Novinky - duben 2007

2007-04-29 - Cassini

Status Report (2007-04-18 až 2007-04-24)

Prozatím poslední signály z Cassini zachytila 2007-04-24 sledovací stanice Goldstone. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-04-19 při průletu apoapsidou oběžné dráhy se uskutečnila dráhová korekce OTM-105. Hlavní motor byl nastartován v 05:45 UT a po době činnosti t=21.9 s změnil rychlost o Δv=3.51 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
K další úpravě dráhy OTM-106 došlo o tři dny později. Vykonaly ho manévrovací motorky RCS, které byly spuštěny 2007-04-24 v 05:30 UT. V činnosti byly t=9.0 s a změnily rychlost o Δv=0.017 m/s. Jednalo se o doladění trajektorie před setkáním s Titanem T-29, plánovanému na 2007-04-26. Poprvé se kvůli technice motorického manévru upravoval okamžik průletu tak, aby bylo možno spustit motory na rozumně dlouhou dobu. Jako nejmenší změna rychlosti pomocí RCS bylo pro příště stanoveno Δv=0.01 m/s. Pokud by se neměnil okamžik průletu, byla by potřeba změna jen Δv=0.008 m/s. Pokud by se ale tento manévr zcela zrušil, následná korekce by byla příliš velká a sice více než 2 m/s.
2007-04-24 se uskutečnily necílené průlety kolem měsíců Dione a Telesto. Pro Telesto nebyla plánována žádná pozorování, satelit Dione byl snímkován úzkoúhlou kamerou ISS.

2007-04-29 - Rosetta

Status Report (2007-03-24 až 2007-04-20)

V popisovaném časovém období čtyř týdnů se uskutečnil omezený vědecký program a navigační měření v rámci přípravy na motorický manévr DSM-3 [=Deep Space Maneuver], který je v plánu 2007-04-26.
Všechny činnosti proběhly podle plánu bez vážnějších závad. Výjimkou byl senzor hmotového spektrometru RTOF [=Reflectron type Time Of Flight] experimentu Rosina. Zařízení vykazuje nestandardní chování; tento jev byl pozorován již dříve.
Z vědeckých aktivit je nutno uvést pozorování Jupitera přístrojem Alice, které má pokračovat až do konce května. Pokračuje rutinní sledování radiačního pozadí detektorem SREM. Ostatní vědecké vybavení je mimo provoz.
Dne 2007-04-20 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 276.7 mil. km od Země (tj. 1.84 AU, 15 min 23 s doby letu rádiového signálu jedním směrem). Vzdálenost ke Slunci činila 234.4 mil. km (1.56 AU).

2007-04-25 - Extrasolární planety

Objevena první obyvatelná planeta

Astronomové objevili planetu mimo naší Sluneční soustavu, která se zatím nejvíce podobá Zemi. Extrasolární planeta má průměr asi o 50% větší než Země a panují na ní takové podmínky, že by se zde mohla vyskytovat voda v tekutém stavu. Objev učinil mezinárodní tým astronomů ze Švýcarska, Francie a Portugalska pomocí 3.6 m teleskopu ESA v Chile. Planeta krouží kolem rudého trpaslíka, u něhož byla již dříve detekována planeta o hmotnosti Neptunu. Panuje silné podezření, že se v systému vyskytuje ještě třetí planetární těleso o osminásobné hmotnosti Země.
Nově objevený objekt je nejmenší dosud známou exoplanetou. Oběhne kolem mateřského slunce za pouhých 13 dní. Krouží ve vzdálenosti čtrnáctkrát menší než Země od Slunce. I přesto, s ohledem na typ centrální hvězdy označené v kalatozích jako Gliese 581, leží v tzv zóně života, neboli v pásmu, kde se může vyskytovat voda v kapalném skupenství. Teplota na planetě, kterou sami objevitelé nazývají Superzemě, se pohybuje mezi 0 a 40°C. Jelikož průměr činí asi 1.5x průměru Země, má se zato, že planeta je skalnatá (jako Země) nebo dokonce pokrytá oceánem.
Mateřská hvězda Gliese 581 patří do skupiny stovky nejbližších hvězd. Nachází se ve vzdálenosti 20.5 světelných let v souhvězdí Vah (Libra). Její hmotnost činí asi 30% hmotnosti Slunce. Jak již bylo řečeno, jedná se o červeného trpaslíka, což je zcela běžný hvězdný typ. Mezi stovkou nejbližších hvězd patří 80 do této kategorie. Jsou ideálním cílem při hledání planet pozemského typu. Protože mají malou hmotnost a vyzařují málo energie, leží zóna života velice blízko u hvězdy a tudíž je snazší detekovat objekty v ní ležící. U větších hvězd se přesunuje zóna života daleko od centrálního slunce a malé planety v nich se nacházející prakticky nelze pozemskou technikou odhalit.
Před dvěma roky objevil stejný tým astronomů první planetu u Gliese 581. Tehdy se jednalo o objekt o hmotnosti 15 Zemí, tedy asi velikosti Neptunu, s oběžnou dobou 5.4 dnů. Třetí planeta by mohla mít hmotnost 8 hmotností Země a oběžnou periodu 84 dnů. Na potvrzení se ale ještě čeká. Soustava Gliese 581 se tak stává zajímavým hvězdným systémem s pozoruhodnou sestavou oběžnic.
Objev byl učiněn zařízením HARPS [=High Accurancy Radial Velocity for Planetary Searcher], nejpřesnějším spektrografem na světě. Je umístěn na observatoři La Silla v Chile a je schopen měřit radiální rychlosti pozorovaného objektu s přesností 1 m/s. Při pohybu planety kolem hvězdy dochází vlivem vzájemného gravitačního působení k periodickému "kmitání" hvězdy směrem k pozorovateli a zpět. Měření periody kmitů a průběhu změn radiální rychlosti se dá vypočítat oběžná doba a vzdálenost od hvězdy a rovněž minimální hmotnost obíhajícího tělesa.

2007-04-22 - Cassini

Status Report (2007-04-11 až 2007-04-17)

Prozatím poslední spojení se sondou Cassini navázala 2007-04-17 sledovací stanice Madrid. Podle telemetrických dat se sonda nachází nadále ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-04-11 bylo oznámeno, že definitivně dosloužil jeden ze dvou detektorů na magnetometru. Došlo k tomu po devíti letech bezchybné činnosti. Postupná degradace čidla byla nicméně pozorována již před příletem k Saturnu. Příčinou je patrně mikroskopický pór nebo prasklina ve skle héliové elektronky a postupná ztráta hélia. Druhý detektor zůstává v provozu na plný výkon. V případě prodloužené mise bude tato závada znamenat omezení využitelnosti magnetometru přibližně o 15%.
2007-04-12 bylo po analýze aktuální trajektorie letu rozhodnuto zrušit korekci OTM-104 [=Orbit Trim Maneuver] původně plánovanou na 2007-04-13.
Dne 2007-04-14 proběhla zkouška tření v sestavě silového setrvačníku číslo 3. Během ní se obvyklým způsobem roztočil gyroskop na 600 ot/min v obou směrech a vždy se zjišťovala doba, za kterou se vlivem vnitřního tření zcela zastaví. Při testu nebyly pozorovány žádné významné změny oproti stavu zjištěnému při poslední prověrce v říjnu loňského roku. K úplnému zastavení došlo v obou případech po více než 40 min.

2007-04-18 - Program Aurora

Evropa míří na Mars

Specialisté sdružení ve skupině ESF [=European Science Foundation] dokončili návrh ambiciózního programu výzkumu Měsíce a Marsu. Dokument by měl být oficiálně publikován již v květnu.
Program je znám pod jménem Aurora, byl vyhlášen v roce 2001 Evropskou kosmickou agenturou ESA [=European Space Agency] a představuje evropský příspěvek k mezinárodnímu průzkumu sluneční soustavy. Zahájen bude misemi automatických sond, které by připravovaly půdu pro konečný cíl, čímž má být přistání lidí na Marsu ve třicátých létech.
Podle zástupců ESF se v případě Aurory nejedná o obvyklý program s prioritním vědeckým významem, ale jde především o technologickou záležitost - i když s nezanedbatelným vědeckým přínosem.
První misí programu Aurora se má stát projekt ExoMars, představující robotické zařízení, které přistane na Marsu v roce 2013-2014. Ponese rover vybavený důmyslnou laboratoří, která bude analyzovat místní horniny a půdu a hledat stopy života. I když jen málokterý z vědců věří, že by se mohl najít živý organismus, zůstává jistá šance detekovat alespoň náznaky vyhynulého života z dřívějších dob, kdy podmínky na Marsu byly poněkud příznivější.
Evropa dále očekávala, že se stane významným partnerem amerického pokusu o automatický odběr a návrat vzorků půdy Marsu. To se jeví jako nezbytný předstupeň pozdější pilotované expedice. NASA prozatím ale tento podnik odložila k ledu a je nejisté, jestli se o něj někdy v dohlednu pokusí. ESA se tudíž rozhoduje, zda by neměla uskutečnit vlastní podobnou misi. Jednalo by se o obrovský projekt, při němž by bylo v akci asi pět modulů, musely by se vypracovat nové procedury jako například metoda přesného přistání, vzletu z planety, setkání na oběžné dráze kolem Marsu a návratu k Zemi. Evropa neodmítá možnost, že by se do projektu zapojili i další partneři např. i USA, Japonsko, Čína a Indie (Rusko ve vyjádření zástupce ESF není zmiňováno, ale v tomto případě se jedná jistě jen o opomenutí). Nicméně zda se ESA k tak obřímu projektu odhodlá jako hlavní řešitel, není ještě jisté.
Ve světle náročnějších ambicí ESA byla ESF požádána, aby vypracovala revizi strategie celého programu Aurora. ESF bude směřovat plány k pěti hlavním cílům - robotickému průzkumu Měsíce, Marsu a asteroidů a lidské výpravě k Měsíci a Marsu. Výsledky se dovíme nejdříve na workshopu v Athénách, který se bude konat v květnu.
Lety s lidskou posádkou byly vždy značně kontroverzní. Většinou se má za to, že stejné úkoly lze jednodušeji splnit i s automatickým zařízením. V případě hledání života na Marsu se ale připouští, že robot je pro takový náročný úkol málo vhodný a jen návštěva člověka na planetě by mohla definitivně do problému vnést jasno. Lidé se dokáží novým okolnostem přizpůsobit, jsou zruční a dokáží reagovat na nečekané skutečnosti. Pokud je potřeba se rychle rozhodnout, je bezpochyby výhoda na straně člověka.
Dalším argumentem, proč je vhodné poslat člověka k Marsu, je vzdálenost planet. Rádiový signál potřebuje na překonání vzdálenosti k Marsu až 20 min. Nedá se proto uvažovat o ovládání robotického průzkumníka v reálném čase. Geologické práce v terénu, např. vrtání, zkoumání mikrofosílií atp., dokáže člověk provádět s větší efektivitou a kreativitou, než nejlepší automat.
Je možné, že se Amerika vrátí k původním plánům, pak je Evropa připravena se na takovýchto akcích významně podílet. Nicméně i samostatný přístup k průzkumu solárního systému není pro ESA zcela tabu. V každém případě by se jednalo o obrovskou technologickou výzvu, z níž by mohl evropský průmysl později profitovat.
ESF je asociací 75 členských organizací ze 30 států, věnujících se vědeckému výzkumu. Od svého založení v roce 1974 koordinovala celou řadu celoevropských vědeckých iniciativ.

2007-04-14 - Cassini

Status Report (2007-04-04 až 2007-04-10)

Prozatím poslední spojení se sondou Cassini navázala 2007-04-09 sledovací stanice DSN Goldstone. Podle telemetrických dat zůstává plavidlo ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS byl podroben celotýdenním testům nového letového softwaru. Kvůli krátkodobému výpadku sledovací stanice DSS-14 byla ztracena část výsledků, a proto se počítá s doplňkovým měřením v dalších dnech.
Od 2007-04-04 probíhalo připomínkové řízení k plánu prodloužené mise, během něhož mohly mj. jednotlivé vědecké týmy vznášet návrhy na doplnění stávajícího dokumentu.
2007-04-07 byla dráha sondy korigována motorickým manévrem OTM-103. Zásah do trajektorie byl učiněn malými manévrovacími motorky RCS, které byly zažehnuty v 22:59 UT a po t=25.9 s změnily rychlost o Δv=0.033 m/s.
2007-04-10 minula sonda rychlostí 6.2 km/s ve výšce 990 km měsíc Titan. Jednalo se již o 28. cílený průlet (T28). Vědeckou náplň setkání tvořila radarová sondáž povrchu, při níž se opět hledala nová jezera kapalných uhlovodíků. Mimo nových partií již známé oblasti měla být zobrazena i druhá strana hranice tzv. "černého jezera", čímž by se zjistilo, jak je veliké. Kromě toho byl radar zaměřen ještě mírně k jihu, kde bude pokračovat průzkum při dalším průletu 2007-05-12. Další přístroje dálkového průzkumu pozorovaly noční stranu Titanu. Kamery ISS se pokoušely zachytit polární záře a blesky, infračervený spektrometr VIMS sledoval oblačnost a spektrometr UVIS sbíral data do ultrafialového portrétu měsíce.

2007-04-14 - Dawn

Sonda dorazila na Floridu

Dne 2007-04-10 v 9 hodin místního času dorazila do střediska Astrotech Space Operations v Titusville sonda Dawn. Mise Dawn {=Úsvit} směřuje do pásu planetek mezi drahami Marsu a Jupitera k největším objektům této oblasti. Startovní okno se otevírá již 2007-06-30.
Manažer projektu Keyur Patel z JPL si při této příležitosti zažertoval: "Dawn už zbývá udělat jen dva přesuny. Jeden učiní v polovině června - 15 mil z montážní dílny na startovní rampu. Druhý začne, až se Dawn zvedne k osmileté a 3.2 miliard mil dlouhé pouti do nitra pásu asteroidů."
Sonda za pomoci iontového motoru bude cestovat ke dvěma nejzajímavějším a přitom odlišným obyvatelům této oblasti sluneční soustavy - asteroidu Vesta a (podle nejnovější astronomické definice) trpasličí planetě Ceres.
Po příjezdu do střediska Astrotech, nacházejícího se poblíž kosmodromu NASA KSC [=Kennedy Space Center], započnou předstartovní přípravy. Technici instalují letové baterie, vyzkoušejí motory a prověří vědecké přístroje. Koncem dubna budou připojeny rozměrné panely fotovoltaických článků a zkušebně rozloženy. Začátkem května se uskuteční test kompatibility se sítí DSN [=Deep Space Network], která bude zajišťovat sledování a komunikaci. Dawn bude naplněn pohonnými pracovními látkami a konečně v polovině května proběhne zkouška vyvážení na rotujícím stole.
Dawn pak bude instalován na vrcholek posledního stupně nosné rakety a umístěn do přepravního kontejneru, v němž bude převezen na Cape Canaveral Air Force Station. Toto je momentálně plánováno na 2007-06-19. Nakonec bude sonda s posledním urychlovacím stupněm namontována na špici rakety Delta 2 na startovní rampě 17-B.
Nosnou raketu Delta 2 model vyrobila firma United Launch Alliance. Jedná se o těžší model běžného typu Delta 2, který je vybaven většími urychlovacími stupni na tuhé pohonné látky. První stupeň by měl být vztyčen na rampě 17-B koncem května. Následně bude připojeno devět urychlovacích stupňů na TPL. Druhý stupeň spalující hypergolické KPL bude nasazen na první stupeň v prvním červnovém týdnu. V tzv. čisté místnosti na mobilní servisní věži bude umístěn aerodynamický kryt.
Další etapou bude řada zkoušek nosné rakety. V polovině června bude během simulovaného odpočítávání v rámci těsnostní zkoušky naplněn první stupeň kapalným kyslíkem. Dalšího dne se uskuteční simulovaný vzlet, při němž se budou prověřovat operace po odpoutání od rampy, tentokrát zatím bez přítomnosti paliva v nádržích. Bude testován kompletní elektrický a mechanický systém. Jakmile bude na vrcholek rakety instalována sonda Dawn, bude zahájena poslední hlavní zkouška - prověrka vzájemné spolupráce nosné rakety a užitečného nákladu. Budou se testovat všechny události před a po vzletu, opět ale bez ostrého plnění nádrží.
Za start rakety odpovídá organizace NASA Launch Services Program nacházející se přímo v KSC a United Launch Alliance. Misi Dawn k Vestě a Ceresu řídí středisko JPL, což je divize California Institute of Technology (Pasadena) pro NASA Science Mission Directorate ve Washingtonu.
Další informace o misi Dawn lze získat na internetové domovské stránce
http://dawn.jpl.nasa.gov.

2007-04-13 - Mars Global Surveyor

Zpráva o pravděpodobné příčině ztráty kosmické sondy

Družice Mars Global Surveyor (MGS), vypuštěná v roce 1996, fungovala na oběžné dráze kolem rudé planety až do listopadu 2006, čtyřikrát déle než bylo plánováno. V ještě delší vědecké činnosti ji pravděpodobně zabránilo selhání baterií, které nastalo následkem řady událostí.
Předběžná zpráva o průběhu havárie byla vydána 2007-04-13. Jejími autory jsou členové vyšetřovací komise, která byla pro tento účel ustanovena při NASA Headquarters krátce poté, co se MGS odmlčel.
Poslední spojení se Zemí navázal MGS dne 2006-11-02. Někdy během následujících 11 hodin došlo k vybití palubních baterií a sonda ztratila možnost udržovat žádanou orientaci. Primární příčinou byla chyba v programu palubního počítače, která se do něho dostala při úpravách softwaru před pěti měsíci.
2006-11-02 obdržela sonda příkaz k rutinnímu nastavení panelů fotovoltaických článků. Krátce poté byla zaznamenána celá série poplašných hlášení, ale přesto se zdálo, že je sonda stabilizována. To byla poslední zpráva, která dorazila na Zemi. Následně se sonda orientovala tak, že jedna ze dvou baterií na palubě byla vystavena přímé expozici slunečním světlem. Baterie se přehřála a nakonec se ona i druhá baterie vybily. Spojovací anténa naneštěstí mířila špatným směrem a řídící středisko nemělo přehled, co se děje. V bezpečnostním programu palubního počítače bohužel chyběly instrukce, které by zabránily zaujmout takovou orientaci, která by ohrozila plavidlo zvýšením teploty u kritických komponent.
Vyšetřovací komise tedy zjistila, že sonda MGS a její řídící tým postupovaly podle existujících procedur, ale že tyto postupy byly nedostačující pro speciální případ, který nastal. Doporučení pro jiné mise tedy zní: více důkladných kontrol a zkoušek všech mimořádných změn v letovém softwaru před tím než budou implementovány do palubního počítače a vyvinout takové programy, které budou eliminovat riziko přehřátí choulostivých částí sondy. Kontrolou nyní projdou řídící programy všech stávajících i plánovaných kosmických misí.
Zveřejněná zpráva v zásadě potvrzuje informaci, která byla uveřejněna v Horkých novinkách již 2007-01-10 - viz archiv.

2007-04-11 - Extrasolární planety

Voda v atmosféře extrasolární planety

Astronomové oznámili, že se poprvé podařilo identifikovat vodu v atmosféře extrasolární planety. Travis Barman z Lowellovy observatoře využil měření z orbitálního teleskopu Hubble a svých nových teoretických modelů a objevil velice silný důkaz vodní absorpce v atmosféře planety HD209458b.
Přítomnost vodní páry se předpokládá v atmosférách téměř všech dosud známých extrasolárních planet, dokonce i u těch, které krouží kolem mateřské hvězdy v menší vzdálenosti než Merkur kolem Slunce. Většinou je ale velice obtížné vodu a vůbec kreroukoliv složku atmosféry identifikovat právě kvůli přílišné blízkosti centrálního slunce. V případě HD209458b to bylo možné především zásluhou toho, že planeta prochází - viděno ze Země - přesně před diskem hvězdy.
Jestliže se planeta dostává mezi hvězdu a pozorovatele, její atmosféra pohlcuje světlo hvězdy o určitých vlnových délkách. Zvláště vodní páry v atmosféře obří planety způsobí, že rozměr planety v infračerveném spektru se zdá mnohem větší než ve viditelném pásmu. Právě srovnání měření snímků ve viditelném a infračerveném spektru pořízených observatoří HST, které byly implementovány do nového teoretického modelu, definitivně prokázaly, že v atmosféře zmíněné hvězdy, vzdálené 150 světelných let, se nacházejí vodní páry.

2007-04-10 - Cassini

Status Report (2007-03-28 až 2007-04-03)

Prozatím poslední signály ze sondy Cassini přijala sledovací stanice Goldstone 2007-04-03. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve vynikajícím stavu a všechny systémy pracují normálně.
Dne 2007-03-28 byla zahájena etapa letu podle programu S29. Tato etapa skončí po 37 dnech (2007-05-04) a během ní Cassini uskuteční dva cílené průlety kolem Titanu, po jednom necíleném u měsíců Dione a Telesto a vykoná osm motorických úprav dráhy. První část sekvence S29 je už v palubní paměti, druhá polovina by měla dorazit 2007-04-16.
Vědecký program S29 byl zahájen sledováním Titanu pomocí infračerveného spektrometru CIRS a fotopolarimetrickým studiem Titanu kamerami ISS. V průběhu týdne pak došlo na výzkum magnetosféry sadou přístrojů MAPS. Spektrometr VIMS sledoval zákryty hvězd a ultrafialový spektrometr UVIS skenoval měsíc Enceladus. Kamery rovněž fotografovaly měsíce za účelem upřesnění parametrů oběžných drah. Týdenní vědecký program vyvrcholil sérií měření prstence F přístrojem VIMS.
2007-03-28 se uskutečnil motorický manévr OTM-101. Hlavní raketový motor byl nastartován v 22:59 UT a po době hoření t=3.22 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.527 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Další korekce dráhy OTM-102 proběhla 2007-04-03. Jednalo se o doladění trajektorie před příletem k Titanu, k němuž dojde 2007-04-10. Hlavní motor zahájil činnost v 06:45 UT a po t=16.7 s byla rychlost změněna o Δv=2.69 m/s.

2007-04-09 - Voyager

Sondy stále fungují

Obě sondy Voyager již dávno splnily svůj hlavní úkol, když před přibližně dvaceti lety podrobně prozkoumaly všechny obří planety, přesto stále fungují a pokračují v letu za hranice Sluneční soustavy. Řídící středisko je stále sleduje a zaznamenává cenná vědecká data. Jako ilustraci typické činnosti byl nedávno na speceref.com uveřejněn status report týdne končícího dnem 2007-01-12.
Na obě sondy měl být odvysílán příkaz na resetování časového členu (command loss timer), který aktivuje bezpečnostní mód při dlouhodobé ztrátě kontaktu se Zemí. Zatímco u Voyageru 1 byl potvrzen příjem instrukcí, u druhé sondy se spojení neuskutečnilo kvůli poruše na pozemním zařízení.
Během týdne bylo spojení se sondou Voyager 1 věnováno 37.3 hodin provozního času sítě DSN, v případě Voyageru 2 to bylo 54.5 h. Funkce vědeckého vybavení odpovídala předpokladům.
Na palubě Voyageru 1 zůstávalo 27.98 kg pohonných látek. Výkon generátoru elektrické energie činil 288.0 W. Voyager 2 měl k dispozici 29.72 kg pohonných látek a termoelektrický generátor produkoval 289.3 W.
Voyager 1 se nacházel 15187 mil. km od Slunce, Voyager 2 byl poněkud blíže a sice 12220 mil. km. Od Slunce se vzdalovaly rychlostí 17.136 km/s (V1), resp. 15.576 km/s (V2). Doba letu rádiového signálu v jednom směru činila v případě prvního Voyageru 14 h 14 min 13 s, u druhé sondy jen 11 h 26 min 19 s.

2007-04-05 - MESSENGER

MESSENGER dokončil 40% přeletové fáze

2007-03-28 dokončil MESSENGER z hlediska doby letu 40% pětileté cesty k Merkuru. Pokud by se brala za základ vzdálenost, stačila sonda prozatím překonat třetinu požadované dráhy. Současně s tím, jak se oběžná heliocentrická dráha blíží ke Slunci, zvětšuje se její průměrná rychlost. Maxima dosáhne v polovině října 2008, kdy se bude pohybovat průměrnou rychlostí téměř 63 km/s.
Uplynulého dva a půl roku cesty nebylo pouhým čekáním na setkání s cílovou planetou. Uskutečnila se důkladná prověrka systémů a vědeckého vybavení, dráha byla upravena 10 motorickými manévry, sonda dvakrát využila gravitačního pole dvou planet k radikálně změně dráhy, došlo k inovaci programového vybavení hlavního počítače a pěti vědeckých experimentů. Sonda absolvovala dlouhé období sluneční konjunkce a několikrát se musela vypořádat s neočekávanými událostmi, jako byl například reset hlavního řídícího computeru.
Nejbližším atraktivním mezníkem letu bude druhý průlet kolem Venuše, ke kterému dojde za čtvrt roku 2007-07-05. Zde získá MESSENGER poslední potřebný impuls, který ho zavede k oběžné dráze Merkuru. Kolem Merkuru nejprve třikrát prolétne a za pomoci dalších velkých motorických manévrů konečně přejde 2011-03-18 na oběžnou dráhu kolem první planety Sluneční soustavy.
Co by se mělo uskutečnit při zmíněném gravitačním manévru u Venuše? Zatímco první průlet byl čistě technickou záležitostí, k níž došlo v době sluneční konjunkce a mimo možnost spolehlivého spojení se sondou, tentokrát se chystá rozsáhlý vědecký výzkum. Kamera MDIS bude snímkovat noční stranu v blízké infračervené oblasti a na příletové a odletové větvi bude zhotovovat barevné i monochromatické snímky polokoulí Venuše. Spektrometr pracující v ultrafialovém a viditelném pásmu (součást souboru MASCS) bude pozorovat emise složek atmosféry v závislosti na výšce na denní i noční straně a na odletové větvi dráhy bude pozorovat exosférický ohon. Další část přístroje MASCS, spektrograf ve viditelném a infračerveném oboru, bude zkoumat chemické složení oblačnosti. Mohl by také zachytit infračervené záření odražené od povrchu. Laserový výškoměr MLA bude měřit jasnost Venuše v pásmu 1064 nm tak, že přijímač pulsů bude použit jako pasivní detektor vln. V době kolem největšího přiblížení by se mohl laser pokusit změřit vzdálenost k vrstvě mraků. Magnetometr bude zkoumat magnetickou strukturu rázové vlny a spektrometr energetických částic a plazmatu bude pozorovat urychlování nabitých částic a proudy plazmy v rázové vlně.
Vědecká pozorování budou koordinována s prací družice Venus Express organizace ESA.
Průlety kolem Merkuru se uskuteční v lednu a říjnu 2008 a poslední v září 2009. Bude jich využito k prvním přehlídkám té polokoule planety, která zatím nebyla pozorována žádnou kosmickou sondou a k získání prvních mineralogických dat o povrchu.
Na přelomu března a dubna, 972. den po startu (2004-08-03) se MESSENGER nacházel 53.4 mil. km od Slunce a 135.3 mil. km od Země. Sonda se pohybovala kolem Slunce rychlostí 154241 km/h (42.84 km/s). Palubní počítač doposud vykonal 255719 příkazů z řídícího centra.

2007-04-04 - Hayabusa

Sonda se chystá na cestu domů

Po dlouhé době se konečně na síti objevila nová zpráva o osudech japonské sondy Hayabusa, která se pokouší dopravit k Zemi vzorek materiálu asteroidu.
JAXA [=Japan Aerospace Exploration Agency] od února tohoto roku zkoušela novou metodu udržování orientace během činnosti iontových motorů. Testy pokračovaly i během března. V polovině dubna se plánuje zahájit konečnou operaci navedení sondy na zpáteční dráhu k Zemi. Pokud se vše zdaří, přistávací pouzdro s několika gramy mimozemského materiálu dosedne na zemský povrch v červnu 2010.

2007-04-03 - Perspektivní projekty

Vlajkové lodi k planetám

Pomineme-li průzkum Marsu, pro který zřídila speciální program, uskutečňuje NASA v posledních letech výpravy k planetám Sluneční soustavy výhradně v rámci programů Discovery a New Frontiers - v obou jmenovaných případech se jedná o relativně laciné sondy. Kromě nich ale docela vážně uvažuje o komplexních průzkumnících s cenou mezi 700 mil. a 3 miliardami dolarů. Pro takovéto mise některé zdroje používají označení "Flagship" nebo-li Vlajková loď.
Pro tyto typy výprav ústředí NASA samo definuje úkoly a popis mise a vybere a sestaví velký tým vědců a techniků, kteří se zapojí do realizace. Zatím poslední misí, která by se dala zařadit mezi vlajkové lodi, je družice Saturnu Cassini. V současné době se žádná podobná expedice oficiálně nepřipravuje, ale poradní vědecká skupina sestavila v minulých letech seznam projektů, které by mohly přijít brzy na řadu.
První z uvažovaných výprav je Europa Explorer. Sonda vyslaná k Jupiteru by zaparkovala na nízké oběžné dráze kolem měsíce Europa. Jejím úkolem by byl průzkum a mapování celého povrchu do nejmenších detailů. Kromě vysocerozlišující kamery by byla vybavena též gravitačními a magnetickými experimenty, s nimiž by se mělo prokázat, zda na měsíci pod ledovým povrchem skutečně existuje oceán kapalné vody. Spektrometr pracující v blízkém infračerveném oboru a hmotový spektrometr by analyzovaly různé chemické látky na povrchu, z nichž mnohé mohou být zajímavé z biologického hlediska. Tekutá voda v menším rozsahu (kapsy a praskliny poblíž povrchu) by se měla hledat rovněž pomocí tepelného mapovacího zařízení a radarové sondáže.
Místa s přítomností vody v kapalném stavu by byla později cílem další mise Europa Astrobiological Lander. Přistávací aparát by byl schopen extrahovat vzorky vody pomalu vystupující prasklinami z hloubky až několika stovek metrů pod povrchem a provádět analýzy zaměřené na přítomnost mikrobiálního života.
O misi k Europě se již v NASA několikrát mluvilo, tentokrát to ale vypadá, že peníze by na ni mohly být uvolněny od roku 2009 a do vesmíru by měl Europa Explorer odstartovat v roce 2017. NASA totiž předpokládá, že na Vlajkové lodi dokáže vyčlenit kolem 3 miliard USD za dekádu, což by stačilo na jednu až dvě výpravy každých deset let.
Přibližně pět let po výpravě k Europě by mohlo dojít na další dvě velké sondy. První z nich se prozatím nazývá Titan Explorer. Jedná se o horkovzdušný balón svržený do atmosféry Titanu. Největší Saturnův měsíc s atmosférou obsahující nejjednodušší organické látky (především uhlovodíky) překonal totiž na základě měření sondy Cassini a přistávacího modulu Huygens všechna nejoptimističtější očekávání.
Kromě geologických a meteorologických procesů a dějů vázaných na kapalnou složku povrchu, by bylo hlavním úkolem identifikovat komplexní přírodní organické látky, podobné, jaké kdysi existovaly na Zemi a které byly základem vzniku života. Na Zemi už takové sloučeniny po vzniku života dávno zmizely (byly spotřebovány), nicméně na jiných tělesech solárního sytému se ještě mohou vyskytovat.
Balón vznášející se v atmosféře Titanu by mohl být doprovázen separátním modulem na oběžné dráze, který by kromě retranslační funkce prováděl vlastní průzkum, především důkladné zmapování měsíce. Cassini při krátkých průletech je schopna tento úkol splnit jen na malém procentu povrchu.
Aerostat (balón) by mohl putovat tisíce kilometrů, unášen mírnými větry pár kilometrů nad povrchem. Pokud by řídící tým uznal, že přelétá nad obzvlášť zajímavým územím, mohl by sestoupit níže do výšky kolem stovky metrů, spustit tenkou harpunu a pomocí ní odebrat vzorky materiálu a ten by byl v gondole podroben důkladné analýze.
Dalším atraktivním projektem je Venus Mobile Explorer - další balón, tentokrát ale vznášející se v atmosféře Venuše. I ten by byl schopen odebírat vzorky povrchových hornin. Hlavním cílem mise je přispět k poznání geologické historie stále záhadného světa. Jedním z úkolů je najít ostrovy žuly a materiálů přetvářených vodními procesy, což by mohlo podpořit jednu z hypotéz, hovořící, že na počátku své historie mohla mít Venuše na povrchu oceán tekuté vody. V takovém případě by se nedalo vyloučit, že - pokud oceán vydržel aspoň několik set miliónů let - i na Venuši mohl vzniknout zárodek života.
Tato mise by se uskutečnila v každém případě až po výpravě k Titanu, protože pekelné podmínky na Venuši si vyžadují vyvinout zcela nové technologie, než máme dnes k dispozici. Je mnohem jednodušší vytápět elektroniku v ledovém prostředí těles vzdálených od Slunce, než ji dlouhodobě udržovat v chladu při okolní teplotě 480°C, která panuje na povrchu Venuše. Nezbude než vymyslet výkonnou "ledničku" nebo spoléhat na revoluční vynález elektronických prvků schopných pracovat ve Venušském prostředí. S touto misí se tudíž nedá počítat dříve než v roce 2025.
Jak je vidět, nedávný odpor vedení NASA ke komplexním (a dražším) misím se po epochálním úspěchu projektu Cassini-Huygens začíná pozvolna měnit. Jestli se některá z uvedených sond skutečně zrealizuje, kdy a za jakých podmínek, je už jiná otázka a na její zodpovězení si budeme muset ještě nějaký rok počkat.

2007-04-01 - Rosetta

Status Report (2007-03-10 až 2007-03-23)

Časový interval uvedený v titulku představuje dva týdny letu, během nichž pokračovalo pozorování Jupiteru a uskutečnila se zkouška přístroje ROSINA a úprava softwaru AOCS.
Veškeré aktivity proběhly podle očekávání, s výjimkou zjištěné závady na senzoru RTOF [=Reflectron type Time Of Flight] hmotového spektrometru experimentu ROSINA.
Sledování Jupiteru přístrojem Alice probíhá prakticky nepřetržitě a bude na programu až do května. Z dalšího vědeckého vybavení byl v provozu pouze detektor radiačního pozadí SREM.
Zkoušky přístroje ROSINA byly zahájeny 2007-03-20 a ukázaly, že chyba čidla RTOF, pozorovaná již dříve, stále trvá. Test byl tudíž prohlášen za neúspěšný a RTOF byl automaticky převeden do módu stand-by. Řídící tým se pro tuto chvíli rozhodl nepokračovat ve zkouškách senzoru a zbytek rezervovaného času byl věnován prověrce další součásti přístroje DFMS [=Double Focusing Magnetic Mass Spectrometer], na který byla implementována programová záplata.
Dne 2007-03-17 byl proveden zásah do softwaru paměti EEPROM orientačního systému AOCS.
V uvedeném období se uskutečnilo 13 rádiových seancí se stanicí New Norcia a 4 sledování dráhy letu sítí DSN, které sloužily jako podpora při vyhodnocení dráhy po gravitačním manévru u Marsu.
Dne 2007-03-23 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 302.1 mil. km od Země (2.01 AU). Tomu odpovídala doba letu rádiového signálu 16 min 48 s jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 227.1 mil. km (1.51 AU).

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23