Novinky - říjen 2011

2011-10-31 - Cassini

Status Report (2011-10-04 až 2011-10-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-10-10. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Manévr OTM-295 [=Orbit Trim Maneuver], který měl sondu navést do optimální pozice během průletu kolem Encelada (E-15), byl 2011-10-07, dva dny před svým provedením, odvolán. Zrušení korekce dráhy nemělo podle vyhodnocení specialistů žádný dopad na vědecké cíle.
V popisovaném týdnu se sonda blížila k apoapsidě dráhy. Tomu odpovídala i vědecká náplň letu. Magnetometr absolvoval standardní kalibraci během rotace tělesa sondy kolem osy X. Následovalo dvanáctihodinové skenování vnitřní magnetosféry Saturnu ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a infračerveným spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Hlavním cílem bylo mapování neutrálních molekul, např. kyslíku. Kamery ISS ve dvou etapách fotografovaly některé malé vnitřní měsíčky k astrometrickým účelům. Na konci týdne byly zahájeny činnosti související s přechodem do období sluneční konjunkce.
Sluneční konjunkce začala 2011-10-11 a potrvá do 2011-10-16. Úhel Země-Slunce-sonda v této době bude menší než 3°. Konjunkce vyvrcholí 2011-10-13, kdy se uvedený úhel zmenší na 2.2°. Systém řízení orientace byl přepojen ze silových setrvačníků na manévrovací trysky, aby se vyloučily komplikace, ke kterým by mohlo dojít, pokud by se v kritické době objevila na setrvačnících porucha (například problémy s mazáním).

2011-10-26 - Cassini

Status Report (2011-09-28 až 2011-10-04)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-10-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-09-28 v 14:30 UT proběhla oprava dráhy OTM-292 [=Orbit Trim Maneuver] před chystaným průletem kolem měsíce Enceladus. Malé korekční motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chdu t=26.75 s a změnily rychlost letu o Δv=0.033 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Během dne minula sonda Titan. Jednalo se o tzv. necílený průlet.
Vědecká pozorování uplynulého týdne zahrnovala desetihodinové sledování Saturnu spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], který měřil zastoupení kyslíkových sloučenin (H2O, CO2) ve stratosféře. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] studoval devět hodin jevy nad pólem planety a další přístroje sledovaly "zadní" polokouli Dione. Hlavní událostí byl průlet kolem Encelada (E-14), na který pak navázalo další pozorování Dione z opačné strany. V libračních bodech L4 na oběžných drahách Encelada a Titanu byly hledány hypotetické měsíčky. Posledního dne se uskutečnilo astrometrické snímkování malých vnitřních měsíců. Fotografován byl přechod Rhey před Titanem a na samotném Titanu byla monitorována oblačnost. Nakonec se opakovaly analýzy sloučenin ve stratosféře Saturnu.
Dne 2011-09-30 došlo k dalšímu necílenému průletu kolem Titanu.
2011-10-01 minula sonda ve vzdálenosti 99 km a rychlostí 7.4 km/s měsíc Enceladus (průlet E-14). Nejnižší bod dráhy se nacházel přibližně nad jižním pólem. Přístroje studovaly hustotu a vlastnosti hmoty proudící z výronů z prasklin v kůře měsíce. Na odletové větvi dráhy se CIRS a jiné přístroje snažily měřit tepelné vlastnosti a analyzovat složení materiálu v rovníkové a v severních oblastech. Uskutečnilo se rovněž měření změn v geologické aktivitě Encelada.
Téhož dne byly zaznamenány necílené průlety kolem těles Epimetheus a Calypso.
Kryt hlavního raketového motoru, který byl uzavřen 2011-09-29 byl po překonání rizikové oblasti se zvýšenou hustotou prachových částic znovu otevřen 2011-10-02. Jednalo se už o 66. cyklus manipulace s krytem motoru.
2011-10-03 proběhla periodická čtvrtletní technická údržba PEM [=Periodic Enguneering Maintenance]. Tentokrát byl roztočen záložní silový setrvačník na 100 ot/min, aby se znovu promazal a zkoušel se pohon závěsů záložního raketového motoru.
2011-10-05 došlo na korekci dráhy OTM-294. Motorky RCS byly spuštěny v 03:45 UT a po době hoření t=66.125 s změnily rychlost o Δv=0.074 m/s.

2011-10-20 - Luna-Glob

Luna-Glob přistane na pólu

Vědci z Institutu pro výzkum vesmíru Ruské akademie věd vybrali šest nejvhodnějších míst na Měsíci pro přistání aparátu Luna-Glob. Přistáním sondy v roce 2014 hodlá Rusko navázat na dřívější bohatý program průzkumu Měsíce prostřednictvím automatických robotů.
Úkolem projektu Luna-Glob je studovat lunární polární oblasti, které z technických důvodů nebyly předmětem zájmu předchozích misí sovětských Lun ani amerických výprav zakončených pilotovaným Apollem. Prostředí v polárních oblastech je přitom zcela odlišné od dosud navštívených míst.
Během některých nedávných experimentů byly získány důkazy, že se na Měsíci vyskytuje voda. Voda ve formě ledu se nachází v polárních kráterech, na jejichž dna nikdy nesvítí slunce. Zrnka měsíčních hornin, tzv. regolit, jsou promíchána s krystaly ledu. Na Zemi máme analogickou zeminu v arktických krajinách, kde se vyskytuje věčně zmrzlá půda, nazývaná permafrost. Luna-Glob se zaměří na studium lunárního permafrostu. Vybavena bude speciálními přístroji analyzujícími vlastnosti vody v půdě. Mechanická ruka dovolí odebírat vzorky z hloubky až 2 m. Shromážděný materiál bude okamžitě prozkoumán palubními přístroji.
Studium měsíční vody nemá jen čistě vědecký význam. Voda je klíčovou surovinou pro další činnosti na Měsíci. Na místě, kde je voda, lze nejsnáze budovat dlouhodobé základny. Voda neslouží jen k pití, ale je látkou, ze které lze vyrábět kyslík k dýchání a vodík jako základ pohonných látek. Jestliže jednou dojde k osídlování Měsíce, pravděpodobně se začne na pólech.
Projekt Luna-Glob by mohl znamenat návrat Ruska po několika desetiletích klidu k soustavnému a systematickému průzkumu Měsíce. Sonda bude proto navíc vybavena rádiovým majákem, který by měl usnadnit přistávání dalších aparátů s vyšší přesností. Už nyní se mluví o realizaci několika dalších robotických misí a dokonce o pilotované výpravě. Rusko nechce zanedbávat i vzdálenější vesmír. Těsně před startem je sonda Fobos-Grunt, která zamíří k většímu ze dvou měsíců Marsu.

2011-10-19 - Cassini

Status Report (2011-09-21 až 2011-09-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2011-09-27. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-09-22 padlo konečné rozhodnutí, že se bude korigovat dráha manévrem OTM-292 [=Orbit Trim Maneuver], o němž se dlouho soudilo, že nebude potřeba. OTM-292 má přivést sondu do blízkosti měsíce Enceladus (E-14). Následovat budou další korekce OTM-294 a OTM-295. V číslování bylo přeskočeno OTM-293.
Kvůli chybě, která byla identifikována 2011-09-22 musel být resetovám časový spínač CLT [=Command Loss Timer], jehož úkolem je aktivovat nouzový režim, jestliže není ve stanoveném časovém intervalu navázáno spojení se Zemí.
Vědecký program tohoto týdne byl zahájen hledáním přirozených satelitů ohybujících se v libračních bodech L5 měsíce Rhea a Dione. Snímkování tohoto prostoru prováděly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] dvakrát skenoval vnější oblasti Saturnova systému a mapoval přitom neutrální kyslík a vodík. ISS navázal na astrometrická měření poloh malých měsíčků a fotografoval Saturn v rámci akce SFAD [=Scientist for a Day]. Detektor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] ve dvou termínech studoval mezihvězdný prach. ISS pak šest hodin sledoval Titan. Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] dalších šest hodin analyzoval složení atmosféry Titanu. Přístroje ISS a CIRS uzavřely týdenní vědecké aktivity pozorováním nepravidelného vnějšího měsíčku Skoll.

2011-10-18 - Budoucí projekty

Evropa zve Rusko na Mars

Zdá se, že Evropská kosmická agentura ESA je už unavena čekáním, jestli se NASA závazně rozhodne účastnit se společné mise k Marsu v termínu 2016/2018. Zmíněná výprava měla položit základy k eventuální dopravě vzorků hornin z Marsu na Zemi.
Nyní se objevila zpráva, že generální ředitel ESA Jean-Jecques Dordain formálně pozval Rusko, aby se stalo plnoprávným účastníkem projektu. Požádal Ruskou vesmírnou agenturu Roskosmos, aby poskytla nosnou raketu Proton, která by v roce 2016 dopravila k Marsu evropskou telekomunikační družici a malý přistávací aparát. NASA už oznámila, že start k Marsu v roce 2016 nelze kvůli finanční náročnosti uskutečnit a dopravu malého roveru ExoMars v roce 2018 pomocí rakety Atlas V také nepotvrdila. Jestliže bude Rusko nabídku partnerství akceptovat, místo americké rakety poletí s roverem ruský Proton.
Ve své podstatě je to pro příznivce kosmonautiky příznivá zpráva. Mezinárodní spolupráce tří největších organizací může planetární výzkum urychlit a zlevnit. Podle prvních náznaků se rovněž zdá, že je NASA ochotná přenechat vedoucí roli v původně evropsko-americkém projektu agentuře ESA a akceptovat dalšího partnera ve hře. Zklamání je to ale pro ty, kteří doufali, že USA i v tomto případě budou rozhodujícím účastníkem projektu. Ale i když se podaří přesvědčit Rusko, aby se do projektu zapojilo, obě mise v roce 2016 a 2018 zůstávají nejisté. Výpravy k Marsu nejsou technicky jednoduché a laciné. Pro Evropu to může představovat hodně velké sousto, pokud by se chtěla ujmout role tahouna projektu. Na Bílý dům byl v posledních dnech vyvíjen tlak ze strany členů Planetární společnosti (Planetary Society), aby USA přehodnotily dosavadní přístup ke spolupráci s ESA a do projektu vstoupily v původním uvažovaném rozsahu.

2011-10-13 - Cassini

Status Report (2011-09-14 až 2011-09-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-09-20. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2011-09-14 byl po čtyřech dnech znovu otevřen kryt hlavního raketového motoru, který chránil motorovou jednotku během průletu sondy prostorem s očekávaným zvýšeným počtem prachových částic. Kryt už absolvoval 65 cyklů zavření-otevření.
Téhož dne Cassini necíleně minula měsíce Methone. Pallene a Telesto.
Na den 2011-09-15 byl plánován korekční manévr OTM-290 [=Orbit Trim Maneuver], který měl upravit dráhu po minulém průletu kolem Titanu (T-78). Po kontrole bylo konstatováno, že oprava není potřeba a operace byla zrušena. Během dne došlo také k necílenému průletu kolem měsíce Hyperion.
V souhrnu vědeckých aktivit popisovaného týdne se uvádí na prvním místě pozorování měsíčku Pallene ze vzdálenosti 26000 km. Jednalo se o prozatím nejlepší podmínky ke studiu tohoto tělesa. Výzkumu se zúčastnily přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Následovaly dvě série pozorování měsíce Tethys. Kromě sledování přední polokoule byl důraz kladen na měření interakcí s energetickými elektrony. Pokračovala kampaň, při níž jsou registrovány změny ve vzhledu Titanu. Kamery ISS a spektrometry CIRS a VIMS pozorovaly v době průletu rovinou rovníku slabé vnější prstence E a G. V rámci programu SFAD [=Scientist for a Day] se uskutečnilo sledování měsíce Hyperion ze vzdálenosti asi 90000 km a transit ledového měsíce Tethys před obřím Titanem. Kamery ISS prováděly astrometrické snímkování malých měsíčků. Magnetometr byl kalibrován během pomalé rotace sondy kolem osy X po dobu 8 hodin. Objektivy ISS pak pozorovaly přechod měsíců Enceladus a Dione před Titanem. Detektor pachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] ve dvou etapách registroval částice mezihvězdného prachu. Ultrafialový spektrograf UVIS skenoval 16 hodin magnetosféru Saturnu, studoval distribuci neutrálního kyslíku a vodíku.
2011-09-20 v 04:45 UT se uskutečnil manévr OTM-291. Korekce provedená v apoapsidě měla zavést sondu 2011-10-01 do blízkosti měsíce Enceladus. Hlavní motor byl v chodu t=29.42 a způsobil změnu rychlosti letu Δv=5.054 m/s. Všechny subsystémy hlásily po skončené operaci nominální funkci.
Dne 2011-09-20 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Rhea, Tethys, Pandora, Enceladu a Janus.

2011-10-11 - Extrasolární planety

Další zajímavý planetární systém

Tým výzkumníků vedený Billem Cochranem z University of Texas v Austinu objevil za pomoci kosmické stanice Kepler neobvyklý planetární systém, sestávající z jedné tzv. Superzemě a dvou planet velikosti Neptunu, které se pohybují ve vzájemné rezonaci. Po předběžném oznámení na konferenci v Nantes (Francie) začátkem října má být objev publikován v říjnovém čísle The Astrophysical Journal, věnovaném speciálně observatoři Kepler. Kepler využívá k detekci planet metodu sledování tranzitu planet před diskem hvězdy.
Tři nové planety obíhají hvězdu podobnou našemu Slunci, označenou Kepler-18. Hvězda má průměr jen o 10% větší než Slunce. Ve srovnání se Sluncem má ale poněkud menší (97%) hmotnost. Dá se předpokládat, že systém tvoří ještě více zatím nezaznamenaných planet. Planety dostaly označení b, c a d. Všechny tři se pohybují kolem mateřské hvězdy v menší vzdálenosti, než činí vzdálenost Merkuru od Slunce.
Nejbližší (Kepler-18b) stačí oběhnout svoje slunce za 3.5 dne. Její hmotnost byla vypočítána na 6.9krát hmotnosti Země a průměr má dvakrát větší než Země. Zapadá tak do kategorie tzv. Superzemí. Planeta Kepler-18c má hmotnost 17krát a průměr 5.5krát větší než Země. Oběžná doba je 7.6 dní. Poslední, Kepler-18d, má hmotnost 16 Zemí a průměr sedmkrát větší než Země. K dokončení jednoho oběhu potřebuje 14.9 dni. Obě posledně jmenované planety velikostně odpovídají našemu Neptunu.
Planeta c oběhne hvězdu dvakrát, zatímco planeta d za stejnou dobu jen jednou. Jsou tudíž v rezonanci v poměru 2:1 a musí se navzájem ovlivňovat. Když se k sobě přibližují, vyměňují si navzájem energii.

2011-10-06 - Cassini

Status Report (2011-09-07 až 2011-09-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-09-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2011-09-07 bylo zahájena etapa letu podle programu S70. Tato fáze je rozplánována na 69 dní do 2011-10-15. Dojde ke čtyřem cíleným průletům kolem měsíců - jednomu kolem Titanu (T-78) a třem kolem Encelada (E-14 až E-16). Počítá se s jedenácti korekcemi dráhy, číslovanými OTM-289 až 299 [=Orbit Trim Maneuver].
Vědecký program popisovaného týdne zahájila další pozorování v rámci monitorování Titanu a dvě série astrometrických snímkování malých vnitřních měsíčků kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Ve vnější magnetosféře Saturnu se prováděla měření částic a polí. ISS shromažďoval po dobu 21 hodin data ke stanovení světelné křivky vnějšího nepravidelného měsíce Paaliaq. Před průletem kolem Titanu měřil spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zastoupení sloučenin kyslíku ve stratosféře planety. Po průletu T-78 a v době, kdy se sonda blížila k periapsidě, probíhalo studium výronů plynů na Enceladu přístroji ISS, CIRS a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Ze vzdálenosti kolem 42 tis. km pozorovaly přístroje celý disk měsíce a UVIS poté sledoval stín Encelada v polárním regionu Saturnu.
2011-09-10 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru.
Dne 2011-09-12 minula sonda ve vzdálenosti 5821 km rychlostí 5.8 km/s měsíc Titan (průlet T-78). Hlavní pozornost byla věnována sondování povrchu ve vysokých geografických šířkách ve vzdáleném infračerveném oboru přístrojem CIRS. Pomocí spektrografu UVIS se uskutečnil sluneční zákrytový experiment a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pro změnu sledoval zákryt hvězdy R-Agr atmosférou Titanu.
2011-09-13 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Rhea, Tethys, Pandora, Enceladus a Janus.

2011-10-04 - Cassini

Status Report (2011-08-31 až 2011-09-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-09-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V tomto týdnu byl podpůrný tým Cassini částečně zaměstnán aktivitami na Kennedy Space Center, spojenými s chystaným startem družic GRAIL k Měsíci.
Vědecká náplň popisovaného období byla zahájena 13.5hodinovým pozorováním mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Sonda se pohybovala poblíž apoapsidy. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pokračovaly v kampani monitorování Titanu. ISS dále prováděl astrometrická měření některých malých vnitřních měsíčků. ISS poté pátral po satelitech v Japetově Lagrangeově bodu L5 (na dráze Japeta 60° za měsícem). V Lagrangeových bodech už byly objeveny přirozené družice v případě měsíců Tethys a Dione. Závěrem se uskutečnilo devítihodinové sledování polí a částic ve vnější oblasti magnetosféry Saturnu. Popsanými aktivitami byla ukončena vědecká část letové sekvence S69.
Korekční manévr OTM-289 [=Orbit Trim Maneuver], který měl posloužit k doladění trajektorie před přůletem kolem Titanu T-78, byl dne 2011-09-06 jako nepotřebný zrušen.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23