Novinky - květen 2006

2006-05-28 - Cassini

Status Report (2006-05-18 až 2006-05-24)

Poslední telemetrické údaje ze sondy Cassini byly prozatím přijaty sledovací stanicí Goldstone dne 2006-05-24. Sonda pokračuje ve skvělém stavu v bezproblémovém letu.
2006-05-19 byl uzavřen kryt hlavního motoru jako preventivní opatření proti poškození prachem, jehož přítomnost se předpokládala poblíž oběžné dráhy měsíce Dione, ke které se měla Cassini přiblížit. Kryt byl opět odstraněn 2006-05-22. Naposledy musel být motor tímto způsobem chráněn v říjnu loňského roku. K příští obdobné operaci dojde koncem června.
2006-05-20 byly zveřejněny nové údaje, týkající se průletu kolem Titanu T14. Sonda se přiblížila k měsíci na minimální vzdálenost 1879 km. Během průletu došlo k zákrytu sondy za měsícem, což poskytlo příležitost rádiové soupravě provést detailní měření hustoty elektronů v ionosféře Titanu, teploty, tlaku a absorpčních profilů neutrální atmosféry a rovněž drobných nehomogenit struktury atmosféry, jako jsou např. gravitační anomálie, turbulence atp. Na experimentech RSS [=Radio Science Subsystem] se podílela sledovací stanice DSN Madrid, vybavená 70m a 34m anténou. Vzhledem k tomu, že výsledky zákrytových měření jsou podobné analogickým pozorováním během průletu T12, má se za to, že byla prokázána jejich věrohodnost. V letošním roce se podobná situace již nebude opakovat, další zákryty za Titanem absolvuje Cassini až v březnu (T27) a květnu (T31) příštího roku.
Spektrometr CIRS se zaměřil na spektrální analýzu s vysokým rozlišením ve vzdálené infračervené oblasti. Měření mělo za cíl pátrat po nových chemických součástech atmosféry a mapovat výškové rozložení molekul CO, CH₄, HCH a H₂O.
Spektrograf UVIS sledoval optické vlastnosti aerosolů, emise atmosférického dusíku a absorpci uhlovodíků, především metanu.
Analyzátor prachu CDA uskutečnil dva excentrické skanovací cykly. Tato pozorování umožňuje otáčení sondy, přičemž je rotační osa rovnoběžná s rovinou prstenců. Potom lze rozlišit směry, ze kterých přilétají prachové částice.
2006-05-21 a 2006-05-22 byla příležitost studovat atmosféru Saturnu pozorováním hvězd βOri, εOri a ζOri během jejich zákrytu za planetou.
2006-05-22 došlo k necílenému průletu kolem měsíce Polydeuces ve vzdálenosti 64057 km. Tentýž den byl, jak už je uvedeno výše, znovu odstraněn kryt hlavního raketového motoru.
Po detailním výpočtu dráhy bylo zjištěno, že pro korekční manévr OTM-062 by bylo zapotřebí změnit rychlost o nepatrných 0.8 mm/s. 2006-05-24 bylo proto rozhodnuto manévr zrušit.

2006-05-21 - Cassini

Status Report (2006-05-11 až 2006-05-17)

Prozatím poslední telemetrie ze sondy došla na sledovací stanici Goldstone 2006-05-17. Cassini pokračuje v letu ve skvělém stavu a systémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity uplynulého týdne zahrnovaly pokračující kampaň kompletní sady přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] zaměřenou na výzkum struktury a dynamiky ohonu magnetosféry v nízkých zeměpisných šířkách a střední vzdálenosti od planety. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] provedl řadu zajímavých pozorování úzkoúhlou kamerou NAC [=Narrow Angle Camera] v rámci pátrání po projevech Saturnova "hala". Halo je oblast vysoce nabitých částic pohybujících se po nezvyklých drahách nad póly planety.
2006-05-18 proběhla další úprava oběžné dráhy OTM-061. Účelem korekce bylo optimalizovat výšku průletu nad Titanem během setkání T14, ke kterému dojde 2006-05-20. Vedlejším přínosem byla možnost zkalibrovat systém malých motorků RCS [=Reactions Control System] poté, co byla v dubnu dotlakována nádrž s hydrazinem. Operace byla zahájena v 01:59 UT, trvala t=85.1 s a bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.12 m/s. Všechny systémy hlásily normální funkci.

2006-05-19 - LRO

Zahájena další fáze projektu měsíční sondy

Dne 2006-05-18 byl zakončen schvalovací proces mise Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a byla zahájena následující realizační fáze. Uzavření schvalovacího řízení představuje formální rozhodnutí o dalším pokračování prací a stanoví odhad projektových nákladů. Podle rozhodnutí oficiálních představitelů NASA zůstává mise v rozpočtových plánech s předpokládaným startem v říjnu 2008.
Sonda LRO bude první americká velká měsíční mise po 36 letech, které uplynuly od přistání Apolla 17 v prosinci 1972. Několik malých průzkumníků se sice k Měsíci vydalo ještě v 90. letech minulého století, jednalo se ale o úzce specializované mise nebo o víceméně technologické zkoušky, u nichž byl vědecký program v pozici doplňkové náplně letu. LRO bude prvním krokem v rámci realizace dva roky staré "Vize kosmického výzkumu", podle níž by se na lunární povrch měli vrátit po dlouhé době opět lidé. Automatická kosmická sonda bude celý rok mapovat měsíční povrch z výšky kolem 50 km. Ponese celkem šest vědeckých přístrojů a jeden technologický experiment. Vše směřuje k vytvoření předpokladů pro příští pilotované expedice.
Družici postaví středisko NASA Goddard Space Flight Center, užitečné zatížení dodají různé organizace z USA a jedna z Ruska. Pomocí přístrojů bude vytvořena kompletní mapa lunárního povrchu sloužící mj. k výběru potenciálních přistávacích ploch. Sonda bude dále měřit osvětlení a teploty zajímavých míst na pólech, pátrat po přírodních zdrojích (především vodě) a monitorovat radiační prostředí s ohledem na možná rizika pro budoucí astronauty.
K dalšímu milníku přípravy dospěje LRO koncem tohoto roku, kdy bude posuzován návrh konstrukce. Zhodnocen bude detailní projekt systémů a připravenost k zadání dílů do výroby a k montáži.

2006-05-17 - Rosetta

Status Report (2006-04-28 až 2006-05-12)

Popisované období zahrnuje dva týdny letu, v nichž se všechny naplánované rádiové relace s pozemními stanicemi využily k přehrání telemetrie uložené v palubní paměti za dobu sluneční konjunkce. Úroveň ostatních aktivit zůstala minimální. Kosmická sonda zůstane v konfiguraci určené pro sluneční konjunkci až do 2006-05-18.
Na základě požadavku týmu přistávacího modulu Philae byl aparát dne 2006-05-09 aktivován na 21 hodin a byla dobita jeho záložní baterie. Akci vyvolalo neočekávaně rychlé samovolné vyčerpání baterie, které bylo zaznamenáno při zkouškách systému. Poslední pasivní prověrka stavu sondy z 2006-03-03 až 2006-03-07 potvrdila zhoršující se stav a ukázala, že bude nutno baterii nabít ještě před původně plánovaným datem (prosinec 2006), aby se udržel minimální stav zásoby elektrické energie nad 10% nominální hodnoty.
Z vědeckých přístrojů je v činnosti pouze experiment SREM, jeho práce byla nicméně v souvislosti s obtížným sledováním v období konjunkce zredukována. Situace se ale už lepší. Tomu nasvědčuje i to, že byla rychlost přenosu dne 2006-05-02 změněna na 22853 bps.
Dne 2006-05-10 byl systém udržování polohy převeden do módu hibernace pro oblasti blízko Slunce NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. V tomto módu směřuje osa X k Zemi a osa Y kolmo na rovinu Slunce-sonda-Země. Stav NSHM bude udržován asi 2 měsíce do konce července. Pak se rozběhnou přípravné operace před průletem kolem Marsu v únoru 2007. Budou mj. zahrnovat intenzivní kampaň sledování skutečné trajektorie a korekci dráhy DSM-2.
Tepelné chování sondy je nadále nominální a stabilní. Protože se Rosetta blíží ke Slunci, konstrukce se pozvolna ohřívá.
Za sledované období se uskutečnilo celkem 6 rádiových spojení se stanicí New Norcia. Dne 2006-05-12 se sonda nacházela ve vzdálenosti 369.9 mil. km od Země (2.47 AU), což představovalo dobu letu signálu v jednom směru 19 min 46 s. Vzdálenost ke Slunci činila 221.8 mil. km (1.48 AU).

2006-05-14 - Cassini

Status Report (2006-05-04 až 2006-05-10)

Prozatím poslední telemetrii z Cassini přijala dne 2006-05-10 sledovací stanice Goldstone. Sonda se nachází ve výborném stavu a systémy fungují normálně.
Dne 2006-05-04 byla v časopise Nature zveřejněna informace o upřesnění doby rotace Saturnu na základě měření periodických změn magnetického pole, jak je registruje magnetometr MAG na palubě Cassini. Podle posledních údajů se planeta otočí kolem své osy za 10 h 47 min 6 s ±40 s. Jedná se o pomalejší rotaci o přibližně 8 min, než jaká byla zjištěna sondami Voyager začátkem 80. let minulého století a pomalejší než vyplývalo z dřívějších měření Cassini. Jedná se přesto o nejvěrohodnější údaj, protože magnetometr je schopen registrovat pole hluboko uvnitř Saturnu.
Ocenění se dostalo novému programu na záchranu dat, který byl použit během poslední závady, která se vyskytla při průletu kolem Titanu v minulých dnech. Bez něho by přišlo nazmar asi 70% naměřených dat, mj. i radarových měření topografie povrchu. Zásluhou programu činil objem ztracených vědeckých měření pouhých 17%.
Na 2006-05-07 byla původně plánována dráhová korekce OTM-060, tato úprava byla ale již v listopadu loňského roku zrušena společně s OTM-48 a OTM-54. Požadovaná Δv činila asi 0.8 m/s.
Dne 2006-05-08 byl zahájen přenos opravy programu pro případ ztráty spojení CLT [=Command Loss Timer]. Téhož dne dostala sonda rovněž instrukce na dekontaminaci analyzátoru kosmického prachu CDA a na údržbu silových setrvačníků RWA.

2006-05-13 - Neptun

Záhada oběžné dráhy Tritonu

O obřím měsíci Tritonu kroužícím kolem Neptunu se ví, že se pohybuje po unikátní dráze kolem mateřské planety. Jedná se tzv. retrográdní dráhu, na níž oběžnice obíhá v opačném směru ke směru rotace planety. Většina astronomů míní, že takový stav nemohl nastat u obvyklé velké družice, která by vznikala současně s planetou, ale že se musí jednat o těleso, které bylo kdysi náhodně zachyceno.
Ve vydání časopisu Nature z 2006-05-11 představili astronomové z University of California nový počítačový model, který popisuje zachycení měsíce na základě gravitačních účinků tří těles. Jedním z nich je pochopitelně planeta Neptun, dalšími dvěma je dvojnásobný asteroid, jehož jedna část - Triton - se po těsném setkání s Neptunem stal zajatcem planetárního obra.
Triton je asi o 40% hmotnější než Pluto a pohybuje se v mezeře mezi skupinou malých vnitřních měsíců s konvenční oběžnou dráhou a několika vnějšími malými měsíčky, jejichž dráhy jsou retrográdní i obvyklé. Sluneční soustava zná více těles s retrográdním pohybem - například některé vnější měsíce Jupitera a Saturnu - ale ve srovnání s Tritonem se jedná o maličké objekty o hmotnosti tisíciny Tritonu a jejich dráhy leží daleko od mateřské planety a tvarem připomínají protáhlé elipsy.
V případě prvotní binární soustavy Tritona je mohlo jednat o soustavu podobnou dvojplanetě Pluto-Charon, jejíž obě části kroužily kolem společného těžiště. Obě části se tudíž pohybovaly rozdílnou rychlostí vůči Neptunu a po roztržení si ponechaly zbytkovou hybnost, která mohla rezultovat v širokou škálu možných oběžných drah kolem planety.
Podle dřívějšího modelů se např. předpokládalo, že Triton kolidoval s jiným satelitem, ale tato eventualita vyžaduje druhý měsíc o velikosti dostatečné k zabrzdění Tritona ale ne moc velký, jinak by byl Triton zničen. Další teorie uvažuje se zbrzděním Tritona prachoplynovým diskem kolem planety, který se ale ve vhodné chvíli, dřív než brždění dosáhlo kritické hodnoty vedoucí k pádu měsíce na planetu, rozplynul.
V posledních desetiletích bylo objeveno mezi asteroidy mnoho binárních objektů. Předpokládá se, že asi 11% těles z Kuiperova pásu jsou vícenásobné soustavy.

2006-05-12 - Return to Moon

Začínají zkoušky tepelného štítu CEV

Inženýři NASA začali zkoušet materiály, které by mohly být použity na nové pilotované lodi CEV [=Crew Exploration Vehicle]. Testy se provádějí ve středisku Ames Research Center uvnitř zařízení, které technici popisují jako "plamenomet velikosti místnosti". Zkoušky jsou součástí vývoje účinného tepelného odstínění přistávající kabiny.
Štít ve tvaru misky o průměru kolem 5 m bude připojen ke spodní části kuželovité kabiny s posádkou. Musí být schopen odolat žáru vznikajícího třením o atmosféru jak během přistávání z nízké oběžné dráhy, tak při návratu od Měsíce.
Zkoušky ve středisku Ames jsou jedním z prvních praktických kroků návrhu a konstrukce nového pilotovaného systému, pomocí něhož se chce NASA mj. vrátit s lidmi na Měsíc a později možná proniknout i do vzdálenějšího vesmíru.

2006-05-08 - Cassini

Status Report (2006-04-26 až 2006-05-03)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini přijala 2006-05-03 sledovací stanice Goldstone. Cassini se nachází ve skvělém stavu a pracuje podle plánu.
Dne 2006-04-26 proběhla úprava oběžné dráhy kolem Saturnu OTM-058 [=Orbit Trim Maneuver]. Tímto zásahem se optimalizovala trajektorie nadcházejícího průletu kolem Titanu (T-13). Manévr vykonal systém malých raketových motorků RCS [=Reaction Control Subsystem]. Subsystém byl spuštěn v 15:14 UT a po době hoření t=53.1 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.0774 m/s. Spojoví technici hlásili neočekávaný pokles úrovně rádiového signálu o 1 dB během natáčení sondy. Příčina se zkoumá. Ostatní systémy se chovaly naprosto normálně. Téhož dne probíhala radarová sondáž Titanu z velké vzdálenosti a kalibrace dat při různých fázových úhlech.
2006-04-28 se uskutečnila zkouška sestavy silového gyroskopu RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly], při níž byl roztočen na 100 ot/min v obou směrech, zastaven a vypojen. Tým řídící provoz CDA [=Cosmic Dust Analyzer] připravil nový letový software, který bude implementován později.
Dne 2006-04-30 prolétla sonda ve výšce 1855 km nad Titanem. Jednalo se již o 14. setkání s největším Saturnovým měsícem. Během průletu sledoval kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] vlastnosti částic a jejich vertikální rozložení, pohyby oblačnosti a účinky větrů v atmosféře měsíce. Dále monitoroval bouřkové projevy a polární záře. Infračervený spektrometr CIRS pátral po stopových prvcích ve stratosféře. Ultrafialový spektrograf UVIS se zaměřil na hvězdu βOri, u které došlo k zákrytu za Titanem. Mapovací spektrometr pro vizuální a infračervenou oblast VIMS pořizoval nové snímky o vysokém rozlišení, které slouží ke geologickým účelům a k poznání historie metanu.
Celá sada přístrojů pro výzkum magnetosféry a plazmy MAPS uskutečnila měření v bezprostředním okolí Titanu. Radar pořídil detailní topografické snímky další malé oblasti měsíce. Tentokrát se táhl pás měření přes oblast Xanadu, která je dobře zdokumentována přístroji ISS a VIMS, čímž se dostala vědcům do rukou další data pro srovnávací studium.
Dramatické chvíle zažil řídící tým 2006-05-01. Ve spojení se Zemí se vyskytla závada, která v první chvíli hrozila ztrátou vědeckých dat z průletu kolem Titanu. V plánovaném termínu dokonce sledovací stanice Madrid neobdržela od Cassini žádný signál. Kvůli anomálii byla svolána krizová schůzka. Situaci se však ještě tentýž den podařilo zvládnout. Příčinou těžkostí byl opět spínač SSPS [=Solid State Power Switch] na napájení oscilátoru USO [=Ultra Stable Oscilator]. Poslední stejná závada se vyskytla 2006-03-06. Způsobuje ji pravděpodobně galaktické kosmické záření a čekalo se, že by se problémy mohly vyskytovat dvakrát do roka. Po rozpoznání příčiny ztráty spojení, bylo jen otázkou času, než se situace stabilizuje. Nakonec na Zemi dorazila i cenná data od Titanu.
Dne 2006-05-04 se uskutečnil další dráhový manévr OTM-059. Byl proveden hlavním raketovým motorem v 02:45 UT. Po době práce t=3 s byla rychlost změněna o Δv=0.47 m/s. Všechny systémy tentokrát vykazovaly normální funkci.

2006-05-03 - Rosetta

Status Report (2006-04-07 až 2006-04-28, dny mise: 769 až 790)

Uvedený interval zahrnoval tři týdny letu, v nichž vstoupila sonda do první sluneční konjunkce v průběhu mise. Veškeré aktivity byly omezeny na minimum, neboť se předpokládalo zásadní zhoršení rádiového spojení průchodem vln kolem slunečního disku. Úhel sonda-Země-Slunce se 2006-04-12 a 2006-04-13 zmenšil z počátečních 5° na minimální hodnotu 0.55°. Na konci sledovaného období se opět zvětšil na 5.5°.
Do stavu určeného pro fázi redukované aktivity byla sonda konfigurována již 2006-03-14 a zůstane v něm až do poloviny května. Aby se mohly sledovat účinky blízkosti Slunce na šíření rádiového signálu, bylo kolem vrcholící konjunkce denně navazováno spojení přes stanici New Norcia (Austrálie). Dne 2006-04-11 se zopakoval pokus o vyslání povelů na palubu Rosetty.
Sonda se opět zvolna přibližuje ke Slunci. Projevilo se to mj. tím, že se ohřál natáčecí mechanismus parabolické antény na 30°C a jeho teplota dále stoupá.
Z vědeckých přístrojů je neustále zapojen pouze monitor radiace SREM. Kromě toho se v době sluneční konjunkce zkoumají vlastnosti sluneční koróny průchodem rádiových vln (experiment SRI).
Na konci uvedeného časového intervalu se Rosetta nacházela 378.8 mil. km (2.53 AU) od Země a 229.1 mil. km (1.53 AU) od Slunce. Cesta rádiového signálu v jednom směru obnášela 20 min 14 s.

2006-05-01 - Chandrayaan-1

Na indické sondě budou vědecké přístroje NASA

Mezi organizacemi ISRO [=Indian Space Research Organisation] a NASA došlo k dohodě, podle níž budou na palubu sondy Chandrayaan-1, která má být příští rok navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce, umístěny dva vědecké přístroje NASA. Oznámil to deník Hindu dne 2006-04-30.
Agentury by měly příslušnou smlouvu podepsat během návštěvy administrátora NASA M. Griffina u jeho indického kolegy G. Madvahana Naira dne 2006-05-09. NASA dodá pro misi miniaturní radar se syntetickou aperturou MSAR [=Miniature Synthetic Aperture Radar] a mapovací mineralogické zařízení pracující v pásmu 0.7 až 3.0 µm.
Na palubě sondy dále budou kromě indických přístrojů ještě experimenty z Bulharska a ESA. Indický příspěvek obsahuje impaktor, který má analyzovat vlastnosti měsíčního povrchu pro budoucí lidské expedice, rentgenový spektrometr, laserový výškoměr s vysokým rozlišením a mapovací kameru s možností pořizovat snímky ve 3-D.
Sondu vynese indická nosná raketa PSLV [=Polar Satellite Launch Vehicle] z kosmodromu Satish Dhawan Space Center poblíž Šríharikoty. Předpokládá se, že bude navedena na přibližně kruhovou polární dráhu ve výšce 200 km nad Měsícem, která bude následně snížena na 100 km. Plánovaná aktivní životnost činí 2 roky.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23