Novinky - červen 2004

2004-06-28 - Saturn

Záhady kolem rotace planety

Sonda Cassini, blížící se k Saturnu, se pokusila stanovit přesnou periodu rotace planety. Jelikož je možno opticky pozorovat pouze oblaka pohybující se velkou rychlostí, která nemusí být v žádné souvislosti s otáčením případného pevného jádra planety, vyzkoušelo se změřit periodické variace v přirozeném rádiovém signálu vysílaném Saturnem. Po proměření změn v rádiovém spektru se překvapivě vynořilo více otázek než odpovědí.
Cassini dlouhodobě měřil přirozené rádiové emise planety a zjistil periodu v intervalu 10 h 45 min 45 s (±36 s). Tento časový interval by měl odpovídat jedné otočce Saturnu kolem osy. A zde se nachází právě ona zmíněná záhada. Sondy Voyager 1 a Voyager 2 z roku 1980 a 1981 naměřily stejným způsobem dobu rotace o 6 min, tj asi o 1% kratší.
Vědci nemají důvod zpochybňovat měření Voyagerů a tím méně Cassini a na druhou stranu není možné, aby se během dvaceti let prodloužila rotace planety takovým radikálním způsobem. Musí proto hledat jiné vysvětlení rozdílných měření. Uvažuje se třeba o tom, že zdroj rádiových pulsů mění vzdálenost od středu planety.
První náznaky, že s údaji Voyagerů není něco v pořádku, se vyskytly v roce 1997, kdy byla studována rotace Saturnu na Pařížské hvězdárně. Nyní byla analyzována data z měření přístroje RPWS [=Radio Plasma Wave Science] na palubě Cassini z období 2003-04-29 až 2004-06-10. Data skutečně potvrdila prodloužení periody rádiových pulsů o oněch záhadných 6 minut. Podle vyjádření Dr. Deshe, člena týmu RPWS, je možná příčina v zaostávání otáčení magnetického pole, které ovlivňuje nabité částice, které jsou oním zdrojem rádiových emisí a otáčením vnitřku planety. Saturn se vyznačuje tím, že jeho rotační osa a magnetická osa jsou téměř identické, zatímco u ostatních planet je mezi těmito osami jistý úhel. Tato zvláštnost se může také projevit v tom, že posuny v rotační době se projevují výrazněji. Na Jupiteru například nebyly prakticky pozorovány. Každopádně nová měření, jak už to bývá, připravila vědcům kromě odpovědí, jak se co děje, otázky, proč se to tak děje.
Rádiové signály zachycené sondou Cassini, převedené do slyšitelného zvuku připomínajícího tlukot srdce, lze získat po návštěvě webovských stránek:
http://www.jpl.nasa.gov/videos/cassini/0604
nebo
http://www-pw.physics.uiowa.edu/space-audio

2004-06-25 - Cassini

Status Report (2004-06-17 až 2004-06-23)

Poslední spojení se Zemí bylo ve sledovaném období uskutečněno 2004-06-23 prostřednictvím sledovací stanice DSN Madrid. Stav sondy zůstává nadále dobrý a systémy pracují normálně.
Po sedmi letech cesty kosmickým prostorem se meziplanetární stanice přiblížila ke svému cíli. Do konce letu zbývá necelý týden. 2004-07-01 ve 02:36 UT (2004-06-30 v 19:36 PDT) bude zapálen brzdící motor, který po 96 minutách hoření zbrzdí plavidlo o Δv=626 m/s. To bude dostatečná změna rychlosti, po níž bude sonda zachycena gravitačním polem Saturnu.
Do jeho největší blízkosti se Cassini dostane kolem 05:00 UT, těsně před vypnutím motoru. Sonda bude prolétat pouhých 20000 km nad oblačnou přikrývkou planety. Cassini nejprve prolétne mezerou mezi prstenci F a G, brždění se uskuteční nad prstenci a nakonec znovu mezerou mezi stejnými prstenci protne rovinu rovníku a zamíří nad jižní hemisféru. Tato dráha umožní, aby se tajemné prstence staly objektem intenzivního pozorování. V průběhu další mise se k nim sonda již nikdy tolik nepřiblíží. Po ukončení sběru dat, budou okamžitě výsledky předány na Zemi.
2004-07-02, pouhých 36 hodin po brzdném manévru SOI [=Saturn Orbit Insertion], mine poprvé sonda obří měsíc Titan. K setkání dojde na vzdálenost 339000 km (o něco méně, než činí vzdálenost Měsíce od Země). Po setkání s Titanem se uskuteční první úprava oběžné dráhy OTM-001 [=Orbit Trim Maneuver]. Tímto manévrem se mají opravit chyby vzniklé při SOI.
2004-07-04 se sonda a Saturn dostane do konjunkce se Sluncem, tzn. sonda se z pohledu ze Země bude nacházet za Sluncem a spojení bude jen omezené. Tato nepříznivá poloha by měla trvat dalších osm dnů.
Sonda je naprogramována, aby během manévru SOI prováděla řadu unikátních pozorování. Unikátní výsledky, vyplývající z extrémně malé vzdálenosti od planety, se očekávají z magnetometru MAG, přístrojů měřících rádiové a plasmové vlny RPWS (očekává se, že budou "slyšet" i srážky velkých meteoroidů s tělesy tvořícími prstence). Po skončeném brždění bude sonda orientována do dvou směru tak, aby mohly přístroje pozorovat maximální plochu prstenců.
Zatím ale sondu ještě čeká vlastní motorický manévr SOI. Tato kritická operace se ale již rozběhla. Na palubu sondy byla odvysílána série povelů, zejména zabezpečujících správnou orientaci. Řízení bylo předáno ze silových setrvačníků na orientační raketové motorky. Oficiálně byly zahájeny operace spojené se SOI dne 2004-06-22. Od tohoto dne začalo nepřetržité sledování sondy stanicemi DSN [=Deep Space Network].
Z dalších zajímavých činností minulého týdne lze jmenovat snímkování kompletní otočky Saturnu kamerami ISS, fotografování prstenců A a C a pátrání po malých měsících v mezerách prstenců. Pozorováno bylo celkem sedm měsíců (Dione, Enceladus, Hyperion, Japetus, Mimas, Rhea a Tethys).
Sonda se pohybuje po perfektní trajektorii, a proto byl plánovaný korekční manévr TCM-22 [=Trajectory Correction Maneuver] jako nepotřebný zrušen.
2004-06-23 se v Tucsonu, Arizona (USA) konala tisková konference, na které byly představeny první závěry z pozorování měsíce Phoebe během průletu 2004-06-11. Bylo uvedeno, že Phoebe je patrně velký balvan složený z původního materiálu hmoty Sluneční soustavy. Měsíc tvoří směs ledu, kamení a sloučenin obsahujících uhlík. To nasvědčuje tomu, že byl zformován ve velkých vzdálenostech od Slunce a není vyloučeno, že by se mohlo jednat o příslušníka Kuiperova pásu.

2004-06-22 - MESSENGER

Dokončují se tepelné izolace

Na sondě k Merkuru byly zahájeny poslední přípravné operace před startem plánovaným na konec července resp. začátek srpna. Dokončují se tepelné izolace.
Zatím poslední byl do stříbrné teflonové fólie zabalen sluneční monitor rentgenového spektrometru XRS [=X-ray Spectrometer]. Sluneční monitor je poměrně jednoduché zařízení, které měří dopadající rentgenové paprsky ze Slunce. Prakticky stejné rentgenové záření dopadá na povrch Merkuru a odražené a modifikované podle složení povrchových vrstev je přijímáno hlavním detektorem přístroje XRS. Srovnáním dopadajícího spektra zachycovaného zmíněným slunečním čidlem a spektra odraženého, přijímaného hlavním detektorem XRS, se má zjišťovat prvkové složení hornin na Merkuru. Hlavními detekovanými prvky mají být Mg, Al, Si, S, Ca, Ti a Fe.
Kromě toho probíhají izolační práce na dalších choulostivých přístrojích a systémech, jako např. slunečním čidlu, bateriích a rádiové aparatuře. Některé části sondy sice nebudou přímo ozářeny Sluncem, odražené světlo od povrchu planety však přesto může způsobit značně vysoké a prudké zahřátí.

2004-06-19 - Život ve vesmíru

Ve Velké Británii se vyvíjejí nové přístroje detekující přítomnost známek života

Otázku, zda je či byl život na Marsu, by mohl pomoci zodpovědět nový projekt uskutečňovaný ve Velké Británii. V jeho rámci se vyvíjí zařízení kosmických sond, které by bylo schopno detekovat projevy života na cizích planetách. Práce se soustřeďuje na zhotovení účinnějšího a robustnějšího zařízení na detekci tzv. biomarkerů, což jsou molekuly, které indikují přítomnost současného nebo vyhynulého života.
Na projektu, který financuje Výbor pro techniku a fyzikální výzkumy EPSRC [=Engineering and Physical Sciences Research Council] se zúčastňují universita Cranfield s vědeckou skupinou kosmických přístrojů na universitě v Leicesteru.
Současné metody detekce biomarkerů jsou málo efektivní, protože používají biologické receptory, které jsou značně zranitelné ve styku s extrémními vnějšími podmínkami v místě výzkumu. Projekt pod patronací EPSRC má za cíl vyzkoušet alternativní způsoby, které by byly podstatně flexibilnější a dokázaly odhalit nejrůznější molekuly ze skupiny biomarkerů.
Výzkumný tým se soustředí na rozvoj technologie biosenzorů, které budou používat umělé molekulární receptory na rozdíl od současně rozšířených biologických receptorů. To se dá dobře využít při budoucích misích k Marsu, případně na jiné nadějné objekty Sluneční soustavy.
Vyvíjený přístroj má prozatímní označení SMILE [=Specific Molecular Identification of Life Experiment] a byl nedávno vybrán Evropskou kosmickou agenturou ESA pro budoucí expedici k Marsu, kterou má být rover ExoMars se startem v roce 2009.
Ústředním úkolem projektu je ukázat, jak mohou být koncepce a technologie výroby biologických (tzn. založených na DNA a proteinech) molekulárních receptorů upraveny na vytváření soustavy mikrosenzorů detekujících biomarkery. Umělé molekulární receptory jsou robustnější než dosud používané receptory založené na DNA a proteinech, což umožňuje použít je i v nepříznivých podmínkách práce třeba i na Marsu.

2004-06-18 - Cassini

Status Report (2004-06-10 až 2004-06-16)

Zatím poslední kontakt se sondou nacházející se v bezprostřední blízkosti Saturnu navázala dne 2004-06-16 stanice DSN Goldstone. Cassini se nachází ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
2004-06-11 uskutečnila sonda první těsné přiblížení k tělesu Saturnova systému. Průlet kolem měsíce Phoebe byl současně prvním setkáním s tímto malým satelitem nepravidelného tvaru. Cassini se přiblížila na minimální vzdálenost 2068 km. Poslední pozorování Phoebe kosmickou sondou se přitom uskutečnilo v roce 1981, kdy stanice Voyager 2 sledovala měsíček ve vzdálenosti 2.2 mil. km.
Během průletu byly všechny optické přístroje orientovány na Phoebe a teprve poté, co se sonda opět vzdálila, mohla být poloha sondy a zároveň parabolické antény změněna a získaná data odvysílána na Zemi. Signál byl zachycen 2004-06-12 stanicemi DSN Madrid a pak Goldstone. Zásadní údaje byly získány pěti přístroji: CIRS, ISS, RADAR, UVIS a VIMS. Maximální vědecký přínos byl podmíněn aktualizací programu, který na poslední chvíli umožnil přesnější zaměření přístrojů na měsíc. Vyhodnocení získaných údajů začalo a bude trvat několik týdnů.
Mapovací spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] má poskytnout spektra s rozlišením 0.5 km/pixel ve vlnovém rozsahu 0.4 až 5 µm, které mají být využity ke stanovení složení povrchové vrstvy.
Rovněž kombinovaný infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] slouží ke stanovení složení povrchu měsíce a rozložení teplot na denní i noční straně.
Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] má být opět využit ke stanovení složení povrchu a dále má detekovat přítomnost plynných prvků.
Radiolokátor RADAR byl poprvé použit po pěti letech, kdy byl naposled v roce 1999 testován během průletu u Země. Radarové vlny jsou schopny pronikat do hloubek mezi 0.02 až 0.20 m a informovat o zrnitosti povrchu a přítomnosti vody v horní vrstvě regolitu.
Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] dovolil získat snímky takřka celého povrchu s rozlišením 0.3 až 2.1 km/pixel. První uvolněné snímky ukazují zjizvený povrch a důkazy, že malý měsíc má značné zásoby vodního ledu, pokryté tenkou tmavou vrstvou. Phoebe je divoká krajina pokrytá jámami, terénními zlomy, lineárními strukturami a řetězci kráterových dolíků.
2004-06-14 se podle webových stránek Google staly obrázky Phoebe astronomickým tématem dne.
2004-06-16 se uskutečnila dráhová korekce TCM-21 [=Trajectory Correction Maneuver]. První data po manévru říkají, že hlavní motor pracoval 38.38 s a bylo dosaženo změny rychlosti Δv=3.68 m/s. Na palubu sondy byla předána data pro nadcházející kritický manévr SOI [=Saturn Orbit Insertion], který se uskuteční dne 2004-07-01. Během posledního týdne bylo získáno 994 snímků ISS a 1160 souborů VIMS.

2004-06-17 - Stardust

Kometa 81P/Wild-2 se představila jako neobvyklý vesmírný objekt

Pozorování komety 81P/Wild-2 během historického průletu sondy Stardust představilo vědcům mnohem záhadnější svět než bylo očekáváno. Zpráva o kometě má vyjít ve vydání Science dne 2004-06-18. Zde je shrnutí hlavních zajímavostí.
Odborníci jsou překvapeni pevným povrchem posetým vysokými věžovitými vrcholky, zahloubenými krátery, příkrými srázy a desítkami sloupů tryskajících plynů. Šéf týmu výzkumníků Dr. Donald Brownlee to vylíčil takto: "Mysleli jsme, že kometa bude špinavá, černá, načechraná sněhová koule. Naproti tomu jsme byli vyděšeni tím, že jsme spatřili na prvních snímcích Stardustu naprosto odlišnou krajinu, která ukazovala špičaté věže, jámy a krátery, které musí mít za podklad soudržný povrch."
Snímky pořídil Stardust 2004-01-02, když prolétal pouhých 236 km od jádra komety. Těsný průlet umožnil získat zatím nejpodrobnější snímky komety s vysokým rozlišením. Jádro komety se nepodobá žádnému známému objektu Sluneční soustavy.
Obrázky ze sondy ukazují věže o výšce 100 m a krátery hluboké přes 150 m. Některé krátery mají centrální okrouhlou prohlubeň obklopenou roztroušeným vyvrženým materiálem, jiné krátery mají ploché dno a zarovnané okraje. Průměr jednoho velkého kráteru, pojmenovaného "Left Foot" tvoří dokonce celou pětinu komety. Má průměr asi 1 km, zatímco celé jádro je pouze 5 km veliké.
Dalším velkým překvapením je počet a chování výtrysků částic a plynů z povrchu komety. Bylo očekáváno několik gejzírů, ale identifikováno jich bylo během krátkého průletu více než dvacet. Teorie říkala, že výtrysky budou nízké a téměř okamžitě se rozplynou v plynovém závoji kolem komety. Místo toho byly pozorovány kompaktní dlouhé proudy připomínající dobře fungující, výkonný vodotrysk. Tyto gejzíry také připravily sondě mnoho horkých chvil. Stardust byl doslova bombardován drobnými částicemi. Prolétl dokonce třemi různými proudy a byl přitom ostřelován milionem částeček za sekundu. Dvanáct částic, srovnatelné velikostí s kulkou z pušky, prorazilo horní vrstvu ochranného štítu sondy. Intenzívní výtrysky mohou vznikat, když slunce ozařuje oblast s ledem nacházejícím se na povrchu nebo těsně pod ním. Pevný led se mění v plyn, aniž by procházel kapalnou fází. Při úniku do kosmického vakua jsou plyny urychlovány na rychlost stovek km/h.
Tým Stardustu připouští, že sublimace ledu, společně se srážkami s dalšími kosmickými tělesy, mohly být hlavním činitelem tvarujícím povrch jádra. Některé z terénních útvarů vznikly před miliardami let, v době, kdy na Zemi vznikal život. Částečky shromážděné sondou u komety by mohly pomoci při poznávání ranné historie Sluneční soustavy.
Sonda Stardust byla vypuštěna v roce 1999 a nyní se vrací k Zemi s tisícovkami zachycených částeček uzavřených v přistávacím pouzdru. Pouzdro má přistát v lednu 2006 v pouštní oblasti Utahu (USA). Vzorky budou analyzovány ve speciální laboratoři Johnsonova vesmírného střediska NASA (Johnson Space Center) v Houstonu, Tex. (USA).
Podrobné snímky komety 81P/Wild-2 lze najít na adrese:
http://stardust.jpl.nasa.gov
Série 12 různých obrázků (celkem 4476 kB), kde lze vidět mj. i výtrysky z povrchu se nachází na:
http://stardust.jpl.nasa.gov/highres/1097899fig1.jpg
 

2004-06-17 - Cassini

Poslední korekce dráhy před příletem k Saturnu

Po úspěšně provedené dráhové korekci 2004-06-16 se sonda Cassini nachází na posledním úseku cesty k Saturnu, kam má dorazit 2004-07-01. Sonda funguje normálně a nachází se ve vynikajícím stavu.
Manévr byl nezbytný pro přesné doladění trajektorie tak, aby sonda protnula ve správném místě rovinu prstenců. Cassini prolétne v úzké mezeře mezi prstenci označovanými jako F a G. Tato nebezpečná trasa byla intenzívně zkoumána pozemskými i vesmírnými teleskopy a samotnou sondou. Aby se ochránily životně důležité systémy sondy, bude během průletu rovinou prstenců orientována velkou parabolickou anténou ve směru letu. Anténa poslouží jako štít před drobnými částicemi, které nebylo možno na žádných snímcích identifikovat.
Během korekčního manévru byl zapojen hlavní motor sondy na dobu 38 s a zbrzdil rychlost o Δv=3.6 m/s. V dalších několika dnech se budou bedlivě analyzovat data, aby se ověřilo, zda korekce byla dostatečně přesná. Všechny údaje tomu zatím nasvědčují. V případně nezbytnosti je možno ještě na poslední chvíli provést dodatečné úpravy.

2004-06-15 - MER

Na Spiritu se projevují známky stárnutí, Opportunity se spouští do kráteru

Po pěti měsících práce na mrazivém povrchu Marsu se na roveru Spirit začaly objevovat známky stárnutí, které mohou snížit pohyblivost robotické paže a zhoršit jízdní vlastnosti. Oficiálně to oznámilo vedení JPL.
Manažer mise Mark Adler sdělil, že jsou již zřetelné známky zhoršení stavu stroje, který již takřka dvojnásobně překročil projektovanou dobu činnosti. Může sice pracovat ještě několik měsíců, ale stejně tak se může zastavit a selhat příští hodinu. JPL se bude nicméně snažit udržet vozítko i jeho dvojče Opportunity v uspokojivém stavu co nejdéle.
Na druhé straně Marsu zůstává Opportunity v dobré kondici a pozvolna sestupuje dovnitř kráteru Endurance. Některou noc je uváděna do tzv. hlubokého spánku, při němž je kvůli úspoře elektrické energie vypínáno maximum systémů, mj. i vyhřívání přístrojů. Zatím se tato skutečnost nijak na stavu vozidla nepříznivě neprojevila, ale obzvlášť infračervený spektrometr je velice ohrožen nízkými nočními teplotami, které se pohybují na samé hranici odolnosti spektrometru.
Jak Opportunity proniká po svahu dolů, noří se současně, obrazně řečeno, i do dávnější historie kráteru Gusev. Kráter Endurance je mnohem hlubší než dříve prozkoumaný kráter Eagle a jeho nejnižší místa obsahují skály, které se tvořily ve značně vzdálenějším geologickém období. V kráteru Endurance se sice nacházejí podobné skalní útvary jako v kráteru Eagle, vědce však vzrušují především kameny, které vypadají na první pohled odlišně.
Technici strávili několik týdnů fotografováním kráteru Endurance, aby si vytvořili dokonalou trojrozměrnou představu terénní mísy. Zjišťoval se sklon a charakter svahů a hledala se nejbezpečnější cesta dovnitř a případně i ven. První opatrné kroky uvnitř ověřovaly předběžné odhady o manévrovacích schopnostech roveru na skloněném terénu. Rover sjížděl dolů a znovu zkoušel vyjet nahoru. Po provedených pokusech panuje v řídícím středisku optimismus. Vše nasvědčuje tomu, že Opportunity jízdu v kráteru zvládne a dokáže případně znovu vyjet na okolní planinu Meridiani.
Rover Spirit se nyní nachází na úpatí kopců Columbia Hills, pahorků pojmenovaných na počest astronautů, kteří zahynuli při katastrofě raketoplánu začátkem roku 2003. Vědci očekávají, že budou moci prozkoumat výchozy geologického podloží vystupujících ze svahů ve větších výškách a snad se jim podaří objevit další důkazy o přítomnosti vody v oblasti v dávné minulosti. Bohužel na Spiritu se objevují již výrazné příznaky krátící se životnosti. Po třech kilometrech v kamenitém terénu, který musel být překonán, než se Spirit dopravil do současné polohy, dělá technikům starost motor pravého předního kola, který odebírá dvakrát až třikrát více proudu než ostatních pět koleček. Nárůst odebíraného proudu byl dlouhodobý a to je známka postupné degradace této části podvozku; pravděpodobně se zvýšily odpory v převodovce. Inženýři se pokoušejí stanovit přesnou diagnózu problému. Chystají nahřátí převodovky, protože je možné, že se jedná pouze o nefunkční mazivo zatuhlé vlivem nízkých vnějších teplot. Pokud by to nepomohlo, je možné používat postižené kolo až do úplného zničení, nebo je šetřit a postupovat dál jen s pěti koly, šesté by se zapínalo jen příležitostně v náročných situacích (např. šplhání po prudkém svahu, jemné manévrování poblíž cílového objektu atp.). Rover je normálně schopen uspokojivé jízdy i bez jednoho funkčního kola.
Závad Spiritu způsobených krutými teplotními podmínkami však přibývá. Minulý týden byl např. ztracen celý den, protože selhalo rádiové spojení, když se nepodařilo sladit přijímač na roveru s frekvencí vysílanou ze Země. Tato závada však byla již delší dobu očekávána a rychle se zvládla. Objevují se také náznaky snížené pohyblivosti robotické ruky, lékaři by to mohli označit za počínající artritidu kloubů.
Situace se může ještě podstatně zhoršit v srpnu a září, kdy v operační oblasti obou roverů bude vrcholit krutá zima. Inženýři však doufají, že se jim podaří udržet geologické roboty v činnosti dostatečně dlouhou dobu a že vědci získají další cenná data z rudé planety.

2004-06-14 - Organizace

Změny v řízení projektů JPL

Novým manažerem projektu Mars Exploration Rover (MER) se stal od dnešního dne James K. Erickson poté, co jeho předchůdce Richard A. Cook přešel jako zástupce manažera do projektu pokročilejšího roveru Mars Science Laboratory (MSL) s plánovaným startem k Marsu v roce 2009. Cook tak následoval svého dřívějšího vedoucího Petera C. Theisingera, který řídil MERy od poloviny roku 2000 až do letošního února.
Erickson je zkušeným pracovníkem JPL, u níž je zaměstnán již 30 let. Po tři roky, než přešel do projektu MER, byl manažerem mise Galileo k Jupiteru. Před tím pracoval na sondách Viking k Marsu, Voyager k vnějším planetám a družici Mars Observer.
Cook nastoupil do JPL v roce 1989 a byl manažerem letových operací expedice Mars Pathfinder. Dále se zúčastnil na řízení mise Magellan, což byla družice Venuše.

2004-06-13 - Cassini

Zveřejněny detailní snímky měsíce Phoebe

NASA-JPL zveřejnila první úchvatné snímky získané během těsného průletu sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Phoebe dne 2004-06-11. Originály obrázků je možné vidět na adrese:
http://saturn.jpl.nasa.gov
Měsíc Phoebe o průměru 220 km je posetý spoustou relativně velkých kráterů, které často obnažují vrstvy světlého a tmavého materiálu. Světlé vrstvy pocházejí pravděpodobně z jádra měsíce, který je bohatý na led, tmavé vrstvy mají původ v uloženém vyvrženém materiálu, který byl uvolněn během impaktů. Na svazích kráterů jsou patrné stopy po koulejících se úlomcích, které nakonec skončily na dně. Na povrchu měsíce lze rozeznat i jednotlivé balvany o velikosti až 300 m.
 
 

2004-06-12 - Cassini

Sonda prolétla kolem měsíce Phoebe

Průletem kolem Phoebe 2004-06-11 uskutečnila sonda Cassini první setkání s měsícem Saturnova systému. Během následujících čtyř roků a 76 oběhů kolem planety se plánuje 52 dalších blízkých průzkumů sedmi jiných přirozených satelitů z celkového počtu 31 známých měsíců.
Potvrzení o úspěšném měření obdržela NASA přes stanici DSN v 16:52 UT (07:52 PDT) 2004-06-12. Průlet se uskutečnil ve vzdálenosti asi 2068 km a sonda se pohybovala relativní rychlostí 5.81 km/s (20900 km/h) k Saturnu. Příjem prvních snímků se očekává během nejbližšího dne.

2004-06-11 - Cassini

Status Report

Poslední rádiové spojení se sondou navázala stanice DSN v Goldstone. Stav kosmického aparátu je nadále výborný a všechny systémy pracují normálně.
V uplynulém týdnu pokračoval přístroj UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] v mapování magnetosféry Saturnu. Cílem je získat představu o rozložení a hustotě atomů a molekul. Protože se sonda nachází v blízkosti rázové vlny, soubor přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] zkoumal jevy interakce slunečního větru s magnetosférou. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pokračoval v pořizování snímků oblačnosti Titanu.
Připravovala se a upřesňovala činnost sondy pro blížící se průlet kolem měsíce Phoebe. Toto upřesnění je nezbytné, protože se neustále získávají kvalitnější informace o trajektorii sondy a poloze Saturnových měsíců. Do aktualizace bylo nutno zahrnout i skutečnou dráhu po provedené korekci TCM-20. V okamžiku průletu kolem Phoebe nebude žádná ze stanic DSN [=Deep Space Network] sondu přímo sledovat, výsledky mají zachytit až 2004-06-12 stanice DSN Madrid a Goldstone.
V uplynulém týdnu Cassini odvysílala 500 snímků ISS a 875 souborů VIMS. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] zaznamenal proudy prachových částic ze směru od Saturnu ale i ve směru 100° od spojnice sonda-Saturn.

2004-06-11 - MESSENGER

Předstartovní přípravy finišují

Na startovní komplex na Floridě se postupně vracejí týmy techniků, které opustily Cape Canaveral poté, co byl původní start plánovaný na začátek května odložen. Je to známka toho, že náhradní termín vzletu (2004-07-30 až 2004-08-13) se značně přiblížil. Sonda k Merkuru se i nadále nachází v dílnách Astrotech Space Operations poblíž Kennedy Space Center.
Úspěšně byly ukončeny zkoušky autonomního řízení letu ve fázích mimo přímý rádiový kontakt se Zemí. Pokračuje obalování kosmického aparátu do fólií tepelných izolací. Dovnitř sondy jsou instalovány letové Ni-H akumulátorové baterie. Na palubě byly již jednou krátce v březnu, ale po posunu startu byly opět vyjmuty a zkoušky se prováděly s náhradními zdroji.
Panely fotovoltaických baterií mají být připojeny 2004-06-21 a o dva dny později se má odzkoušet jejich rozvinutí. V období 2004-06-28 až 2004-07-02 se budou do nádrží MESSENGERu plnit pohonné látky. Na kompletní sestavě pak bude 2004-07-07 odzkoušeno vyvážení a konečně 2004-07-12 bude připojena k hornímu stupni nosné rakety.
2004-07-16 opustí sonda dílny Astrotech a po přesunu na startovní rampu 17-B bude spojena s raketou Delta-2. Ta se začne na rampě montovat již 2004-06-23.

2004-06-10 - Cassini

Sonda se blíží k prvnímu objektu Saturnova systému

Meziplanetární mise, která je dosud vůbec nejsložitějším planetárním experimentem, se blíží k jednomu ze Saturnových měsíců. 2004-06-11 proletí Cassini v bezprostřední blízkosti měsíce Phoebe. V tomto okamžiku bude k příletu k obří planetě zbývat pouhých 19 dní.
Poslední korekce dráhy je plánována na 2004-06-16 a konečně 2004-07-01 má být Cassini naveden na oběžnou dráhu. Stane se tak poprvé v dějinách kosmonautiky. Sonda na oběžné dráze má provádět po čtyři roky intenzívní výzkum planety, přirozených satelitů a samozřejmě systému prstenců.
Doba příletu a trajektorie byla záměrně zvolena tak, aby bylo možno zkoumat Phoebe z bezprostřední blízkosti. Bude to první a poslední příležitost, kdy se Cassini k měsíci přiblíží. Oběžná dráha Phoebe leží skoro 13 mil. km od planety, což je čtyřikrát víc než další hlavní družice Japetus. Oběžná dráha sondy bude ležet hluboko pod drahou Phoebe a k tomuto měsíci se už nikdy nedostane.
Měsíc Phoebe byl pozorován v roce 1981, kdy Saturnovým systémem prolétal Voyager 2. K měsíci se přiblížil na vzdálenost 2.2 mil. km. Cassini má proletět pouze 2000 km daleko a očekává se, že získané snímky budou tisíckrát podrobnější. Již nyní docházejí na Zemi snímky kvalitnější než z roku 1981.
Cassini má shromažďovat data i pomocí jiných přístrojů. V činnosti budou spektrometry a radar.
Phoebe objevil v roce 1898 astronom William Henry Pickering. Průměr přibližně kulovitého měsíce je asi 220 km. Kolem osy se otočí za 9 h a 16 min a oběh kolem Saturnu vykoná za 18 měsíců. Sklon dráhy k rovníku obnáší 30°. Zajímavé je, že satelit obíhá kolem Saturnu retrográdním způsobem, tzn. proti pohybu ostatních velkých měsíců. Předchozí pozemská pozorování prokázala, že se na povrchu nachází vodní led.
Phoebe je zajímavý rovněž tím, že je velice tmavý. Odráží pouhých 6% dopadajícího světla. Všechny tyto odlišnosti od běžných měsíců vedou vědce k domněnce, že se jedná o cizí těleso, které bylo dodatečně zachyceno v gravitačním poli Saturnu. Mohlo by se dokonce jednat o objekt původem z Kuiperova pásu, což je pole malých ledových těles pohybujících se daleko za oběžnou drahou Pluta. Pokud tomu tak je, může průzkum měsíce Phoebe přinést nové zásadní poznatky o vesmíru a historii Sluneční soustavy.

2004-06-05 - Opportunity

Rover pojede do kráteru Endurance

NASA dospěla k rozhodnutí, že vědecký přínos, který se dá očekávat po sestupu roveru Opportunity do kráteru "Endurance", je větší než riziko, že se vozítko nebude schopno dostat zpět.
Opportunity zkoumala kráter "Endurance" o velikosti stadionu od konce května. Vědecký tým dlouhou dobu z okolní planiny zkoumal vnitřek terénní deprese a vyhodnocoval očekávané vědecké výsledky a možnosti, jak překonat vnitřní svah. Rover postupně objížděl podél okraje a ze snímků byl vypracován podrobný trojrozměrný obraz kráteru.
Rozhodnutí o sestupu do hloubi kráteru je zásadní pro další průběh mise. Odkryté vrstvy skal pozorované ve stěnách jsou mohutnější, ve větší hloubce a tudíž i starší než podobné geologické útvary v kráteru "Eagle", jejichž zkoumání se rover věnoval první týdny po přistání. Dá se očekávat, že se výrazně rozšíří znalosti o historii planiny Meridiani a především o jejím mokrém období. I kdyby se nepodařilo znovu vyjet nahoru a rover by musel zůstat až do konce života na dně, má geologický marsovský robot dostatek práce na dlouhé období.
Aby mohl zahájit nový průzkum, nemusí Opportunity sjíždět až na dno. Jeden ze zajímavých výchozů kamenného podloží vyžaduje zajet po svahu jen 5 až 7 metrů. Svah v tomto místě má sklon asi 25°. Po prozkoumání prvního objektu by se mělo vozítko pokusit vyjet opět nahoru. Schopnosti roveru se zjišťovaly na Zemi na zkušebním stroji. Při tomto testu dokázal pozemský dvojník roveru sklon 25° překonat.

2004-06-04 - Cassini

Status Report

Zatím poslední spojení bylo navázáno 2004-06-02 stanicí Canberra (Austrálie) a potvrdilo, že se sonda nachází ve výborném stavu.
Klíčovou událostí minulého týdne byla úspěšná korekce dráhy TCM-20 [=Trajectory Correction Maneuver]. Motor byl v činnosti 362 s a během manévru bylo dosaženo změny rychlosti Δv=34.7 m/s. Odchylka od plánované změny rychlosti byla menší než přípustné tolerance. Korekční manévr byl zároveň jednou z posledních prověrek pohonného sytému před navedením na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Během manévru bylo rádiové vysílání vedeno přes nízkoziskovou anténu LGA-2 [=Low Gain Antenna], protože orientace sondy neumožňovala zamířit parabolickou anténu k Zemi. LGA-2 byla poprvé použita po dlouhé přestávce, která uplynula od průletu sondy kolem Země.
Palubní aktivity zahrnovaly kalibraci antén přístrojů RPWS [=Radio and Plasma Wave Subsystem]. Tato činnost byla přípravou na průlet kolem prvního reprezentanta Saturnova systému, měsíce Phoebe, ke kterému dojde 2004-06-11. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pozoroval plnou otočku atmosféry Saturnu.
Poslední týden znamenal dalších 1240 snímků ISS (celkem od zahájení přibližovací fáze 8818) a 838 datových souborů VIMS [=Visual and Infared Mapping Spektrometer] (celkem 2050).

2004-06-02 - Neptun

Boeing studuje družici planety

Firma Boeing získala od NASA-JPL grant v hodnotě 250000 USD na vypracování studie robotické expedice k planetě Neptun. Mise má být prvním letem kosmického aparátu poháněného fúzním jaderným reaktorem. Studie je jedním z programů zpracovávaných v rámci tzv. výhledových misí (Vision Missions studies program) a má posoudit technologické předpoklady k zajištění vědeckých cílů mise. Zamýšlená výprava má zahrnovat orbitální část pohybující se na polární dráze a několik atmosférických sond.
Studium Neptunu, stejně jako dalších obřích planet, má posloužit k dalšímu poznání Sluneční soustavy a procesů, které ji vytvořily. S vysláním družice Neptunu se uvažuje ve druhé dekádě 21. století. Mise má být technologickým předělem, otevírajícím další možnosti efektivního průzkumu vzdálenějších oblastí vesmíru.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23