Novinky - listopad 2007

2007-11-20 - Cassini

Status Report (2007-11-07 až 2007-11-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-11-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Kamerový systém ISS pokračoval ve sledování nízkých zeměpisných šířek Saturnu zhruba v rozmezí 0 až 15° s.š. Přístroje ze souboru MAPS monitorovaly sluneční vítr a spektrograf UVIS studoval rozložení meziplanetárního vodíku. Po zhotovení sekvence záběrů prstence G, vrátily se kamery ISS k pozorování prstence F. UVIS navázal na mapování Saturnova systému ve vzdálené a velmi vzdálené ultrafialové oblasti. Cassini se nacházela stále více než 2 mil. km od planety, což je vhodná vzdálenost pro globální monitorování celého rozsáhlého systému. Malé měsíce Pan, Pandorra, Epimetheus, Pallene a Calypso byly fotografovány za účelem upřesnění orbitálních parametrů. Spektrometr VIMS sledoval Plejády v rámci pravidelné kalibrace přístroje.
2007-11-09 se uskutečnila pravidelná kontrola PEM [=Periodic Engineering Maintenance] stavu systémů orientace. V jejím rámci byly vyzkoušeny servopohony závěsů motoru a záložní sestava silových setrvačníků RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly].
2007-11-12 bylo vzpomenuto 27. výročí průletu sondy Voyager 1 kolem Saturnu a Titanu. Současná mise Cassini v mnohém navázala na pozorování uskutečněná Voyagerem.
Kvůli Svátku Díkuvzdání připadající na příští týden, nebude pravidelný týdenní Status Report publikován v normálním čase. Následující vydání bude tudíž zahrnovat periodu dvou týdnů.

2007-11-18 - Rosetta

Status Report (2007-10-27 až 2007-11-09)

Dva týdny uvedené v titulku představovaly let v aktivním módu. Veškeré činnosti směřovaly k přípravě průletu kolem Země. Denní rádiové relace měly za úkol stanovit co nejpřesněji trajektorii letu. Kromě stanice New Norcia se do sledovací kampaně zapojily i stanice DSN americké NASA. Takováto frekvence by měla vydržet až dokončení operací u Země.
Po dokončených výpočtech bylo definitivně potvrzeno, že nebude třeba provádět další motorický zásah do dráhy před setkáním se Zemí. 2007-11-07 byl aktivován první vědecký přístroj na palubě, který zahájil pozorování v rámci vědeckých studií během průletu. Měření zahájil magnetometr MAG ze souboru RPC [=Rosetta Plasma Consortium] a magnetometr ROMAP [=Rosetta Magnetometer and Plasma Monitor] na modulu Philae.
U zařízení ROSINA [=Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis] pokračovalo odstraňování plynů uzavřených uvnitř od doby startu.
Podle posledních měření a výpočtů vychází nejbližší bod průletu u Země ve vzdálenosti 5295.7 km s možnou nepřesností 8.8 km. Doba průletu byla upřesněna na 2007-11-13 v 20:57:23.0 UT s nejistotou 1.1 s.
Dne 2007-11-09 se Rosetta nacházela 3.97 mil. km od Země (0.02 AU, doba letu rádiového signálu 13 s jedním směrem). Vzdálenost ke Slunci činila 152 mil. km (1.01 AU).

2007-11-18 - Rosetta

Status Report (2007-10-13 až 2007-10-26)

Uvedené dva týdny aktivního přeletového módu byly ve znamení přípravy druhého průletu kolem Země. V souvislosti s tím se uskutečnila i dráhová korekce, jejímž cílem bylo upravit zacílení sondy do požadovaného bodu nad zemským povrchem. Před korekčním manévrem a po něm byla trajektorie letu intenzivně monitorována při denních rádiových relacích.
K dráhové korekci došlo 2007-10-18. Sekvence byla zahájena v 16:04:55 UT přípravnými změnami orientace. Raketové motorky RCS byly zažehnuty v 17:09:54 UT a po době hoření t=46 s se dosáhlo změny rychlosti letu Δv=34 mm/s. Spotřebováno při tom bylo 38 g pohonných látek. Veškeré aktivní činnosti sondy související s manévrem byly dokončeny v 18:39:55 UT. Bod největšího přiblížení k Zemi se po korekci přesunul do vzdálenosti 5296.8 km s možnou nejistotou 17 km (plán 5299 km). Předpokládaný okamžik průletu činil 20:57:22.9 UT dne 2007-11-13. Manévr byl natolik přesný, že je pravděpodobné, že nebude muset být využita další příležitost na finální doladění letu před gravitačním manévrem u Země.
Vědecké vybavení bylo po celou dobu vypojené s výjimkou čidla radiačního pozadí SREM. Přístroj MIDAS byl podroben několika drobným zkouškám, které měly napomoci odhalit příčiny nedávného anomálního chování. U zařízení ROSINA probíhalo prohřívání, kvůli odstranění zbytků plynů, tzv. out-gassing.
Dne 2007-10-26 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 15.8 mil. km od Země (0.1 AU, doba letu rádiového signálu 53 s jedním směrem). Vzdálenost ke Slunci činila 164 mil. km (1.09 AU).

2007-11-13 - Rosetta

Druhý průlet kolem Země

Dnes v 20:57 UT se Rosetta podruhé od startu v březnu 2004 přiblíží k Zemi. Druhý průlet bude opět využit ke gravitačnímu manévru, který je nezbytný, aby se sonda dostala na dráhu ke konečnému cíli kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Podobná planetární asistence se uskutečnila prozatím jednou u Země (2005-03-04) a jednou u Marsu (2007-02-25). K Zemi se Rosetta vrátí ještě jednou za dva roky (2009-11-13) a to už se definitivně vydá do míst, kde se setká s kometou. Přitom se dostane téměř až do vzdálenosti oběžné dráhy Jupitera.
Rosetta se přiblíží k Zemi na minimální vzdálenost 5301 km (pro srovnání - průměr zeměkoule je asi 12760 km) nad Tichým oceánem v bodě o souřadnicích 74°34´z.d. a 63°46´j.š. Pohybovat se přitom bude relativní rychlostí 12500 m/s (45000 km/h). I když nejdůležitější je dosáhnout průletu v co nejpřesnějším bodě, dojde i na některá měření, která mají především znovu otestovat stav a chování vědeckého vybavení při reálné situaci. Od 2007-11-07 probíhá a ještě další týden bude na programu pozorování celé soustavy Země-Měsíc přístroji na orbitální části i přistávacím modulu Philae.

2007-11-13 - Rosetta

Status Report (2007-09-30 až 2007-10-12)

Uvedené období zahrnuje dva týdny letu v aktivním přeletovém módu. Je charakterizováno vysokou aktivitou zaměřenou na kontrolu přístrojů v rámci šesté prověrky užitečného vybavení PC-6.
Dvakrát byl aktivován přístroj MIDAS a v obou případech byla prokázána dobrá funkce. Kamery OSIRIS nebyly do testů zahrnuty a teprve na samý závěr zkoušek bude pokračovat analýza problémů, které se nedávno objevily. Přístroj ROSINA byl zapojen a probíhalo u něj prohřívání, aby se odstranily zbytky plynů, které zůstaly uvnitř od doby montáže. Posledním prověřovaným přístrojem byl RSI, který rovněž vykázal nominální funkci. Monitor radiace SREM pokračuje ve sběru dat. Ostatní vědecké vybavení zůstalo vypojeno.
2007-10-04 byly systémy rekonfigurovány do módu letu "v blízkosti Slunce". Současně byla uvolněna palubní pamět SSMM [=Solid State Mass Memory].
Dne 2007-10-12 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 29 mil. km od Země (0.19 AU, doba letu rádiového signálu 1 min 37 s v jednom směru). Vzdálenost ke Slunci činila 175.6 mil. km (1.17 AU).

2007-11-13 - Cassini

Status Report (2007-10-31 až 2007-11-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-11-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-10-31 byl odpojen submodul číslo 39 v palubní paměti SSR-A [=Solid State Recorder]. Tento element selhal již v prosinci 2006 a od té doby způsobil poškození několika málo souborů dat. Možnost izolovat submodul se naskytla až tento měsíc, když byla provedena aktualizace letového softwaru.
Téhož dne byl zahájen program letu podle sekvence S35. Potrvá 44 dní až do 2007-12-14 a v této době se uskuteční dva cílené průlety kolem Titanu T37 a T38 a osm necílených průletů kolem menších měsíců - po jednom kolem satelitu Rhea, Pandora, Pan, Calypso, Telesto a Mimas a dva kolem měsíce Epimetheus. Počítá se s dráhovými korekcemi OTM-132 až OTM-138.
Sekvence S35 byla zahájena v okamžiku, kdy se Cassini pohybovala v rázové vlně magnetosféry Saturnu. Tato příležitost byla využita k 63hodinové kampani studia slunečního větru souborem přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Analyzátor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] současně monitoroval vlastnosti kosmického prachu mimo oblast magnetosféry Saturnu. Později došlo na hodinové pozorování prstence F kamerami ISS.
2007-11-01 došlo na úpravu dráhy OTM-132 [=Orbit Trim Maneuver]. Uskutečnil se v apoapsidě dráhy v 17:00 UT a hlavní motor po době hoření t=6.01 s změnil rychlost o Δv=0.976 m/s. Operace proběhla podle předpokladů a všechny subsystémy vykazovaly nominální výkon.
2007-11-02 proběhl mítink, na němž byla diskutována otázka manipulací s ochranným krytem hlavního motoru. Pro tyto úkony byl původně stanoven limit 37 cyklů. Skutečnost k dnešnímu dni činí 35 cyklů a do konce primární mise by tento počet měl dosáhnou 40. Na prodlouženou misi je nutno počítat s dalšími 22 cykly. Protože se zatím neobjevily náznaky, že by mělo dojít k nějakým budoucím potížím, bylo řečeno, že riziko závady při otvírání či zavírání je podstatně nižší, než let s odkrytým motorem, a proto se bude postupovat stejným způsobem jako doposud a motor se bude uzavírat podle potřeby bez nějakého omezení.

2007-11-11 - Rosetta

Status Report (2007-09-08 až 2007-09-29)

V uvedených třech týdnech se Rosetta nacházela v aktivním přeletovém módu. Vědecké vybavení bylo podrobeno intenzivní prověrce. Jednalo se již o šestou aktivní kontrolu stavu užitečného nákladu PC-6 [=Payload Check-out].
Pravděpodobně vinou intenzivního rádiového provozu došlo k přetížení zařízení AIU, které muselo být následně rekonfigurováno. Tato okolnost neměla nicméně vliv na další operace. V oblasti přístrojů bylo zaznamenáno několik anomálií, žádná z nich ale není příliš významná.
Jednotlivá zařízená byla testována od 2007-09-17 v pořadí ROSINA/MIDAS, ROSINA, COSIMA, Lander, COSIMA, Lander. V případě přístroje CONSERT bylo zjištěno, že po vypnutí zařízení nejsou vypojeny synchronizační činnosti. Problém se dá odstranit jednoduchou úpravou procedury OFF. Přístroj MIDAS byl přezkoušen, nečekané chování se nicméně objevilo u nově instalovaného softwaru. Příčina byla identifikována a bude neodkladně opravena. Kamery OSIRIS měly potíže s řízením teploty a karuselem - zkoušky byly zatím přerušeny. Na přistávacím modulu se vyskytl prozatím jediný problém v softwaru přístroje CIVA. Program bude opraven po skončení zkoušek.
Monitor radiačního prostředí SREM byl převeden do normálního přeletového módu.
Pokračuje sledování dráhy letu za účelem určení správných manévrů před průletem kolem Země. Dojde k němu podle posledních výsledků 2007-11-13 v 20:57:23 UT a čas a výška průletu bude muset být ještě motoricky upraveny korekcí plánovanou na 2007-10-18.
Dne 2007-07-29 se Rosetta přiblížila k Zemi již na 43.1 mil. km (0.28 AU, doba letu rádiového signálu 2 min 24 s jedním směrem). Vzdálenost ke Slunci činila 185.7 mil. km (1.24 AU).

Zpráva doplněná zpětně kvůli zachování kontinuity.

2007-11-11 - Rosetta

Status Report (2007-08-04 až 2007-09-07)

Uvedené období zahrnovalo čtyři týdny letu ve stavu hibernace NSHM a jeden (poslední) týden oživovacích operací a rekonfigurace do normálního přeletového módu. Všechny aktivity proběhly podle plánu.
V hibernaci bylo navazováno spojení jednou týdně a monitorován stav systémů. Pasivní mód byl ukončen 2007-09-04, následujícího dne přešla sonda do přeletového stavu a dále byla každodenně vysílána data nashromážděná za poslední měsíce.
Na konci září proběhnou aktivní prověrky přístrojů, které budou připravovány na nadcházející druhý průlet kolem Země. Těsně před průletem je nutno uskutečnit důkladnou pozorovací kampaň, který musí určit přesnou trajektorii letu, čímž je podmíněn úspěch gravitačního manévru.
Dne 2007-09-07 se Rosetta nacházela 70.7 mil. km od Země (0.47 AU, doba letu rádiového signálu 3 min 56 s jedním směrem) a vzdálenost ke Slunci činila 201.2 mil. km (1.34 AU).

Zpráva doplněná zpětně kvůli zachování kontinuity.

2007-11-11 - Rosetta

Status Report (2007-07-07 až 2007-08-03)

Období uvedené v titulku zahrnovalo čtyři týdny nepřetržitého pobytu v módu hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. Veškeré aktivity proběhly podle plánu a neměly na ně vliv i jisté problémy s pozemskou sledovací stanicí New Norcia. Hibernace potrvá až do začátku září. Se sondou je navazováno spojení jednou týdně kvůli zjištění aktuálního stavu systémů.
Z vědeckých přístrojů je v činnosti pouze detektor SREM, který je nakonfigurován na shromažďování údajů o radiaci s tím, že budou odvysílány později.
Dne 2007-08-03 se sonda nacházela ve vzdálenosti 122.7 mil. km od Země (0.82 AU, doba letu rádiového signálu 6 min 49 s) a 220.0 mil. km od Slunce (1.47 AU).

Zpráva doplněná zpětně kvůli zachování kontinuity.

2007-11-07 - Chang´e 1

Sonda uspořila palivo

Životnost první čínské lunární družice by nakonec mohla být i dvojnásobná. Během přeletu mezi Zemí a Měsícem se totiž podařilo ušetřit podstatnou část zásob pohonných látek. Operace byly velice precizní a rezerva paliva na opravy dráhy letu je možno použít na pozdější udržování stabilní oběžné dráhy. Měly by vystačit na další rok práce navíc. Původně se počítalo s aktivní životností v trvání jen jednoho roku.
Po úvodním zaparkování na selenocentrické dráze v pondělí 2007-11-05 uskutečnila sonda další přibrždění rychlosti o den později a podobná operace bude muset být vykonána ještě jednou. Po ní teprve zaujme Chang´e 1 finální pracovní orbitu. Mělo by se tak stát ve středu 2007-11-07 a družice by se pak měla nacházet na kruhové dráze ve výšce 200 km nad měsíčním povrchem. Tomu odpovídá oběžná doba 127 min.
Z pracovní dráhy bude zahájeno mapování lunárního povrchu, první snímky se nicméně neočekávají dříve než koncem listopadu.

2007-11-06 - Phoenix

Druhá korekce dráhy

2007-10-24 došlo k druhé úpravě dráhy letu přistávacího aparátu Phoenix. Zážeh čtyř korekčních motorků na dobu t=45.9 s vrátil sondu na správnou trajektorii k Marsu. Do přistání v tuto chvíli zbývalo ještě sedm měsíců.
Druhá dráhová korekce byla oproti původnímu rozvrhu odložena o jeden týden. Tato doba byla využita k tomu, aby se sonda opatrně zotavila po zásahu kosmického záření, které 2007-10-06 způsobilo poruchu palubní počítačové paměti. Podobné komplikace nejsou v historii kosmických letů novinkou a programové vybavení mělo pro podobnou anomálii připravenu záložní proceduru. Sonda se převedla do pasivního bezpečnostního stavu a pozemní středisko pak postupně zjišťovalo stav zařízení a obnovovalo normální činnosti.
Poslední úprava dráhy měla primárně stejný účel, jako první korekce provedená 2007-08-10, tzn. těsně po startu, a sice zacílit sondu na Mars, protože byla raketou záměrně navedena mimo cíl. Důvodem bylo, aby nesterilizovaný poslední stupeň nosiče minul v bezpečné vzdálenosti planetu a eventuelně nekontaminoval prostředí pozemskými mikroorganismy. Kdyby nebylo korekce číslo 2, minul by Phoenix Mars ve vzdálenosti 95 tis. km. Druhou korekcí byla změněna rychlost letu o Δv=3.6 m/s, což je asi pětina změny rychlosti z první korekce. Oba dva manévry byly plánovány jako celek společně.
V průběhu mise je rezervována doba pro další čtyři motorické zásahy do dráhy letu. K nim ale dojde, pokud budou potřeba, až v dubnu a květnu roku 2008, krátce před zásahem planety.
Prověrky palubních přístrojů byly dokončeny 2007-10-26. Jako poslední byla testována kanadská meteorologická stanice vybavená mj. laserovým zařízením (lidar).
V minulých týdnech bylo nutno uskutečnit dva cykly prohřívání přístroje TEGA [=Thermal and Evolved-Gas Analyzer], kterými se měla odstranit vlhkost pocházející ještě z pozemského prostředí. Další "propečení" přístroje bude následovat opět těsně před přistáním.

2007-11-05 - Chang´e 1

Čínská sonda krouží kolem Měsíce

V pondělí 2007-11-05 kolem 11:00 místního času na pokyn z řídícího střediska BACC [=Beijing Aerospace Control Center] při prvním průletu pericentrem přechodové dráhy nad Měsícem zažehla čínská sonda Chang´e 1 brzdící motor, čímž snížila rychlost letu a byla zachycena lunárním gravitačním polem. Od této chvíle se pohybuje na selenocentrické dráze, která se neliší příliš od očekávané. Čína se tak stala po Sovětském svazu, Spojených státech, Japonsku a Evropě další zemí, která dokázala dosáhnout lunární oběžné dráhy a v nevyhlášené asijské soutěži s Japonskem srovnala velice záhy krok.

2007-11-04 - Cassini

Status Report (2007-10-24 až 2007-10-30)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-10-30. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V uplynulém týdnu sledoval ultrafialový spektrograf UVIS zákryt hvězdy za oblakem plynů vyvrhovaných z nitra měsíce Enceladus. Obraz hvězdy protnul mrak ve výšce asi 16 km nad povrchem Encelada. Další výzkum prováděl spektrometr VIMS, který se zaměřil na prstence, kamery ISS fotografovaly měsíce Enceladus, Tethys, Mimas, Rhea a Dione za účelem přesného stanovení oběžné dráhy satelitů a infračervený spektrometr CIRS studoval teploty horní troposféry a tropopauzy Saturnu s vysokým prostorovým rozlišením.
2007-10-26 proběhla pravidelná kvartální prověrka stavu silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4. Gyroskopy byly roztočeny na 900 ot/min v obou směrech a vždy byla zjišťována doba, po níž se působením třecích sil zcela zastaví. Zkouška potvrdila, že od posledního měření nedošlo k významným změnám. Záložní sestava gyroskopů číslo 3 byla prověřena o den později 2007-10-27. Setrvačník byl v tomto případě roztočen jen na 600 ot/min. Ani zde nebylo pozorováno žádné podstatné zhoršení stavu.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23