DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - květen 2004


2004-05-28 - Cassini

Status Report

Prozatím poslední spojení se sondou navázala stanice DSN Madrid dne 2004-05-26. Cassini pracuje normálně a je v dobrém stavu.
V minulém týdnu se mimo jiné zaměřily palubní kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] na Titan, kde sledovaly pohyb oblačných vrstev, na jehož základě by se daly posoudit rychlosti větru v atmosféře na Saturnově měsíčku. ISS také pokračovala v pozorování oběžných drah měsíčků pohybujících se v oblasti prstenců. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval Saturnovu magnetosféru.
Kromě vědeckých pozorování se systémy sondy připravovaly na plánovanou korekci dráhy TCM-20 [=Trajectory Correction Maneuver] (viz předchozí horká novinka).
V uplynulém týdnu Země obdržela 625 snímků kamerovým systémem ISS a 369 datových souborů ze spektrometru VIMS. Celkový počet obrázků ISS pořízených od startu je nyní 7413, resp. 1311 souborů VIMS.


2004-05-28 - Cassini

Korekce dráhy

2004-05-27 vykonala sonda Cassini kritický šestiminutový korekční manévr, který ji navedl na plánovanou průletovou dráhu kolem nejvzdálenějšího měsíce Saturnu. S malým měsíčkem Phoebe se má setkat už 2004-06-11. Sonda pracuje podle předpokladů a její stav je vynikající.
Manévr byl očekáván s velkým napětím, protože se měl po skoro pěti letech nečinnosti vyzkoušet hlavní motorový systém používající dvousložkové kapalné pohonné látky. Úspěšná funkce motoru je podmínkou pozdějšího navedení sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Zatímco k Saturnu zbývá ještě 19 mil. km, Phoebe se nachází pouhých 9 mil. km před kosmickým průzkumníkem. Od startu koncem roku 1997 už Cassini dokázal překonat dráhu dlouhou 3.4 miliard km.
Phoebe je zvláštně utvářený měsíc s tmavým povrchem. Obíhá kolem Saturnu v opačném smyslu než je běžné u ostatních těles Sluneční soustavy. Takováto dráha navozuje mezi vědci myšlenku, že se jedná o dodatečně zachycené těleso, původem z Kuiperova pásu. Z vědeckého hlediska se tedy jedná o velice zajímavý objekt. Tělesa v hypotetickém Kuiperově pásu pocházejí z prvních období utváření Sluneční soustavy a představují zakonzervovaný materiál starý asi 4.5 miliardy let. Mezi ně zřejmě patří i planeta Pluto se svým průvodcem Charonem.
Po průletu kolem Phoebe bude Cassini pokračovat směrem k Saturnu. Na oběžnou dráhu by ji měl navést vzpomínaný raketový motor, který musí spolehlivě pracovat 96 min. Během navádění na orbitu sonda dvakrát proletí mezerou mezi prstenci. Aby nedošlo k poškození, bude sonda používat parabolickou anténu jako protimeteorický štít.
Pouzdro Huygens, určené k přistání na měsíci Titan a dosud připojené ke Cassini, se od mateřské sondy oddělí na Vánoce tohoto roku a 2005-01-14 by mělo vstoupit do dusíkové atmosféry obřího měsíce.


2004-05-26 - Saturn

Planeta viděná zblízka i z dálky

Zatímco sonda Cassini se rychle blíží k Saturnu a pilně pořizuje snímky planety ozdobené prstenci, na vzdáleného planetárního obra se zaměřily i kamery družicového dalekohledu HST [=Hubble Space Telescope]. I když teleskop kroužící kolem Země už není schopen zaznamenávat větší podrobnosti než sonda, není toto pozorování zbytečné. Dokáže se totiž podívat na Saturn z jiné perspektivy, a tak se získávají obrázky zachycující větší povrch planety. Rozlišovací schopnost přístrojů sondy a Hubbleova teleskopu se vyrovnala ve vzdálenosti asi 23 mil. km, k čemuž došlo před několika dny. Od tohoto okamžiku už je Cassini zařízením, které dokáže nejpodrobněji zobrazovat Saturn.
Cassini se nyní nachází přibližně 20 mil. km od cíle, kterého by měl dosáhnout na přelomu června a července.


2004-05-21 - Cassini

Status Report

Se sondou bylo naposledy navázáno spojení dne 2004-05-19. Komunikace se uskutečnila přes stanici DSN Goldstone. Cassini zůstává i nadále ve výborném stavu. Na palubu byly nahrány nové povely pro nadcházející operace, mj. plánovanou korekci a setkání s měsícem Phoebe.
Zobrazovací systém ISS [=Imaging Science Subsystem] snímal měsíc Titan a snažil se zaznamenat pohyb oblačnosti a měřit rychlost větrů. Pokračovalo studium oběžných drah známých satelitů s cílem prohloubit znalosti o jejich vývoji v krátkodobém i dlouhodobém měřítku. ISS dále pokračoval v pátrání po dosud neznámých přirozených družicích planety ve vnější oblasti prstenců a mimo ně. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pokračoval v mapování magnetosféry Saturnu a zjišťoval rozložení atomů a molekul. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite and Infrared Spectrometer] shromažďoval data první série dlouhodobého sledování teploty Saturnu.
2004-05-15 došlo k prvému rádiovému experimentu pomocí RSS [=Radio Science Subsystem] v délce trvání 4 hod.
Během minulého týdne bylo získáno 644 obrázků přístroji ISS a 77 datových souborů z vizuálního a infračerveného spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].


2004-05-21 - MESSENGER

Sonda se balí do tepelné ochrany

Přípravy sondy k Merkuru pokračují ve středisku Astrotech Space Operations facilities poblíž Kennedy Space Center podle předpokladů. MESSENGER je postupně obalován vrstvami fólií tepelné ochrany. Neustále se zkoušejí autonomní operace sondy v obdobích bez rádiového kontaktu se Zemí. Byly zveřejněny termíny dalších klíčových montážních prací. Na 2004-06-08 se chystá instalace letové baterie a pro 2004-06-22 je plánováno připojení panelů fotovoltaických článků. Firma Boeing úspěšně absolvovala prověrku připravenosti k zahájení instalace prvního stupně nosné rakety na rampě 17-B.


2004-05-14 - Cassini

Status Report

Poslední spojení se sondou k Saturnu navázala stanice DSN Goldsone dne 2004-05-12. Technický stav sondy je nezměněn a systémy pracují k plné spokojenosti.
2004-05-09 se uskutečnil nácvik řešení krizových situací při navádění sondy na oběžnou dráhu. Cílem zkoušek bylo prokázat, že řídící tým je schopen rychle analyzovat problém a do tří dnů provést rozsáhlý korekční manévr. Nacvičovala se záchrana mise v případě, že bude přerušen brzdící manévr kvůli malému výkonu motoru. Další zkoušky překonání anomálních stavů během SOI [=Saturn Orbit Injection] proběhly 2004-05-12.
Během právě probíhající fáze sledování planety na příletové dráze bylo dosud získáno 5855 snímků Saturnu a jeho měsíců a 781 souboru dat z přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].


2004-05-10 - MESSENGER

Přípravy pokračují

Zkoušky rádiového spojení v obou směrech přes Kennedy Space Center/Jet Propulsion Laboratory a Deep Space Network (MIL-71) byly úspěšně dokončeny. Pokračují testy autonomního chování sondy v obdobích mimo rádiový kontakt se Zemí. Podle plánu pokračuje instalace fólií tepelné ochrany. Na 2004-06-18 je plánováno zahájení montáže nosné rakety Delta 2 na rampě číslo 17-B. První operací bude vztyčení prvního stupně.
Na http://messenger.jhuapl.edu/webcam/annotatedimages/annotated-20030522.html je zajímavá ilustrace, jakým způsobem je udržována sonda v přípravné hale v absolutní čistotě. Čištění od prachových zrnek se provádí přibližně každý měsíc. Úklid je záležitostí party čtyř techniků. Při práci se používá osvětlení tzv. "černým světlem", ve kterém lépe vynikne prach ulpívající na povrchu sondy. Při práci jeden z techniků nasvětluje sondu speciální lampou, druhý vysává a zbylí dva zajišťují žebříky, aby nedošlo k úrazu nebo poškození cenného aparátu. Na konci práce se přiloží na povrch sondy přilnavé pásky, které se potom zkoumají pod mikroskopem. Pokud počet objevených cizích částeček přesáhne hranici "čistoty", musí se odprašování provádět znovu.


2004-05-06 - Mars

Kráter Endurance vzbudil mezi geology velké naděje

Kráter Endurance - 3000x587x16M (154 kB) V uplynulých dnech dorazil rover Opportunity po třech měsících pobytu na Marsu k výraznému kráteru pojmenovanému pracovně "Endurance". Vozítko prozatím parkuje na okraji kráteru a pomocí kamer prozkoumává nejbližší okolí a hledá nejpříhodnější cestu dovnitř. Dosavadní fotografie vzbudily mezi geology velké nadšení a očekávání.
Ze stěn kráteru vyčnívají mnohonásobné vrstvy kamenného podloží o úctyhodné tloušťce. Z toho se dá usuzovat na prostředí, které panovalo na planině Meridiani předtím, než se ze slaného jezera vytvořily ploché kameny prozkoumané o několik metrů dále v kráteru "Eagle".
V následujících dnech objede Opportunity kráter a bude vnitřek pozorovat z různých směrů. Vědci přitom budou pátrat po vhodných objektech budoucího podrobného průzkumu a hledat, kudy by mohl rover nejbezpečněji sjet po svahu dolů a zda se mu podaří opět vyjet na otevřenou pláň. Není ani vyloučeno, že výsledky zkoumání vnitřku kráteru budou natolik významné, že se řídící tým smíří s eventualitou, že rover už navždy zůstane uvězněný uvnitř. Ostatně v blízkém okolí pravděpodobně není další významnější objekt průzkumu.
Kráter "Eagle" naznačil, že jeho skaliska jsou pozůstatkem mělkého slaného jezera v poslední fázi existence před vypařením. Nezodpovězeno zůstalo, co bylo před tím. Existovalo zde po dlouhé období hluboké jezero, nebo mělká krátce se vyskytující "kaluž"? Odpověď by mohla ležet uvnitř kráteru "Endurance".
Kráter "Endurance" je pozůstatkem dopadu malého asteroidu nebo komety. Jeho průměr je asi 130 m a hluboký je až 20 m, měřeno od nejvyššího bodu okrajového valu. Ve srovnání s důkladně geologicky zmapovaným kráterem "Eagle" je desetkrát hlubší a tudíž musí nést stopy starší historie. Odkryté skály na opačné straně od současné polohy roveru mají výšku 5 až 10 m ale jsou těžko přístupné. Na ostatních stěnách jsou menší ale lépe dosažitelné a pod nepřístupnou skálou se mohou nacházet úlomky ze správných míst. Takovéto úlomky se mohou nacházet i v okolí kráteru, kam byly vyvrženy při dopadu tělesa zodpovědného za jeho vznik. Jeden kámen, odlišující se od všech ostatních, už Opportunity prozkoumala cestou k "Endurance".
Fotografie ukazují, že svah přímo před roverem má sklon 18 až 20°. Podle vyjádření techniků by nebyl problém sjet tudy dovnitř, problémy by asi nastaly při cestě opačným směrem. Hodně by záleželo na vlastnostech zeminy. Není vyloučeno, že by kola podkluzovala a rover by sjížděl po svahu dolů. Důkladný průzkum kráteru z bezpečných míst na obvodu je proto zcela nezbytný.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23