Novinky - srpen 2006

2006-08-21 - Cassini

Status Report (2006-08-10 až 2006-08-16)

Prozatím poslední telemetrii ze sondy Cassini přijala sledovací stanice DSN Goldstode dne 2006-08-15. Kosmická sondy se nachází ve skvělém stavu a systémy fungují podle předpokladů.
Dne 2006-08-09 skončilo moratorium na vysílání povelů směrem ke Cassini, zapříčiněné probíhající sluneční konjunkcí. Formálně konjunkce ale skončila až 2006-06-13. Separační úhel mezi sondou a Sluncem se zvýšil na 3° a rádiový kontakt se již dal považovat za dostatečně spolehlivý. Časové nastavení automatu hlídajícího interval od posledního přijatého povelu ze Země (command loss timer) byl znovu nastaven na normální hodnutu 85 h. Ačkoliv byla letošní konjunkce těsnější než předchozí, příjem telemetrie byl omezen po kratší dobu. Je to známka toho, že Slunce vykazuje nižší aktivitu než vloni.
Téhož dne byl ukončena podpora Cassini v pásmu S na rádiovém experimentu probíhajícím na observatoři Arecibo.
Vědecké aktivity minulého týdne zahrnovaly mj. sérii snímků v průběhu 17 h zachycující prstenec F a několikanásobné pomalé skenování viditelné polokoule Saturnu spektrografem UVIS. Spektrometr VIMS mapoval fluorescenci metanu v atmosféře planety. Přístroje na výzkum magnetosféry a plazmového prostředí MAPS simultánně pozorovaly oblasti vnější magnetosféry.
2006-08-15 absolvovala Cassini průlet pericentrem dráhy. V této době byl v činnosti analyzátor kosmického prachu CDA, který studoval výskyt prachových částic na dráze měsíce Tethys a v prstenci E. Probíhala rovněž pozorování měsíců Dione, Mimas, Helene a Rhea.

2006-08-17 - Voyager 1

První lidský vyslanec ve vzdálenosti 100 AU

Nejvzdálenější těleso vyrobené lidskou rukou právě překonalo hranici 100 AU (astronomických jednotek) od Slunce. Americká sonda Voyager 1 dosáhla tohoto milníku dne 2006-08-15 v 21:13 UT. Přepočteno na kilometry činí tato vzdálenost úctyhodných 15 miliard km. Za téměř třicet let cesty vesmírem, navštívil Voyager 1 a jeho dvojče Voyager 2 obří planety Sluneční soustavy, byl vystaven intenzivní radiaci u Jupitera a drsným teplotním podmínkám daleko od Slunce. Přesto dokázal pracovat nepřetržitě 24 h denně a 7 dní v týdnu.
Robot se pohybuje daleko za drahou Pluta, v místech, kde ze Slunce zbyla jen jasná hvězda mezi tisíci jinými zářivými body. Očekává se, že do desíti let by měl opustit zónu, v níž je prostředí ještě rozhodujícím způsobem ovlivňováno slunečními projevy, a vstoupit do mezihvězdného prostoru.
Dlouhá životnost obou sond je dána robustní konstrukcí, použitím radioizotopového zdroje energie a kvalitním řízením letu. Původní velký tým techniků v JPL, starající se o život Voyagerů, se během času ztenčil na 10 osob. Ale těchto 10 pozůstalých je velice zapálených pro věc a snaží se dovést oba umělé vyslance lidstva, jak nejdál to půjde.

2006-08-12 - Cassini

Status Report (2006-08-03 až 2006-08-09)

Prozatím poslední telemetrii ze sondy Cassini přijala sledovací stanice DSN Goldstode dne 2006-08-09. Kosmická sondy se podle došlých dat nachází ve skvělém stavu a systémy fungují podle předpokladů.
Kvůli vrcholící horní konjunkci se Sluncem a z tohoto důvodu snížené kvalitě rádiového spojení byla vědecká činnost uplynulého týdne značně omezena. Přístroje na výzkum magnetosféry a plazmových jevů tvořící soubor MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve studiu magnetosféry. Přístroje RPWS [=Radio and Plasma Science] mapovaly výskyt plazmových vln v magnetosféře Saturnu za účelem určení jejich role v magnetosférických procesech. Dále uskutečňovaly sérii měření směřujících k prohloubení znalostí o slunečním větru.
Minimálního separačního úhlu mezi Zemí, sondou a Sluncem bylo dosaženo 2006-08-06. Této události bylo využito ke studiu sluneční koróny rozborem přicházejícího signálu ze sondy, která vysílala telemetrii přes vysokoziskovou anténu rychlostí 1896 bit/s.

2006-08-09 - Rusko

Nácvik letu na Mars

Ruská kosmická agentura hledá dobrovolníky, na nichž by si vyzkoušela cestu na Mars. Oznámení o tom se objevilo na webových stránkách agentury. Simulovaný "let" by se měl uskutečnit v Institutu medicíny a biologie spadajícím pod Ruskou akademii věd.
Posádka by prožila 250 dní cestou k Marsu a 240 dní zpět. Celková délka mise je rozpočítána na 520 dní s možností prodloužení až na 700 dní. Během letu by kosmonauti komunikovali s řídícím střediskem pomocí e-mailu, uvnitř lodi by fungoval interní videookruh. Posádka by měla pětidenní pracovní týden. Po celou dobu by se dobrovolníci museli obejít bez tabáku a alkoholu. V průběhu letu jsou přichystány některé cvičné nouzové situace, při nichž by se mělo ukázat, jak efektivně dokážou kosmonauti reagovat.
Experiment bude zahájen ve čtvrtém kvartále příštího roku.

2006-08-09 - Cassini

Status Report (2006-07-27 až 2006-08-02)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini zaznamenala sledovací stanice Goldstone dne 2006-08-02. Cassini zůstává ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
Jak bylo referováno v minulé situační zprávě, byla během průletu T16 kolem Titanu naměřena vyšší hustota atmosféry, než se očekávalo. Pracovní skupina vytvářející model atmosféry obřího měsíce se sešla 2006-07-27, aby posoudila zjištěné údaje a vydala doporučení, zda bude nutno měnit trajektorii při dalších setkáních s Titanem. K tomuto rozhodnutí se zatím nepřistoupilo. Stávající představy o vlastnostech Titanovy atmosféry se nemusí totiž příliš měnit. Výjimkou je nižší pokles hustoty s výškou nad povrchem, zaznamenaný ve vysokých zeměpisných šířkách. Cassini přitom čeká v dohlednu jen jeden těsný průlet touto oblastí - T32. Nejbližšího bodu ve výšce asi 950 km bude dosaženo nad 84° s.š. a tudíž v bezpečné vzdálenosti.
2006-08-01 se uskutečnil korekční manévr OTM-069 v oblasti apoapsidy, který nasměroval sondu na další průlet kolem Titanu (T17). Hlavní motor zahájil práci v 21:30 UT a po době hoření t=33.8 s bylo dosaženo změny rychlosti o Δv=5.4 m/s. K další úpravě dráhy by mělo dojít až 2006-09-04.
Na období mezi 2006-08-02 a 2006-08-12 připadá letošní sluneční konjunkce, kdy se sonda nachází skrytá za slunečním kotoučem, případně velice blízko něho (za hranici je považován separační úhel Země-sonda -Slunce menší než 4°). V tomto čase je omezena rádiová komunikace, na sondu nejsou vysílány žádné důležité příkazy, pouze se bude zkoušet průchodnost linky opakovaným vysíláním jistých příkazů, které se ve skutečnosti neprovádějí. Technici by rádi získali zkušenosti s přenosem dat při takto rušeném signálu a změřili statistiku spolehlivosti rádiového spojení. Od 2006-08-05 bude vysokozisková anténa HGA zamířena dlouhodobě k Zemi a při separačním úhlu menším než 2° bude rychlostí 1896 bit/s vysílána telemetrie. Normální spojení by mělo být navázáno od 2006-08-10.

2006-08-08 - Exoplanety

Další překvapení mezi planemos

Populace exoplanet dostala dalšího zvláštního člena. Astronomové na Evropské jižní observatoři La Silla objevili dvojici kosmických těles, jejíž členové patří do nedávno ustavené třídy planemo. Planemo (v množném čísle planemos) je zkratka z anglického "planetary mass object", a představují objekty o hmotnosti planet, které se pohybují v mezihvězdném prostoru, aniž by byly oběžnicemi nějaké regulérní hvězdy.
Oba nově objevené objekty o hmotnosti 7 resp. 14 hmotností Jupitera krouží kolem společného těžiště a vytvářejí vlastně jakousi velice zvláštní dvojplanetu. Existence takovéhoto dvojného systému přitom naprosto odporuje teorii o vzniku planemos.
Přibližně polovina hvězd o velikosti Slunce se vyskytuje v párech. U hnědých trpaslíků, kteří mají maximálně 75% hmotnosti Slunce a tudíž se u nich nemohla rozběhnout jaderná fúze, je dvojných soustav už jenom asi šestina. Plenemos jsou ještě menší, zmíněné objekty dosahují přibližně 1% sluneční hmotnosti. V uplynulých pěti letech už jich bylo objeveno několik desítek v oblastech, v nichž se momentálně tvoří nové hvězdy. Zmíněná dvojice, která nese označení Oph162225-240515, nebo také zkráceně Oph1622, je vůbec první binární systém v této třídě.
Objev byl nejprve vytipován pomocí 3.5m New Technology Telescope v La Silla. Následným změřením spektra a infračervených snímků z 8.2m Very Large Telescope bylo potvrzeno, že dva objekty tvoří skutečně fyzikální dvojici a že se nejedná jen o náhodné promítnutí blízké a vzdálené planety na jedno místo na obloze. Následná pozorování zjistila, že objekty jsou velice mladé, nacházejí se ve stejné vzdálenosti a jsou velice chladné nato, aby se jednalo o hvězdy.
Nová planemos jsou stará jen asi 1 mil. roků a pohybují se od sebe asi v šestinásobné vzdálenosti, než činí vzdálenost Slunce-Pluto. Nacházejí se, jak už označení napovídá, v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) asi 400 světelných roků daleko.
O planetách se všeobecně předpokládá, že vznikaly z prachoplynového disku obklopujícího mateřskou hvězdu. Hnědí trpaslíci a možná i naše dvojice planemos se zformovaly patrně kontrakcí menšího plynového mračna, které se zároveň mohlo roztrhnout a vytvořit zárodek miniaturního binárního hvězdného systému. Tato teorie říká něco naprosto jiného než dosavadní názor, že hnědí trpaslíci a planemos jsou embrya větších těles, která byla vymrštěna v zárodečných fázích vzniku vícenásobného hvězdného systému. Jelikož složky Oph1622 se nacházejí tak daleko od sebe, není pravděpodobné, že by slabé gravitační síly dokázaly dvojici udržet pohromadě v okamžicích chaotického zrodu. Teď je důležité zjistit, jestli jsou vícenásobné planemos běžným jevem, nebo se jedná o velice vzácný úkaz. Teprve pak se bude moci pokročit v teoretickém bádání o jejich původu.

2006-08-08 - Mars

Za projevy života může být statická elektřina

Před třiceti lety přistála dvojice sond Viking na povrchu Marsu. Jedním z hlavních úkolů mise bylo pátrání po projevech života na rudé planetě. K tomu byli robotičtí průzkumníci vybaveni několika důmyslnými přístroji. Pamětníci si možná vzpomenou, že první výsledky byly velice nadějné, následná měření ale život nepotvrdila. Nakonec se vědci shodli na názoru, že i když jsou přijatá data rozporuplná, důkaz života přesto podán nebyl.
Během experimentů nazvaných Lebeled Release a Gas Exchange, byl prach z Marsu, zjednodušeně řečeno, přidán k roztoku "živin" a pozorovalo se, zda budou spotřebovávány a zda se vytvoří odpadní produkty. Zmíněné experimenty ukázaly, že se na povrchu Marsu vyskytuje něco aktivního, protože se "živiny" začaly rozkládat. Hmotový spektrometr, další z experimentů, však žádné organické sloučeniny v zemině neobjevil.
Vysvětlení bylo jediné - v půdě se musí vyskytovat neorganické chemické látky, které jsou velice reaktivní a tím dokáží napodobit životní procesy. Mezi nejžhavějšími kandidáty na takovéto chemické substance byl jmenován ozón (O₃) a peroxid vodíku (H₂O₂). Tyto molekuly dokáže vyrábět ultrafialové záření v atmosféře, nebyl však znám proces, jak tento reaktivní materiál v dostatečném množství a na dostatečně dlouhou dobu dostat do povrchového materiálu. Někteří vědci vyslovili názor, že by se mohl dostat do půdy za přispění statické elektřiny vznikající za prachových bouří, které jsou v některých projevech podobné pozemským bouřím. Elektrostatický potenciál získávají prachové částice vznášející se v atmosféře a unášené prouděním vzduchu vzájemným třením.
Tato teorie spala uplynulých třicet let. Teprve teď se objevila v časopise Astrobiology detailní analýza vycházející z laboratorních pokusů, počítačových simulací a z měření na Marsu prováděných v posledních pěti letech. Bylo ověřeno, že elektrické pole vznikající během prachových bouří na Marsu je dostatečné, aby dokázalo rozštěpit molekuly na elektrony a ionty. Elektrony kolidují s jinými molekulami z atmosféry, jako např. s vodou a oxidem uhličitým, a vytvářejí se další chemické produkty, které začínají reagovat s dalšími složkami v atmosféře. Výzkumný tým identifikoval několik cest, jak se rozbité molekuly mohou rekombinovat do chemických sloučenin jako je O₃ a H₂O₂. Bylo odhadnuto rovněž množství těchto molekul, které jsou schopny se časem akumulovat v povrchových vrstvách Marsu. Množství takto vznikajících reaktivních molekul v atmosféře může být mnohem větší než molekuly vznikající působením ultrafialového záření. Peroxidu vodíku je dokonce tolik, že by mohl v podobě sněhu klesat na povrch a tím "zamořit" zeminu.

2006-08-03 - Rosetta

Status Report (2006-06-30 až 2006-07-28)

Uvedený časový úsek představoval čtyři týdny pasivní přeletové fáze, ve které zůstávala kosmická sonda v módu hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. Činnost systémů po celou dobu byla nominální.
Dne 2006-07-26 byla sonda převedena do aktivního přeletového módu. Znamenalo to rekonfiguraci orientačního sytému AOCS, změny v subsytému tepelné regulace a přepojení spojení na vysokoziskovou anténu s maximální rychlostí přenosu. Stav sondy byl sledován v týdenních intervalech, kdy se telemetrická data přenášela v reálném čase. Celkem došlo k šesti rádiovým relacím přes sledovací stanici New Norcia, přičemž poslední tří spojení už šly na účet operací spojených s oživováním systémů sondy. Dne 2006-07-24 byla provedena kontrola silových setrvačníků.
Dne 2006-07-04, ještě v pasivní fázi letu, byl na čtyři dny aktivován experiment RPC [=Rosetta Plasma Consortium]. Měření bylo zprovozněno kvůli jedinečné příležitosti, kdy Rosetta prolétala ohonem komety Honda. Získaná data byla uložena v palubní paměti a na Zemi budou odvysílána až v srpnu po převedení veškerého zařízení do aktivního módu. Mimo tento přístroj byl v provozu už jen monitor radiačního pozadí SREM.
Na konci popisovaného období, dne 2006-07-28 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 307.8 mil. km (2.06 AU) od Země, což představovalo 16 min 29 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 174.8 mil. km (1.17 AU).
Dne 2006-07-28 byla formálně zahájena etapa průletu kolem Marsu, která vyvrcholí gravitačním manévrem u planety dne 2007-02-25. Před tím se uskuteční korekční manévr v září 2006 a na doladění dráhy je rezervován další termín po průletu v dubnu 2007.
V nejbližších dnech bude probíhat pasivní prověrka vybavení PC3 [=Passive Checkout], sledování tepelných charakteristik konstrukce (srpna/září) a aktivní prověrka užitečného zatížení PC4 (listopad/prosinec).

2006-08-03 - Japonsko

Japonsko by chtělo v roce 2030 postavit měsíční základnu

Japonská kosmická agentura JAXA si stanovila za cíl v roce 2030 postavit obydlenou lunární základnu. Satoki Kurokawa, mluvčí JAXA, to oznámil 2006-08-02 na mezinárodní konferenci, která se koná v Tokiu. Zároveň ovšem přiznal, že pro tento projekt není ještě připraven rozpočet.
JAXA doufá, že se jí příští rok podaří vypustit družici na selenocentrickou oběžnou dráhu. Následovat by měl automat schopný přistát na měsíčním povrchu a nakonec by měla být vypuštěna sonda, která by se z Měsíce vrátila se vzorky hornin.
Podle nastíněného plánu by se kolem roku 2020 měli vydat k Měsíci astronauti a ti by začali budovat základnu s termínem dokončení 2030. Dříve bylo pro stejný cíl uváděno datum 2025.
"Zda se tento plán podaří zrealizovat, není jisté. Potřebujeme pro něj totiž získat podporu vlády a japonského lidu, ale technologicky je proveditelný v několika desetiletích," řekl Kurokawa.
Japonský kosmický program se po ráně, kterou mu v roce 2003 způsobila havárie rakety vynášející drahý špionážní satelit, pomalu dostává znovu do obrátek. Uvedený cíl se ale ve srovnání s plánem NASA, která počítá s návratem astronautů na Měsíc nejdříve v roce 2018, jeví jako, mírně řečeno, odvážný. I v tomto případě se ale jako schůdná cesta nabízí snaha o účast na mezinárodních projektech.

2006-08-01 - Databáze

Dopis čtenářům

Vážení čtenáři stránek Databáze kosmických sond,

věnujte, prosím, pozornost následujícím řádkům.
Databázi už tvořím poctivě přes tři roky. Z hlediska vývoje Sluneční soustavy je to nepatrný časový úsek, z hlediska lidského je to dost dlouhá doba pro vlka samotáře. Myslím, že za tři roky prokázaly webové stránky svoji životnost a vytvořil se kolem nich pravidelný okruh čtenářů. Nerad bych je zklamal, proto trávím nad klávesnicí počítače dlouhé hodiny, které by se jistě daly naplnit jiným, zdraví prospěšnějším způsobem.
Musím se bez mučení přiznat, že současný stav Databáze neodpovídá mým původním představám. Horko těžko se daří sledovat aktuální projekty, staré sondy stále čekají na zpracování. Z obecných problémů, jako jsou třeba otázky vývoje planetárních soustav, zajímavé technologie atp. se objevují jen chaoticky vybrané Horké novinky. Pomalu jsem dospěl k názoru, že sám to všechno prostě nezvládnu. Zároveň jsem přemýšlel, jak úroveň díla zlepšit. Tady jsou závěry, ke kterým jsem došel.

1) Je žádoucí rozšířit množinu tvůrců
Uvítal bych pomoc jakéhokoliv druhu, ale především hledám nadšence, schopné stvořit samostatný článek. Případným budoucím spolupracovníkům mohu samozřejmě nabídnout jen pomíjivou slávu v podobě uvedení jména mezi autory. Naopak by se museli smířit s tím, že bych si rád ponechal kontrolu nad obsahem příspěvků. Na druhé straně to může být i výhoda pro ty, kteří se necítí literárně či odborně nadaní. Nevyžaduji pravidelné příspěvky, ani příspěvky precizně vycizelované, i když by to byl ideální případ. Stačí jen to, čemu říkám pracovně "syrové maso". S podobným materiálem se pracuje většinou mnohem lépe, než když se tvoří text zcela od začátku.
Pokud by byl zájem, mohli bychom se domluvit, že by příslušná osoba sledovala nějakou konkrétní oblast, projekt, sondu. Například bych byl rád, kdyby se někdo soustavně věnoval vývoji projektu návratu Američanů na Měsíc. Jiný by třeba mohl hlídat Číňany atd. Vše podle zájmů - rád bych využil přirozené sklony potenciálních přispěvatelů.

2) Úroveň příspěvků by se zlepšila, kdyby existoval kolektiv konzultantů
Člověk nemůže být odborníkem na všechno. Je proto dobré, když se může na někoho v nouzi obrátit o radu nebo odbornou recenzi. Jistě jsou mezi čtenáři vzdělaní lidé, kteří se vyznají v přiměřené míře v různých oborech - elektrotechnice, jaderné fyzice, konstrukci speciálních přístrojů, fotovoltaice atp. Druhou stránkou věci je používání správné terminologie - pokud v určité specializaci nepracuji, je někdy obtížné zjistit správný český výraz pro cizí slovo. Překonejte ostych a nabídněte svoje schopnosti! Stačí, když si občas přečtete moje (naše) výtvory a pokud objevíte odborný nesmysl, taktním způsobem mi naznačte, kde je něco špatně. Rád bych mimoto získal jakousi databázi konzultantů, které bych mohl v případě potřeby oslovit.
Zvláštní podkapitolu konzultantů by měli tvořit lidé, kteří pohlídají úroveň gramatiky. Vím, že lidé pracující s počítači dost často považují měkké a tvrdé I, interpunkci a další české specialitky za archaismus, ale přesto bych rád ve svých článcích ctil pravidla českého pravopisu. V tomto případě platí totéž, co v předchozím - taktně upozornit na hrubky v textu.

3) Zapojit do práce jazykově nadané kosmonautické amatéry
Tím mám na mysli dobrovolníky, kteří by případně provedli jen obyčejný překlad jistého článku z jiného jazyka, obvykle z angličtiny nebo ruštiny. Odborná úprava a přizpůsobení duchu Databáze, pokud by byl k dispozici i originál, by se už dala zvládnout mnohem rychleji.
Znovu upozorňuji, že stejně jako já píšu bez nároku na honorář, ani případnému překladateli nemohu nabídnout za provedenou práci žádnou finanční odměnu.

4) Zlepšit grafickou stránku Databáze
Až do této doby jsem byl toho názoru (a vlastně pořád ještě jsem), že hlavní je obsah textu a pestrost obrazových příloh. Nicméně ani grafická podoba webovské stránky a "umělecký dojem" se nadá zanedbat. Vzhled našich stránek se přitom od původní verze vůbec nezměnil. Myslím, že nastal vhodný okamžik k tomu, obrátit se na příznivce, kteří mají zkušenost a chuť navrhnout novou grafickou podobu Databáze, aby nabídli svoje schopnosti.

To by tak asi bylo to hlavní! Nevím, jestli moje nářky a prosby přinesou nějaký výsledek, rád bych ale věřil, že se najde minimálně několik jedinců, kteří by rádi přiložili ruku k dílu aspoň naznačeným skromným způsobem. Bylo by to krásné! Vážení přátelé, mějte na mysli, že kosmonautika je v Česku bohužel málo populárním oborem. Lidí, kteří se o ni skutečně soustavně zajímají, je, co by na prstech spočítal. Většinou se občan pídí po dodatečných informacích na síti jen v okamžicích, kdy se stane něco dramatického nebo je-li nějaká událost výjimečně důkladně prezentována v masových sdělovacích prostředcích. O to větší zodpovědnost leží na těch, které dokázal vesmír trvale připoutat a kteří mají jisté popularizační schopnosti, aby tento svůj zájem šířili i mezi širší veřejnost. Průzkum planet je přitom zrovna tou oblastí kosmonautiky, která má šanci lidi a především mládež zaujmout.
Pusťme se do práce (a nenechávejte mě v tom samotného)!

Případné názory, náměty a hlavně "přihlášky do kolektivu autorů" posílejte přímo na moji adresu.

Váš Antonín Havlíček, autor Databáze kosmických sond
ant.havlicek@seznam.cz

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23