Novinky - únor 2011

2011-02-25 - Extrasolární planety

Vznikající planetární soustava

Mezinárodní tým astronomů, využívajících pozorování teleskopu VLT [=Very Large Telescope] na Evropské jižní observatoři Paranal, má patrně příležitost pozorovat vznikající planety u vzdálené hvězdy. U hvězdy byl detekován disk materiálu, ze kterého časem zkondenzují větší planetární tělesa. V disku byla objevena mezera, která se vysvětluje přítomností velkého tělesa. Jestli se jedná o regulérní planetu nebo třeba o druhou hvězdu velikosti hnědého trpaslíka zatím není jasné.
Planety se formují z materiálu kolem mladých hvězd. Proces kondenzace hmoty prachového disku v planety je relativně rychlý a přistihnout hvězdu v této fázi vývoje je velmi vzácné. Jeden z těchto unikátních úkazů se právě pozoruje u hvězdy T-Cha v jižním souhvězdí Chameleona. Jedná se o slabou hvězdu, podobnou Slunci, ale teprve v raných stádiích po vzniku. Hvězdné "mládě" je staré jen asi sedm miliónů roků a leží od nás ve vzdálenosti 350 světelných let.
Na prozkoumání takto vzdáleného tělesa byl použit interferometr VLTI [=Very Large Telescope Interferometer]. Teprve s ním bylo možné studovat jemné detaily v prachovém disku. Bylo zjištěno, že prach se výrazně koncentruje už od 20 miliónů kilometrů od hvězdy. Za tímto pásmem je koncentrace prachu opět menší. Vnější okraje disku pak leží ve vzdálenosti 1.1 miliardy kilometrů. Mezi těmito hranicemi se ale nachází pás bez prachu.
Mezera se vyskytuje poblíž vnějšího okraje protoplanetárního disku, asi 1 miliardu kilometrů od hvězdy. To odpovídá přibližně vzdálenosti Jupiteru od Slunce. Pečlivá analýza ukázala, že uvnitř mezery se pohybuje nějaký objekt. Podobný objev je prvním svého druhu. Je jisté, že to není druhá normální hvězda. Mohl by to být ale tzv. hnědý trpaslík zahalený v prachovém oblaku, nebo - což by bylo zajímavější - nedávno zformovaná planeta. Další pozorování by mohla o souputníku T-Cha poskytnout další podrobnosti.

2011-02-23 - Cassini

Status Report (2011-02-09 až 2011-02-15)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-02-15. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-02-09 byla už po několikáté zaznamenána porucha magnetometru. Na sondu byly vyslány povely k obnovení činnosti a k resetování přístroje.
Dne 2011-02-11 proběhla kalibrace primární inerciální jednotky. Předběžné výsledky ukazují, že zařízení pracuje normálně.
V uplynulém týdnu bylo na Zemi přijato a distribuováno dalších 84 záběrů kamer ISS [=Imaging Science Subsystem]. Od přiblížení k Saturnu bylo získáno již celkem 239734 snímků.
Vědecká pozorování popisovaného období využívala skutečnosti, že se sonda pohybovala v oblasti apoapsidy. Prováděla se v první řadě magnetosférická měření přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Snahou bylo podchytit údaje o co největším segmentu dráhy ve vnější magnetosféře. Kampaň byla zahájena minulý týden. Podobná pozorování probíhají dlouhodobě v intervalech čtyři až šest měsíců, aby se pokryly všechny možné situace v průběhu slunečního cyklu od jednoho slunečního minima k druhému.
2011-02-14 byl zrušen plánovaný korekční manévr OTM-277 [=Orbit Trim Maneuver] před nadcházejícím průletem kolem Titanu. I bez úpravy dráhy činí odchylka od plánované trajektorie méně než 1 km.

2011-02-19 - MESSENGER

Poslední měsíc k Merkuru

Po více než tuctu oběhů vnitřními oblastmi sluneční soustavy se sonda MESSENGER přiblížila ke svému konečnému cíli. Jestli všechno půjde podle očekávání, zaujme 2011-03-18 místo na oběžné dráze kolem Merkuru. Bude to první lidský výtvor, kterému se to, u planety nejbližší Slunci, podaří.
V uvedený den v 00:45 UT se sonda natočí tak, aby trysky největšího motoru mířily proti směru letu. Po zapálení bude pohon pracovat skoro 14 minut. Další minutu budou v činnosti menší manévrovací motorky. Za tu dobu se sníží rychlost letu o 862 m/s (2400 km/h) a motory spotřebují 31% veškerého paliva, které se nacházelo v nádržích při startu do vesmíru. Jelikož další pohonné látky se použily pro úpravy dráhy během dosavadního přeletu mezi planetami, zůstane na palubě pouze 9.5% původního množství. I když se to zdá docela málo, přesto je to dostatečné množství na všechny další předpokládamé manévry na oběžné dráze u Merkuru.
Úvodní oběžná dráha bude ležet ve výšce maximálně 200 km nad planetou. Sonda oběhne Merkur jednou za 12 hodin. Brzdící manévr proběhne ve vzdálenosti 46.14 mil. km od Slunce a 155.06 mil. km od Země.
"Cesta od startu, trvající více než šest a půl roku, byla dlouhá," komentuje nadcházející události Sean Solomon, PI [=Principal Investigator] mise. "Dokončili jsme ale poslední obrátku a cílová páska přeletové fáze je v dohledu. Tým je připraven na operace na oběžné dráze."
Technici nedávno vyzkoušeli nastavení konfigurace antény, které bude použito při navádění na oběžnou dráhu. V těchto chvílích bude sonda pochopitelně optimálně orientovaná z hlediska směru tahu motorů a spojení se Zemí nebude prioritní. Dúsledkem bude, že signál přijímaný na Zemi bude slabší než obvykle. Aby se signál zesílil, budou vysílání sledovat hned čtyři obří antény ve středisku DSN [=Deep Space Network] Goldstone - jedna o průměru 70 m a tři s průměrem 34 m. Uspořádání se bude ještě testovat, ale dosavadní výsledky zatím vypadají dobře.
Poslední velký manévr DSM [=Deep Space Maneuver] se uskutečnil pře půl druhým rokem. Od té doby se tým mise soustředil na přípravu brzdícího manévru u Merkuru a plánování operací na oběžné dráze. Programy byly podrobeny několikanásobné oponentuře jak na úrovní jednotlivých subsystémů, tak sondy jako celku.

2011-02-16 - Cassini

Status Report (2011-02-02 až 2011-02-08)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2011-02-08. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahájil spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] dvěma sériemi pozorování dějů nad pólem Saturnu. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] zachytily přechod měsíce Rhea před Dione. Podobná pozorování se využívají k upřesnění orbitálních parametrů měsíců. Rhea se v okamžiku snímkování nacházela ve vzdálenosti 1.19 mil. km a Dione 1.94 mil. km od sondy. ISS a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] společně monitorovaly Titan ze vzdálenosti 2.4 mil. km. Cílem bylo zaznamenat změny oblačnosti a na povrchu měsíce. Úzkoúhlá kamera ISS pak sledovala několik malých měsíčků (Atlas, Methone, Telesto a Helene). I v tomto případě se jednalo o zpřesnění jejich drah. Následně byly pořízeny snímky k navigačním účelům. Ve zbytku týdne, když se Cassini blížila k apoapsidě, probíhala měření magnetického a plazmového pole přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].

2011-02-16 - Stardust-NExT

Kometa Tempel 1 se dočkala druhé návštěvy

Kosmická sonda Stardust minula v noci z pondělí na úterý kometu Tempel 1 a úspěšně završila svoji mnohaletou cestu vesmírem. K největšímu přiblížení na vzdálenost asi 178 km došlo 2011-02-15 v 04:40 UT. Sonda přitom zhotovila 72 snímků komety. Kromě toho shromáždila 468 kB dat, týkajících se prachu v oblaku, kterým je kosmické těleso obaleno (kóma).
Původním cílem sondy byla kometa Wild 2. Prach, který u ní posbírala, byl v roce 2006 dopraven v přistávací kapsli na Zemi. Zbytek sondy pokračoval v letu a nyní se pod hlavičkou mise Stardust-NExT podíval k druhému tělesu.
Kometa Tempel 1 byla navštívena v roce 2005 automatickou sondou Deep Impact a uvolněný projektil (Impactor) kometu zasáhl. Vědci doufali, že na snímcích ze Stardustu se podaří objevit umělý kráter, který po sobě Impactor zanechal. Kráter byl skutečně na několika snímcích identifikován a mise je tak podle vyjádření hlavní osoby (PI - principal investigator) Joe Veverky z Cornellovy University stoprocentně úspěšná. "Uviděli jsme spoustu věcí, které jsme nečekali, a pilně pracujeme na tom, abychom pochopili, co se nám Tempel 1 pokouší sdělit."
Telemetrická data odvysílaná krátce po největším přiblížení ukazují, že sonda prolétla několika vlnami pevných částic, které způsobily asi tucet průrazů minimálně jedné vrstvy ochranného obalu. Překvapující je zjištění, že sonda neprolétala souvislým proudem částic, ale pravděpodobněji několika zhuštěninami úlomků.
Sonda nyní provádí poslední pozorování komety z velké vzdálenosti. Patrně to budou poslední vědecké výstupy z velice úspěšné mise Stardust, protože, jak už bylo napsáno dříve, sonda prakticky vyčerpala zásoby pohonných látek raketových motorků a nelze tudíž nadále měnit orientaci nebo dráhu letu.
Další podrobnosti a snímky komety na http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-056&cid=release_2011-056

2011-02-11 - Asteroidy

Těsný průlet kolem Země

Minulý týden se velice těsně kolem Země prosmýkl objekt pojmenovaný 2011 CQ1. Malý asteroid minul Zemi ve výšce necelých 5500 km. Byl to zatím nejtěsnější pozorovaný průlet kosmického tělesa. Jelikož se zároveň jednalo o malý balvan s průměrem kolem 1 m, ohnulo gravitační pole Země jeho dráhu o 60° a přeřadilo ho do zcela jiné kategorie asteroidů.
Do setkání se Zemí se 2011 CQ1 pohyboval po dráze charakteristické pro blízkozemní objekty NEO [=Near Earth Objects] typu Apollo. Taková tělesa tráví většinu svého oběhu ve vzdálenostech od Slunce větších než je vzdálenost Země. Změna trajektorie u naší planety způsobila, že dráha nyní naopak leží většinou uvnitř dráhy Země, což je znakem asteroidů typu Athen.
Ačkoliv se jednalo z astronomického hlediska o zajímavý, i když nepřekvapující úkaz, o osudu asteroidu 2011 CQ1 se už asi nic nového nedovíme. V dohledné době se už pravděpodobně do blízkosti Země nedostane a pozorovat tak malé těleso ve větších vzdálenostech je prakticky nemožné.

2011-02-09 - Stardust-NExT

Korekce dráhy

V pondělí 2011-02-07, přesně dvanáct let po zahájení letu vesmírem (start 1999-02-07), provedla sonda NASA Stardust úpravu dráhy. Byla to další nutná operace před plánovaným setkáním s kometou Tempel 1, k němuž dojde za týden 2011-02-14 ve vzdálenosti přibližně 200 km.
Manévr byl zahájen přibližně v 21:00 UT. Po 30 s práce reaktivního pohonu, přičemž bylo spotřebováno 69 g paliva, se rychlost letu změnila o 0.56 m/s.

2011-02-09 - Cassini

Status Report (2011-01-26 až 2011-02-01)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2011-02-01. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V přehledu vědeckých pozorování minulého týdne se na prvním místě uvádí 13hodinové studium mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil 11 hodin kyslíkové sloučeniny ve stratosféře Saturnu. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] společně se spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] pozoroval 11 h polární oblasti a zkoumal variabilitu polárních emisí. Radar sondoval z velké vzdálenosti Titan a současně shromažďoval data ke kalibraci. Jak se sonda blížila k periapsidě, zaměřil se UVIS na měsíc Dione. Následovaly dvě série fotografování výronů plynů z Encelada systémem ISS a teplotní mapování měsíce Mimas přístroje CIRS. Na Enceladus se zaměřily všechny optické přístroje se souboru ORS [=Optical Remote Sensing]. Posléze se přemisťovaly mezi měsíčky Mimas, Helene a opět Mimas, kde byly analyzovány geologické a chemické charakteristiky povrchu. V závěru popisovaného období byly učiněny pokusy o registraci možných malých objektů v Lagrangeových bodech L4 a L5 Mimase (na dráze měsíce 60° před a za měsícem). Tyto oblasti by mohly být stabilně obsazeny dosud neznámými tělesy. Podobně byly v bodech L4 a L5 objeveny miniaturní měsíčky na drahách Tethys a Dione.
2011-01-29 byl před nadcházejícím průletem kolem Titanu T-74 proveden test rádiového systému v pásmu Ka v součinnosti se stanicí Goldstone.
Dne 2011-01-31 v 13:59 UT se uskutečnila úprava dráhy OTM-276 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé raketové motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu t=13.125 s a změnily rychlost letu o Δv=0.021 m/s. Všechny subsystémy hlásily po skončeném manévru nominální funkci.
Téhož dne prolétla sonda kolem měsíců Epimetheus, Calypso, Prometheus, Enceladus a Helene. Ve všech případech se jednalo o tzv. necílené průlety. Znamená to, že nebyla kvůli maximalizaci vědeckého přínosu před průletem motoricky upravována dráha.

2011-02-08 - Nové projekty

Evropa a NASA společně k Jupiteru

Vědci z evropské ESA a americké NASA pracují na návrhu společné výpravy do systému Jupiterových měsíců. Projekt je prozatím veden pod označením Europa Jupiter System Mission. Ústředním tématem mise má být "poznávání obyvatelných světů okolo plynového obra".
Projekt by měl disponovat dvěma sondami: družicí Europy, kterou by postavila NASA a další družicí kolem Ganymeda v režii ESA. Podle toho jsou i oba satelity nazvány - Jupiter Europa Orbiter a Jupiter Ganymede Orbiter. Podle posledních informací je na pořadu dne sjednocení základní strategie pro obě samostatně vyvíjené složky mise.
Vědci očekávají, že průzkum ledových měsíců Europa a Ganymede pomůže k širšímu poznání Jupiterova systému a k upřesnění našich představ o možnostech života mimo Zemi - ať už v naší sluneční soustavě nebo i dále. Oba měsíce jsou obrovskými přirozenými laboratořemi, na nichž se dá studovat podstata, vývoj a šance na udržení života na ledových světech, na kterých se vyskytují (alespoň podle současných představ) dva rozdílné druhy podpovrchových oceánů tekuté vody.
Jupiter Europa Orbiter bude zkoumat relativně tenkou ledovou kůru na oceánu, rozsah tohoto oceánu, složení vnitřních vrstev a vývoj povrchových útvarů, především prasklin v ledu. Měly by se rovněž vyhodnotit nejvhodnější místa pro budoucí automatická přistání. Ve vybavení by měl být laserový výškoměr, radar, který se dokáže podívat pod ledovou kůru, spektrometr ve viditelném, ultrafialovém i infračerveném oboru a kamery s krátkou i dlouhou ohniskovou délkou. Definitivní sada přístrojů bude nicméně ještě upřesněna.
Ganymede má patrně mnohem tlustší ledovou kůru. Tekutá voda by se měla nacházet pod touto vrstvou, přičemž dno oceánu bude patrně další pevný led. Jupiter Ganymede Orbiter se zaměří na průzkum vnitřní struktury měsíce. Měl by studovat mimo jiné i intenzivní magnetické pole, které činí z Ganymeda unikátní těleso mezi známými měsíci sluneční soustavy. Družice má být vybavena laserovým výškoměrem, spektrometry a kamerami a navíc přístroji na zkoumání polí a částic.
Obě sondy budou mít možnost pozorovat i další Jupiterovy měsíce a celý Jupiterův systém, který je považován za typického představitele soustav i ostatních obřích planet.
ESA i NASA dávají projektu sond k Jupiteru prioritu. Měl by se stát novou vlajkovou lodí do vzdálených oblastí solárního systému. V několika dalších měsících bude NASA analyzovat společnou strategii a bude očekávat zprávu z příslušného výboru Národní akademie USA. Z ní by měla vzniknout "cestovní mapa" NASA pro desetiletí, začínající rokem 2013. Uvidíme, zda se popsaná mise k Jupiteru v mapě skutečně objeví.

2011-02-04 - Extrasolární planety

Velice exotický planetární systém!

V minulých dnech ohlásili astronomové objev šestice planet obíhajících kolem vzdálené hvězdy. Podle jejich hodnocení se jedná o nejúžasnější věc za posledních patnáct roků, kdy začala éra poznávání cizích planetárních systémů.
Žádná z těchto exoplanet kroužících kolem hvězdy Kepler-11 ve vzdálenosti 2000 světelných let se sice stále ještě nedá srovnávat se Zemí, ale už samotná jejich detekce je obrovským technickým úspěchem. Pět planet je relativně malých, jejich hmotnost je od 2.3 do 13.5násobku hmotnosti Země. Kolem hvězdy Kepler-11 však všechny obíhají tak těsně, že by se vešly do oběžné dráhy Merkuru v naší soustavě. Jejich rok, tedy oběžná perioda, je kratší než 50 dní.
Šestá oběžnice je velká a pohybuje se poněkud ve větší vzdálenosti; i přesto její oběžná doba činí jen 118 dní. Hmotnost se ještě nepodařilo zjistit, ale patrně se bude jednat o plynového obra, podobného našim vnějším planetám. Zpráva o exotické planetární soustavě byla zveřejněna v časopise Nature, kde se zdůrazňuje neuvěřitelný fakt, že jednotlivé planety jsou malé, že je jich mnoho a že jsou namačkány v malém prostoru.
Největší z šesti planet se asi podobají Neptunu nebo Uranu. Tři nejmenší planety jsou naopak něco, co ze sluneční soustavy neznáme. Vnitřní oběžnice pravděpodobně mají atmosféru složenou z lehkých plynů - vodíku a hélia. To je další překvapení, protože se má za to, že atmosféra tělesa, pohybujícího se tak blízko hvězdy, bude tlakem hvězdného větru odvátá.
Popisované extrasolární planety byly zaregistrovány díky pozorování kosmického teleskopu Kepler. Planety obíhají v takřka identických rovinách. Při pohledu ze Země se celý systém jeví jako ploché CD natočené hranou k pozorovateli. Průměr těles byl vypočítán zásluhou záznamů z vysoce citlivého fotometru, který měří fluktuace světla, k němž dochází, když planeta přechází (tranzituje) před diskem centrální hvězdy.
Od roku 1995 bylo objeveno už více než 500 extrasolárních planet, z toho asi stovka metodou registrace tranzitů. Současná úroveň techniky umožňuje stejnou metodou počítat i hmotnost objektu. Prozatím bylo jedinou možností sledovat s použitím Dopplerova efektu kývání hvězdy způsobené gravitačním účinkem doprovázejícího tělesa. Subtilní pohyby hvězdy mohly být pochopitelně registrovatelné jen v případě, že na ni působí obrovská (a blízká) hmota. Také proto je většina dosud objevených planet velikostně podobných Jupiteru.
Výzkumný tým se pokusil analyzovat i drobné variace v oběžných dobách jednotlivých členů soustavy Kepler-11. Variace jsou vysvětlovány jako projevy vzájemné přitažlivosti hustě uspořádaných planet.
Poslední objevy dovolují pomýšlet i na pozorování planet o velikosti Země, pohybujících se dále od hvězdy, možná až v tzv. zóně života, tedy tam, kde by se mohla najít voda v tekutém skupenství.

2011-02-01 - Cassini

Status Report (2011-01-19 až 2011-01-25)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-01-25. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2011-01-21 proběhla kalibrace části malých raketových motorků, při níž byl měřen jejich skutečný výkon.
Vědecký program minulého týdne začal studiem mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer] v trvání 45 h. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval 23 h Saturn a vyhodnocoval teploty v horní troposféře a v tropopauze. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] sledoval přechod měsíce Rhea před Dione. Na základě toho byly upřesněny oběžné parametry obou měsíců. Za stejným účelem se uskutečnilo snímkování dalších malých měsíčků. 17 hodin byl pozorován nepravidelný satelit Ijiraq s průměrem asi 12 km. ISS, CIRS a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] se zaměřily na Titan v rámci kampaně sledování změn na povrchu a v atmosféře. Systém ISS pak pokračoval v astrometrickém snímkování vnitřních měsíčků Polydeuces, Telesto, Janus, Pallene, Atlas, Calypso a Methone. VIMS a CIRS společně 16 h studovaly prstence E a G. Analyzátor prachu CDA navázal 44hodinovou etapou monitorování mezihvězdného prachu a poté, co byla shromážděná data odeslána na Zemi, zahájil další kampaní v délce 37 h.
2011-01-23 se na širokoúhlé kameře WAC vyskytla prozatím nevysvětlená mechanická závada. Záznam ale proběhl normálně a žádná data nebyla ztracena. Závada byla zařazena do seznamu Incident Surprise Anomaly (ISA).

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23