Novinky - listopad 2003

2003-11-27 - 2001 Mars Odyssey

MARIE přestala pracovat

Na sondě, která již více než dva roky krouží kolem Marsu, přestal fungovat přístroj sledující úroveň ionizujícího záření MARIE [=Mars Radiation Environment Experiment]. Pomocí měření tohoto přístroje se mělo stanovit riziko nebezpečné dávky radiace při možných budoucích letech astronautů a takový experiment byl prováděn poprvé při misi k Rudé planetě. Závada se projevila 2003-10-28 během intenzivní sluneční aktivity, která zasáhla mnoho družic a sond a ovlivnila i technická zařízení na Zemi. Snaha o obnovení funkce přístroje byla zatím neúspěšná, pokusy budou ale pokračovat ještě několik týdnů. I kdyby se nepodařilo senzor znovu zprovoznit, dosud předaná data umožňují již vyslovit dosti pravděpodobné odhady radiačního zatížení posádky při meziplanetárním letu.

2003-11-26 - Cassini

Status Report

Sonda se zatím naposled přihlásila 2003-11-24 během komunikace s pozemní stanicí v Goldstone. Stav na palubě se nezměnil a Cassini pokračuje v nerušené cestě k Saturnu.
Kromě standardních operací a zkoušek pokračuje sběr rádiových dat v rámci gravitačního experimentu GWE#3. Jsou zachycovány koherentní signály v pásmu X a příležitostně i v pásmu Ka. Poprvé byly při sledování využity i nové radioteleskopy ze stanice DSN 55 poblíž Madridu zapojené do sítě DSN [=Deep Space Network] začátkem listopadu.
Na žádost výzkumného týmu z Bostonské university bylo dohodnuto, že v příštím roce, během navádění sondy na oběžnou dráhu, bude probíhat simultánní pozorování Saturnu kosmickým teleskopem HST a bude se srovnávat měření z palubních přístrojů na sondě a na HST při konjunkci kosmického plavidla s planetou.

2003-11-26 - Rosetta

Kazety PROM na svém místě

Do konstrukce sondy Rosetta, která se na kosmodromu Kourou připravuje ke startu ke kometě 67P/Churyuomov-Gerasimenko v únoru příštího roku byly úspěšně zabudovány dvě kazety PROM. Po instalaci kazet byla ověřena jejich funkce včetně dálkové kontroly provedené řídícím střediskem letu ESOC. Další práce pokračují podle plánu. V uplynulém období se mj. dokončoval přístroj GIADA, který je určen k registraci a vyhodnocení vlastností prachových i větších pevných částic odpoutávajících se od jádra komety. Byly vyčištěny vnitřní optické plochy a zkontrolován stav laserového systému. Paralelně probíhá příprava testu "suchého" startovního countdownu.

2003-11-24 - Mezinárodní spolupráce

Větší šance České republiky ve vesmíru

2003-11-24 byla podepsána dohoda mezi Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) o přistoupení ČR k Plánu pro spolupracující státy (PECS). Na základě této smlouvy se umožňuje přímá spolupráce českého průmyslu a institucí na evropských kosmických projektech. Pro tyto účely vyčleňuje MŠMT finanční prostředky ve výši asi 1 mil. € na rok. I když se zpočátku uvažuje pouze s aplikacemi na oběžné dráze kolem Země jako je např. dálkový průzkum, materiálové experimenty, navigace atp., není zcela vyloučeno, že se později produkty českých mozků a rukou vydají i do vzdálenějšího vesmíru. S průzkumem těles Sluneční soustavy mají ostatně naše vědecká pracoviště poměrně bohaté zkušenosti z osmdesátých let, kdy jsme se podíleli na sondách ke kometě 1P/Halley (projekt Vega) a k Marsu (Fobos).

2003-11-21 - Cassini

Status Report

Zatím poslední příjem telemetrie se uskutečnil 2003-11-19 sledovací stanicí Goldsone. Situace na palubě se nezměnila, všechny systémy pracují normálně a sonda se nachází ve skvělém stavu. V uplynulých dnech pokračovala rutinní údržba a cyklické testy nejrůznějších přístrojů. Pokračuje vyhodnocování rádiových signálů v rámci třetího pokusu na detekci gravitačních vln GWE#3. Byla zveřejněna oficiální písemná zpráva ze zasedání komise posuzující rizikové faktory při navádění sondy na oběžnou dráhu kolem Saturnu SOI [=Saturn Orbit Insertion]. Ve zprávě se konstatuje, že jak sonda, tak pozemní segment je dobře připraven na tuto kritickou situaci, ke které dojde v létě příštího roku. Na sondu byla odvysílána aktualizovaná verze SOI sekvence.
Pro pozemského pozorovatele se mezitím naskytla 2003-11-14 až 2003-11-15 příležitost sledovat zákryt slabé hvězdy (magnituda 8.4 ze souhvězdí Blíženců) Saturnem a jeho systémem prstenců. Tato poměrně řídká událost umožňuje poměrně přesně stanovit rozměry planety a podle zeslabení světla hvězdy určovat hustotu hmoty, ze které jsou prstence složeny.

2003-11-21 - Rosetta

Příprava pokračuje podle plánu

Na kosmodromu Kourou byly úspěšně dokončeny zkoušky rozevírání obou panelů fotovoltaických článků a tým techniků z firmy Alenia začal rozmontovávat podpůrnou konstrukci, kterou byl v době zkoušek simulován beztížný stav. Po vzletu sondy v únoru příštího roku bude přípravek ve složeném stavu dopraven zpět do Evropy.
Ostatní přípravné operace pokračují podle harmonogramu. Jako nejbližší důležitý bod má být instalace kazety PROM na palubu Rosetty.

2003-11-14 - Cassini

Status Report

Poslední spojení se sondou mířící k Saturnu bylo navázáno 2003-11-12 pomocí sledovací stanice DSN-25 [=Deep Space Network] v Goldstone (Kalifornie, USA). Bylo konstatováno, že se Cassini nachází ve výborném stavu a pracuje normálně. Na sondě proběhly přípravné operace na již v pořadí třetí experiment, který by měl detekovat šíření gravitačních vln GWE #3 [=Gravitational Wave Experiment]. Pátrání po gravitačních vlnách bylo zahájeno 2003-11-09 povelem ze stanice v Goldstone a bude trvat dalších 20 dní.
Dále byla provedena kalibrace přístrojů RPWS [=Radio and Plasma Wave Science], UIS [=Ultraviolet Imaging Spektrograph] a kontrola ISS [=Imaging Science Subsystem] a dalších. Přístroj ISS pořídil v uplynulém týdnu 100 snímků hvězdného pole a 393 záběrů Saturnu. Na Zemi byly snímky přijaty rychlostí 1 snímek/3 s.

2003-11-14 - Stardust

Sonda se blíží ke kometě

V posledním týdnu se uskutečnilo celkem šest rádiových relací se sondou blížící se ke kometě 81P/Wild 2. Byly získány první navigační snímky a až do prosince budou pořizovány dvakrát týdně další, pak se má frekvence snímkování zvyšovat. Tyto záběry jsou zatím určeny jenom k navigačním účelům, přezkoušení rádiového spojení a metod pozemního vyhodnocování snímků. Nejnovější dva obrázky pořízené navigační kamerou znázorňují hvězdné pole s hvězdami až 11. magnitudy. Je to známka, že kamera pracuje uspokojivě. Poslední snímek, který měl zobrazit světlo kalibrační lampy se nezdařil. Tým řídící Stardust se snaží objevit příčinu. Sonda by měla minout kometu na Nový rok 2004.

2003-11-13 - Mars Global Surveyor

Říční delta na Marsu

Poslední snímky pořízené kamerou MOC [=Mars Orbiter Camera] na palubě sondy MGS [=Mars Global Surveyor] mohou konečně rozhodnout ve sporu, zda zažil Mars v minulosti dlouhé období, ve kterém se na jeho povrchu vyskytovala voda, nebo jestli se jednalo jenom o krátkodobé bouřlivé záplavy. Na obrázcích z oblasti poblíž kráteru Holden jsou vidět útvary, které specialisté interpretují jako erodované usazeniny v bývalých meandrech deltovitého zaústění řeky do jezera. Tyto útvary zabírají plochu asi 13x11 km a nacházejí se uvnitř bezejmenného kráteru na jižní marsovské polokouli. Na vstupu do kráteru jsou zřetelná zahloubená údolí a naplaveniny pokračují mírným sklonem směrem od nich. Takový útvar mohl podle pozemských zkušeností vzniknout jenom ve velice dlouhém časovém období, kdy tudy proudila voda. Snímky jsou k dispozici na:
http://www.msss.com/mars_images/moc/2003/11/13/ nebo
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA04869.
Od navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu v září 1997 získal MGS již více než 155000 snímků planety.

2003-11-13 - Cassini

Portrét Jupitera

Takřka tři roky po průletu sondy Cassini kolem největší planety Sluneční soustavy publikovala JPL vynikající portrét Jupiteru, zachycující zatím největší podrobnosti v jeho oblačné atmosféře. Snímek byl složen z 27 jednotlivých záběrů, při nichž kamera zamířila do 9 směrů a v každém pořídila 3 obrázky ve třech různých barvách - červené, zelené a modré. Snímkování proběhlo 2000-12-29 ze vzdálenosti přibližně 10 mil. km. Fotografování zabralo asi hodinu, během které se planeta částečně pootočila. Na složení výsledné mozaiky bylo proto použito výpočetní techniky, která nejprve natočila záběry a poté vyrovnala osvětlení tak, jakoby byly všechny pořízeny v jednom okamžiku. Výsledek představuje nádherný obraz v přirozených barvách. Zájemci se na něj mohou podívat na adresách:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA04866 nebo
http://ciclops.org.

2003-11-12 - Rosetta

Křídlo slunečních baterií je schopno letu

2003-11-07 úspěšně proběhly po mechanickém a elektrickém připojení zkoušky vyklápění panelu -Y fotovoltaických baterií sondy Rosetta, jejíž start se plánuje na únor 2004. Následně po šesti po sobě následujících řezech nožů se křídlo podepřené v přípravku majestátně rozvinulo. Zkouška potvrdila, že panel je připraven na cestu ke kometě.

2003-11-08 - Asteroidy

Minerály na Vestě

Japonští astronomové objevili známky přítomnosti hydrátových a hydroxilových minerálů na povrchu planetky (4) Vesta. Objev byl učiněn pomocí 3.8 m infračerveného teleskopu na Mauna Kea (Havajské ostrovy, USA). Pozorování se uskutečnilo začátkem března 2003.
Planetka Vesta, obr mezi planetoidami, o průměru asi 500 km se pohybuje v hlavním pásu asteroidů mezi dráhami Marsu a Jupitera. Těleso asteroidu patrně obsahuje velice málo lehkých plynů, protože je dost veliké na to, aby se mohly horniny v dávné minulosti přetavit a zároveň má velmi malou přitažlivost, aby se uvolněné plyny udržely jako vlastní atmosféra. Planetka se spíše podobá malým terestrickým planetám, protože má vlastní jádro, plášť a kůru. Původcem zjištěných minerálů jsou nejspíš meteory dopadající na povrch a složené z původní hmoty, která se podílela na tvorbě těles Sluneční soustavy.

2003-11-08 - Cassini

Status Report

Zatím poslední spojení se sondou Cassini, která směřuje k Saturnu, navázala stanice Goldstone ve středu 2003-11-05. Sonda se nachází ve výborném stavu a pracuje normálně.
V posledním týdnu byla provedena mj. kalibrace vysokofrekvenčního přijímače přístroje RPWS [=Radio and Plasma Wave Science]. University of Iowa poskytla dodatečné informace o měření tohoto přístroje během obřích slunečních erupcí, ke kterým dochází v posledních dnech. Rádiový projev erupce byl sondou zaznamenán 2003-10-28. Cassini se nyní nachází ve vzdálenosti 8.7 AU a doba letu signálu ze Země je již 69 min.
Pokračují běžné prověrky palubních systémů a vědeckých přístrojů.
2003-10-30 proběhla externí revize možných rizik při navádění sondy na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Komisi tvořili nezávislí odborníci z JPL, NASA, průmyslu a soukromí konzultanti. Závěrečná zpráva vyznívá pro sondu velmi příznivě.

2003-11-07 - Mars

Poušť Atacama se podobá Marsu

Tým specialistů NASA, Universidad Nacional Autonoma de Mexico, Louisiana State University a několika dalších výzkumných pracovišť se věnoval hledání mezních podmínek výskytu života na nejsušším místě Země, v Chilské poušti Atacama. Smyslem bylo rovněž osvětlit, proč minulé mise k Marsu neuspěly v detekci života.
Expedice dvojic sond Viking v roce 1976 zjistily, že marťanská půda je bez života a neobsahuje organické materiály, které jsou nezbytnými průvodci života. Experimenty v poušti Atacama probíhaly podobně jako na stanicích Viking a rovněž zde nebyla zjištěna přítomnost života. Toto zjištění bylo značně překvapující vzhledem k zemské atmosféře, která je přesycena organickými látkami a živými mikroorganismy. Znamená to tedy, že kdyby Viking přistál místo na Marsu v této suché pozemské poušti, zjistil by, že je Země také bez života. Tým vědců napodobil stejnou metodu rozboru vzorků, jaká byla použita na sondách a objevil nebiologické oxidační látky, které, jak se zdá, reagují s organickými. Vzorky odebrané na Atacamě v laboratoři jednoduše nerostou. Chovají se tak, vzhledem k ostatním pozemským místům, zcela netypicky.
Poušť Atacama se tak stává jedinečným zkušebním polygonem pro zkoušky detektorů života pro budoucí mise k Marsu.

2003-11-07 - Měsíc

Poletí Američan opět na Měsíc?

Na internetovém serveru www.spaceref.com se objevila zpráva, že 2003-12-17 při příležitosti oslav stého výročí prvního vzletu motorového letounu bratří Wrightů vyhlásí prezident USA George W. Bush obnovení pilotovaných letů na Měsíc nejpozději v příštím desetiletí. Let na Měsíc má být úvodním projektem, na který by navazovaly lety k planetkám, vybudování stálé základny na Měsíci a konečně let na Mars. K dosažení Měsíce by bylo zapotřebí zvýšit rozpočet NASA o 7 až 10%. Zpráva je značně překvapující, především proto, že Bush je znám jako malý příznivec kosmických letů. Obrat v jeho nazírání by mohl způsobit nedávný let čínského kosmonauta a plány na lunární výzkum, které byly nedávno zmíněny rovněž v čínských sdělovacích prostředcích.
Američané přistáli na Měsíci naposled v prosinci 1972, kdy skončila letem Apolla 17 celá měsíční větev programu Apollo.

2003-11-05 - DSN

Sledovací síť kosmických sond je dokonalejší

Soustava sledovacích stanic DSN [=Deep Space Network] provozovaná NASA prodělala v uplynulých dnech řadu vylepšení a doplnění, takže získala lepší možnosti sledovat flotilu přibližně 25 kosmických sond v hlubinách Sluneční soustavy. Nejvýznamnější událostí je uvedení do provozu nové 34metrové antény poblíž Madridu (Španělsko) k 2003-11-01. Anténa byla vybudována za 54 mil. USD.
Další vylepšení financovala NASA na australském 64 m radioteleskopu u města Parkes, který provozuje Australian Commonwealth Scientific and Industrial Research Organization.
Kromě stanice ve Španělsku má NASA další podobná zařízení sítě umístěná poblíž Canberry (Austrálie) a v Mojavské poušti (USA, Kalifornie). S těmito stanicemi, které se nacházejí přibližně po třetinách zemského obvodu, je schopná udržovat nepřetržité spojení se svými kosmickými plavidly daleko za oběžnou dráhou Země. Každý sledovací komplex sestává z jedné obří parabolické antény o průměru 70 m, vysokoziskové 34 m antény, nejméně jedné další 34 m širokopásmové antény a nejmenší 26 m paraboly.
Upgrade celé sítě si vyžádala očekávaná aktivita začátkem roku 2004, kdy bude rušno především na oběžné dráze a povrchu Marsu. Kromě již fungujících sond Mars Global Surveyor a 2001: Mars Odyssey má na povrchu přistát dvojice amerických roverů Spirit a Opportunity a další sondy dorazí k Rudé planetě z Evropy (Mars Express a Beagle 2) a Japonska (Nozomi). Rozbor situace v kosmu na přelomu roku 2003/2004 ukázal, že nejvíce vytížený bude v této době právě sledovací komplex u Madridu.

2003-11-05 - Voyager 1

Na hranicích Sluneční soustavy

Sonda vypuštěná k průzkumu obřích planet v roce 1977 dosáhla vzdálenosti, o které se dá s trochou nadsázky hovořit jako o hranicích Sluneční soustavy. Prolétá rázovou vlnou, ve které se setkává sluneční vítr (elektricky nabité částice proudící nepřetržitě ze Slunce) s částicemi mezihvězdného plynu a skokově mění rychlost. Tato oblast je, podobně jako radiační pásy Země, zdrojem vysokoenergetických částic a vědci mají poprvé možnost provádět přímá měření jejich vlastností a dalších fyzikálních charakteristik kosmického prostoru.
V období mezi 2002-08-01 a 2003-02-05 vědci sledující signály z přístrojů sondy zaznamenali neobvyklá data proti předchozím údajům, což je vedlo k přesvědčení, že Voyager vstupuje do přechodové oblasti rázové vlny. Mohlo to být s jistotou potvrzeno, pokud by se podařilo změřit pokles rychlosti částic slunečního větru. Bohužel příslušný přístroj je již delší dobu mimo provoz. Potřebná data bylo tedy nutno získávat z jiných, dosud fungujících, nepřímých měření. Z nich vyplynulo, že pokles rychlosti je minimálně sedminásobný a výsledky analýz ze dvou různých přístrojů se většinou nelišily o více než 20%.
Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti více než 13 miliard km od Slunce a je v současnosti nejvzdálenějším lidským výtvorem. Jeho signály jsou stále slyšitelné pomocí sítě DSN [=Deep Space Network]. Jelikož jako zdroj energie používá sonda tři radioisotopové generátory používající kysličník plutoničitý (PuO₂), může pracovat i v tak obrovských vzdálenostech od Slunce, ve kterých by byly obvyklé solární baterie neúčinné.

2003-11-05 - Rosetta

Byla zahájena finální fáze přípravy startu sondy ke kometě

2003-10-24 formálně začala závěrečná fáze přípravy startu sondy Rosetta připravované organizací ESA. Na těleso sondy byla připojena vysokozisková anténa HGA [=High Gain Antenna] a chystají se zkoušky procedury jejího rozkládání. Paralelně probíhají testy samostatných fotovoltaických baterií. Pokud dopadnou úspěšně, budou panely baterií připojeny na sondu a podrobeny novým zkouškám společně s ostatními zařízeními sondy.
Současná startovní kampaň je již druhá v pořadí. První proběhla před rokem, kdy byla Rosetta připravována ke startu ke kometě 46P/Wirtanen. Bohužel těsně před plánovaným vzletem havarovala nosná raketa Arianne. Protože kometární stanici měl vynést její další exemplář, byl start pozdržen do vyšetření příčin havárie. Vyšetřování se ale protáhlo, až uplynuly všechny možné termíny startu. Rosetta byla zakonzervována a v následujících měsících se hledal náhradní cíl, eventuálně se zvažovala možnost počkat se startem, až se opět Země a kometa 46P/Wirtanen dostanou do vhodné vzájemné polohy. Nakonec bylo v květnu 2003 zvoleno náhradní řešení a sonda zamíří ke kometě 67P/Churyomov-Gerasimenko. Tato varianta má ovšem svoje úskalí. Nový cíl je mnohem větší (průměr 4x větší, přitažlivost 30x větší) než původní a tudíž přistání na kometě bude náročnější. Sice částečně odpadají potíže se zakotvením modulu na povrchu, při němž hrozilo, že se modul odrazí a znovu odlétne do prostoru, ale nyní má dosáhnout přistávací rychlost místo 0.2 až 0.5 m/s hodnoty 0.7 až 1.5 m/s. Je nutno hledat nové řešení jak absorbovat náraz při dosednutí a nebezpečí převrácení. Kvůli tomu se tedy konají modelové zkoušky přistání pod různými úhly sestupu a při různých sklonech terénu. Řešení se nalezlo v dodatečné instalaci malé podpěry označované jako omezovač náklonu připojené na spodní část přistávacího aparátu. Pomocí tohoto zařízení se omezí úhel, pod kterým se opře podvozek aparátu o povrch na 3 až 5°. Zlepší se tím tlumící efekt a zároveň se zmenší riziko odrazu. Omezovač náklonu vyvinula firma Astrium GmbH ve spolupráci s Institutem Maxe Plancka v Lindau (SRN). Odzkoušeno bylo, že s tímto jednoduchým zařízením je možné bezpečně přistát rychlostí až 1.5 m/s při sklonu 10° a rychlostí 1.2 m/s při sklonu až 30°. Dodatečná podpěra byla dopravena do střediska v Kourou a namontována na sondu 2003-09-30.
Se změnou scénáře letu se upravuje rovněž chronologie operací v blízkosti komety, ke které má sonda dorazit v říjnu 2014.

2003-11-05 - Mars Global Surveyor

Obří pískové vlny na Marsu

Stereoskopická kamera MOC [=Mars Orbiter Camera] zkoumá pískové vlny na Marsu. U některých byla naměřena impozantní výška, dvojnásobná než byla kdy změřena u podobných pozemských útvarů. Výška vln dosahuje až 6 m a celé duny se tyčí až do výšky 90 m. Ze snímků je zřejmé, že oba charakteristické marsovské útvary jsou strmější než pozemské, což bezpochyby souvisí se sníženou gravitací na povrchu Marsu.

2003-11-04 - Cassini

Sonda zaznamenala obří sluneční erupce

Přístroje sondy Cassini, která se nachází již nedaleko od svého cíle Saturnu (přílet 2004-07-01), zachytily projevy mimořádné sluneční aktivity, která je pozorována v posledních týdnech a která se mj. nepříznivě projevuje jak na pozemských, tak na kosmických technických zařízeních (viz problémy experimentální měsíční sondy SMART-1). Obří výron sluneční hmoty, ke kterému došlo 2003-10-28 dostihl i 1300 mil. km vzdálenou stanici. Rádiové vlny šířící se rychlostí světla potřebovaly 69 min, aby sondu dostihly.
Cassini zaznamenal erupci přístroji na sledování rádiových vln a detektory plazmatu. Stejný oblak sluneční hmoty sestávající z miliard tun nabitých částic zasáhl 2003-10-29 i Zemi.

2003-11-01 - Asteroidy

Planetka Hermes znovu nalezena

V těchto dnech se naskytla příležitost znovu sledovat před dlouhou dobou ztracený asteroid Hermes. Planetka byla objevena v předvečer druhé světové války 1937-10-28 astronomem Karlem Reinmuthem v Heidelbergu. Objekt měl tehdy hvězdnou velikost 9 a pohyboval se rychle po noční obloze. Tak rychle, že obdržel jméno posla olympských bohů. 1937-10-30 prolétl kolem Země asi ve dvojnásobné vzdálenosti, než v jaké se pohybuje Měsíc. V tu dobu se řítil po obloze rychlostí 5° za hodinu.
V roce 1937 už byla známa celá řada asteroidů, všechny ale kroužily mezi Marsem a Jupiterem. Hermes byl výjimkou, jeho dráha ho periodicky zaváděla do vnitřních oblastí Sluneční soustavy. Po pěti dnech pozorování Reinmuth planetku ztratil.
Hermes se blíží k oběžné dráze Země dvakrát každých 777 dní. Obvykle k tomu dochází velice daleko od momentální polohy naší planety, ale v letech 1937, 1942, 1954, 1974 a 1986 se přiblížil velice (z astronomického hlediska) těsně. O těchto přiblíženích se dovídáme zpětně teprve nyní na základě výpočtů dráhy, které byly provedeny z poloh asteroidu při současném pozorování. Jeden ze specialistů Jet Propulsion Laboratory, kteří prováděli výpočty dráhy, Paul Chodas se vyjádřil: "Je to mírně znervózňující, Hermes proplul kolem Země už tolikrát a my jsme to vůbec nevěděli."
Dráha asteroidu Hermes je velice chaotická, neboť se často přibližuje Zemi a dokonce i Venuši. Gravitační síly těchto planet trajektorii planetky výrazně ovlivňují. Výpočet dráhy do budoucna je proto velice obtížný a zatím se ji nepodařilo stanovit na delší interval než na jedno století. Přesto je zřejmé, že v tomto období se nepřiblíží k Zemi na méně než 0.02 AU (1 AU je asi 150 mil. km). Prozatím jsme tedy v relativním bezpečí.
Po rozboru dráhy je nyní jasné, co se přihodilo Reinmuthovi v roce 1937. V okamžiku objevu bylo snadné asteroid zaregistrovat, protože se přibližoval ze vzdálenějších oblastí solárního systému a byl plně ozářen Sluncem. Jakmile ale překročil dráhu Země, začal ke svému pozorovateli obracet neosvícenou polovinu povrchu, tmavostí se blížící dřevěnému uhlí, a jeho záře prudce klesala. Za šest dní po objevu jasnost klesla z hvězdné velikosti 9 na 21 (pokles jasnosti 60000krát). Jeho cesta pokračovala do prostoru mezi Sluncem a Zemí a pro pozemského astronoma zcela zmizel.
Při letošním průletu, který nastal 2003-11-04 došlo k maximálnímu přiblížení na 18násobnou vzdálenost Měsíce. Asteroid byl kromě optického sledování podroben i radarové sondáži obří anténou v Arecibu (Portoriko). Byl zjištěn překvapivý fakt, že Hermes jsou v podstatě dvě oddělená tělesa o průměru asi 400 m, kroužící kolem společného těžiště. Jak mohl takový útvar vzniknout, je zatím záhadou. Pozorování stále pokračují.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23