Novinky - září 2004

2004-09-29 - Asteroidy

Těsný průlet Toutatis kolem Země

Dne 2004-09-29 v 13:35 UT minul Zemi ve vzdálenosti asi 1.5 mil. km velký asteroid (4179) Toutatis. Nejmenší vzdálenost přitom byla přibližně čtyřnásobkem vzdálenosti Měsíce od Země a jednalo se vůbec o nejtěsnější přiblížení planetky srovnatelných rozměrů v tomto století. Dráha Toutatis je velice dobře známá a z ní je zřejmé, že během dalších nejméně 500 let nebude mít pozemský astronom možnost sledovat tento asteroid z větší blízkosti. Na průlet asteroidu byl připraven program pozorování, který zahrnoval mj. i sledování obřího balvanu radioteleskopem v Arecibu.
Asteroid (4179) Toutatis, pojmenovaný po Keltském a Galském bohu, má nepravidelný tvar o velikosti 1.92x2.29x4.6 km. Rotace planetky je velice zajímavá. Místo toho, aby se otáčela kolem jedné osy, jak je tomu u všech planet a většiny asteroidů, převrací se jako ragbyový míč. Rotace je složeninou ze dvou typů otáčení s periodou 5.4 a 7.3 pozemských dní, což způsobuje, že orientace Toutatis vzhledem k Slunci je pokaždé jiná.
Asteroid byl objeven v roce 1989 a při letošním průletu byla relativní rychlost k Zemi 39600 km/h (11 km/s). K dalšímu přiblížení k Zemi dojde v roce 2562.

2004-09-28 - Rosetta

Status Report (2004-09-18 až 2004-09-24, dny mise: 200 až 206)

Dne 2004-09-18 byly úspěšně dokončeny zkoušky přístroje OSIRIS. Problém se vyskytl při přenosu dat na Zemi. Kompletní sada dat byla odvysílána až po manuálním zásahu. Následující dva dny byly věnovány zkouškám experimentu ROSINA. Při něm mělo být odzkoušeno připojení vysokého napětí. Test se zdařil pouze částečně, po příčinách nestandardní funkce, při níž neustále přicházela chybová hlášení, se pátrá.
Ve dnech 2004-09-20 a 2004-09-21 probíhala první zkouška společné dlouhodobé funkce všech přístrojů s výjimkou na poslední chvíli vyřazeného přístroje ROSINA. Smyslem bylo odhalit případné nepříznivé interference mezi elektrickými obvody. Vyhodnocení zkoušky stále ještě probíhá. Druhý podobný test je plánován na polovinu října.
Během spojení se Zemí dne 2004-09-20 došlo na pozemní stanici New Norcia k problémům v konfiguraci, v důsledku čehož došlo ke ztrátě asi 30 min vědeckých dat ze sondy. Data z přístroje CONSERT byla ztracena dokonce v délce 2 h.
2004-09-23 se opakoval experiment se zaměřením sondy. Během něho se sonda orientovala do různých směrů vzhledem ke Slunci celá řada palubních přístrojů (OSIRIS, VIRTIS, ALICE, GIADA, MIDAS, MIRO a RPC) monitorovala sluneční záření.
Ve sledovaném týdnu se konala pravidelná každodenní rádiová relace prostřednictvím australské stanice New Norcia a v jednom případě byla na čtyři hodiny využita anténa DSN sítě NASA.
V okamžiku posledního spojení se sondou dne 2004-09-28 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 72.8 mil. km od Země a rádiový signál potřeboval 4 min 3 s na cestu jedním směrem.

2004-09-27 - Mars Global Surveyor

Kamera MGS vidí větší detaily

Sonda Mars Global Surveyor (MGS) organizace NASA krouží kolem Marsu již sedm roků a stále je ve výborné kondici. Tento týden zahájí program výzkumu v rámci již třetího prodloužení mise. Zatímco družice MGS kroužila kolem planety a snímkovala pilně povrch, byla mezitím vypracována technika, která umožňuje vědcům získávat mnohem ostřejší snímky povrchu rudé planety než bylo dosud předaných 170 tis. záběrů. Příkladem dramatického zvýšení rozlišovací schopnosti kamery MOC [=Mars Orbiter Camera] je zveřejněný obrázek, na němž jsou rozpoznatelné stopy kol roveru Spirit a samotné vozítko.
Nová technika byla intenzívně vyvíjena rok a půl a využívá se při ní rotace celé sondy zaměřené na určitý povrchový detail. Takto lze získat snímky s trojnásobně lepším rozlišením než obvyklou cestou. Kompenzace pohybu sondy je tak složitá, že se ne vždy podaří přesně zaměřit žádanou oblast na povrchu. Jakmile se to ale zdaří, jsou výsledky úchvatné.
Pomocí normálního způsobu snímkování je možno rozlišit na povrchu Marsu objekty o nejmenší velikosti 4 až 5 m. Při využití techniky řízené rotace, která se odborně nazývá "compensated pitch and roll targeted observation", jsou zachytitelné objekty menší než 1.5 m. Rozlišovací schopnost z původní hodnoty 1.5 m/pixel se zvýšila na asi 0.5 m/pixel. Jelikož manévrování se sondou je značně náročné a množství dat je limitováno kapacitou paměti palubního počítače, je většina snímků i nadále pořizována starou technikou a obrázky s velice vysokým rozlišením jsou spíše výjimkou.
MGS začal obíhat kolem Marsu 1997-09-12. Po postupném vyladění parametrů dráhy zahájil systematické mapování Marsu v březnu 1999. Úzkoúhlá kamera MOC doposud zdokumentovala asi 4.5% povrchu planety, mezi nimiž jsou i perspektivní oblasti pro budoucí místa přistání. Širokoúhlá kamera MOC dokáže přehlížet denně celý povrch planety.
Sonda MGS pracuje déle než jakákoliv stanice dosud vyslaná k Marsu. Na Zemi dokázala dopravit více obrázků, než všechny předchozí mise dohromady. 2004-10-11 dovrší Mars Global Surveyor již svůj 25000. mapovací oběh kolem planety.
Hlavním úkolem prodloužené mise, která začíná 2004-10-01, je sledování počasí, které má být srovnáváno s pozorováním příští sondy k Marsu, jíž má být MRO [=Mars Reconnaisance Orbiter] v roce 2006. Dále je v plánu průzkum možných přistávacích ploch pro misi Phoenix v roce 2007 a Mars Science Laboratory v roce 2009. Samozřejmě bude pokračovat podrobné mapování povrchu a monitorování změn v důsledku větru a ledu. Jelikož kamera s vysokým rozlišením dokázala zatím zdokumentovat jen nepatrný zlomek rozlohy Marsu, nové převratné objevy mohou přijít prakticky v kterémkoliv okamžiku. Prodloužení mise je zatím zajištěno na dva roky až do září 2006 a na každý rok se počítá s náklady 7.5 mil. USD.

2004-09-24 - Rosetta

Status Report (2004-09-10 až 2004-09-17, dny mise: 193 až 199)

Ve sledovaném týdnu bylo se sondou udržováno pravidelné denní spojení pomocí stanice New Norcia a dne 2004-09-16 se uskutečnila čtyřhodinová relace prostřednictvím stanice DSN (DSS-15).
Testy oživovací fáze 2 se soustředily na experimenty VIRTIS, MIRO, MIDAS a RSI. Veškeré zkoušky dopadly podle očekávání.
Dne 2004-09-17 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 74.2 mil. km od Země, což představovalo 7 min a 7 s letu rádiového signálu v jednom směru.

2004-09-24 - Rosetta

Status Report (2004-09-03 až 2004-09-10, dny mise: 186 až 192)

Ve sledovaném období se uskutečňoval denní rádiový kontakt se sondou. Mezi 2004-09-03 a 2004-09-05 byly na palubu přeneseny a úspěšně instalovány nové programy pro přístroje COSIMA, ROSINA a OSIRIS. Dne 2004-09-06 byla zahájena druhá a poslední fáze oživování systémů. Současně byly v činnosti přístroje COSIMA a RPC, kterých bylo využito k vědeckému pozorování komety 21P/Giacobini-Zinner, k jejímuž ohonu se sonda přiblížila na méně než 0.0036 AU, tj. asi 540000 km. Současně s těmito přístroji byl 2004-09-08 a 2004-09-09 aktivován experiment ROMAP, který se nachází na přistávacím aparátu Philae.
Kromě pravidelných spojení se stanicí New Norcia se uskutečnil i jeden čtyřhodinový rádiový kontakt pomocí sledovací sítě DSN organizace NASA.
Dne 2004-09-10 se sonda nacházela ve vzdálenosti 75.2 mil. km od Země a rádiový signál putoval v jednom směru 4 min 10 s.

2004-09-24 - Rosetta

Status Report (2004-08-20 až 2004-09-03, dny mise: 172 až 185)

Začátkem sledovaného čtrnáctidenního období pokračovala sonda v samostatném letu prakticky bez rádiového kontaktu se Zemí. Bylo navázáno pouze jedno spojení pomocí stanice New Norcia (den letu 178), při kterém byla kalibrována vysokozisková anténa.
Druhý týden byl věnován aktivitám spojeným s chystanou druhou fází oživování a zkoušek systémů a přístrojů sondy. Pouze 2004-08-28 bylo rádiové spojení vynecháno. Na palubu byl v ostatních dnech především nahrán software nutný pro zkoušky. První testy byly zahájeny 2004-09-02 a 2004-09-03 a soustředily se na přístroj ALICE, na nějž byl nahrán nový software. Následná kontrola ukázala správnou funkci zařízení s novým programem.
2004-08-28 dosáhla Rosetta pro tento rok maximální vzdálenosti od Země, která činila 76 mil. km a znovu se začala přibližovat. 2005-03-04 se uskuteční první průlet kolem Země.
Posledního dne sledovaného období se sonda nacházela ve vzdálenosti 75.8 mil. km od země a rádiový signál putoval v jednom směru 4 min 12 s.

2004-09-24 - Mars

Vodní páry a metan v atmosféře podle měření sondy Mars Express

Poslední analýza dat z evropské družice Mars Express obíhající kolem Marsu ukazuje, že největší koncentrace vodních pár a metanu se vyskytují v atmosféře nad stejnými oblastmi. Toto zjištění vycházející z měření přístroje PFS [=Planetary Fourier Spectrometer] poskytuje nové impulsy k pochopení geologických a atmosférických procesů a naznačuje případné možnosti výskytu primitivního života na planetě v současné době.
Spektrometr PFS zjistil, že ve výškách 10 až 15 km jsou vodní páry zastoupeny přibližně stejně nad celou planetou. Zároveň bylo změřeno, že v nižších výškách je tomu jinak. Nejvyšší koncentrace vodní páry se nachází nad třemi rovníkovými oblastmi. Jsou to Arabia Terra, Elysium Planum a Arcadia-Memnonia. Zde byla prokázána dvoj až trojnásobná koncentrace než nad ostatními oblastmi. Tyto tři krajiny korespondují s místy, kde americká sonda 2001 Mars Odyssey pozorovala pod povrchem vrstvy vodního ledu o tloušťce několika centimetrů.
Současně s tímto zjištěním bylo prokázáno, že rovněž objevený metan se soustřeďuje nad určitými regiony. Regiony s maximální koncentrací metanu jsou v dobré shodě s oblastmi s nejvyšším výskytem vodních par. To vše ukazuje na to, že ve zmíněných oblastech se nachází společný podpovrchový zdroj.
První spekulace berou v úvahu i přítomnost ledových vrstev a ukazují na koncepci tzv. "ledových lavic". Tato koncepce hovoří o tom, že podpovrchová voda a jiné chemické sloučeniny se ohřívají v hloubkách geotermálním teplem a stoupají vzhůru. Dříve než dosáhnou povrchu, znovu vlivem velice nízké povrchové tepoty zmrznou. Další průzkum je však nutný, aby se vysvětlilo, jak se část zmrzlého materiálu dostane do atmosféry v plynné podobě vodních par a metanu. Otázkou je dále, zda pod zjištěnými ledovými deskami se může vyskytovat voda v tekutém stavu a zda v takovém prostředí mohou existovat bakterie, které by produkovaly metan.
Přístroj PFS, který na sondu dodala italská organizace ISA, zjistil na Marsu přítomnost i jiných plynů a ukazuje se jako velice sofistikované zařízení s velkým přínosem zásadních vědeckých objevů.

2004-09-24 - Cassini

Status Report (2004-09-16 až 2004-09-22)

Zatím poslední spojení se sondou se uskutečnilo dne 2004-09-22 pomocí stanice DSN Goldstone. Stav sondy je výborný a systémy pracují normálně.
2004-09-19 byla provedena depasivace baterií přistávacího pouzdra Huygens, jejímž cílem bylo odstranění tenké vrstvičky, která se časem tvoří na elektrodách článků LiSO₂. Zatímco pouzdro odebíralo elektrickou energii jako obvykle z orbitální části Cassini, všech pět baterií přistávacího pouzdra bylo postupně na pět minut zapojeno. K oživení baterií došlo poprvé od startu a operace proběhla podle očekávání, což znamená, že baterie jsou v pořádku a připraveny na samostatný let k Titanu. Druhá depasivace je plánována na 2004-12-05.
Další technické aktivity na palubě zahrnovaly údržbu rádiového subsystému RSS, ověření činnosti ultrastabilního oscilátoru a kalibraci vysokoziskové antény.
Zobrazovací systém ISS [=Imaging Science Subsystem] se soustředil na Saturnovy prstence. Přístroje na sledování magnetosféry a výzkum plazmy MAPS pokračovaly ve sledování slunečního větru. Dvakrát denně bylo prováděno navigační optické měření, které mělo zpřesnit dráhu sondy.
V posledním týdnu bylo získáno 1064 obrázků ISS (celkem 22291) a 70 souborů VIMS (5039).

2004-09-21 - MER

Mise roverů prodloužena o dalších šest měsíců

Rovery Spirit a Opportunity obnovily spolehlivé rádiové spojení se Zemí po dvanáctidenním období konjunkce Marsu se Sluncem. Současně z astronomického hlediska vyvrcholila zima na jižní polokouli rudé planety a zásobování energií by se mělo napříště opět postupně zlepšovat. Zároveň NASA oznámila, že rozšířila financování mise o dalších šest měsíců provozu.
Obě vozítka skončila primární tříměsíční část operací na Marsu v dubnu a v současné době přidaly dalších pět měsíců prvního prodloužení mise. Jejich stav je nadále uspokojivý a nejeví známky podstatné degradace systémů. Je však třeba mít na paměti, že již několikanásobně překročily svoji "záruční" dobu a k fatálnímu selhání může dojít prakticky kdykoliv. Přesto stojí za to, pokusit se z unikátních robotů získat maximální vědecký užitek.
JPL nyní upravila systém řízení mise tím způsobem, že není vyžadována stálá přítomnost celého 150-členného týmu v řídícím středisku. Vypracoval se systém telekonferencí a dálkového předávání povelů. Inženýři a vědci se pomalu vracejí k normálnímu rodinnému životu a jsou částečně schopni připravovat program pro obě marsovská vozítka z domácího prostředí.
Další změna v systému práce se týká týdenního rozvrhu výzkumu. Od října do prosince mají rovery pracovat jen pět dnů v týdnu a další dva dny věnovat dobíjení baterií. Od ledna se energetická situace na Marsu dále zlepší a pokud budou roboti stále pracovat lze operace opět rozšířit na všechny dny.

2004-09-17 - Cassini

Status Report (2004-09-09 až 2004-09-15)

Zatím poslední spojení se sondou se uskutečnilo dne 2004-09-15 přes stanici DSN Madrid. Stav systémů zůstává nadále výborný a let pokračuje úspěšně.
Uskutečnil se přenos nových sekvencí instrukcí pro technická vybavení sondy a připravovala se patnáctá letová zkouška přistávacího pouzdra Huygens, ke které došlo 2004-09-14 (viz dřívější novinka).
V posledním týdnu dorazilo na Zemi 1421 snímků (celkem již 20910) z kamerového systému ISS [=Imaging Subsystem] a 88 souborů (celkem 5239) ze spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].

2004-09-14 - Cassini/Huygens

Úspěšná prověrka pouzdra Huygens

Přistávací pouzdro Huygens absolvovalo patnáctou letovou prověrku stavu systémů (In-Flight Checkout) dne 2004-09-14. Zkouška potvrdila, že se zařízení nachází v dobrém stavu. Jednalo se o předposlední test před oddělením od mateřské části Cassini, ke kterému má dojít v prosinci 2004. V jistém smyslu nešlo o standardní proceduru, zvláštní důraz byl kladen na specifické činnosti související s oddělením a zkoušku časovacího zařízení MTU [=Master Timer Unit].
Huygens poletí tři týdny samostatně k Titanu a přístroje a systémy budou v tu dobu vypojeny. MTU je trojnásobně zálohovaná jednotka, jejíž nejdůležitějším úkolem je ve správný okamžik, několik hodin před vstupem do atmosféry, probudit sondu k životu.
Zkoušky probíhaly v reálném čase a jejich postup byl bezprostředně vysílán na Zemi prostřednictvím orbitální části Casini. Signál nicméně dorazil do řídícího střediska až po 80 minutách. Předběžná analýza obdržených dat potvrdila, že zkouška dopadla úspěšně.

2004-09-10 - Genesis

Havárie při přistání

Mise Genesis, zahájená v srpnu 2001, se v září přiblížila ke svému závěru. Hlavním úkolem sondy bylo nashromáždit částice slunečního větru a bezpečně je dopravit na Zemi k dalším rozborům.
2004-09-06 na zpáteční dráze překročila Genesis rychlostí 1.25 km/s dráhu Měsíce. Před tím byla úspěšně vykonána poslední korekce dráhy, která nasměrovala sondu přesně do přistávacího koridoru. Dramatický let měl být zakončen přistáním na padáku nad polygonem v Utahu. Sestupující pouzdro měl zachytit vrtulník.
2004-09-08 v 15:52:47 vstoupilo přistávací pouzdro do atmosféry přesně ve vypočteném bodě. Bohužel padákový systém zcela zklamal a padák se neotevřel. Nebržděný aparát dopadl rychlostí 311 km/h ve vzdálené části zkušební vojenské oblasti, naštěstí v místě, kde se nenacházely osoby ani stavby. Pouzdro se zarylo do zeminy přibližně polovinou průměru. K překvapení techniků se sice vnější obal roztrhl, ale vlastní kontejner se vzorky byl relativně zachovalý.
Pozůstatky sondy byly přepraveny do vojenské laboratoře, kde se mělo v "čisté" místnosti začít s průzkumem zbytků a případnou záchranou maximálního množství vědeckých dat. První prozkoumání poškozeného aparátu přineslo jistou naději, že alespoň významnou část nashromážděných vzorků slunečního větru bude možno vědecky zpracovat.
Ačkoliv mise Genesis přímo nesouvisí se zaměřením naší "Databáze", zařadili jsme informaci o jejím nezdařeném přistání z toho důvodu, že sonda Stardust, vracející se se vzorky od komety 81P/Wild-2, má přistát v lednu 2006 podobným způsobem a není vyloučeno, že analogická metoda návratu kosmických vzorků najde uplatnění i při jiných expedicích.

2004-09-10 - Cassini

Status Report (2004-09-01 až 2004-09-08)

Poslední spojení se sondou navázala stanice Goldstone 2004-09-08. Stav sondy zůstává nadále výborný a systémy pracují normálně.
Vědecký výzkum se minulého týdne soustředil na optické sledování jižního pólu a pozorování atmosférických vln a bouří v jižních šířkách planety. Přístroje MAPS pokračovaly ve výzkumu slunečního větru.
Na palubu sondy byla nahrána řada nových programů k jednotlivým přístrojům a také pokyny pro chystaný korekční manévr OTM-003.
K manévru OTM-003 [=Orbital Trim Maneuver] došlo 2004-09-07. Trval 3.6 s a byla dosažena změna rychlosti Δv=0.49 m/s. Jednalo se dosud o nejkratší zážeh hlavního motoru sondy.

2004-09-09 - Saturn

Sonda Cassini objevila nový prstenec a jeden až dva nové objekty u Saturnu

Vědci, kteří se soustředili na průzkum prstence F, objevili malé těleso, možná i dvojici, kroužící klem Saturnu v oblasti tohoto prstence. Dále byl identifikován další prstenec svázaný s oběžnou dráhou měsíce Atlas.
Maličké těleso bylo zaznamenáno těsně vedle vnějšího okraje prstence F, uvnitř dráhy dalšího měsíce Pandory. Zachycen je na snímcích z 2004-06-21, tedy ještě před příletem sondy k Saturnu. Zatím není zcela jasné, jestli se jedná o nový měsíc nebo jenom přechodné nahloučení materiálu. Pokud by se jednalo o měsíc, měl by průměr asi 4 až 5 km a kroužil by kolem Saturnu ve vzdálenosti 1000 km od prstence F. Objekt byl předběžně označen S/2004 S3. Není vyloučeno, že se podařilo spatřit hned dva objekty. Existují totiž snímky, které naznačují, že se ve stejné oblasti současně pohybovalo stejně velké těleso s poněkud odlišnou dráhou. Pro jistotu bylo označeni S/2004 S4.
Nový nezřetelný prstenec, označený zatím S/2004 1R, se nachází mezi prstencem F a hlavním prstencem A. Od středu planety je vzdálen 138000 km a jeho šířka je asi 300 km. Ve stejné vzdálenosti krouží i známý měsíček Atlas. Prstenec byl spatřen na snímcích pořízených 2004-07-01, těsně po navedení sondy na oběžnou dráhu. Vzhledem k tomu, že obrázky zachycují jenom část okolí Saturnu, není jisté, zda nový prstenec ovíjí celý obvod planety, nebo jestli je pouze částečný.

2004-09-03 - Cassini

Status Report (2004-08-26 až 2004-08-31)

Poslední rádiové spojení ve sledovaném období navázala se sondou stanice DSN Madrid 2004-08-31. Stav sondy je nadále výborný a let probíhá podle plánu.
V uplynulém týdnu prolétla sonda apocentrem (nejvzdálenějším bodem dráhy od Saturnu) a znovu se začala přibližovat k planetě. Tím byl ukončen oběh označený jako Rev 0 (úvodní dráha po navedení na orbitu) a byl zahájen oběh Rev A (Rev je jiné označení pro orbit). Zároveň se formálně rozběhly operace související s přiblížením k Titanu, k němuž dojde v říjnu.
Sonda Cassini se momentálně nachází vně magnetosféry. Přístroje MAPS se zaměřují na studium vlivu slunečního větru na okolí Saturnu. Optické přístroje se soustředí na snímkování jižního pólu, ultrafialové zobrazení magnetosféry a pozorování polárních září.
Z technických činností stojí za zmínku další z pravidelných čtvrtletních kontrol tření v silových setrvačnících a zkouška korekčního manévru OTM-003 v laboratorních podmínkách. Manévr OTM-003 má být proveden krátkým 3 s zážehem hlavního motoru.

2004-09-02 - Saturn

U Saturnových prstenců byla změřena teplota

Sonda Cassini pořídila zatím nejpodrobnější mapu rozložení teplot v prstencích obklopujících planetu Saturn. Data získaná ze spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometr] ukazují studená a relativně teplejší místa.
Obrázek, který je možno vidět na
http://jpl.convio.net/site/R?i=lMf91ao7JZNO-3BCLCXxIg
znázorňuje v nepravých barvách variace teplot od 110 K (tj. -163°C) do 70 K (-203°C).

2004-09-01 - MER

Oba rovery MER stále pokračují ve výzkumu Marsu

Vozítko Opportunity znovu začalo používat vrtací zařízení RAT, které bylo několik dní ochromeno oblázkem zaklíněným u rotoru. Oblázek samovolně vypadl a funkčnost vrtačky byla poté prokázána při čištění dvou míst na skalisku uvnitř kráteru "Endurance", ke kterému došlo v úterý 2004-08-31. V příštích dnech se plánuje prověření RAT [=Rock Abrasion Tool] při opravdovém vrtání do kamene.
Původně se předpokládalo, že bude nutno oblázek odstranit reverzací otáčení nástroje, šťastná náhoda však technikům tuto operaci ušetřila.
Za celou dobu pobytu na Marsu Opportunity už provedla 18 vývrtů do hornin a pětkrát byl nástroj použit jako kartáč. Dvojče Spirit naopak vrtal devětkrát a kartáčoval 28krát. Kritérium úspěšnosti přitom předpokládalo u každého roveru pouze jediné vrtání do kamene.
Situace na Marsu se mezitím pořád zhoršuje. Nejen, že je zima na postupu, klesají teploty a snižuje se množství zachytitelné sluneční energie, ale navíc se blíží konjunkce Marsu se Sluncem. K tomuto jevu, kdy se Mars pohybuje prakticky v zákrytu se Sluncem, dojde 2004-09-16. Několik dní před a po tomto datu je rádiové vysílání z Marsu značně ovlivňováno průchodem vln energetickým polem kolem Slunce. Znamená to silné rušení, není vyloučeno ani úplné přerušení rádiového kontaktu. Technici se proto rozhodli v kritickém období provádět jen nenáročné operace. Vozítka budou pracovat podle dlouhodobého plánu a pravidelně vysílat signály k Zemi.
Od 2004-09-08 po následujících dvanáct dní se nebudou provádět žádné operace s robotickou rukou a obě vozítka zůstanou zaparkována na místě. Z vědeckých výzkumů přichází v úvahu jenom pozorování kamerami a infračerveným spektrometrem a dlouhodobý sběr dat Mössbauerovým spektrometrem. Komunikace se bude uskutečňovat (pokud bude možná) jak přes družice Marsu tak přímým vysíláním k Zemi.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23