrvá do 2009-08-25 a obsahuje mj. jeden cílený průlet kolem Titanu a pět necílených průletů kolem měsíců Prometheus, Pandora, Janus, Tethys a Atlas.
2009-07-24 minula sonda na svém 155. oběhu kolem Saturnu ve výšce 955 km relativní rychlostí 6 km/s měsíc Titan (cílený průlet číslo T59). K největšímu přiblížení došlo nad 62° j.š. Vědecký výzkum prováděly přístroje CAPS, INMS, radar, CIRS a VIMS.
2009-07-26 došlo k necíleným průletům kolem malých měsíců Prometheus, Pandora, Janus a Tethys. Tentýž dne, před setkáním s Janusem ve vzdálenosti 94000 km, prošla sonda periapsidou dráhy, přičemž byly kamerami ISS sledovány zvláštní ringlety v prstencích. Okolí Janusu bylo zkoumáno analyzátorem kosmického prachu CDA. ISS pak pozoroval Enceladus a především výtrysky z měsíce v zákrytu s měsícem Rhea. Poslední měření zajišťoval spektrometr VIMS, který sledoval složení hmoty na zastíněné straně prstenců při nízkém fázovém úhlu.
2009-07-28 v 16:45 UT se uskutečnila úprava dráhy OTM-209. Hlavní motor pracoval t=37.08 s a změnil rychlost letu o Δv=6.28 m/s. Všechny subsystémy hlásily po manévru nominální funkci.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23