Novinky - srpen 2010

2010-08-30 - Extrasolární planety

Nové objevy observatoře Kepler

Družice Kepler poprvé zaznamenala vzdálený planetární systém, u něhož lze pozorovat více než jednu planetu přecházející z hlediska pozemských přístrojů před diskem mateřské hvězdy.
Známky přechodů (tranzitů) dvou planet o velikosti Saturnu byly registrovány u hvězdy podobné Slunci, která dostala označení Kepler-9. Planety pak byly pojmenovány Kepler-9a a Kepler-9b. Objev je jedním z výsledků sedmiměsíční kampaně sledování více než 156 tisíc hvězd a hledání planet o velikosti Země za hranicemi Sluneční soustavy. Zpráva o objevu byla publikována v časopise Science 2010-08-26.
Princip pozorování tranzitů byl již mnohokrát popsán. Těleso přecházející mezi pozorovatelem a hvězdou způsobí slabý pokles jasnosti hvězdy. Velikost tělesa se odvozuje od míry zeslabení zářivosti. Vzdálenost planety od hvězdy a tím i parametry oběžné dráhy se pak stanovují na základě frekvence, v níž k zeslabení světla dochází. Malé odchylky v pravidelnosti zákrytů dovolují odhadnout hmotnost planety a dovolují uvažovat o dalších netranzitujících planetách v soustavě. Observatoř Kepler je k těmto pozorováním vybavena vysoce precizní aparaturou.
V červnu odevzdali vědci z týmu Kepler seznam více než 700 planetárních kandidátů, zdokumentovaných za prvních 43  dní práce družicové observatoře. Data obsahovala pět dalších potenciálních hvězd s několika tranzitujícími planetami. Nyní se shromažďují další pozorování, která by tato podezření potvrdila.
Na precizování dat soustavy Kepler-9 se dodatečně podílela i hvězdárna na Havajských ostrovech (W. M. Keck Observatory). Prozatím vychází, že objekt Kepler-9b je větší než Kepler-9a. Obě planety mají stejnou nebo o málo menší hmotnost než Saturn. Kepler-9b obíhá hvězdu jednou za 19 dní a druhá planeta jednou za 38 dnů. Oběžné dráhy leží tak blízko od hvězdy i navzájem od sebe, že se navzájem gravitačně ovlivňují, což bylo po studiu několika přechodů každé planety potvrzeno.
Kromě uvedených dvou planet se objevily náznaky - i když velice slabé - třetího tranzitujícího tělesa. To by mělo mít průměr asi 1.5x Země tzv. Superzemě) a kroužit kolem centrální hvězdy jednou za 1.6 dne (!).

2010-08-29 - Cassini

Status Report (2010-08-04 až 2010-08-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2010-08-10. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-08-07 bylo změněno nastavení časového spínače CLT [=Command Loss Timer] na 90 h v rámci přípravy na instalaci nového palubního softwaru.
Vědecký program ve sledovaném týdnu obsahoval pokračování studia stavu magnetosféry v apoapsidě nad nízkými zeměpisnými šířkami přístroji CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Rádiová aparatura absolvovala kalibraci zamíření a spektrometr CAPS byl kalibrován v detekci iontů.

2010-08-26 - Cassini

Status Report (2010-07-28 až 2010-08-03)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-08-03. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-07-30 skončila etapa letu podle sekvence S61 a byly zahájeny první aktivity sekvence S62. Etapa S62 je rozvržena na 37 dní do 2010-09-06. V tomto období se uskuteční jeden cílený průlet kolem měsíce Enceladus a 18 necílených průletů - po dvou u Titanu, Dione a Epimethea a po jednom u satelitů Calypso, Atlas, Pandora, Daphnis, Janus, Pan, Tethys, Polydeuces, Telesto, Prometheus, G-ARC a Aegaeon. Pro případné motorické manévry jsou rezervovány tři termíny OTM-259 až OTM-261 [=Orbit Trim Maneuver].
Vědecký program uplynulého týdne zahrnoval mj. sledování magnetosféry spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a přístroji ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] Tato měření se provádějí vždy po šesti měsících, aby byla magnetosféra dostatečně zdokumentována v průběhu celého slunečního cyklu. Magnetometr byl podroben kalibraci při rotaci sondy. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] monitoroval oblaka na Titanu a fotografoval měsíce Iapetus a Albiorix. Tvorbu oblačnosti na Titanu studovaly kromě kamer ISS i přístroje CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
Dne 2010-08-03 proběhla pravidelná údržba orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation Control System], která je na program vždy přibližně po 90 dnech letu. Tentokrát byla prověřována funkce servopohonů závěsů motoru a záložní sestava silových setrvačníků RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly]. Navigační tým rozhodl, že je možné zrušit plánovaný korekční manévr OTM-259.

2010-08-23 - Sluneční soustava

Sluneční soustava je asi o něco starší

Naše Sluneční soustava je asi o několik miliónů let starší, než se dosud myslelo. Píše se o tom ve včerejším čísle časopisu Nature Geoscience. Nová fakta pocházejí z analýzy meteoritu o hmotnosti 1.49 kg, který byl v roce 2004 nalezen v poušti v Maroku. Byly v něm zaznamenány prozatím nejstarší pevné materiály, které se musely vytvořit až po zrození Slunce.
Rozbory izotopů olova udávají stáří minerálu na 4.45682 miliard let. Je to tudíž nejstarší meteorit, jaký byl kdy zkoumán. Jako důsledek změřeného stáří objektu vyplývá, že by měla být Sluneční soustava starší až o 1.9 mil. roků, než se zatím udávalo. Autory studie jsou Audrey Bouvier[ová] a Meenakshi Wadhwa z Arizona State University (Center for Meteorite Studies).

2010-08-23 - Cassini

Status Report (2010-07-21 až 2010-07-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-07-26. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-07-22 byly vyslány poslední povely, po nichž byl zcela uzavřen případ poslední závady na proudovém spínači SSPS [=Solid State Power Switch].
2010-07-24 se pomocí aparatury RSS [=Radio Science Subsystem] uskutečnil zákrytový experiment, při němž byl měřen profil hustoty elektronů v různých výškách ionosféry a studována hustota, tlak a teplota v neutrální atmosféře Saturnu. Vysílač pracoval ve frekvenčním pásmu X, S a Ka. Zachycena byla situace v nízkých jižních šířkách, kde se obvykle nedá podobný experiment provádět kvůli interferencím s prstenci. Pokus byl tentokrát úspěšný a byla získána data při všech třech frekvencích.
Dne 2010-07-25 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíčků Prometheus a Atlas.
Z dalšího vědeckého programu popisovaného týdne se uvádí pomalé skenování viditelné polokoule planety v extrémní a daleké ultrafialové oblasti spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer] studoval hlubokou atmosféru v globálním měřítku a sledoval zákryt hvězdy omi Cet. RADAR pořizoval globální mapu Saturnu. Optické přístroje pokračovaly v pozorování oblačnosti na Titanu. Zařízení ze sady MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] studovala hranice magnetosféry v periapsidě dráhy. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] společně se spektrometrem VIMS hledaly bouřkové projevy na Saturnu. Kamery poté sledovaly přechod měsíců Dione před Rheou, Promethea před Janusem a snímkovaly další přirozené satelity v rámci kampaně upřesňování parametrů oběžných drah.
2010-07-26 byla prodloužena doba pro aktivaci spínače CLT [=Command Lost Timer] na 7 dnů kvůli snížené kapacitě pozemních stanic DSN. CLT má za úkol vyvolat bezpečnostní mód, pokud během přednastaveného času neobdrží sonda nové povely ze Země.

2010-08-03 - Trace Gas Orbiter

Přístroje pro společnou výpravu ESA a NASA k Marsu

Agentury NASA a ESA se dohodly na společném programu výzkumu Marsu v příštích desetiletích a hned vybraly pět vědeckých experimentů první mise. Hlavní roli v případě sondy Exo Mars Trace Gas Orbiter bude hrát osvědčená instituce Jet Propulsion Laboratory z Pasadeny (Kalifornie).
Projekt Trace Gas Orbiter se k rudé planetě vydá v roce 2016 a bude první ze tří plánovaných robotických misí. Úkolem sondy bude z oběžné dráhy studovat atmosféru Marsu s dosud nejvyšší citlivostí k jednotlivým plynům, které ji tvoří. Bude se soustředit především na složky, vyskytující se jen v minimálních množstvích. Mezi nimi bude i metan, který může být geochemického původu, ale i produkován biologickými procesy. Ve druhém případě by byl významným indikátorem existence života na planetě. Kromě uvedených vědeckých cílů má družice sloužit jako retranslační spojové zařízení pro další chystané výpravy, počínaje rokem 2018. ESA i NASA už u Marsu dosáhly úctyhodných výsledků, vzájemnou spoluprací mohou obě instituce zabránit duplikování experimentů, rozšířit kapacity, zredukovat náklady a dosáhnout výsledků, o něž by se samostatně v dohledné době nemohly pokoušet.
Vědecké experimenty pro družici Trace Gas Orbiter byly připraveny na základě návrhů z mnoha zemí. V lednu letošního roku bylo k dispozici 19 nabídek a pět z nich bylo vybráno. Rozhodujícím hlediskem bylo dosažení maximálního vědeckého přínosu a nejnižšího rizika. Jaké přístroje se tedy na první společné misi ESA a NASA vydají k Marsu?

• Mars Atmosphere Trace Molecule Occultation Spectrometer - spektrometr navržený na to, aby detekoval velice malé koncentrace molekulárních složek atmosféry (Paul Wennberg, California Institute of Technology, Pasadena, Calif.);
• High Resolution Solar Occultation and Nadir Spectrometer - spektrometr určený k detektci stopových složek atmosféry a mapování jejich přítomnosti na povrchu (Ann C. Vandaele, Belgian Institute for Space Aeronomy, Brusel, Belgie);
• ExoMars Climate Sounder - infračervený radiometr, který bude shromažďovat globální data o výskytu prachu, par a dalších částic v atmosféře a na jejich základě bude možno zařadit údaje ze spektrometrů do správného kontextu (John Schofield, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.);
• High Resolution Color Stereo Imager - stereoskopická kamera pracující se čtyřmi barvami a s rozlišením 2 mil. pixelů na šířku záběru 8.5 km (Alfred McEwen, University of Arizona, Tucson);
• Mars Atmospheric Global Imaging Experiment - širokoúhlá multispektrální kamera pořizující globální snímky Marsu jako podpora dalším experimentům (Bruce Cantor, Malin Space Science Systém, San Diego).

2010-08-02 - Cassini

Status Report (2010-07-14 až 2010-07-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-07-20. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Z vědecké náplně letu za uplynulý týden je uváděno měření spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] přítomnosti kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu jako funkce zeměpisné šířky. CIRS rovněž shromažďoval data ve středním infračerveném oboru, ze kterých byla stanovena teplota v horní troposféře a tropopauze s prostorovým rozlišením 2°. Tým MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] se zúčastnil kampaně sledování polární magnetosféry a kilometrových zdrojů radiace na Saturnu. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] prováděl pomalé skenování viditelné polokoule planety. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly malé satelity a následně byly upřesňovány parametry jejich oběžných drah. Přístroje ISS a UVIS se zaměřily na malý nepravidelný měsíček Kiviuq a pak monitorovaly oblačnost na Titanu. ISS a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] měřily rychlost větru na Saturnu tím způsobem, že po jistou dobu v pravidelných intervalech 10 min snímaly mozaiku planety.
2010-07-18 v 19:59 UT proběhl v apoapsidě dráhy korekční manévr OTM-258 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl v chodu t=39.14 s a změnil rychlost letu o Δv=6.77 m/s. Všechny subsystémy hlásily po skončení operace nominální funkci.
2010-07-20 byl během rádiové relace se stanicí Canberra zaznamenán další výpadek proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch]. Podle plánu byl spínač nejprve odpojen a po opětovném zapojení se již závada neobjevila. Jednalo se už o 32. poruchu podobného charakteru od začátku mise, poslední nastala před 7 dny a 20 hodinami.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23